(Schůze opět zahájena v 10.16 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat po přestávce v jednání.
Před vyhlášením přestávky byly vyčerpány všechny příspěvky do rozpravy, rozprava však nebyla ukončena. V tuto chvíli se ptám, zda se hlásí někdo dále do rozpravy. Není tomu tak, proto rozpravu k tomuto bodu končím a ptám se místopředsedy vlády a ministra financí Pavla Mertlíka, zda si přeje přednést závěrečné slovo.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Přeji, paní předsedající, a zároveň si slovo beru.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Ano. Udílím vám slovo.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, vážený pane předsedo, myslím, že první věc, ke které bych se měl vyjádřit, je soubor usnesení rozpočtového výboru.
Ministerstvo financí se pokusilo předběžně kvantifikovat rozpočtové dopady aplikace těchto usnesení na návrh státního rozpočtu, tak jak byl připraven. Myslím si, že je korektní, abych vás seznámil s tím, jak by rozpočet po splnění těchto usnesení, doporučujících usnesení, vypadal.
Chtěl bych říci, že část z těch bodů, o kterých budu hovořit, není nijak tvrdé ratum. Je to arbitrární číslo, které je vzato jako určitý odhad, a podtrhuji, odhad velmi nepřesný.
Nejvýznamnějším případem takového arbitrárního čísla je ztráta Konsolidační banky. Budu pracovat s číslem 20 miliard korun s tím, že si jsem jist, že to číslo bude pravděpodobně velmi odlišné, a to jedním nebo druhým směrem, ale je to přesně ten druh údaje, který dnes nejsme schopni korektně odhadnout pro příští rok. To byl také důvod, proč se bráníme tomu, aby bylo v podobě nějakého velmi nepřesného arbitrárního čísla zahrnuto do rozpočtu. Tolik k těm řečem o lžích a pravdách. K tomu se ale dostanu později.
Nyní si vás dovolím seznámit s tím, jak by podle názoru Ministerstva financí vypadal návrh rozpočtu, kdyby byl zachován tak, jak byl navržen, ale byly provedeny dodatečné změny ve smyslu jednotlivých doporučujících návrhů schválených usnesením rozpočtového výboru.
Na příjmové straně by to znamenalo snížení příjmů o 13 miliard korun. To jsou ony příjmy z privatizace. Chtěl bych říci, že toto není tak zcela korektní postup proto, že je to číslo řekněme dvousložkové. Pět miliard korun z toho představuje zbytek výnosu z privatizace Československé obchodní banky, té jeho části, která nebyla majetkem Fondu národního majetku. Připomínám, že vlastnictví ČSOB se dělilo na české straně mezi tři subjekty, a to centrální banku, Fond národního majetku a Ministerstvo financí. V letošním roce si částku tuším 5,8 miliardy korun vzalo Ministerstvo financí z tohoto svého výnosu do rozpočtu. Takto to bylo podle zákona o rozpočtu schváleno. Počítáme s tím, že je korektní, abychom si ten zbytek z toho čísla - protože, jak známo, ČSOB se podařilo úspěšně prodat za částku výrazně vyšší, než jsme očekávali a než očekávali analytici - vzali pro vládu zpět. Jde tedy o částky dvě. Osm miliard korun je částka, která je započtena do návrhu rozpočtu z titulu negativního salda důchodového účtu v rámci rozpočtu. Oněch pět miliard, které zbývají Ministerstvu financí z privatizace Československé obchodní banky, je druhá část.
Dopad těchto 13 miliard korun na příjmovou stránku by byl tedy snížení z 594 miliard korun příjmů na 581 miliard korun příjmů. Všechno to jsou zaokrouhlená čísla. Kdybychom respektive zachovali 5 miliard korun navíc, tak se dostaneme na 586 miliard korun.
Daleko dramatičtější jsou, vážené poslankyně a vážení poslanci, dopady uvažovaných navrhovaných opatření, které doporučuje rozpočtový výbor, na výdajovou stránku rozpočtu. Především to je zahrnutí ztráty Konsolidační banky. Pracujeme pro tuto chvíli s částkou 20 miliard korun.
Vedle toho se vytváří nová rezerva na náklady na připojování k Evropské unii o jednu miliardu korun. To považuji za rozumný krok, který si dovolím podpořit. Nicméně je to jedna další miliarda korun do rezervy.
Dále tu je částka 16,5 miliardy korun, která vznikla z titulu zvýšení výběru daní. Já se velmi podrobně později vrátím k tomu, co za tímto heslem zvýšených daňových rozpočtových příjmů se skrývá. Kdybychom tuto částku, tam je řečeno zčásti, zahrnuli na pokrytí deficitu, můžeme se pohybovat někde v rozpětí 0 až 16,5 miliardy korun.
Dále tu je snížení výdajů o ony prostředky z Fondu národního majetku, to znamená minus 13 miliard korun.
Kdybychom používali absolutní výše těchto částek, tzn. 20 miliard, 16,5 miliardy a ostatní, dospějeme k situaci, kdy schodek rozpočtu oproti těm číslům rozpočtovaným, prvním v návrhu vlády, by se snížil o … promiňte ne schodek… ano, schodek… by se zvýšil o 4 miliardy korun. Dospěli bychom ke schodku 44 miliard korun. Je to nicméně pouze číslo napsané na papíře. Víme, že v tomto je započtena ona ztráta Konsolidační banky. 20 miliard je tedy rozdíl. Nemá smysl toto číslo 44 miliard srovnávat s číslem nyní navrženým.
***