(18.10 hodin)
(pokračuje Volák)
Proti hlasu Unie svobody budete v příštím roce utrácet o dalších 7 mld. více a vyberete méně. Navíc musíme počítat s tím, že nemůže dojít k tomuto nárůstu příjmů také z toho důvodu, že nejenom se sníží počet plátců pojistného, ale dokonce se sníží nárůst hrubých mezd. V letošním roce rostou mzdy zhruba o 8 %, v příštím roce porostou jen o 5 %.
Takže opakuji ještě jednou - 216 mld. v r. 2000 rozhodně nevybereme. Vybereme maximálně 210 až 212 mld.
Co se týká výdajů, i údaj 228 mld. je naprosto nerealistický, protože 215 a 228 mld., to je 13 mld. navíc. Jenom na důchody budeme muset v příštím roce vyplatit o 10 až o 11 mld. více, jenom na dávky nemocenského pojištění o 7 mld. více, na nezaměstnanost minimálně o 3 mld., a to ještě nepočítám výdaje 2,5 mld., které jsou svázány se záruční institucí pro zaměstnance insolventních podniků.
Takže opět nerealistický údaj. Podle mého soudu výdaje kapitoly 313 v příštím roce se budou pohybovat minimálně okolo 238 mld. Jinými slovy zase, když to sečteme, tak rozdíl je 15 mld. Letos bude 20, příští rok bude 15 mld. Malé zlepšení, ale já osobně se domnívám, že sněmovna takto špatně sestavený rozpočet nemůže nikdy podpořit. To snad podruhé stejnou chybu neudělá.
Teď k vážnější záležitosti, o které zde hovořil pan místopředseda vlády Špidla. Já jsem původně k tomu nechtěl vystupovat, protože je to velmi vážná debata a zde při rozpočtu se vede pouze okrajově. To jsou mandatorní výdaje. Já připomenu to, co se objevilo v materiálu, který nám poskytla vláda k rozpočtu.
V roce 1995 byly výdaje na sociální zabezpečení ve výši 40 % příjmů státního rozpočtu. V příštím roce již budou výdaje na sociální zabezpečení ve výši 52,5 % státního rozpočtu. Tedy rostou velmi rychle. Meziročně rostou o 10 až o 11 %, přičemž příjmy rostou o 6,5 %. Jádrem těchto výdajů jsou výdaje na důchodové pojištění. V roce 1995 to bylo 25 % příjmů státního rozpočtu, v příštím roce už to bude 32,5 %.
Teď se dostáváme k tomu základnímu problému. Schodek na důchodovém účtu letos bude 20 mld., příští rok bude 30, a pokud dále budeme pokračovat v té politice, jakou zatím děláme, tak v roce 2005, pane ministře, bude okolo 80 mld. a v roce 2010 bude okolo 150 mld. Jenom abyste věděl, o čem hovořím. A to z toho prostého důvodu, že každý rok vám bude počet důchodců narůstat o 30 až 50 tisíc. Letos se to stane, a jestli sledujete statistiky, stalo se to v prvním, ve druhém i ve třetím čtvrtletí. Jinými slovy v r. 2003 budete mít 2,7 mil. a v roce 2010 budete mít přes 3,15 mil. důchodců.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Kolegyně a kolegové, prosil bych o drobné ztišení v jednacím sále. Projednáváme státní rozpočet, byť kolega Volák sám upozorňoval na to, že zřejmě nezaujme, myslím si, že někteří z vás by to neměli dávat tak ostentativně najevo. Prosím, pane kolego, pokračujte.
Poslanec Stanislav Volák: Já velmi děkuji. Pan místopředseda vlády Špidla hovořil o tom, že pravicové strany chtějí snižovat dávky. To přece není pravda. A nikdy jsme to netvrdili, a pokud neuděláme všechno pro to, aby nám přestal narůstat počet důchodců, tak nakonec nám nezbude nic jiného, než abychom porušili mezigenerační soudržnost a buď snižovali důchody, což nikdo nechce, anebo zvyšovali odvody obyvatelstva.
My musíme v co nejkratší době udělat následující manévr. Zamezit předčasným odchodům do důchodu podle § 31, za druhé urychlit zvyšování věku odchodu do důchodu tak, aby v r. 2010 muži i ženy odcházeli do důchodu v 65 letech. Nic jiného nám bohužel nezbývá. A prodloužit povinnou délku pojištění. To je jediná možnost, jak zabezpečit stávajícím důchodcům a těm, kteří odejdou v následujících deseti letech, důchodové dávky ve výši 45 % hrubé mzdy. Pokud to neuděláme, nakonec vláda bude donucena k tomu, aby snižovala důchody, a to by bylo velmi špatné, protože důchodci jsou z 95 % odkázáni na příjmy z důchodu. Jiné příjmy bohužel nemají. Jakékoliv odkládání stabilizace průběžného systému a následné reformy nás, opakuji ještě jednou, povede k narušení mezigenerační soudržnosti, a to bychom pravděpodobně neradi. Buď nízké důchody, nebo příliš vysoké odvody.
Závěrem bych chtěl říci, že se domnívám, že tak optimisticky, a to dávám do uvozovek, sestavený rozpočet, jako je rozpočet kapitoly 313, nemůžeme schválit, a za druhé se domnívám, že pokud vláda nedá s materiálem, který budeme projednávat jako další návrh státního rozpočtu, projekt, který by umožnil, aby alespoň se srovnaly křivky růstu výdajů na sociální zabezpečení s růstem příjmů státního rozpočtu, tak tento rozpočet prostě také nelze schválit, a to je daleko důležitější než to první, o čem jsem hovořil. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Hovořil pan kolega Volák. Teď mám jednu faktickou pana kolegy Urbana, poté vystoupí místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla s přednostním právem a poté pan kolega Recman. Takže hovoří s faktickou pan poslanec Urban.
Poslanec Milan Urban: Vážený pane místopředsedo, členové vlády, kolegyně a kolegové, já bych chtěl vašim prostřednictvím poděkovat všem, kteří se nám konečně snažili otevřít oči, někteří se dokonce pokoušeli nás rozbrečet. Bohužel musím konstatovat, že většina z nich patří k těm, kteří zatlačili oči v minulosti ekonomice ČR. Děkuji.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu kolegu Urbanovi. V tuto chvíli vystoupí ministr práce a sociálních věcí a místopředseda vlády ČR pan kolega Vladimír Špidla. Prosím.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Dámy a pánové, to, co přednesl pan poslanec Volák je možné a dá se to přednést ve sněmovně, ale s realitou je to v určitém volném vztahu.
Je nepochybně jasné, že financování důchodového systému je vážná otázka a že je třeba o této otázce debatovat. Je také pravdou, že vláda již schválila věcný záměr zákona o sociální pojišťovně a že se po poměrně dlouhé době podařilo uvést do chodu při senátním výboru pro sociální politiku a zdravotnictví podvýbor pro důchodovou reformu. To považuji za velmi významné a považuji to za velmi důležité jako prostor pro debatu o něčem tak závažném, jako je důchodový systém.
Rovnováha důchodového systému není založena na pouhé velmi jednoduché demografické rovnováze, tak jak ji popisuje pan poslanec Volák. Demografická rovnováha je pouze jednou ze složek tohoto systému, ale nikoli zcela zásadní a nikoli zcela určující. Protože za prvé řada lidí v důchodovém věku, čili ve věku kdy by měla nárok na důchod, dále pracuje. Dále řada důchodců, konkrétně asi 224 tis., pracuje i v době důchodu.
Do naší bilance pracovních sil nejsou započítáni cizinci, kteří představují zhruba 150 až 200 tis., atd. Je pravdou, že důchodový systém ovlivňuje celkovou rovnováhu hospodářství, ale také je pravdou, že celková rovnováha důchodového systému je ovlivňována rovnováhou hospodářství. Já musím zásadně odmítnout myšlenku, že důchodový systém ve svém financování závisí pouze na prostředcích, které se odvedou z mezd.
***