(17.50 hodin)
(pokračuje Pilip)
Chápu, že tam bude vyšší růst ekonomiky, nicméně změnily se daňové zákony, to znamená, že firmy budou odvádět menší peníze daně ze zisku. Jaký je důvod, aby po letošním poklesu o 6 % výběru této daně příští rok došlo k jeho nárůstu téměř o 4 %? Já při veškerých korelacích, které tu připadají v úvahu s jednotlivými makroekonomickými indikátory, toto považuji za nemožné. Přes vyšší růst považuji také za nemožné to, aby při změně daňových zákonů se celkové daňové příjmy, jak je uvedeno v tabulce na stejné straně, ale i v jiných tabulkách, zvýšily o 5,4 %, zatímco letošek vůči loňskému roku je 0,6 %. Růst se zrychlí, beru-li růst příštího roku oproti tomuto roku, když dobře, tak o 2 %, bude tedy navíc příjem o půl roku delší spotřební daně, ale už se promítnou v platnost nižší daně z příjmu, a přesto vy tu tvrdíte, že se daně celkově zvýší o 5,4 %. Nevím, jak by bylo možné, aby došlo k takto vysokému nárůstu příjmů, samozřejmě pokud nám teď nechcete tvrdit, že najednou se vyberou ohromné sumy z 90 miliard, což bych jinak vládě přál, aby se jí podařilo, ale považuji to za velmi nerealistické anebo za reálné pouze v menších částkách.
Čili i tady je velmi vážná změna toho materiálu, který vychází z velmi optimistického odhadu na straně příjmů, a to zejména pokud jde o možnost výběru jednotlivých daní. Nechci tu teď mluvit o některých dílčích operacích jako transfery z výstavby ropovodu apod., které jsou účetními operacemi, které dělala každá vláda a zřejmě bude dělat i nějaká další.
To jsou tedy mé hlavní výhrady k návrhu rozpočtu. Nechci zdržovat sněmovnu, hovořit tu o některých věcech, které v jinak poměrně solidně připravovaném návrhu rozpočtu se tu objevují, jako např. velmi účelové vybrání srovnávací základy na str. 32, kdy už někteří kolegové tady hovořili o této položce celkově, kde se píše, že pozitivním rysem výdajové stránky rozpočtu je příznivý vývoj kapitálových výdajů. A následuje tabulka, která začíná rokem 1997, tedy rokem balíčků. Tím pádem vychází z velmi nízké srovnávací základy, a i přesto dochází k tomu, že návrh v roce 2000 bude 62,3.
Já bych rád připomněl všem, že index nárůstu ceny stavebních prací se pohyboval někde kolem 12 %, teď klesl zhruba na 9, čili kdybychom řekli, že byl po čtyři roky v průměru desetiprocentní, budeme-li počítat reálnou hodnotu čísla 62,3 v roce 2000, dostaneme tak plus minus číslo 50,6 % v roce 1997. Ovšem, pane ministře, pane místopředsedo vlády a další, to byl rok, který jste nejvíce kritizovali jako utažení ekonomiky, byl to rok balíčků, čili z tohoto důvodu, chcete-li hovořit o prorůstovosti, měli byste srovnávat s rokem 1995, 1996, nebo si dávat vyšší ambice než pouze se tomuto číslo tak tak přiblížit v reálném vyjádření.
To bychom, dámy a pánové, zacházeli už do přílišných detailů tohoto návrhu rozpočtu. Já bych proto své připomínky k němu skončil. Připojuji se k návrhu, který tady zazněl, tzn. na zamítnutí tohoto návrhu. Pevně věřím, že na nové verzi bude nějaká další spolupráce a komunikace, byť musím říci, že snaha o rozpočtu komunikovat a reakce na určité podněty a věcná diskuse o ní je rozhodně pozitivum, které oceňuji na novém vedení Ministerstva financí, a ostře kontrastuje s rokem minulým, s rokem působení pana ministra Svobody v této funkci.
Závěrem bych rád z pověření čtyřkoalice a jménem klubů zde zastoupených, tzn. Unie svobody a KDU-ČSL, navrhl doprovodná usnesení pro případ, že návrh bude v prvním kole zamítnut. Ba dokonce by se mohlo hlasovat i v případě, že by postoupil do dalšího čtení. Pak ovšem nevím, jestli při tomto jednání.
Čili přečtu dva návrhy:
Za prvé. Poslanecká sněmovna Parlamentu žádá vládu, aby společně s novým návrhem státního rozpočtu předložila návrh konkrétních kroků vedoucích ke snížení tendence nárůstu podílu mandatorních výdajů na státním rozpočtu.
2. Poslanecká sněmovna Parlamentu žádá vládu, aby připravila novou koncepci přípravy zákona o státním rozpočtu a změnu příslušných zákonů tak, aby došlo ke zprůhlednění toků v rámci veřejných financí a k omezení možnosti účelového zkreslování údajů o státním rozpočtu.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu kolegu Pilipovi. Nyní bude hovořit místopředseda vlády České republiky a ministr práce a sociálních věcí pan Vladimír Špidla. Připraví se pan poslanec Stanislav Volák.
Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych se zabýval problémem, který se v debatě objevuje a o kterém je naznačováno, jako by byl jakýmsi kamenem mudrců, a možností, jak zcela vyrovnat a zvládnout problémy státního rozpočtu. Je to ona snaha k redukci mandatorních výdajů. Tato redukce je považována za jakési neobyčejně významné řešení a jsou zde hledány možnosti, které podle intonace řečníků, kteří tyto možnosti přednášejí, jsou nekonečné.
Dovolte mi, abych se vrátil k zemi a hovořil o věcech tak, jak jsou. Mandatorní výdaje jsou především důchody, státní sociální podpora a nemocenská, dávky v nezaměstnanosti. Součet těchto výdajů je o něco více nebo přibližně 224 miliard korun a představuje tak zhruba třetinu výdajů státního rozpočtu.
Dovolte mi, abych šel k podrobnějším číslům. Důchody představují 181 miliard a je to přibližně 2,5 milionu důchodů, z toho asi 1,3 milionu důchodů starobních. Nemocenská představuje 27 miliard, dávky v nezaměstnanosti a aktivní politika zaměstnanosti přibližně 12 miliard. Jsou to sumy, které jsou obrovské a jejichž redukce je velmi obtížně možná a jejichž rychlá redukce je nemožná zcela. Považuji za naprosto nemožné v okamžiku, kdy celkové náklady na sociální ochranu představují zhruba 20,7 % z hrubého domácího produktu, což je neobvykle málo v evropském kontextu, který představuje zhruba 28 %, a je to i neobvykle málo ve vztahu např. ke Spojeným státům - chtěli-li bychom dosáhnout nějakého podstatnějšího vyrovnání, nemohu než znovu prohlásit, a pan poslanec Pilip to nepochybně slyší, znamenalo by to výrazný zásah do výše jednotlivých důchodů. Deset procent této sumy je 22 miliard a nestačilo by to k vyrovnání státního rozpočtu. Tuto sumu nelze získat nějakými úsporami v předčasných důchodech, protože předčasné důchody jako celek představují maximálně 2 až 2,5 % celkového důchodového objemu, a musím jasně prohlásit, že tyto důchody jsou sice občan zneužívány, ale naprostá většina z nich je využívána právem a podle zákona.
Pokud jde o sociální podporu, pan poslanec se snaží naznačit, jako by obrovská část těchto výdajů byla zneužívána. Musím jasně prohlásit - jsou to výdaje, které jdou z větší části za rodinami s dětmi, a v současné době je podpora rodin s dětmi u nás opět neobvykle nízká a v evropském kontextu je to snad pouze Itálie, která dává méně.
***