(15.10 hodin)
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci, zákon 48/1997 má velmi dlouhou historii, velmi komplikované projednávání. Řada z vás, kteří jste působili v předchozím období, je o jeho detailech velmi dobře informována. Tento zákon je jedním ze základních zákonů, kterým je regulována zdravotní péče a kterým je regulován přístup českých občanů ke zdravotní péči. Právě proto, že to je jeden ze základních zákonů, právě proto, že se v něm promítá mnoho ústavních záležitostí, právě proto, že se dotýká nejchráněnějšího zájmu, tj. života a zdraví člověka, právě proto byl tento zákon projednáván velmi komplikovaně. Právě proto se nikdy nepodařilo shodnout na tom, že by měl být účinný na dobu neurčitou.
V pravidelných obdobích se proto znovu a znovu dostáváme k řešení následující otázky. Je možné připustit, aby jeden z nejvýznamnějších zákonů v této oblasti přestal platit, aby se vytvořil velmi komplikovaný neprávní stav, aby např. došlo k tomu, že by se nemuselo platit zdravotní pojištění? Nebo je vhodné účinnost zákona prodloužit? Tento zákon jistě není dokonalý, tak jako není dokonalá naše společnost, jako není dokonalé české zdravotnictví, ale přesto české zdravotnictví funguje, naplňuje své základní poslání. Ukazuje se, že i na úrovni, která je odpovídající. To znamená, že podle normy - byť nedokonalé normy - je schopno ústavně uznaným způsobem naplnit to, co občané právem mohou požadovat.
Ačkoliv jsem přesvědčen, že je třeba zásadní novelizace tohoto zákona, resp. vytvoření zcela nové normy, a mohu prohlásit, že ministr zdravotnictví - jak mu to ukládá legislativní plán - pracuje na novém zákoně, na nové právní předloze a že tato nová právní předloha předpokládá účinnost k roku 2001, přesto jsem přesvědčen, že je na místě předložit zákon, předlohu, která předpokládá prodloužení stávající právní úpravy na dobu neurčitou. Myslím si, že důvody jsou zřejmé. Nová právní úprava opět bude podrobena velmi přísnému zkoumání, velmi ostrému pohledu vzhledem k tomu, že se v přístupu ke zdravotnictví a ke zdraví projevují politické postoje, postoje víry, a vzhledem k tomu, že jednáme-li o jakékoli materii, o jakémkoli materiálu, který se týká života a smrti, vstupuje do našeho jednání vždy emoce a podvědomí. Prostě nová komplexní norma bude v projednávání ohrožena. To si každý z nás dovede představit.
Proto si myslím, že není správné opakovat tutéž chybu a zablokovat si nějakým termínem působení této - jak už jsem uvedl - nedokonalé normy. Přesto ale nepovažuji za klíčovou otázku, zda účinnost zákona bude prodloužena o rok, nebo zda bude prodloužena na dobu neurčitou. Klíčová a základní otázka je, zda po 31. 12. bude platit vůbec nějaká norma, zda bude občanům zachována jistota, kterou mají, nebo zda uvolníme prostor pro bezprávní stav, riziko, ztrátu jistot. Dovedu si představit činnost některých nezodpovědných lobbistů. Myslím si, že tato činnost by mohla vést i k poškození zdraví a k ohrožení života některých občanů.
Z tohoto důvodu dávám sněmovně návrh, aby propustila zákon do druhého čtení. Vzhledem k tomu, že v úvodním slově bylo již zmíněno, že ministerský předseda požádal o zkrácení lhůty, pouze podtrhuji, že zkrácení lhůty je nutné. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Špidlovi. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Milan Cabrnoch.
Poslanec Milan Cabrnoch: Vážená paní předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, máme před sebou vládní návrh novely zákona o veřejném pojištění, zákon 48/1997. Tento návrh je velmi jednoduchý a můj úkol jako zpravodaje je také velmi jednoduchý.
Podstatou tohoto návrhu, jak zde již bylo řečeno, je vypuštění ustanovení, které říkalo, že zákon pozbývá účinnosti dnem 31. prosince 1999. Přijetím tohoto vládního návrhu novely zákona bychom učinili zákon 48/1997 Sb. v platném znění účinným bez dalšího časového omezení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Cabrnochovi. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které je přihlášena paní poslankyně Müllerová, paní poslankyně Jirousová a pan poslanec Krása. Udílím slovo paní poslankyni Müllerové, připraví se paní poslankyně Jirousová.
Poslankyně Ludmila Müllerová: Vážená vládo, dámy a pánové, v předloze vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon 48/1997, o veřejném zdravotním pojištění, ministr zdravotnictví žádá o prodloužení platnosti zákona naneurčito, protože sociální demokracie nestihla předložit za jeden a půl roku slibované komplexní zákony o úhradě zdravotní péče do parlamentu. Dovolte mi tedy stručnou rekapitulaci.
Zdravotní pojištění bylo v České republice zavedeno zákonem 550/1991. Od té doby byly přijaty mnohé novely, které jednou zlepšily a podruhé naopak zhoršily zákonné podmínky pro poskytování zdravotní péče. Zákon č. 48/1997, o veřejném zdravotním pojištění, nahradil zákon 550 a nepřímo novelizoval i některá ustanovení zákona 551/1991 a zákona 280/1992.
Sociální demokracie tak docílila omezení účinnosti zákona č. 48/1997, a to od 1. 7. 1997 do 30. 6. 1998. Tím dala Ministerstvu zdravotnictví, tehdy vedenému ministrem Stráským, jeden rok na to, aby toto ministerstvo předložilo komplexní kodex týkající se úhrady zdravotní péče, který měl nahradit již zmíněný zákon 48/1997, dále 551/1991, zákon 280/1992 a také zákon o výběru pojistného č. 552/1992. Tento komplexní zákon měl být předložen současně s novým zákonem o zdravotní péči, který měl nahradit původní zákon z roku 1966.
Stráského ministerstvo oba tyto komplexní návrhy předložilo v listopadu 1997. Tehdejší opoziční poslanci sociální demokracie však pod záminkou nevydání znění zákona na disketě nezařadili zákony na pořad jednání. Stalo se tedy, že tyto zákony byly projednávány až v lednu 1998. Tehdejší ministryně zdravotnictví Roithová usilovala o to, aby oba tyto zákony byly projednány Poslaneckou sněmovnou, a to zejména proto, aby politické výhrady jednotlivých parlamentních stran vůbec mohly zaznít a aby bylo možné po řádných volbách předložit tyto zákony znovu do Poslanecké sněmovny, aby mohly najít širší konsensus u politických stran. Tehdejší předseda výboru pro sociální politiku a zdravotnictví Vladimír Špidla se však zasadil o odmítnutí těchto zákonů, aniž by byly parlamentem projednány. Nedošlo ani ve výboru pro sociální politiku a zdravotnictví k projednání zásad těchto stěžejních a nejdůležitějších zákonů.
***