(17.40 hodin)
(pokračuje Pilip)
Je samozřejmě legitimním právem každé vlády vybrat si to lepší a každé opozice vybrat si to horší. Proto bych zůstal v reakci na tu část vystoupení, kterou tu měl pan premiér, právě pouze u těch několika faktických věcí, které jsem tady teď vyjmenoval.
Nyní mi dovolte několik slov k návrhu státního rozpočtu s tím, že se věnuji zejména části C, která definuje tu strategii, která je v souvislosti se státním rozpočtem použita a která definuje i strategii, která byla zvolena.
Hned v úvodu tohoto textu se říká: "Zjednodušeně lze poznatky predikce interpretovat tak, že nebudou-li urychleně učiněny zásadní kroky k řešení strukturálních slabin veřejných financí, pak nebude možné zajistit fiskální stabilitu ze střednědobého hlediska." Já s tímto tvrzením zcela souhlasím. Toto tvrzení se v umírněnější podobě objevovalo už loni a stejně tak tady probíhala diskuse o tom, že největším problémem jsou mandatorní výdaje a že je nutné snížit jejich podíl. Mimochodem, když se hodnotí plnění tohoto roku - strana 8 a 9 příslušného textu - pak se ukazuje, že v revidovaném rozpočtu na tento rok proti loňskému roku příjmy z pojistného byly o více než 15 mld. Kč nižší než ty predikované a naopak výdaje na státní dávky všeho druhu včetně těch nešťastných dávek vyplácených obecními úřady byly téměř 2 mld. Kč. To je dnešní odhad; uvidíme, kolik bude konečné číslo. Již při přípravě rozpočtu na tento rok se o tom mluvilo.
Když si přečteme i část H - je dobře, že tam je - která je psána více z pohledu Ministerstva financí než z pohledu Ministerstva práce a sociálních věcí, co nám dává důvěru v to, že vláda pochopila skutečně problém mandatorních výdajů, že skutečně chce tuto tendenci obrátit? Proč máme najednou věřit tomu, že tato vláda je schopna tlačit nějakým způsobem na jejich pokles, že je schopna nějakým způsobem připravit zákony, které tuto tendenci obrátí?
Já bych prosil zejména pana ministra Špidlu, který se tady při některých minulých projednáváních pokusil o jistou dezinterpretaci v onom případě konkrétně mých výroků, aby nezaměňoval dvě věci, to znamená konkrétní výši např. důchodu na jednoho důchodce a celkovou sumu vyplácených dávek. To jsou prostě dvě odlišné věci. Nemusí to být odlišné věci, ale mohou to být odlišné věci. To, o čem my neustále hovoříme, a hovořili jsme o tom už minulý rok, je celková suma výdajů, to znamená to, kolik lidí dostává sociální dávky, kolik lidí např. má možnost předčasně odejít do důchodu, jaká jsou kritéria pro to, aby někdo mohl pobírat sociální podporu, jestli jsou skutečně přísně kontrolována atd. Prosím, aby tyto dvě věci se nezaměňovaly, aby se nám, kteří tady požadujeme něco, co mimochodem píše samo Ministerstvo financí, nepodsouvalo, že chceme lidem snížit důchody. Toto byla např. interpretace mého vystoupení z ústa pana místopředsedy Špidly. Pokud to pouze zkreslily noviny, pak se mu omlouvám, ale v tisku to bylo takto interpretováno. Prosil bych, aby tyto věci se od sebe oddělily a aby vláda hledala cestu, jakým způsobem celkovou sumu snižovat.
Další věcí, kterou sociální demokracie, jsouc ještě v opozici, kritizovala, byla neprůhlednost veřejných rozpočtů a neprůhlednost přípravy zákona o státním rozpočtu. Musím říci, že v této souvislosti nemohu pochopit větu, kterou začíná doprovodný text na straně 5, kde vláda říká: "V této souvislosti je třeba připomenout, že až do roku 1998 se ztráty Konsolidační banky hradily ze státního rozpočtu, z kapitoly Všeobecná pokladní správa. Od letošního roku je tato výdajová položka vyjmuta ze státního rozpočtu a neovlivňuje jeho saldo. Hlavním důvodem této metodické změny byla snaha zprůhlednit hospodaření státního rozpočtu a jednoznačně identifikovat způsob krytí deficitu této transformační instituce."
Pane ministře financí, vážení členové vlády, já se skutečně domnívám, že tato změna vede k pravému opaku, a právě vy jste mnohokrát kritizovali, že některé věci se uměle vysouvají ze státního rozpočtu, aby deficit vypadal menší, případně aby rozpočet vypadal jako vyrovnaný, a mnohdy tato vaše kritika - tehdy ještě opoziční - byla oprávněná. A nyní děláte totéž a děláte to v míře ještě větší, to znamená, že teď už přímo deklarujete, že ztrátu Konsolidační banky vůbec nebudete zahrnovat do státního rozpočtu. Předseda vlády se tady pak dopouští té nekorektnosti, že vezme deficit rozpočtu, který vznikl dejme tomu za naší vlády, ve kterém byla započítána splátka ztráty Konsolidační banky, a porovná ho s deficitem této vlády, kde tato ztráta Konsolidační banky -mimochodem ještě větší - započítána není. To je minimálně nekorektnost. Já si myslím, že to ,co by se minimálně mělo udělat, je to, aby základna byla srovnatelná, to znamená buď nezapočítávat do deficitu roku minulého a předminulého ztrátu Konsolidační banky, nebo ji tam prostě zahrnovat i do budoucna. To je řešení, které já považuji za správnější, protože jinak to skutečně vede k tomu, že vláda rozhodne o tom, že formálně např. odtáhne špatné úvěry z nějakého finančního ústavu, dejme tomu spořitelny či Komerční banky, do Konsolidační banky. Tím vznikne ztráta Konsolidační bance. Na státním rozpočtu se to ovšem formálně vzato nepromítne. Potom tuto instituci prodá - podotýkám, že proti této operaci neprotestuji, ta je v tuto chvíli nutná, ale jde o následné kroky v souvislosti s veřejnými financemi - např. spořitelnu za 20 mld. Kč - to se píše v odhadu, já budu vládě držet palce a budu rád, když se to podaří -, tyto peníze přijdou do Fondu národního majetku a z Fondu národního majetku se přesunou do státního rozpočtu. Kdyby se tato operace neudělala, tak by státní rozpočet neměl příjem z Fondu národního majetku, protože spořitelna by se neprodala za tolik peněz. Takto se udělají dvě operace navíc, zvýší se ztráta Konsolidační banky, zvýší se tím pádem tržby za spořitelnu a peníze přijdou do státního rozpočtu, který tím pádem bude vypadat jako příznivější. To je operace, která vede pouze ke zneprůhlednění veřejných financí, jakkoliv se samotnou operací, pokud jde o snahu privatizovat banku, žádný problém nemám. S promítnutím do veřejných financí mám však problém zcela zásadní a prosil bych, aby v tom došlo k obratu strategie, kterou vláda používá.
Další věcí, kterou vláda velmi časti kritizovala, byla otázka špatného odhadu příjmů státního rozpočtu na počátku roku. Já samozřejmě chápu, že tady došlo mezi prvním projednáváním státního rozpočtu ve vládě a druhým projednáváním státního rozpočtu ve vládě ke zveřejnění některých nových údajů. Chápu také to, že připočtených řekněme 20 mld. Kč na straně příjmů nebylo pouze na konto většího výběru daní nebo většího růstu ekonomiky, ale i jiných prvků. Nechci to tady zjednodušovat. Nicméně předchozí vlády byly často kritizovány za příliš optimistický odhad příjmů. Na straně 33 materiálu o rozpočtu vláda uvádí: "Predikce jednotlivých daňových příjmů jsou vesměs voleny v okolí horní hranice možných odhadů." Přitom např. u daně z příjmů je očekáván nárůst 3,4 % meziročně, rok 2000 porovnán s letošním rokem. Index v tomto roce proti loňskému roku je 94 %.
***