(10.20 hodin)
(pokračuje Mertlík)
Nicméně co je rozhodující, a proto myslím, že je podstatné o tom velmi seriózně uvažovat, to je dopad na ostatní výdaje na vývojové stránce rozpočtu. Dopad je drtivý. Kdybychom vzali rozpočet tak, jak je navržen, a provedli všechny tyto operace, dostáváme se k tomu, že běžné kapitálové a ostatní výdaje, které tam jsou, oproti stavu, tak jak byl dnes rozpočtován, se budou muset snížit někde v rozpětí 33 - 49,5 mld. Kč. Dopadem by bylo následující:
Za prvé. Z makroekonomického hlediska rozpočet, který byl navržen jako rozpočet fiskálně neutrální - a já jsem extenzivně vysvětlil ve svém úvodním slově, proč byl navržen jako fiskálně neutrální a že toto je správná strategie v okamžiku, kdy se země dostává z hospodářské recese a dochází ke křehkému oživení - by se změnil v rozpočet restriktivní. Dopadem by bylo podvázání hospodářského růstu v České republice, ohrožení našeho pozitivního, ale křehkého hospodářského vývoje ve druhé polovině t. r. a pro příští rok a mnohem horší a celkově nákladnější, a to mj. i v oblasti sociálních nákladů, ale i nákladů ryze ekonomických, proces výstupu z recese, do které nás uvedly mj. politiky předchozích vlád. To za prvé.
Za druhé. Z hlediska pohledu mnohem detailnějšího, z pohledu správců jednotlivých kapitol, by to znamenalo velmi razantní zásah do výdajové stránky rozpočtu, jdoucí za onen první návrh, který byl zpracován Ministerstvem financí v průběhu měsíce srpna t. r. Čili znamenalo by to další škrty, dostali bychom se někam pod úroveň 70 procent běžných výdajů t. r. Čili selektivní restrikce by byla drtivá, dotkla by se celé řady programů, které jsou rozpočtovány, a předem říkám, vláda není a nebude připravena v plné výši toto provést. Byl by to nezodpovědný krok a nemůže to od vlády - a chci říci, že nejen této, ale jsem přesvědčen, že i jakékoli jiné - v tomto rozsahu nikdo očekávat.
Co se dá udělat, je, že vyhovíme některým z jednotlivých doporučení rozpočtového výboru, ale není možné, a žádná seriózní vláda by to neudělala, vyhovět všem těmto doporučením v celku. To za druhé.
Nyní bych se, vážení pánové a vážené dámy, rád věnoval některým z oněch tvrzení, která tady zazněla zejména v úvodním zpravodajském slově pana poslance Tlustého. Na prvním místě bych se měl zmínit o tom, co je zdrojem oněch zvýšených 16,5 mld. Kč na příjmové stránce oproti prvnímu návrhu, který šel kdysi do vlády, jaká byla celá historie tohoto případu a jak to vzniklo, tak abych mohl transparentně dementovat slova, která zde padla, mimo jiné, že toto vzniklo na zasedání vlády, což je samozřejmě naprostý nesmysl a nedovedu si představit, že by vláda na svém zasedání prováděla podobné operace.
Ministerstvo financí připravilo první návrh zákona v průběhu srpna t. r. na základě dat, která mělo v zásadě za první pololetí roku 1999. Tento návrh počítal s mnohem pesimističtějším vývojem křivky příjmů, zejména daňových příjmů, státního rozpočtu, než jakou se ukázala být skutečnost po prvním červenci roku 1999. Proč došlo k této významné diferenci? Především proto, že od ledna t. r., kdy platí jedna z novel zákona o dani z příjmů, schválená sněmovnou v loňském roce, se mj. - a to je nejvýznamnější změna, která tady je - změnily odpisové sazby, došlo k významnému urychlení odpisových sazeb, což je velmi důležitý krok z hlediska podpory hospodářského růstu v této zemi a krok správný. Nicméně je to skoková změna a skokové změny jsou ty druhy změn, které se odhadují z rozpočtového hlediska nejobtížněji. Ministerstvo financí, věrno svým profesionálním zásadám, se vždy snaží o konzervativní odhady takových změn, to znamená, že spíš dopad takové změny přecení než podcení.
Ukázalo se ale od 1. července t. r. do současnosti, kdy podnikatelé začali platit daně podle nového předpisů na základě daňových přiznání, že očekávání Ministerstva financí o tom, jak dopadne tato změna zákona a některé další, ale zejména tato, na příjmovou stránku rozpočtu, byla příliš pesimistická, že skutečnost je lepší. Čili je to křivka výběru daně v tomto roce, co umožnilo, aby - a teď podtrhuji - Ministerstvo financí ve svém novém návrhu, který předložilo vládě ke konečnému projednání návrhu státního rozpočtu se zhruba třítýdenním zpožděním oproti prvnímu návrhu, v této variantě č. 2 už zohlednilo tento zlepšený výběr daní z titulu vyššího předpisu daní a zohlednilo to i pro příští rok. Čili jde o podobný krok, jakým byla ve stejné době změna našeho odhadu deficitu pro rok 1999. V červnu t. r. jsme odhadovali, že deficit se bude pohybovat na hladině zhruba 48 mld. Kč, zářijový odhad, který možná budeme moci ještě trochu opravit směrem k lepšímu, ale dnes platí, je, že celkový deficit bude kolem 40 mld. Kč, a oněch 8 mld. Kč za očekávaný půlrok tedy koreluje s oním návrhem zvýšit příjmovou stránku zcela řekl bych zodpovědným, zcela prokazatelným způsobem právě o oněch 16,5 mld. Kč. To je rozhodující vliv, vliv toho, že jsme změnili makroekonomický odhad tempa růstu HDP o tuším 0,2 procentního bodu, z 1,2 na 1,4 procenta. To jsou řády řekněme v nejlepším případě stamilionů korun. Samozřejmě nejsou tím zdrojem, stejně jako jím není nějaké nezodpovědné připisování miliard na příjmovou stránku rozpočtu v průběhu jednání vlády, tak jak nám to bylo podsouváno.
***