(15.50 hodin)
(pokračuje Jičínský)
Mimo to i proto, že veřejnost má značně kritický poměr k politickým stranám. Uvádím např. Impuls 99 jako projev té nespokojenosti, která je obecnějším symptomem našeho politického života. V tomto směru myslím, že všechny politické strany bez ohledu na to, zda jsou teď ve vládních, nebo v opozičních lavicích, měly by přemýšlet o tom, zda svým chováním tyto pochybnosti o politických stranách a o tom, že politickým stranám jejich jednotlivé partikulární zájmy jsou dražší než obecnější zájmy společnosti, potvrdily a zda se proti tomuto požadavku neprovinily.
V této souvislosti bych připomenul článek 31 Listiny základních práv a svobod: každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.
Chápu námitky, které tu zazněly z opozičních stran, že jsou proti tomu, aby platnost zákona byla časově neomezena, ale přesto si myslím, že by jim hodnota právní jistoty neměla být tak lhostejná, jak se zdálo z kritických návrhů a z návrhů na to, aby od 1. ledna žádný zákon nebyl. Myslím, že to je odpovědnost, která přesahuje stranický zájem. Souhlasím s kritikou vlády, s kritikou sociální demokracie, ale neměli bychom tomu obětovat něco, co ve veřejnosti může opět vyvolat dojem, že pro některé politické strany platí zásada, která se dříve adresovala komunistům - čím hůře, tím lépe.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Jičínskému. Dalším přihlášeným je pan poslanec Filip, kterému udílím slovo. Vidím přihlášeného místopředsedu vlády Špidlu, kterého bych se zeptala, zda si přeje hovořit v rozpravě něco závěrečné slovo.
(Ministr Špidla: Závěrečné slovo.)
To samozřejmě dostanete.
V rozpravě vystoupí ještě pan poslanec Filip.
Poslanec Vojtěch Filip: Vážená paní předsedající, pane předsedo, vážená vládo, paní a pánové, nevystupoval bych, kdyby zde nezazněla slova, která řekl kolega Výborný. Souhlasím samozřejmě s tím, že se dlouhou dobu přeme o obsah tohoto zákona, nejsem žádným nadšeným příznivcem toho, co je upraveno zákonem o všeobecném zdravotním pojištění.
Chtěl bych upozornit na jednu věc, která podle mého soudu musí každého vést k velké opatrnosti nad tím, co tady může na toto téma říci, a to je otázka, kterou nezmínil kolega Výborný. Dovolte mi říci ji na rovinu.
Pokud tento zákon nebude platit a nebude mít ani jinou normu, předpokládám, že nespokojení lékaři, ale i jiní smluvní partneři zdravotních pojišťoven budou ve velmi dobrém postavení, prostě se s prominutím "vykašlou" na to, aby s takovou organizací, jako je Všeobecná zdravotní pojišťovna nebo jiné pojišťovny, dále finančně komunikovali. Lékaři podají jednoduše návrh na konkurz. V tom případě budeme mít ústavně zakotvené právo na lékařskou péči hrazenou ze všeobecného zdravotního pojištění prostřednictvím jednotlivých pojišťoven, ale tyto pojišťovny nebudou fungovat, protože je nebude ovládat žádná, byť nesprávně volená správní či dozorčí rada a jiné orgány těchto pojišťoven, budou je spravovat pouze správci konkurzních podstat a ti se možná budou dívat na vystoupení kolegy Výborného jinak, než se tady může někomu politicky zdát příznivé.
Musím velmi nerad říci, že jsme se ocitli v situaci, kdy nás vláda donutila, abychom kvůli chaosu, který by jistě nastal, tentokrát zákon ještě jednou prodloužili. Jiný návrh totiž tady není. Možná že ti, kteří kritizují, by mohli předložit vlastní poslanecký návrh, protože řada velmi populistických iniciativ od těch, kteří hovořili o tom, co vláda neudělala, je předložena, ale konkrétní potřebný návrh tady není.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Filipovi. Další přihlášku do rozpravy neregistruji. Rozpravu končím.
Prosím místopředsedu vlády a ministra práce a sociálních věcí, aby se ujal závěrečného slova.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Dámy a pánové, nebudu se dotýkat jednotlivých detailů rozpravy. Bylo by to sice možné, ale nebylo by to účelné, protože by to směřovalo mimo základ našeho rozhodování. Dotknu se pouze jedné věci, kterou jsem zmínil. Řekl jsem ji ve svém úvodním slově, podle mého názoru docela zřetelně, ale připouštím, že se mi to nemuselo podařit.
Proto jednoznačně sděluji: zákon 48 je jediný zákon, ve kterém je uloženo platit zdravotní pojištění. Žádný jiný zákon tuto povinnost nikomu neukládá. V okamžiku, kdy skončí jeho účinnost, nikdo nebude povinen platit zdravotní pojištění. Ostatní zákony mají pouze sazby a jiné okolnosti. Dovedete si jistě představit, jaké důsledky by to pro celý systém mělo. Víra pana poslance Výborného je proti takovýmto důsledkům velmi slabá. Myslím, že by neměl k dispozici prostředky, kterými by zabránil chaosu, který by toto nezodpovědné rozhodnutí způsobilo.
Dámy a pánové, je naprosto zřejmé, že nejsme oprávněni ve sněmovně demokratického státu hrát feudální hru králů, kterou hráli na úkor svých poddaných. Toto není naše právo a k tomu se nikdy nesmíme snížit (Potlesk.)
Dámy a pánové, dovedu si představit velmi dramatický vývoj, který povede k tomu, že předložíme opět podobnou novelu na prodloužení zákona a požádáme o legislativní nouzi, protože budou ohrožena základní práva našich obyvatel. Doba, která bude mezi těmito dvěma kroky, bude dlouhá. Jako ministr práce a sociálních věcí vím, s jakou úzkostí lidé vnímají, když dochází k určitým změnám, jak mají obavy, co s nimi bude a jak budou chráněny jejich zájmy.
Dámy a pánové, nejsme oprávněni vytvořit nejistotu, která u milionů lidí povede ke strachu, co s nimi bude, až se sejde rok s rokem, zda dostanou své léky, zda na ně budou mít, zda budou ošetřeni, co se stane, až jejich dítě bude nemocné. To je to, o čem rozhodujeme. Možná to není hmotné, nedá se to vyčíslit v ekonomických bilancích, ale existuje lidská úzkost, strach a obava o existenci. Je přítomna v každém z nás. Ani vy nejste na ostrově, který vám umožní uniknout v případě, že se dopustíte nezodpovědnosti a zablokujete prodloužení účinnosti tohoto zákona. Ani většina z vás nedisponuje takovým majetkem, když dojde k neštěstí a zdraví bude vážně ohroženo, aby to sami pro sebe individuálně zvládli. I v tomto okamžiku, ač se vám to v těchto krásných sálech v tomto okamžiku nezdá, jste na jedné lodi se svými občany.
Nemohu s respektem pohlížet na politické uskupení, které před několika týdny navrhne prodloužení tohoto zákona z dobrých důvodů, aby v zápětí z velmi povrchních důvodů odmítalo to, co před několika týdny považovalo za správné. Myslím si, že i to je třeba vzít v úvahu, jak lehce, jak snadno strana lidová změnila názor v něčem tak citlivém.
***