(15.10 hodin)

(pokračuje Jirousová)

Ale domnívám se, že pobočky ve většině okresů a mnohdy alespoň základní laboratorní zázemí mají své opodstatnění. Spoléhat na to, že trh vytvoří odpovídající síť laboratoří hygienické služby, je naivní. Zákon sice uvažuje o tzv. oprávněných osobách, které převezmou rozhodující část ověřování plnění podmínek zákona na komerčním základě pro povinné osoby jako jeden z hlavních pilířů reformy péče o tzv. veřejné zdraví. Aby tento záměr mohl být splněn, je třeba, aby jich existoval nejen dostatečný počet, ale aby poskytovaly i příslušné spektrum služeb na potřebné úrovni, a to současně se začátkem platnosti účinnosti zákona. Na druhé straně však návrh jejich vznik znemožňuje.

Problematický bude převod majetku na oprávněnou osobu. Představa oddálení vytvoření poptávky po laboratorních službách nebo prostě reálného fungování laboratoří bude představovat finanční vakuum, které bude muset někdo zaplatit. Předkupní právo státu při vytvoření privátních poboček nelze rovněž ponechat stranou. Skutečnost, že okresní úřady nemají žádnou legislativou podložené důvody si laboratoř ponechat, je sporná.

Návrh zákona dostatečně nerespektuje takové medicínské obory, které jsou velmi důležité z hlediska populační prevence, jako je hygiena, epidemiologie, mikrobiologie a pracovní lékařství. Zužuje ochranu zdraví populace včetně primární prevence, především na represivní činnost vykonávanou úředníky ve správních úřadech, i když represe je reálně někdy nutná.

Mezi nedostatky předkládaného zákona musím zařadit i vyvanutí některých pravomocí orgánů ochrany veřejného zdraví, např. při rozhodování o určení ochranného pásma kolem vodních zdrojů pro veřejné vodovody, pro povolení alespoň větších staveb, zdravotnických a kosmetických zařízení, závazné stanovisko při kolaudačním řízení. Účast odborníka z oboru hygieny zde pokládám za nenahraditelnou, stejně jako jeho účast při rozhodování v oblasti ochrany před škodlivinami v ovzduší ve vnitřním prostředí budov, např. školy, kulturní zařízení apod.

Pokud bude omezena kompetence dozorové funkce orgánů ochrany veřejného zdraví, jak to vyplývá z navrhovaného textu, musí být metodickým pokynem stanoveny limity škodlivých látek v těchto mimopracovních prostorách, aby tak mohl orgán ochrany veřejného zdraví zaujmout odborné stanovisko. Jinak by se orgán ochrany veřejného zdraví ocitl v roli hygienického ombudsmana.

Další nevyřešenou oblastí je vazba na státní rozpočet. V důvodové zprávě se předpokládá zvýšení nároků na státní rozpočet oproti současnému stavu o 126 milionů korun ročně bez bližší konkretizace. Je nutno např. připočíst i jednorázové náhrady - odstupné, pokud nebudou specifikovány nástupnické organizace, do nichž budou přecházet pracovníci rušených stávajících hygienických stanic. Dále vypořádání dluhů a ztrát, penále za vypovězené smlouvy apod.

Vadí mi absence kompetencí v systému rozhodování a realizace opatření. Příkladem může být rok 1997 a živelní pohromy v okresech, kde hygienická služba pružně a rychle reagovala. Jak by se s touto situací vypořádal navrhovaný systém, je problematické.

Na závěr shrnuji:

  1. Transformační program hygienické služby od roku 2000 by měl být vypracován v krocích ve spolupráci s příslušnými ministry. Musejí být specifikovány personální, odborné a materiální potřeby, včetně ekonomických podmínek, a charakter vzniku oprávněných osob vznikajících na bázi laboratoří dnešních okresních hygienických stanic. Nezbytné je vyjasnění pracovněprávních vztahů v souvislosti s přechodem pracovníků do nově vzniklých organizací.
  2. Vláda České republiky by měla mít představu o utváření hygienické sítě. Návrh finančního zabezpečení soustavy orgánů ochrany veřejného zdraví včetně laboratorních kapacit a definování státních zakázek je nutné vyčíslit ve státním rozpočtu.
  3. Je absolutně nezbytné sladit zákon s předpisy Evropské unie a Poslanecké sněmovně to dokumentovat.
  4. Definovat základní organizační strukturu tzv. regionálních hygienických stanic, jejich odbornou náplň činnosti a kompetence.
  5. Bylo by dále vhodné, aby navrhovaný zákon konkretizoval:

  1. Zřízení poboček v okresních městech s výjimkou sídel regionálních hygienických stanic.
  2. Možnost zachovat podle místních podmínek laboratorní, měřicí a očkovací kapacity i mimo sídla regionálních hygienických stanic. Pobočky by neměly fungovat jakou pouhá místa sběru dat.
  3. Řešení celé navrhované soustavy jako systému rozpočtového. Laboratoře by mohly fungovat v systému vícezdrojového financování.
  4. Vznik nástupnických organizací, když do nich budou podle předpokladu přecházet pracovníci rušených hygienických stanic.
  5. Podmínky postgraduálního vzdělávání pracovníků systému ochrany veřejného zdraví.
  6. Laboratorní činnost, která by měla přednostně uspokojovat potřeby státní správy ve věcech veřejného zdravotnictví.

Domnívám se, že odstranění výše zmíněných nedostatků nebude moci být provedeno v tak krátké době, jak dovoluje jednací řád Poslanecké sněmovny, proto doporučuji Poslanecké sněmovně vrátit předložený návrh zákona k přepracování. Pokud můj návrh Poslanecká sněmovna nepřijme, doporučuji prodloužit dobu projednávání ve výborech na 60 dní.

Závěrem bych ráda vyjádřila své osobní přesvědčení, že by neměla být promarněna unikátní šance využít probíhající transformace hygienické služby a vybudovat bez nekritického kopírování zahraničních vzorů odpovídající systém primární prevence založený na našich zkušenostech, vyhovující našim potřebám a úměrný našim možnostem, který současně neodporuje legislativě Evropské unie. Děkuji. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji paní kolegyni Taťáně Jirousové. Paní zpravodajko, chtěl bych vás pouze upozornit, že návrh na vrácení musí zaznít v rozpravě. Zároveň vás upozorňuji na to, že jako zpravodaj máte možnost vystoupit přednostně. Nicméně zatím musím konstatovat, že mám přihlášené do obecné rozpravy tyto poslance: pan poslanec Kořistka, pan poslanec Krása, pan poslanec Černý. V tomto pořadí také budou vystupovat. Paní zpravodajka nechce využít svého přednostního práva, tudíž bude hovořit pan poslanec Zdeněk Kořistka, připraví se pan poslanec Václav Krása.

 

Poslanec Zdeněk Kořistka: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, jak je v poslední době zvykem, opět je sněmovně předkládán návrh zákona, který dokazuje, jak nefunguje koordinace mezi ministerstvy, jak jsou předkládány další a další zákony, aniž je v tomto státě vyřešen základní problém.

Vláda ČSSD deklarovala, že její prioritou je reforma veřejné správy. Bohužel již potřetí - poprvé se tak stalo u zákona o živnostenských úřadech, podruhé nás toto čeká u matrik, nyní u zákona o ochraně veřejného zdraví, který se významně dotýká okresních hygienických stanic - vláda navrhuje zákony, které tuto reformu předbíhají. Fascinuje mě, jak pražští byrokraté s neúnavnou trpělivostí předkládají další a další návrhy, které mají ještě před definitivním schválením reformy veřejné správy tendenci likvidovat fungující strukturu státní správy.

Ve sněmovně nedávno předložil poslanec Vlach návrh usnesení, které vyzývalo vládu, aby před touto reformou nepředkládala sněmovně zákony, které tento proces předbíhají. Toto usnesení bylo sice staženo, ale jistě ho vláda i jednotliví ministři zaregistrovali. Věřím, že do budoucna budou tento signál respektovat.

Nyní k vlastnímu zákonu. Jako červená niť se předlohou zákona táhnou zavádějící argumenty, nepřesná čísla, a co víc, čiší z něj neprofesionalita. Nechci zacházet do detailů, ale přesto k některým problémům, které jsou citovány v důvodové zprávě, se musím vyjádřit. V návrhu se hovoří o zřízení 15 regionálních hygienických stanic, které si mohou - zdůrazňuji mohou - vytvořit terénní pobočky ve stávajících okresech.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP