(16.10 hodin)
(pokračuje Vetchý)
Zdá se, že se tento odhad potvrdí, nelze však vyloučit vnější vlivy, kvůli kterým vláda žádá o udělení mandátu působení 6. polní nemocnice v Turecku až do konce roku 1999. Jedním z hlavních faktorů, který by mohl ohrozit úspěšné znovuobnovení života v postižené oblasti, může být zhoršení klimatických podmínek a s ním nárůst nemocí. Nelze vyloučit ani rozšíření některých infekčních nemocí a v neposlední řadě, jak nás o tom přesvědčily události minulých dnů, ani opětovné zemětřesení.
Jsem ve stálém styku s vedoucím této zdravotnické skupiny. Mluvil jsem s nimi dneska. Zasahovali při posledním zemětřesení v Gölcüku okamžitě poté, co toto zemětřesení nastalo, a na místě ošetřovali zraněné. Neznamená to však, že působení nemocnice bude uměle prodlužováno. Ta na místě nasazení zůstane pouze na nezbytně nutnou dobu a v dohodě s tureckými státními orgány. Z úvahy předpokládané délky pobytu nemocnice v Turecku vycházely i kalkulované náklady, kde se počítalo s působením 6. polní nemocnice v síle do 90 osob až do konce roku 1999. Zbytek polní nemocnice, který je stále přítomen v Albánii, bude repatriován v souladu s původním plánem.
Ministerstvo obrany nicméně není uspokojeno legislativním stavem v oblasti, kdy se neustále musíme na Poslaneckou sněmovnu a Senát obracet s podobnými žádostmi, a podali jsme několik návrhů za účelem řešení této situace. Mezi nejvýznamnější patří návrh na změnu Ústavy České republiky se zaměřením na vysílání ozbrojených sil České republiky mimo území ČR a s pobytem ozbrojených sil jiných států na území ČR.
Vzhledem k tomu, že tento návrh byl Poslaneckou sněmovnou počátkem června letošního roku zamítnut, je v současné době připraven další návrh, v němž je tato problematika řešena formou usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a Senátu Parlamentu ČR podobným způsobem, jak je tomu u vojenských cvičení s mezinárodní účastí.
V současné době je materiál po připomínkách, bude předložen do vlády a předpokládám, že by do Poslanecké sněmovny a do Senátu tento materiál přišel v řádném zasedání sněmovny v říjnu.
Paní předsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, žádám vás o schválení vyslání 6. polní nemocnice do Turecka. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Vetchému a vzhledem k tomu, že předložený návrh projednal výbor pro obranu a bezpečnost a zahraniční výbor a jejich usnesení nám byla rozdána, prosím zpravodaje výboru pro obranu a bezpečnost pana poslance Petra Nečase, aby se ujal slova, a po něm poprosím zpravodaje zahraničního výboru pana poslance Vladimíra Laštůvku.
Poslanec Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové. Výbor pro obranu a bezpečnost projednal vládní návrh na vyslání 6. polní nemocnice Armády České republiky k řešení následků zemětřesení v Turecku a přijal následující usnesení, ve kterém doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR vyslovit souhlas s vysláním 6. polní nemocnice Armády ČR - dále jen polní nemocnice - k řešení následků zemětřesení v Turecku s tím, že polní nemocnice bude složena z vojáků z povolání, vojáků v další službě a občanských zaměstnanců vojenské správy na základě dobrovolnosti v celkovém počtu do 90 osob do konce roku 1999.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Nečasovi a prosím pana poslance Vladimíra Laštůvku.
Poslanec Vladimír Laštůvka: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové. Zahraniční výbor Poslanecké sněmovny na svém dnešním zasedání projednal vládní návrh na vyslání 6. polní nemocnice Armády ČR k řešení následků zemětřesení, sněmovní tisk 334. V průběhu krátké debaty nezazněla jediná námitka, jediná výhrada k tomuto záměru vlády a zahraniční výbor se usnesl na tomto usnesení: Doporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s vysláním 6. polní nemocnice Armády ČR - dále jenom polní nemocnice - k řešení následků zemětřesení v Turecku s tím, že polní nemocnice bude složena z vojáků z povolání, vojáků v další službě a občanských zaměstnanců vojenské správy na základě dobrovolnosti v celkovém počtu do 90 osob do konce roku 1999.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Laštůvkovi a v tuto chvíli otevírám rozpravu. Nejprve její všeobecnou část a ptám se, zda se do ní někdo hlásí. Není tomu tak, končím všeobecnou rozpravu a zahajuji podrobnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Václav Frank, kterému udílím slovo.
Poslanec Václav Frank: Paní místopředsedkyně, pane předsedo, členové vlády, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych se při projednání tohoto bodu zastavil malinko šířeji nad problematikou pomoci České republiky Turecku. Já jsem si vědom toho, že na dnešní mimořádném jednání je nám předkládána k vyjádření souhlasu ve své podstatě už dodatečná žádost vlády ČR s vysláním 6. polní nemocnice Armády ČR na pomoc obětem zemětřesení, které v nedávných týdnech postihlo severozápadní část Turecka. Jeho následky na ztrátách lidských životů a materiálních škodách jsou všeobecně známy a jejich odstraňování ponese pocit bezmoci zřejmě ještě dlouhou dobu.
Turecko jistě bezprostředně po katastrofě potřebovalo organizovanou mezinárodní pomoc, do níž se zapojila i Česká republika nejprve skupinou záchranářů 75. záchranné výcvikové základny Civilní ochrany ČR a nakonec i dalšími skupinami záchranářů dobrovolníků, kteří byli vysláni českými nevládními organizacemi, zejména však Českou pojišťovnou a organizací AGRA. Myslím, že těmto lidem patří náš obdiv a poděkování. V současné době je to 6. polní nemocnice Armády ČR jejíž vyslání schvalujeme jednak s velkým zpožděním, ale musím se přiznat, že také s jistými rozpaky. Ono se totiž znova potvrzuje, jak neprozíravé bylo vyslání této, a zdůrazňuji - vojenské - nemocnice do Albánie namísto nemocnice civilní. Jde totiž o vojenskou jednotku, která byla opět vyslána na cizí území vědomě bez souhlasu Parlamentu ČR, i když jde o nemocnici, která je na evropské úrovni a plní poslání spojené s pomocí lidem postiženým přírodní katastrofou, a nikoliv válečným konfliktem.
Ze strany vládnoucí sociální demokracie tedy opět došlo k porušení Ústavy ČR a porušení svým způsobem i mezinárodního práva. Takovýto postup KSČM nadále nehodlá přehlížet a bude na něj upozorňovat. Ono totiž nic nebránilo tomu, aby byla okamžitě svolána mimořádná schůze Poslanecké sněmovny právě za účelem schválení vyslání, a to přesto, že byly parlamentní prázdniny. Jsme přesvědčeni, že 101 poslanec by se jistě jednání zúčastnil.
Postup vedení Poslanecké sněmovny je pro nás naprosto nepochopitelný, tak jako selhání vládních orgánů, kde se zcela jednoznačně projevila neschopnost komunikace, spočívající v dohadech, kteréže ministerstvo vlastně má přípravu pomoci ve své kompetenci. Ano, lze souhlasit i s tím, že se potvrdila jistá legislativní nedostatečnost, podle níž by každý resort přesně věděl, co je v jeho pravomoci, a nemuselo by docházet k dohadování, které před Evropou a celým světem rozhodně dobré jméno České republice neudělalo.
Znovu se totiž prokázalo, jak mylná byla tvrzení minulých vlád. Dosavadní způsob vedení záchranářů z více ministerstev dělá problémy a udělal je již konečně i při povodních u nás na Moravě. Na druhé straně je potřeba být objektivní a myslím, že lze do jisté míry kvitovat i oznámení pana ministra vnitra o končících přípravách zákona o integrovaném záchranném systému, který by měl tyto problémy řešit, a to nejen uvnitř České republiky.
***