(16.00 hodin)
(pokračuje Zeman M.)
Tím jsem se vyrovnal s kritikou zleva a dovolte mi, abych přešel ke svým pravicovým kolegům. Ti proti vyslání naší jednotky nic nemají. Ba co více, navrhují, aby byla rozšířena, a argumentují tím, že ve srovnání s ostatními zeměmi je naše účast poměrně malá.
Dovolte mi, abych nejdříve zpochybnil tento poslední předpoklad. Naše účast totiž zahrnuje tři komponenty, z nichž vyslání jednotek je pouze jednou z těchto tří komponent.
Chtěl bych připomenout, že v době, kdy ostatní země ještě pouze slibovaly, ale nejednaly, byla to právě Česká republika, která do této oblasti vyslala 6. polní nemocnici chráněnou zhruba stovkou vojáků, byla to právě Česká republika, která navrhla rozsáhlou humanitární pomoc kosovským běžencům, a také ji začala skutky, činy, nikoli pouze slovy, realizovat. Z tohoto hlediska je podle mého názoru naše účast dostatečná. Přesto, jak už bylo řečeno v předchozích vystoupeních, se česká vláda principiálně nebrání úvaze o rozšíření naší vojenské účasti. Nikoli z ekonomických důvodů, které lze do určité míry zpochybnit.
Chtěl bych připomenout, že např. účast našeho praporu v Bosně nevedla bezprostředně k tomu, že české podniky byly zvlášť aktivně zainteresovány na rekonstrukci Bosny, ale z důvodů, které jsem už uvedl, tedy z důvodů humanitárních, chcete-li, solidárních. Celý problém této tzv. kritiky zprava spočívá pouze v tom, že řekneme-li "a", měli bychom mít odvahu říci i "b". A ono "b" znamená, odkud na to vezmeme prostředky. Doufám, že nikdo tuto vládu nepodezírá z toho, že je vládou věštců, i když ji mnozí podezírají z toho, že je vládou prognostiků. Pouze věštec, a nikoli prognostik by totiž v době sestavování státního rozpočtu mohl tušit, že budeme vyzváni k výdaji, který bude vztažen ke kosovské, resp. balkánské operaci. A já, drazí kolegové, vás vybízím k akceptování prosté zásady: mimořádné výdaje se kryjí z mimořádných zdrojů, nikoli zdrojů řádných, např. z daňových příjmů.
Jsem ochoten přiznat, že tam, kde jde o mimořádný výdaj malého rozsahu, tato zásada nemusí platit. Ale prosím, abyste si uvědomili nejenom fakt, že na prapor, ať už motorizovaný, nebo výsadkový, vydáme v průběhu 16 měsíců zhruba 2,5 miliardy korun. Prosím, abyste si uvědomil fakt, který vám dosud nikdo neřekl, a já vám ho říkám: je naivní iluze předpokládat, že operace v Kosovu s končí za 16 měsíců. Je to velmi naivní a nebezpečná iluze. Vzpomeňte si, jak dlouho trvá operace v Bosně, vzpomeňte si, jak dlouho trvala obdobná operace v Libanonu, na Kypru a v dalších světových teritoriích.
Jestliže tedy rozhodneme o tomto relativně masivním nasazení, pak to nebude závazek na 16 měsíců. Může to být závazek na pět, ale také na deset let. A budeme tím tedy zatěžovat i další a další státní rozpočty. Nic proti tomu, ale musíme to vědět a nesmíme před tím zavírat oči.
Vláda si vzala poučení z diskuse, která zde probíhala při jejím návrhu zvýšení deficitu státního rozpočtu o jednu miliardu korun na pomoc kosovským běžencům. Vláda této Poslanecké sněmovně předloží na jejím příštím zasedání návrh jiného řešení financování této humanitární pomoci, návrh, abych se nechlubil cizím peřím, který navrhla nejsilnější opoziční strana a který spočívá v emisi státních obligací pro tento účel. Ano, i tímto způsobem lze tuto záležitost řešit. Ale nemůžete emitovat humanitární obligace s nejistým objemem jejich nákupu tehdy, chcete-li vyslat ozbrojenou jednotku do zahraničí. Tam podle mého názoru je jediné seriózní řešení, a sice právě souhlas se zvýšením rozpočtového deficitu. V opačném případě jsou to knížecí rady, abychom mimořádné výdaje hradili, byť jsou ve velkém rozsahu, z řádných příjmů.
Závěrem, abych tuto problematiku poněkud přiblížil, bych rád připomněl všem poslancům, zejména však poslancům rozpočtového výboru, s jakým úsilím bojovali za svoji nemocnici, za svoji školu, za svůj můstek přes tu či onu řeku a s jakým úsilím dosáhli toho, že do tohoto rozpočtu byly zakomponovány byť drobné, ale ve svém agregátu nikoli nevýznamné dotace pro tyto účely. Prosím, aby si uvědomili, jak těžko by tito poslanci nesli, kdyby v rámci rozpočtových úspor byly např. právě tyto dotace seškrtány.
Prosím proto, abychom v této chvíli odložili stranické spory. Pokud nám jde o to, pomoci civilistům, znovu opakuji civilistům, nikoli vojákům, a to bez rozdílu jejich etnické příslušnosti, měli bychom nejenom žádat vyslání silnějších vojenských jednotek, ale měli bychom také podpořit humanitární pomoc, ať už poskytovanou na našem území nebo v zahraničí, a měli bychom odpovědět na prostou otázku: Kde na to vezmeme peníze? Protože pokud na tuto otázku neodpovíme, tak vy v podstatě vyzýváte vládu, aby nedělala nic. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji předsedovi vlády, který svým vystoupením de facto otevřel rozpravu, do které v tuto chvíli mám přihlášených celkem šest kolegů, a to v pořadí Petra Nečase, Karla Vymětala, Cyrila Svobodu, Jaromíra Kohlíčka, Miloslava Ransdorfa, Jana Zahradila a sedmého - pana kolegu Laštůvku.
Nicméně v tuto chvíli jsem nejprve registroval faktickou poznámku pana kolegy Exnera a potom přihlášku předsedy poslaneckého klubu KSČM pana kolegy Vojtěch Filipa. Takže nejprve pan kolega Exner.
Poslanec Václav Exner: Pane místopředsedo, protože chci mít faktickou poznámku a mohu ji mít jen v rámci otevřené rozpravy, prosím, abyste upřesnil, jestli jste rozpravu už otevřel.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Ano, vystoupení předsedy vlády rozpravu otevřelo, resp. je možno vést rozpravu po vystoupení jakéhokoli člena vlády.
Poslanec Václav Exner: Děkuji. K vystoupení předsedy vlády bych chtěl, jestli by bylo možné vyjasnit dvě otázky, o kterých se zmínil.
Za prvé prohlásil, že byla splněna podmínka uzavření příměří, která je jednou z podmínek vyslání jakékoli vojenské jednotky. Chtěl bych vědět, jestli by nám mohl doložit, kdo s kým uzavřel příměří a jakou formou.
Za druhé bych se chtěl zeptat, mluví-li se o uhrazení peněz, které by se získaly zvýšením schodku státního rozpočtu, vydáním dluhopisů nebo vydáním obligací, jakou jinou formou to bude nakonec zaplaceno, když ne z daní daňových poplatníků, až přijde doba splatnosti.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Nyní uděluji slovo kolegu Petru Nečasovi, po něm panu poslanci Karlu Vymětalovi.
Omlouvám se, zapomněl jsem na pana předsedu Filipa. Prosím, pane předsedo.
***