(18.30 hodin)
(pokračuje Fischerová)
Přístup navrhovatelů k řešení problémů neúplného výběru pojistného a jejich pomíjení skutečných příčin tohoto jevu mě, bohužel, velmi překvapily. Jako kdybychom žádnou historickou skutečnost neprodělali, jako kdybychom neměli k dispozici poznatky o našich mnohdy naivních přístupech k tvorbě právních předpisů.
Jestliže se ještě před několika lety podařilo přijmout místo účinného řešení problémů pouze zákonné ustanovení o odepisování nevymahatelných pohledávek pojistného v systému zdravotního pojištění, pak si snad již v současné době nemůžeme dovolit skutečné příčiny těchto problémů ignorovat. Podle mého názoru nelze dále přijímat principy tvorby právních předpisů, jejichž cílem či faktickým výsledkem je chránit některé skupiny občanů tohoto státu, tolerovat jejich chování, kterým poškozují zbývající většinovou část společnosti, nelze odůvodňovat celou záležitost slovy, že jsme vlastně při výběru pojistného velmi úspěšní, neboť nám chybí jen několik procent z celkového objemu prostředků, jak jsme mohli často slýchat od ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Jde mi tedy o principiální přístup jak těch, kteří v praxi realizují výběr pojistného, tak i těch, kteří se podílejí na tvorbě příslušného právního rámce a usnadňují tak praktickou realizaci výběru pojistného z hlediska celospolečenského užitku.
Přijetí právní normy, která se zaměřuje pouze na prominutí penále, je pouhým plácnutím do vody a navíc nevhodným krokem zákonodárného sboru, který by tak snadno mohl být kritizován za naivní, společensky škodlivý a nespravedlivý přístup, jakož i neschopnost reagovat na problémy veřejného zdravotního pojištění.
V souvislosti s výběrem pojistného na zdravotní pojištění bychom si měli položit několik otázek.
- Proč je tak velký rozdíl v neúplném výběru pojistného při srovnání Všeobecné zdravotní pojišťovny a oborových pojišťoven a proč se daří oborovým pojišťovnám pojistné vymáhat a proč Všeobecné zdravotní pojišťovně ne? Dostatek informací o tom všichni najdeme ve státním závěrečném účtu za rok 1998.
- Jaké jsou dlouhodobé zkušenosti s dosavadní aplikací zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotní pojištění?
- Jaké jsou výsledky zjištění kontrolních orgánů, např. NKÚ, v systému zdravotního pojištění v souvislosti s výběrem pojistného?
- Jaká je struktura těch, kteří pojistné neplatí, a proč se tomu tak děje?
Teprve po důkladnější analýze celého spektra příčin bychom měli přistoupit k serióznímu, věcnému a následně legislativnímu zpracování, které by tento závažný problém řešilo, např. s důrazem na zvýšení efektivity výkonu exekučního práva.
Představy o nesystémovém zrušení odpovědnosti plátců pojistného jsou, vážení přátelé, nespravedlivé. Jdou na úkor zbývající části společnosti a neměly by být určujícím principem tvorby právních předpisů. Z obecného hlediska by výše penále měla převyšovat hodnotu úroku půjčky. Jinak se ze systému výběru pojistného stává velice snadno dostupná a laciná forma půjčky, jejíž náklady jsou šikovně přeneseny na někoho úplně jiného, jak je již v této společnosti bohužel dosti častým zvykem. Vítězná skupina pak privatizuje zisk. Ti poražení nesou důsledky ze socializace ztráty. Předkladatelé parlamentního tisku 296 se bohužel snaží tuto noční můru naší transformující se společnosti povýšit na zákonem posvěcený princip.
Musím si položit otázku: Na základě jakého systémového přístupu byl vůbec parlamentní tisk 296 zpracován? Nejde snad o to, že účel má světit prostředky? Nebo je snad lepší vrabec v hrsti než holub na střeše před seriózním přístupem?
S předloženým návrhem bohužel nemohu souhlasit a navrhuji jeho zamítnutí v prvním čtení. Pokud by tento návrh neprošel, dávám alternativní návrh vrátit k přepracování. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní poslankyně. Další přihlášenou do rozpravy je paní poslankyně Alena Páralová.
Poslankyně Alena Páralová: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, celá řada plátců pojistného se v posledních letech dostala do potíží. Pokud měli opravdu zájem své závazky vůči Všeobecné zdravotní pojišťovně vyrovnat, učinili tak např. ve splátkách, což interní předpisy VZP umožňují. Vůči firmám, které dluží vysoké částky na pojistném, tedy i na penále, je většinou vedeno správní řízení a tyto firmy již mají soudně zablokovány účty, na kterých obvykle nic není. Nepředpokládám, že podniky se stamilionovými dluhy, jako je např. v okrese Pardubice Tesla HTT, své dluhy uhradí. Kdy už konečně přestaneme chránit dlužníky před věřiteli? Zajímalo by mě, zda byl už někdo za nezaplacení pojistného odsouzen. Tudy by měla vést cesta. Návrh patří do stejné kategorie opatření jako oddlužení některých nemocnic na úkor těch, které hospodařily dobře.
Představme si dvě srovnatelné firmy. Obě mají přibližně stejný počet zaměstnanců a stejný obrat. Obě se dostanou do přechodných problémů. Jedna firma se snaží své závazky dodržet, sjedná splátkový kalendář, vezme si půjčku a splácí nejen dluh, ale i úroky. Druhá firma neplatí. Tím se firma, která splácí, dostává do nevýhody. Neplatící firma může nabídnout, a často se stává, že nabízí, nižší ceny a získává zakázky. A teď jí ještě za odměnu odpustíme penále? Nenarušíme tím rovnováhu trhu? Co udělají stovky plátců, kteří mají domluven splátkový kalendář?
Přijetí předloženého návrhu bych proto považovala za mírně řečeno nekorektní k těm plátcům pojistného, kteří po celá léta hradili své závazky řádně. Návrh by mohl mít zcela opačný účinek, tj. zhoršení morálky všech plátců pojistného. Proto se připojuji k návrhu na zamítnutí projednávané předlohy.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní poslankyně. Ptám se, kdo další má v úmyslu vystoupit v rámci obecné rozpravy. Žádnou přihlášku nevidím a obecnou rozpravu tedy končím.
Dávám možnost zástupci navrhovatelů vystoupit se závěrečným slovem. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Václav Krása: Pane předsedající, děkuji za slovo. Já si dovolím jen velmi stručně reagovat na přednesené výtky. Především bych se chtěl ohradit proti výrokům, jako že návrh je nespravedlivý apod. Já jsem tady hovořil o institutu amnestie a jistě můžeme mít na tento institut každý různé názory, ale samozřejmě že tento institut je platný, je platný v každém právním řádě a myslím si, že o nespravedlnosti nelze takto hovořit.
Pak se tu hovořilo o možnosti úvěrování na úkor zdravotního pojištění. Já si myslím, že v dnešní době tato otázka už není reálná, protože úrokové míry jsou dnes tak nízké, že penále je podstatně větší částka než úroky z úvěrů.
Paní poslankyně Fischerová použila, tak jak je tradičně jejím zvykem, silná slova. Myslím si, že nemá pravdu v řadě věcí.
***