(18.00 hodin)
(pokračuje Špidla)
Pokud je tento systém neúčinný, je to systém, který pečlivě vytvářela konzervativní koalice, a dostali se do pasti přehnané adresnosti. Vytvořili systém, který skutečně je neefektivní a umožňuje lidem, kteří si nezaslouží, aby obdrželi sociální dávky - velmi často jsou to mohovití podnikatelé -, aby tyto dávky získávali. Ano, tato možnost zneužívání existuje a systém, který byl vybudován, nemá dostatek kontrolních mechanismů a nemůže je ani mít pro svůj rozsah. Ale jakkoliv je toto zčásti pravda, není to záležitost, která by rozhodovala o rovnováze veřejných výdajů, není to záležitost, která by rozhodovala o celkové výši mandatorních výdajů.
Pokud jde o výdaje na nemocenskou, musím jasně konstatovat, že mimo jiné také hlasy Unie svobody, podle mého názoru oprávněně, byly horní hranice nemocenských dávek zvýšeny. To představuje nepochybně a naprosto logicky zvýšení mandatorních výdajů. Relativní pozice mandatorních výdajů se zvyšuje i tím, že se konzervativní pravice snažila výrazně snížit celkovou vládní spotřebu a celkovou část veřejných rozpočtů. Pochopitelně každé snížení daňového zatížení znamená současně i relativní nárůstu mandatorních výdajů.
Dámy a pánové, musím znovu zcela jasně a zřetelně říci: tento státní rozpočet je navrhován z hlediska mandatorních výdajů úsporně, je navrhován tak, jak to odpovídá zákonům, je schopen dostát zákonným nárokům, ale není schopen a není to možné, a jako ministr práce a sociálních věcí to musím jasně odmítnout, není schopen redukovat sociální výdaje, protože by to znamenalo zpochybnit nároky, o jejichž etice není naprosto žádných pochyb. I v budoucnosti, jakkoliv se dá vést debata o modernizaci sociálního systému, o modernizaci sociálních dávek, není možné prakticky vést úspěšnou debatu o snižování celkového rozsahu mandatorních výdajů v sociální oblasti. Tato debata, měla-li by vést k výsledku, by se vedla na úkor důchodců a na úkor těch, kteří jsou momentálně v sociálně slabší situaci.
Je možné dílčím způsobem uvažovat například o zpřísnění podmínek při předčasných důchodech, ale i poměrně velmi tvrdé redukce by znamenaly maximální úsporu kolem 200 až 300 mil. v ročním rozpočtu. Je možné uvažovat o snížení sociálních dávek, které jdou za nezaměstnanými. Ale chci jasně prohlásit: Už v současné době je výše sociálních dávek hmotné podpory v nezaměstnanosti nejnižší v Evropě. Je tak nízká, že jsme se dostali mimo oblast, mimo doporučení Mezinárodní organizace práce, dostali jsme se někam mimo civilizovaný svět. Vědomá redukce těchto dávek je nepřijatelná, nemožná, vedla by k sociálnímu napětí a vedla by k neodůvodněnému zatěžování těch, kteří se dostali do sociálně opět velmi těžké a obtížné situace.
Dámy a pánové, tendence k redukci veřejných výdajů v sociální oblasti je v podstatě tendencí, která se snaží uvolnit tyto výdaje ve prospěch těch, kteří jsou na horní hranici, kteří jsou v horní oblasti sociální pyramidy. Tyto uvolněné výdaje by těžko přinesly efektivní podporu hospodářství, protože jejich rozsah není dostatečný, ale vedly by pochopitelně k příjemným zvýšením příjmů a příjemným urychlením rozevírání sociálních nůžek pro ty, kteří se nacházejí na jejich horním ramenu.
Proto jakkoliv je to zdánlivě módní, jakkoliv se dá o této věci velmi diskutovat, velmi salónně, musím říci, že sociální důsledky by byly tak tvrdé, že by to zřejmě narušilo sociální strukturu společnosti, vedlo by to k výraznému napětí, a musím říci, že dobrá sociální politika je součástí národohospodářské kapacity a že cesta za určitou hranici je cestou do chaosu. To bylo jedno z velkých poučení, které si Evropa přinesla z druhé světové války. Nedostatečná sociální politika, nedostatečný objem mandatorních výdajů jsou schopny přispět k sociální krizi do té míry, že se může stát krizí všeobecnou a může končit v tak napjatých situacích, tak tvrdých, krutých a nelidských situacích, že žádná cena není dost vysoká.
Dámy a pánové, debata o redukci sociálních mandatorních výdajů je debatou demagogickou, nemá odpovídající základ, není schopna vést k výsledkům, je to falešná, slepá ulička. To, o čem můžeme debatovat, je modernizace důchodového systému. Zde chystáme sociální pojišťovnu, která bude v sobě kombinovat průběžný a kapitálový systém. Je možné debatovat o modernizaci předčasných důchodů, je možné debatovat o modernizaci sociálních dávek, tak aby působily motivačně. Ale na současné úrovni těchto dávek není možné vést poctivou a efektivní debatu o tom, že by měly být nižší. Děkuji vám. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Hovořil ministr práce a sociálních věcí a místopředseda vlády ČR pan Vladimír Špidla. V tuto chvíli se může ujmout slova pan poslanec Stanislav Volák a dalším, kdo je přihlášený do rozpravy, je pan kolega Recman. Takže hovoří pan poslanec Volák.
Poslanec Stanislav Volák: Vážený pane místopředsedo, vážení pánové místopředsedové vlády, já se pokusím o věc téměř nemožnou, zaujmout tuto sněmovnu několika tvrdými fakty. Jsem velmi rád, že přede mnou hovořil pan místopředseda vlády Špidla. Snad konečně zahájíme věcnou a korektní debatu o těchto věcech.
První záležitostí, které bych se chtěl dotknout, je kapitola 313, to znamená kapitola Ministerstva práce a sociálních věcí. Pan premiér zde řekl jednu hlubokou myšlenku: Validita rozpočtu na rok 2000 je dána tím, jakým způsobem naplníme rozpočet v roce 1999. Podívejme se prosím na kapitolu 313.
Tato sněmovna v lednu tohoto roku schválila rozpočet, kde příjmy byly deklarovány ve výši 220 mld. Kč. Pokud se podíváme na běh příjmů reálně, tak nejvíce, kolik kapitola 313 vybere, bude 205 mld., dámy a pánové. Jinými slovy schodek oproti rozpočtu 15 mld. Co se týká výdajů - kapitola 313 byla schválena s 210 mld. a podle mých propočtů minimálně, co vyplatíme, bude 215 mld. Jinými slovy, tento rozpočet skončí rozdílem 20 mld. Kč jenom v kapitole 313, která představuje 36 % státního rozpočtu jak v příjmech, tak ve výdajích.
Ty samé chyby, jaké udělala vláda, potažmo Ministerstvo práce a sociálních věcí, v letošním rozpočtu, se bohužel opakují i v návrhu rozpočtu pro příští kalendářní rok, to znamená pro rok 2000. Příjmy jsou opět deklarovány ve výši 216 mld., což je naprosto nemožné. To znamená, že by příjmy se měly zvýšit o 5 - 6 % oproti stávajícímu stavu, a to za situace, kdy se zvýší nezaměstnanost zhruba na 11 %, a to za situace, kdy přibude dalších 30 až 40 tisíc nových důchodců, a to za situace, kdy budeme mít větší problémy s nemocností, protože jsme zvýšili minimální vyměřovací základy a, pane ministře, proti hlasu Unie svobody.
***