(18.10 hodin)
(pokračuje Kužvart)
Předložený návrh zákona vyvolal dva základní problémy. Prevence průmyslových havárií je doposud velmi malá. Specifická část legislativy řešící oblast krizového řízení a integrovaného záchranného systému a příslušný zákon o krizovém řízení dosud nebyly vládou projednány a přijaty. Proto úplné sladění předkládaného návrhu zákona s budoucí legislativou krizového řízení je složitým problémem, který nyní nelze řešit, a který bude moci být řešen až tyto předpisy budou připraveny.
Druhým základním problémem je nové pojetí inspekční činnosti zaváděné tímto návrhem zákona. Náš právní řád dosud vychází z řady inspekčních činností kontrolujících různé odborné oblasti. Tento systém zahrnuje odborný dozor nad bezpečností práce a technických zařízení, státní požární dozor, odborný dozor nad výbušnými látkami, hygienický dozor nad ochranou zdraví při práci, odborný dozor nad ochranou jednotlivých složek životního prostředí a další. Neexistuje však dosud žádný orgán, který by dohlížel komplexně nad bezpečností podniků. Protože zřízení nového inspekčního orgánu pro tento účel, jako je tomu v některých evropských zemích, není u nás v současné době z ekonomických důvodů únosné, bylo navrženo kompromisní řešení, které využívá Českou inspekci životního prostředí pro koordinaci všech odborných inspekcí a souhrnné hodnocení úrovně bezpečnosti u vybraných podniků.
Předložený návrh zákona zohledňuje připravované související právní předpisy České republiky, doporučení Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) a doporučení Evropské hospodářské komise OSN. Především však navrhovaný zákon v plném rozsahu implementuje směrnici Evropských společenství č. 96/82 EHK o řízení rizika závažných průmyslových havárií, která se stala od 3. února t.r. závaznou pro členské státy Evropské unie.
Výsledky negociačních jednání počátkem tohoto roku shodu návrhu předloženého zákona s touto směrnicí plně potvrdily.
Zákon vyvolá - jak je uvedeno v důvodové zprávě - poměrně vysoký nárok na státní rozpočet, a to především na mzdové prostředky pro odborné zaměstnance České inspekce životního prostředí a okresních úřadů, kteří budou zajišťovat výkon státní správy. Konkrétní požadavky na státní rozpočet budou uplatňovány postupně v souladu s nabytím účinnosti zákona.
Mnohem vyšší dopad tohoto zákona se však předpokládá pro podnikovou sféru. Jedná se zhruba o 80 až 100 podniků, kde se předpokládá částka až 2 mld. Kč na zavedení tohoto zákona v období tří let od nabytí účinnosti. Tyto výdaje, které jsou převážně investičního charakteru, se odrazí na státním rozpočtu.
Přes výše uvedené finanční dopady se obracím na parlament se žádostí o schválení návrhu zákona, protože tato právní úprava v českém právním systému zásadně chybí a je jedním z předpokladů vstupu do Evropské unie, tak jak je předpokládáno v návrhu kapitoly č. 19 národního programu vstupu do Evropské unie.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Kužvartovi. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení pan poslanec Zajíček.
Poslanec Tom Zajíček: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, máme před sebou vládní návrh zákona o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, zákon o prevenci závažných havárií, jak byl předložen ve sněmovním tisku 212.
V úvodu je možné konstatovat, že předložený návrh zákona má povahu technické normy, která je především velkými podnikatelskými subjekty již dlouho očekávána a zároveň je určitým pokusem o implementaci směrnic Evropské unie, především 82501EC a 9688EC.
Pokud bychom měli jen ve zkratce říci, jak se úprava této předlohy vyvíjela, lze říci, že zákon o prevenci závažných havárií byl připravován jako součást celého integrovaného systému ochrany životního prostředí před účinky nebezpečných látek. Návrh legislativního rámce harmonizovaného s legislativou ES byl vytvořen podle mých informací již v roce 1994, kdy byly zahájeny práce na zákonu 157/98 Sb., o chemických látkách, který nabyl účinnosti 1. ledna 1999.
S ohledem na to, že je předložen tento tisk do prvního čtení, nebudu se podrobněji zabývat jednotlivými problémy, které jsem v předloze nalezl, ale konstatuji, že jsou tam některé závažné a některé méně závažné nedostatky. Jen velmi stručně chci upozornit na některé z nich. Především je to nepřesná a nesystémová implementace evropských směrnic, především v pojmologii, která neodpovídá dohodám, ke kterým došlo u ostatních členských států Evropské unie. Bezpochyby je velmi problematické zařazování podniků do navrhovaných skupin A a B. Nalezneme tam řadu rozporů. Předpokládám, že bude velmi kontroverzní ustanovení především § 4 o povinném pojištění odpovědnosti za škody, které se mi zdá nevyhovující jako jediná forma pojištění. Je to v rozporu i s tržními mechanismy. Můžeme najít rozpor i s obchodním zákoníkem, především s § 415, který se týká zvláště nebezpečných provozů.
V této velmi krátké rekapitulaci asi nejzávažnějších problémů, které jsem při studiu předlohy nalezl, konstatuji, že ani tyto nedostatky, které můžeme ve zmíněné předloze ve sněmovním tisku 212 nalézt, nejsou podle mého soudu neodstranitelné. Proto se přimlouvám za propuštění této předlohy do druhého čtení.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Zajíčkovi. Otevírám obecnou rozpravu a ptám se, zda se do ní někdo hlásí. Není tomu tak. Končím obecnou rozpravu k tomuto bodu.
Ptám se pana navrhovatele, zda si přeje přednést závěrečné slovo.
Ministr životního prostředí ČR Miloš Kužvart: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, opravdu jen velmi stručně. Je to skutečně návrh zákona, který má ryze technický charakter, a já bych chtěl konstatovat, že z pohledu mé zkušenosti člověka, který se zabýval poradenstvím v oblasti ekologických systémů řízení v podnicích, tato norma věcně - i kdyby nebylo žádného předpisu Evropské unie - je užitečná.
Jak zde konstatoval zpravodaj, mám i já za to, že právě ve druhém čtení je možné některé ze záležitostí s otazníkem vyjasnit, případně nějakým způsobem je upravit.
Mám za to, že otázky týkající se terminologie jako takové se týkají i jiných asociovaných zemí, protože právě odborná terminologie technického charakteru je někdy oříškem. Mám za to, že právě v procesu různých úprav nebo návrhů na změnu toho či onoho paragrafu je možné i v těchto věcech tento návrh upravit do podoby, která bude odpovídat potřebám českého průmyslu v době, kdy je nutno tuto technickou normu, která je takto vyžadována Evropskou unií, přijmout, takže mám za to, že tato předloha by měla mít možnost být přijata v čase co nejkratším již proto, že doba na účinnost zákona je tři roky a náš průmysl by měl mít možnost před plným členstvím v Evropské unii se po tuto dobu tří let - v situaci kdy budeme pouze asociovanou zemí - na toto připravovat.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Kužvartovi a prosím pana poslance Zajíčka, zda si přeje se vyjádřit. Není tomu tak.
***