(10.00 hodin)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Pilipovi, nyní udělím slovo přihlášenému ministru práce a sociálních věcí Vladimíru Špidlovi, připraví se pan poslanec Kalousek.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, toto je důstojný sbor, a proto předpokládá, že slova, která jsou zde řečena, jakkoli jsou absurdní, byla řečena vážně. Předpokládám, že poslanec Pilip pronáší myšlenky, kterým věří.
Svým způsobem ve vztahu k sociálním výdajům a k mandatorním výdajům učinil pan poslanec Pilip jednu z věcí, kterou učinila i jiná politická osobnost, jejíž jméno nebudu citovat. Totiž povýšila předsudek na ideál. Pan poslanec Pilip povyšuje svůj předsudek o výši sociálních transferů na ideál správné politiky. Je to možné myslet i poctivě, ale je to nerealistické, nebezpečné ekonomiky i politicky.
Chtěl bych, abychom poněkud sňali roušku z onoho pojmu sociální transfery a obligatorní výdaje, protože teprve když tuto roušku sejmeme, víme, o čem mluvíme. Sociální transfery jsou z 80 % důchody. Zhruba kolem 200 miliard z těchto transferů. Znamená to tedy, co pan poslanec Pilip chce a co tak rázně prosazuje, snížit důchody, a to snížit je velmi výrazně, protože jinak by se důsledek takovéto akce na celkové rovnováze veřejných financí neprojevil. Pan poslanec Pilip ví, že k něčemu takovému nelze eticky přistoupit, protože není žádný, podle mého názoru, zdůvodněnější nárok než nárok v důchodovém pojištění. Lidé, kteří jsou v důchodu, si své důchody zasloužili, odpracovali na ně obvykle 35 až 40 let, v současné době jsou velmi tvrdě vytlačováni z trhu práce, takže nemají možnost si přivydělat nějakými dalšími příjmy, a proto je naprosto neoprávněné po nich takovouto oběť, která by v podstatě měla vyrovnat neúspěch předchozí konzervativní politiky, požadovat a na ně nakládat.
Druhým, velmi podstatným obligatorním výdajem je podpora rodin s dětmi. Chci upozornit, že rozsah podpory rodin s dětmi klesl nominálně pod 2 % hrubého domácího produktu a prozatím se mi v literatuře nepodařilo najít vyspělou zemi, kde by tomu bylo podobně. Reálně klesly sociální příjmy rodin na 46, 49 % reálné hodnoty oproti roku 1990.
Ano, snížit obligatorní výdaje v tomto směru tak, aby to mělo vůbec smysl, znamená snížit podporu rodin z této velmi nízké, ba řekl bych spíše formální, skutečné úrovně ještě nejméně na polovinu. Ano, to se skrývá za těmito slovy. A to je nutné si uvědomit.
Dále je podle mého názoru naprosto zřejmé a pan poslanec Pilip to ví, že obligatorní výdaje na sociální transfery v České republice jsou mimořádně nízké. Celkový podíl na hrubém domácím produktu představuje 20,7 %. Za námi mezi zeměmi OECD je pouze Irsko. Evropský průměr je 28 % a existují i státy, které mají podstatně více. Ano, pokud to pan poslanec ví, tak jeho víru a jeho přesvědčení nechápu a samozřejmě nesdílím.
Pan poslanec Pilip a mnozí jiní dále tvrdí, že tyto výdaje, na kterých jsou závislé miliony důchodců a statisíce dětí v rodinách a statisíce a možná i miliony rodin, jsou výdaje, do kterých lze zasahovat po úvaze jen s velmi dlouhými lhůtami. Ví to, a přesto je ochoten pronášet něco tak absurdního, jako před chvílí pronesl.
Ještě mi dovolte, abych se vrátil k jedné krátké poznámce. Státní rozpočet je zákon. Já si pamatuji velmi dobře, že státní rozpočty navrhované konzervativní koalicí byly vyrovnané, aby posléze končily 28miliardových schodkem, že byly navrženy, aby posléze přišly balíčky, které tento zákon bez projednání sněmovny změnily prakticky ve všech položkách. Nevím, jaká je to úcta k zákonu, kterou představoval přístup minulých vlád.
Dámy a pánové, v úvahách, které vedeme, si musíme počínat značně odpovědně, a to, o čem hovořil pan poslanec Pilip, podle mého názoru s odpovědností nemá nic společného. Je to nepochopení celkových souvislostí a důrazný postup v tomto směru není nic, co by souviselo se zdravým rozumem, ale je pouhým neuváženým dobrodružstvím. Děkuji. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Děkuji panu místopředsedovi Špidlovi, slovo má nyní již vážně pan poslanec Kalousek, připraví se pan poslanec Svatomír Recman.
Poslanec Miroslav Kalousek:
Děkuji za slovo. Paní předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, vláda nás seznámila s předpokládaným propadem příjmů státního rozpočtu pro rok 1999 a se střednědobou prognózou, kde signalizuje rizika dalšího zvyšování nerovnováhy veřejných rozpočtů.Já se neodvážím zdržovat toto shromáždění podrobným rozborem příčin a polemikou se svými předřečníky, ale dovolím si to shrnout do jedné věty, že v tomto případě sklízíme plody ani ne tak toho, co se udělalo, ale sklízíme plody toho, co se neudělalo. Dlouhodobě oddalovaná řešení problémů, jako je restrukturalizace mandatorních výdajů, daňové reformy, penzijní reformy, neřešení vývoje dluhové služby, jsou samozřejmě jednou ze zásadních příčin této rizikové prognózy.
Z toho důvodu přijala tato sněmovna na návrh poslanců KDU-ČSL usnesení, ve kterém zavazuje vládu, aby do 31. 5. předložila revizi mandatorních výdajů, aby předložila analýzu stavu a vývoje dluhové služby s návrhem na řešení. Problém rozpočtu 1999 nebyla ani tak samotná výše deficitu, jako skutečnost, že rozpočet na rok 1999 neobsahoval ani náznakem začátek jakékoli z těchto zásadních reforem, které jsou nezbytné.
A já si dovolím říci, že tato prognóza, a tady se přidávám k panu kolegu Pilipovi, že je to skutečně velmi kvalitní materiál po technické i odborné stránce, že tato prognóza je výzvou politické reprezentace, aby hledala většinové stanovisko, aby hledala řešení a aby nalezení řešení preferovala před mediálními exhibicemi. My můžeme samozřejmě všichni setrvávat na svých jediných správných číslech, na svých jediných správných pravdách, ale pokud tak budeme činit a nepokusíme se nalézt řešení, na kterém by se byla schopna dohodnout většina, tak důsledkem tohoto postupu bude, že se opět nestane nic. A nestane-li se nic, tato prognóza se skutečně stane realitou a já myslím, že si to nikdo z nás nepřeje.
Jakákoli zásadní reforma, jakékoli systémové řešení, i kdyby bylo schváleno dnes, tak se samozřejmě nepromítne do situace rozpočtu 1999, protože tyto efekty mají svá časová zpoždění.
***