(15.00 hodin)
(pokračuje David)
Příjmy z těchto výkonů přispějí k úhradě nákladů na hlavní činnost. Toto řešení zamezí i sociálním dopadům, které by jinak z navržené transformace hygienických stanic plynuly.
Zdůrazňuji, že navržená struktura počítá s plnou zaměstnaností všech pracovníků vykonávajících dosud hygienický dozor a ponechává pro výkon státního zdravotního dozoru v rozsahu návrhu zákona i dostačující laboratorní kapacity způsobilé zajistit i současně plněné úkoly. K vyřešení dopadů, tj. asi 1 miliardy korun, na státní rozpočet, který je v podstatě substitucí výdajů územních rozpočtů pro okresní hygienické stanice, navrhuje Ministerstvo zdravotnictví dvě řešení.
Jednou z možností je snížení státní dotace do rozpočtu okresních úřadů, která v roce 1998 činila v rozpočtu více než 12 miliard, a to v poměrnou částku, kterou činí výdaje na okresní hygienické stanice v jednotlivých okresech.
Druhé řešení předpokládá změnu rozpočtových pravidel spočívající ve snížení podílu okresních úřadů na výnosech daní z příjmu ze závislé činnosti, které v současné době činí 30 procent jejich celkového objemu. K tomuto návrhu vedla skutečnost, že budou zrušeny stávající okresní hygienické stanice, které jsou nyní zařízeními okresních úřadů, návrhem zákona se však z nich vytvoří orgány a jejich pobočky jsou podřazeny pod Ministerstvo zdravotnictví a financují se ze státního rozpočtu. Snížení podílu okresních úřadů z výnosů daně z příjmu ze závislé činnosti by znamenalo zvýšení podílu příjmu státního rozpočtu.
V souvislosti s dopadem návrhu zákona na státní rozpočet považuji za potřebné připomenout, že ve vyčíslených finančních nákladech je zahrnuta i cena očkovacích látek pro povinná očkování, především dětské populace. Nejde tedy jen o náklady, které si vyžádá zřízení orgánů ochrany veřejného zdraví.
Věřím, vážené paní poslankyně a páni poslanci, že se mi podařilo vysvětlit vám důvody, pro které změnu stávajícího právního stavu je třeba zákon přijmout, přesněji řečeno souhlasit s jeho postupem do druhého čtení. Já je shledávám jako velmi závažné a více než zralé k okamžitému řešení. Prosím, abyste nepřáli sluchu jednotlivým či skupinovým názorům motivovaným obranou stávajícího stavu a funkcí, které návrh zákona jistě vyvolá svým citelným zásahem a změnou jedné oblasti státní zdravotní správy. Nepochybuji o tom, že návrh výraznou redukcí schvalovacího řízení ulehčí podnikatelské sféře a postaví na moderní bázi řadu dnes již překonaných právních předpisů, které nedůvodně svazují společenský život a jsou vnímány Evropskou komisí jako překážka volného obchodu.
Na závěr považuji za nezbytné upozornit vás i na závažné legislativní okolnosti, které by nastaly v důsledku nepřijetí předloženého návrhu zákona. Tato skutečnost se může stát legislativní překážkou pro přijetí dalších zdravotnických zákonů, zejména zákona o zdravotní péči, který by v případě nepřijetí návrhu zákona o ochraně veřejného zdraví měl řešit i podmínky vzniku a postavení hygienických stanic jako jednoho z druhu zdravotnických zařízení státu, a to odtrženě od soustavy orgánů hygienické služby. Vedle toho by zákon o zdravotní péči nutně přinesl zrušení převážné většiny nyní platného zákona o péči o zdraví lidu, což by znamenalo, že by v tomto zákoně k regulaci ochrany životních podmínek zůstalo asi deset paragrafů, které obsahují jen velmi obecné a nekonkrétní povinnosti osob, nezřetelnou úpravu působnosti hygieniků a rámcovou úpravu jejich pravomocí, a to bez jakéhokoli zmocnění k vydání podzákonných předpisů, včetně rozvoje imunizačního programu, který je upraven vyhláškou Ministerstva zdravotnictví a byl zatím v České republice na vysoké úrovni.
Nepřijetí návrhu zákona by dále znamenalo další prodloužení stávajícího neústavního stavu a nesplnění závazků České republiky souvisejících se vstupem do Evropské unie, přijatých v oblasti upravené návrhem zákona k 1. lednu 2000, přičemž je třeba zdůraznit, že předloženým návrhem se zabezpečuje aproximace zhruba 70 až 80 % direktiv Evropské unie v oblasti zdravotnictví. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross:
Děkuji ministru zdravotnictví České republiky Ivanu Davidovi a nyní prosím, aby se ujala slova paní poslankyně Taťána Jirousová, která je určena zpravodajkou pro první čtení.Prosím, paní kolegyně, můžete hovořit.
Poslankyně Taťána Jirousová:
Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, nejenom hygienická veřejnost s povděkem uvítala snahu vlády předložit nový zákon týkající se ochrany zdraví, specificky a moderně veřejného zdraví.Dosud existuje právní úprava, která je součástí zákona o péči o zdraví lidu, ve 20 ustanoveních a 50 prováděcích předpisech vydaných v letech 1954 až 1990 převážně jako směrnice a výnosy hlavního hygienika České republiky a oznámení ve Sbírce zákonů. Od roku 1990 se legislativa v ochraně podmínek života populace zastavila, nevydávaly se ani nové právní předpisy, ani novely stávajících předpisů. Od roku 1990 docházelo ke změnám prováděným v právním řádu, ale zákon o péči o zdraví lidu a jeho předpisy tuto novou situaci nereflektovaly, a docházelo tak k duplicitám a nakonec i k redukci pravomocí hygienické služby jako takové, takže hygienická služba byla vykázána do role komentátora vzniklých situací. Nyní, v důsledku absence novelizace prováděcích předpisů, to vede ke zmatečnosti jejich obsahu, hlavně v oblasti potravin, předmětů běžného užívání a územního stavebního řízení.
Řada oblastí vztahujících se k ochraně populace je ošetřena již zvláštními zákony, na jejichž plnění dozírají speciální správní úřady, např. životního prostředí, Státní úřad jaderné bezpečnosti apod. Oproti současnému horizontálnímu uspořádání a dvojkolejnosti řízení okresních hygieniků navrhuje předložený návrh hierarchický, vertikální systém podléhající resortu zdravotnictví. Jde o národní hygienické stanice, regionální hygienické stanice v čele s řediteli, které jmenuje ministr zdravotnictví.
Dalším kladem předkládaného materiálu jsou prováděcí vyhlášky, které byly poslancům předloženy současně s návrhem zákona. Až na odstranitelné nedostatky je tento dokument zdařilý a je ze strany odborníků dobře hodnocen. Řeší uceleně určité problémy, např. předcházení vzniku a šíření infekčních nemocí, nebo kategorizuje riziková pracoviště, což doposud bylo řešeno metodickými pokyny.
Tady ale pozitiva bohužel končí. Pokud se soustředíme na strukturální část, najdeme značný počet nedostatků a nejasností. Jistě by nebylo vhodné opakovat nezdařilou transformaci českého zdravotnictví po roce 1990. Rovněž probíhala bezkoncepčně, bez podrobné předchozí analýzy - výsledek všichni dobře známe. Postrádám v předloženém materiálu analýzu funkčních, tzn. odborných ekonomických předpokladů, včetně pevných pravidel transformace.
V důvodové zprávě se uvádí pokles počtu laboratorních výkonů pro státní zdravotnický dozor, ale při dodržování metodických pokynů by se jejich potřeba naopak zvýšila. Navíc nebyly definovány nároky na potřeby personální, odborné, materiální, finační, organizační a technické na zabezpečení fungování nové struktury při její zmíněné činnosti, rozsahu a obsahu.
Je špatné bez předem provedeného rozboru likvidovat odborné zázemí, které funguje. V současně době z 98 % komplexních služeb zajišťující okresní hygienické stanice. Jakoukoli neuváženou likvidací laboratoří dojde k rušení odborných týmů, a tím znemožnění komplexního odborného přístupu k problému.
Abych nebyla špatně pochopena, nejsem zastáncem zachování okresních hygienických stanic tak, jak je tomu dnes.
***