(12.10 hodin)
(pokračuje Krása)
Teď se budu věnovat svému třetímu pozměňovacímu návrhu, který bude upravovat můj pozměňovací návrh, který přijal výbor pro sociální politiku a zdravotnictví a týká se právě zaměstnávání občanů se zdravotním postižením.
K tomuto usnesení výboru, který přijal můj pozměňovací návrh, činím vlastně nový návrh.
V čl. I. se za bod 29 vkládají nové body 29a a 29b, které znějí:
29a. V § 24 odst. 2 zní: Zaměstnavatel, jehož skutečný přepočtený průměrný evidenční počet zaměstnanců za kalendářní rok je vyšší než 20 zaměstnanců, je povinen zaměstnávat občany se změněnou pracovní schopností - odvolávka 13a - ve výši povinného podílu občanů se změněnou pracovní schopností na celkovém počtu svých zaměstnanců, stanoveného nařízením vlády - dále jen "povinný podíl" - odvolávka 13b. Toto ustanovení se nevztahuje na zaměstnávání civilních zaměstnanců armády České republiky, Ministerstva vnitra, Sboru nápravné výchovy a Celní správy.
Bod 29b. V § 24 se vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:
Odst. 3. Povinnost zaměstnávat občany se změněnou pracovní schopností ve výši povinného podílu plní zaměstnavatel:
- zaměstnáváním občanů se změněnou pracovní schopností ve výši povinného podílu - odvolávka 13c - nebo
- odebíráním zboží, služeb či jiných plnění v hodnotě sankčního odvodu uvedeného pod písmenem c) od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 55 % zaměstnanců se změněnou pracovní schopností, nebo
- zaplacením penále do státního rozpočtu: výše penále činí 2,5násobek minimální mzdy ročně za každého občana se změněnou pracovní schopností, o něhož není naplněn povinný podíl.
Odst. 4. Zaměstnavatel je povinen do 31. března následujícího kalendářního roku oznámit příslušnému úřadu práce plnění povinného podílu za uplynulý kalendářní rok a způsob jeho plnění. Nesplnil-li zaměstnavatel povinný podíl způsobem uvedeným v odst. 3 písm. a) nebo b), vyměří příslušný úřad práce penále dle odst. 3 písm. c). Ministerstvo práce a sociálních věcí upraví vyhláškou způsob kontroly plnění povinného podílu a způsob vyměření a úhrady penále při jeho neplnění.
Odvolávky pod čarou:
(13a) § 21 zák. č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti
(13b) § 1 odst. 1 nařízení vlády č. 384/1991 Sb., o stanovení povinného podílu občanů se změněnou pracovní schopností na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele
(13c) § 3 nařízení vlády č. 384/1991 Sb., o stanovení povinného podílu občanů se změněnou pracovní schopností na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 5 a 6.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Štrait.
Poslanec Jaroslav Štrait: Já jsem zřejmě velmi velkoryse vyšel vstříc panu předsedovi Klausovi, když jsem neříkal zdůvodnění svých návrhů. Chci jen dodat, že když se zvýší podpora v nezaměstnanosti, že ubude práce kontaktním místům. Vy jste pak ale řekl panu poslanci Krásovi, že kdyby běhal po všech možných a nemožných institucích, tak si čtyřčlenná rodina vyběhá na sociálním systému, tedy 2 + 2, tj. rodiče a dvě děti, maximálně kolem 12 000 Kč. Tedy žádná sláva, tedy ani podpory v nezaměstnanosti, ani sociální podpory nejsou u nás přehnaně vysoké.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Slovo má pan poslanec Škromach, připraví se pan poslanec Payne.
Poslanec Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, na základě konzultace s ministrem práce a sociálních věcí neuplatním zde pozměňovací návrhy v oblasti zákoníku práce. Protože tento zákoník práce by měl být ve verzi předložen během několika měsíců, bude zde prostor, kdy bude možné tyto návrhy uplatnit.
Přednesu tedy pouze jeden návrh k bodu 17, usnesení výboru pro sociální politiku a zdravotnictví č.50 z roku 1999, tisk 93. Pozměňovací návrh k novému bodu 29b, § 24, nový odstavec 3, písm. c) zní:
Odvodem do státního rozpočtu výše tohoto odvodu činí ročně za každého občana se změněnou pracovní schopností, u něhož zaměstnavatel nesplnil povinný podíl - nyní bude variantní řešení - varianta I. 0,8násobek průměrné mzdy v národním hospodářství, varianta II. 0,5násobek průměrné mzdy v národním hospodářství.
Nyní pokračuje již tento odstavec zněním vyhlašovaném Českým statistickým úřadem za první a třetí čtvrtletí roku, v němž nebyl povinný podíl naplněn.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Slovo má pan poslanec Jiří Payne, připraví se pan poslanec Kořistka.
Poslanec Jiří Payne: Vážená vládo, vážená sněmovno, dovolím si navrhnout k § 2a odst. 2 změnu následujícího znění: na konci odstavce 2 se vypouští tečka a místo ní se vkládá čárka a následující text: "to se nevztahuje na občany zemí, jejichž seznam stanoví vláda nařízením".
Odůvodním tento návrh. Podle obsahu předložené novely by zahraniční pracovníci mohli dostat povolení nejdéle na jeden rok práce v České republice. Toto povolení by mohlo být nejvíce třikrát za sebou zopakováno a podle odst. 2 musí následně na 12 měsíců opustit Českou republiku. To je z hlediska pracovníků z některých zemí přiměřená praxe, ale na druhé straně chci říci, že pro manažera americké akciové společnosti registrovaného u nás je to vražedné, protože ten už se k nám nikdy nevrátí a investice od nás stáhne. Obdobně se to bude vztahovat vůči některým dalším zemím, jako je např. Austrálie, Kanada, Norsko a Švýcarsko.
Z toho důvodu navrhuji mnohem pružnější režim. Návrh zákona obsahuje jisté ustanovení, které odkazuje na smluvní závazky, kterými je Česká republika vázána. A pod čarou je uveden odkaz na Asociační dohodu s Evropskou unií a odkaz na Dohodu o stážistech se Švýcarskem. Mám pocit, že se nám jedná nejen o švýcarské stážisty, ale o případné švýcarské manažery, takže mám dojem, že tento seznam je mnohem obsáhlejší než to, co je uvedeno ve vládním návrhu.
Vzhledem k tomu, že Evropa je v současné době poměrně neklidný kontinent a že situace se může velmi rychle měnit - to si troufám tvrdit i v zemích, které jsou členskými zeměmi Evropské unie, a to pak nevím, jak to budeme řešit - myslím si, že bychom měli hledat nějaký pružnější režim než je režim sjednávání mezinárodní smlouvy, kde každá z nich vyžaduje nějaký rok nebo dva roky úsilí, než se podaří smlouvu sjednat a podepsat. A když si představím veliký objem diplomatické aktivity, která by s tím byla svázána - šlo by o několik desítek smluv s Andorrou, San Marinem, Slovinskem, Chorvatskem a dalšími zeměmi, které bychom museli sjednat - mám dojem, že je mnohem výhodnější zvolit takový režim, který vláda upraví vládním nařízením.
***