(19.20 hodin)
(pokračuje Zeman M.)
K tomu směřoval návrh zákona o zrychlených odpisech, které fakticky představují snížení sazby daně z příjmů o 2 až 3 %. Ale opakuji, opět selektivně, podle stavu hospodařící firmy. Tato vláda dospěla k názoru, že skončil čas iluzí o české cestě. Některé z těchto iluzí ostatně neskončily v Čechách, ale na Bahamách. Odešli lidé, kteří se vydávali za kapitány českého průmyslu, ať se jmenovali Soudek, Junek, Maroušek a další. Lidé, kteří svým podnikům nadělali spoustu dluhů a přivedli tyto podniky do situace, kterou právě tato vláda ve spolupráci s věřitelskými výbory bank má řešit.
Otevřeli jsme se zahraničním investicím, ale rád bych zdůraznil, že to nejsou horké spekulativní investice, kdy sem zahraniční burziáni využívající úrokového diferenciálu přicházejí zúročit či zhodnotit své krátkodobé úložky. Takové investice nám dlouhodobě ani střednědobě nepomohou. Musí to být investice znamenající vytváření nových pracovních příležitostí. Investice založené na využití kvalifikace naší pracovní síly, investice, které budou stimulovány i vládní aktivitou projevující se v investičních pobídkách.
Jsem rád, že vám mohu oznámit, že objem zahraničních investic v prvních čtyřech měsících t. r. se ztrojnásobil, opakuji ztrojnásobil, proti stejnému období v prvních čtyřech měsících roku minulého. Je to patrně dáno tím, že zahraniční investoři nečtou Lidové noviny, MF Dnes, Respekt a další věrohodné zdroje, a pokud čtou, tak je nerespektují. Myslím si, že v této tradici musíme pokračovat a že musíme pokračovat i v tom, k čemu se vláda zavázala v programovém prohlášení, tzn. v privatizaci v bankovním sektoru, ale i dalších strategických podniků včetně zbytkových podílů státu.
A tady se dostáváme k otázce, kterou nám lidé často kladou. Odkud na svoje rozvojové programy vezmete peníze? Ano, chceme snížit rozsah daňových úniků a částečně se nám to daří, protože výtěžnost daní podle údajů ministerstva financí vzrostla o 16 % a úměrně tomu se omezil rozsah šedé nebo černé ekonomiky. Chceme dosáhnout hospodářského růstu, jehož každé jedno procento na nových daňových příjmech přináší do státní pokladny zhruba 7 miliard Kč. Ale toto vše jsou opatření, která se mohou realizovat pouze v střednědobém časovém horizontu.
Krátkodobá opatření jsou založena na tom, že se vzdáme iluze, že zde existují geniální čeští velkopodnikatelé, kteří vytřou zrak západnímu světu v tom, jak se dělá moderní bankovnictví, moderní průmysl, moderní doprava nebo moderní ekonomika.
Naše banky se dostaly do hluboké krize a vykazují ztrátu, nikoli zisk. Co je horší, přejí si, aby tuto ztrátu kryl stát. A nejenom to. Díky kuponové privatizaci se zde vytvořil kafkovský uzavřený cyklus, kdy většina podniků byla vlastněna fondy, většina fondů byla vlastněna bankami a většina bank byla vlastněna státem a tomu všemu se po osm let po pádu komunismu hrdě říkalo privatizace.
Tento bludný kruh je zapotřebí rozetnout. A vy víte, že ve svém vládním programovém prohlášení se vláda zavázala, že privatizaci bankovního sektoru dokončí do konce roku 2000. Zatím měřeno pouze velkými bankami máme za sebou splněnu třetinu tohoto úkolu. Přečetl jsem si mnoho článků o tom, jak tato vláda nezvládne privatizaci Československé obchodní banky a jak dlouho to bude trvat. Ve skutečnosti to trvalo jen několik málo měsíců. Přečetl jsem si řadu článků erudovaných ekonomických analytiků, kteří prohlašovali, že cena za tuto banku bude maximálně 20 mld. Kč. Ve skutečnosti byla 40.
Dovolte mi, abych se na jednu minutu odchýlil, ale jenom zdánlivě odchýlil od linie svého projevu a abych vám sdělil, že v pravidelné soutěži, tuším že deníku Mladá fronta, na nejlepší burzovní prognózu vedle těchto analytiků soutěží i opičák šimpanz jménem Fredy, který většinou burzovní prognózy vyhrává. Chtěl bych vám ovšem sdělit, abych zcela jasně vyhranil své mínění o našich burzovních a obecně ekonomických analyticích, že pokud opičák Fredy tuto soutěž vyhrává, pak to není svědectví o inteligenci šimpanze. Je to svědectví o neinteligenci jejich opaku.
A nyní se již vracím k tomu, co pokládám za základní: jak využít výnosů z privatizace. Vy dobře víte, že v minulosti bývalé vlády nalily více než 160 miliard Kč do sanace krachujících bank, které již dnes většinou neexistují. Nechci vás unavovat, ale chcete si poslechnout jeden krátký a smutný seznam? Banka Bohemia, AB banka, Ekoagrobanka, Kreditní a průmyslová banka a mnohé další a další bankovní ústavy, mnohé další a další vytunelované fondy, a jestliže Marleine Dietrich zpívala "řekni, kde ty chyby jsou", já se ptám, "řekni, kde ty peníze jsou". Ale k tomu se ještě dostanu, až budu mluvit o akci čisté ruce.
V každém případě úkolem vlády a zámyslem vlády pro příští období, neboť tato zpráva je pouze zprávou za první rok a bude ještě doplněna vystoupením ministrů, především v těch oblastech, které se soustřeďují na činnost ve zprávě nezachycenou, tzn. na činnost posledních dvou měsíců, je zprávou za rok, ale cíle stanovené ve vládním programovém prohlášení i v legislativním plánu jsou na čtyři roky.
Tato sněmovna obdrží dva návrhy zákonů. Jeden z nich se bude jmenovat zákon o fondu dopravy, druhý z nich se bude jmenovat zákon o fondu bydlení. Jak jsem již řekl naším cílem je využít výnosů z privatizace pro zvýšení, jak by řekl Keynes, sklonu k investicím, tzn. pro investice protékající těmito dvěma fondy, a nikoli spotřebou.
Prosím, abyste uvažovali o tomto řešení naší ekonomické krize, neboť právě to je odpovědí na otázku, kde vzít peníze.
Dovolte mi, abych nyní již stručně v této části přešel k prioritám, které jsou nesporně významné, ale které přece jenom zařazuji až po prioritu týkající se oživení hospodářského růstu. První další takovou prioritou je decentralizace tohoto státu. Tato vláda jako první předložila této sněmovně koncepci reformy veřejné správy a já jsem velmi rád, že sněmovna přijala druhou ze tří nabízených variant, tj. variantu sloučení státní správy a samosprávy v jednotou veřejnou správu.
***