(12.20 hodin)
(pokračuje Payne)
Proč navrhuji vládní nařízení a nikoli vyhlášku? Mám za to, že tato záležitost se týká jak Ministerstva zahraničí, které má informace o tom, jaké jsou poměry v té které zemi, asi z prvé ruky, tak Ministerstva práce a sociálních věcí, ale i Ministerstva vnitra, protože - jak známo - západoevropské země, Spojené státy apod. takovouto praxi udělování jistých výhod pracovního povolení apod. vztahují také k jistým statistikám o kriminalitě, o organizovaném zločinu apod., a těmito informace disponují ještě jiné resorty. Proto se domnívám, že by stálo za to, aby vláda věnovala nemnoho minut svého času k projednání takovéhoto seznamu, který by vyšel ve Sbírce zákonů ve formě nařízení a upravoval by zřetelně a transparentně, občané kterých zemích zde mohou pracovat za výhodnějších podmínek a občané kterých zemí mají přísnější režim, protože k tomu jsou jisté důvody.
Připomínám, že právo pracovat v zahraničí není nárokovou záležitostí, to znamená, že nikdo nemůže obvinit Českou republiku z diskriminačního režimu, a v žádné mezinárodní smlouvě jsme se nezavázali v této oblasti, že budeme postupovat nějakým způsobem stejně vůči všem státům. Jediné omezení je zmíněná asociační dohoda a ta je explicitně uvedena v textu a návrh zákona obsahuje zvláštní ustanovení, které tuto věc upravuje.
To jsou důvody, které mě vedly k navržení pozměňovacího návrhu k odstavci 2a. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má pan kolega Zdeněk Kořistka. Připraví se poslanec Josef Jalůvka. Pro vaši informaci, kolegyně a kolegové, ještě jsou přihlášeni tři kolegyně a kolegové.
Poslanec Zdeněk Kořistka: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já přednesu tyto pozměňující návrhy:
Za prvé doplnění stávajícího textu § 2 odst. 2 o následující text: "Udělení povolení k zaměstnání cizinci podléhá správnímu poplatku podle zvláštních právních předpisů."
Zdůvodnění zní: Dle mého názoru by cizinec měl za vydání povolení k zaměstnání zaplatit správní poplatek 500 Kč. V zákonu 368/92 Sb., o správních poplatcích, se hovoří o tom, že tento správní poplatek v dnešní době bude platit pouze zaměstnavatel ve výši 2 000 Kč. Proto tento pozměňující návrh.
Za druhé navrhuji doplnit § 16 odst. 7 takto: "Uchazeči o zaměstnání, kterému neuplynula v poslední evidenci podpůrčí doba a v době mezi poslední a novou evidencí nebyl zaměstnán (§ 13 odst. 1) - a nyní doplnění textu - anebo byl zaměstnán po dobu kratší než jeden měsíc - konec doplnění textu - a zároveň splňuje podmínku celkové doby předchozího zaměstnání podle § 13, se poskytne hmotné zabezpečení po zbývající část podpůrčí doby."
Zdůvodnění zní: Za účelem získání nového nároku na hmotné zabezpečení může navrhovaná právní úprava vést ke spekulativnímu nástupu do zaměstnání, např. na jeden den. Doporučuji tedy proto vázat vznik nového nároku na hmotné zabezpečení na trvání zaměstnání v délce minimálně jednoho měsíce.
V souvislosti s mým návrhem uplatněným k ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 1/1991 Sb. předkládám doplnění textu v části první přílohy k zákonu č. 368/1992 Sb. v položce 22 o písmeno i), které zní: "vydání povolení k zaměstnání cizinci Kč 500". Dále v části jedna přílohy v poznámce k položce 22 navrhuji doplnit text bodu 5 takto: "Povolení podle písmene h) a i) této položky vydává správní orgán, úřad práce podle zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů."
Chci ještě říci jednu věc na závěr, že tyto pozměňující návrhy jsem konzultoval s několika řediteli úřadů práce na severní Moravě, kteří se za ně plně stavějí. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Slovo má poslanec Josef Jalůvka. Připraví se paní poslankyně Miroslava Němcová, pan poslanec Stanislav Volák a pan poslanec Petr Bendl, který je zatím posledním přihlášeným do rozpravy.
Poslanec Josef Jalůvka: Děkuji, pane předsedající. Páni ministři, kolegyně a kolegové, dovoluji si předložit tři pozměňovací návrhy.
Za prvé k navrhovanému znění odstavce 1 § 5 - to je bod 9 vládního návrhu - nevidím důvod, proč by úhrada za zprostředkování zaměstnání nemohla být požadována od občana. Vyloučením této možnosti se dle mého názoru odebere nestátním zprostředkovatelnám, které tuto činnost vykonávají za účelem dosažení zisku, motiv pro to, aby tuto činnost vyvíjely v zájmu občana. Pokud tedy novela zákona v souladu s Úmluvou MOP č. 181 má umožnit zprostředkování zaměstnání za účelem zisku, připadá mi poněkud nelogické, aby zároveň vymezovala okruh klientů, od kterých tyto zprostředkovatelny nemohou požadovat úhradu. Proto navrhuji z navrhovaného znění § 5 odst. 1 vypustit druhou větu.
Druhý návrh je spíše technického rázu k navrhovanému znění § 19a vládního návrhu. Zde navrhuji změnit termín pro splnění povinnosti zaměstnavatele oznámit nástup do zaměstnání cizince, u něhož se podle § 2d nevyžaduje povolení k zaměstnání, z pěti kalendářních dnů na osm kalendářních dnů.
Bod třetí - absence přechodných ustanovení. Domnívám se, že přechodná ustanovení vládního návrhu opomněla vyřešit otázku přechodných ustanovení ve vztahu k navrhovaným změnám § 20 zákona o zaměstnanosti a § 47a zákoníku práce. Není zde jasné, jakým režimem se po případném nabytí účinnosti navrhovaného zákona bude řídit již předtím započatý proces kolektivního uvolňování. Tuto otázku považuji za zásadní zejména vzhledem k navrhovanému znění § 47a zákoníku práce. Není to ale jediný důvod, který mě vede k podání následujícího pozměňovacího návrhu: V článku 4 § 47a vypustit.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má poslankyně Miroslava Němcová, připraví se pan kolega Stanislav Volák.
Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji, pane místopředsedo.
Vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, chtěla bych přednést dva pozměňující návrhy k tisku 93 k zákonu o zaměstnanosti. Oba dva se týkající § 16.
První návrh: Navrhuji, aby byl v § 16 změněn text odstavce 7 takto: "Uchazeči o zaměstnání, kterému neuplynula v předchozí evidenci nezaměstnaných podpůrčí doba a od data posledního vyřazení odpracoval dobu kratší než šest měsíců, se poskytne podpora v nezaměstnanosti v pouze v rozsahu nevyčerpané podpůrčí doby."
Dovolím si stručně zdůvodnit tento svůj návrh. Dosavadní navrhované znění § 16 odst. 7 chce řešit případy, kdy uchazeči nebylo poskytováno hmotné zabezpečení po celou podpůrčí dobu, potom byla jeho evidence ukončena a tento občan opětovně požádá o zprostředkování zaměstnání. Pokud v době mezi poslední a novou evidenci nebyl zaměstnán, je mu přiznáno hmotné zabezpečení po zbývající část podpůrčí doby. V praxi však velmi často dochází k případům, kdy uchazeč nevyčerpá podpůrčí dobu, nastoupí do zaměstnání na jeden týden a po jeho skončení se opět zaeviduje jako uchazeč o zaměstnání a má nárok na opětovné přiznání celé podpůrčí doby.
Protože tuto situaci novela zákona neřeší, je vhodné buď stanovit nutnou délku trvání zaměstnání mezi dvěma evidencemi, nebo omezit počet opakování nové podpůrčí doby. Protože se domnívám, že je lepší první část té věty, kterou jsem právě přečetla, tj. stanovit nutnou délku trvání zaměstnání mezi dvěma evidencemi, navrhla jsem změnu tohoto paragrafu v odst. 7.
Druhá změna, kterou navrhuji, se týká § 16 odst. 8.
***