(pokračuje Kavan)
Jenom pro vaši informaci: Pokud se týče momentální situace v Bělehradě, podle sdělení našeho zastupitelského úřadu dnes dopoledne byla relativně klidná, byla sice patrná vyšší nervozita obyvatel, město však na první pohled funguje víceméně standardně, jsou otevřeny obchody a fungují služby, jezdí hromadná doprava, lidé korzují po ulicích, občas je vypínán proud a je značný problém s telefonním spojením.
Několik minut po zahájení leteckých útoků NATO na Svazovou republiku Jugoslávie požádala Ruská federace o svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN. Procedurálně bylo zasedání svoláno na žádost Jugoslávie, Ruska a Běloruska. Rada bezpečnosti nejednala o žádném dokumentu, cílem bylo oficiálně reagovat na letecké útoky NATO proti Svazové republice Jugoslávie. Zasedání se zúčastnil i generální tajemník OSN Kofi Annan.
Na zasedání kromě všech členů Rady bezpečnosti vystoupili také představitelé Svazové republiky Jugoslávie, Běloruska, Indie, Německa - představitel Německa přečetl prohlášení Evropské unie ze zasedání v Berlíně - představitelé Albánie a Bosny a Hercegoviny.
Rusko - a nyní se budu částečně věnovat i odpovědi na otázku pana poslance Filipa - odsoudilo útoky aliance, které označilo za nepřijatelné řešení, a obvinilo NATO z jednostranného porušení Charty OSN. Jeho velvyslanec Lavrov zopakoval ruská opatření namířená na přerušení spolupráce Ruské federace s aliancí, varoval před dalšími kroky a uvedl, že princip zabránění šíření konfliktu a zamezení zhoršování humanitární situace nemůže v žádném případě sloužit jako právní základ pro vojenské útoky.
Útoky aliance jednoznačně odsoudili také představitelé Číny, Běloruska a Indie. Čína zdůraznila, že kosovská otázka je vnitřní záležitostí Svazové republiky Jugoslávie a jako taková musí být řešena.Vojenská opce je nepřijatelná. Čína vyzvala NATO k okamžitému zastavení vojenských útoků proti Svazové republice Jugoslávie.
Většina členů Rady bezpečnosti, stejně jako Albánie, Německo a Bosna a Hercegovina podpořila kroky aliance s důrazem na neodkladnost zabránění humanitární katastrofě v Kosovu.
Představitelé USA a Velké Británie podtrhli právní opodstatněnost přijatých vojenských opatření, s odvoláním rovněž na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 11/99 a 1203/98.
Někteří členové Rady bezpečnosti - Slovinsko a Nizozemí - vyjádřili politování nad neschopností Rady bezpečnosti řešit konflikt politickou cestou a napadli Rusko za blokování činnosti rady. Proti tomu se ohradil ruský velvyslanec Lavrov a upozornil na to, že Rada bezpečnosti problém Kosova vůbec neřešila.
Indie akci NATO odsoudila, nazvala ji svévolnou, neschválenou a ilegální.
Stanoviska dalších zemí včetně Francie v této chvíli nejsou k dispozici, ale žádost o jednání Rady bezpečnosti o útoku proti Svazové republice Jugoslávie pravděpodobně nepodpoří ani Argentina. Velmi pravděpodobně by se tento návrh neměl setkat s podporou delegací Kanady, Brazílie a Malajsie, aspoň podle dosavadních informací.
Nevím, jakou pozici zaujmou představitelé Namibie, Bahrajnu, Gabunu a Gambie.
Generální tajemník OSN Kofi Annan vystoupil s prohlášením a připomněl, že v uplynulém roce mnohokrát vyzýval jugoslávské orgány a kosovské Albánce k hledání kompromisu, a vyjádřil politování, že jugoslávská strana setrvala na pozici odmítající politické řešení, které by zastavilo krveprolévání v Kosovu a zabezpečilo spravedlivý mír. Uvedl: "Je tragické, že diplomacie neuspěla, ale jsou doby, kdy použití síly může být legitimním prostředkem pro dosažení míru," a připomněl, že pro udržení mezinárodního míru a bezpečnosti svěřuje kapitola VIII. Charty OSN důležitou roli regionálním organizacím. Dodal však zároveň, že podle Charty OSN má primární odpovědnost za udržení mezinárodního míru a bezpečnosti Rada bezpečnosti OSN, což, jak pravil, je explicitně uvedeno i v samotné Severoatlantické smlouvě.
Pokud chcete znát i stanovisko Evropské unie, na mimořádném summitu Evropské unie v Berlíně Evropská unie na nejvyšší úrovni podpořila letecké a raketové údery NATO proti Svazové republice Jugoslávie a vydala prohlášení tohoto znění:
Evropská rada ve svém dnešním prohlášení uvedla, jaké úsilí vyvinulo mezinárodní společenství k tomu, aby se vyhnulo nutnosti vojensky zasáhnout. Výslovně jsme požádali jugoslávské vedení v čele s prezidentem Miloševičem, aby se odhodlal v tento moment k radikální změně své politiky. NATO provedlo v Jugoslávii akce namířené proti vojenským cílům, aby tak ukončilo humanitární katastrofu v Kosovu. Jugoslávská svazová republika musí nyní nést tvrdé důsledky za to, že pro dosažení mírového řešení krize v Kosovu nespolupracovala s mezinárodním společenstvím.
***