Poslanec Vojtěch Filip: Pane předsedo, já souhlasím s tím a znám jednací řád, že by pan ministr mohl vystoupit kdykoli. Já jsem požádal procedurálně o zařazení bodu. Je na sněmovně, jestli o to stojí, nebo nestojí. Já jsem chtěl, aby to bylo až po těchto bodech, protože jsem chtěl v té informaci…
Předseda PSP Václav Klaus: Po kterých bodech myslíte, pane poslanče?
Poslanec Vojtěch Filip: Po projednání odpovědí na písemné interpelace. Chtěl jsem znát stanoviska stálých členů Rady bezpečnosti a stanoviska členských států paktu NATO. To je to, co mě vede k tomu, že by to bylo jako bod. Jestli to pan ministr řekne sám, bez dalšího, je to samozřejmě možné. Ale já si myslím, že by to měl být řádný jednací bod. Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Pan místopředseda Gross.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Vážený pane předsedo, členové vlády, dámy a pánové, tak jak říkal kolega Filip, nepochybně zná jednací řád. Já v tuto chvíli po krátké konzultaci s vládou i s poslaneckým klubem, byť proběhla zde v lavici, a poté po znalosti stanoviska jiných poslaneckých klubů konstatuji, že používám oprávnění jednacího řádu, a to v obou možnostech, jak prostřednictvím 20 poslanců, tak i více než dvou klubů. Tudíž vetuji tento návrh. (Potlesk v části sálu.)
Předseda PSP Václav Klaus: Já jsem vyslechl toto veto, současně konstatuji, že i já budu individuálně konzultovat s ministrem zahraničí o jeho možném vystoupení k tomuto tématu. Přejděme k druhé interpelaci.
Předseda vlády Miloš Zeman odpověděl na interpelaci poslance Vlastimila Tlustého ve věci porušení zákona č. 328, o vydání státních dluhopisů na úhradu schodku státního rozpočtu za rok 1997, a zákona č. 229, o zadávání veřejných zakázek. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 163. Prosím pana poslance Tlustého. (Reakce na hluk v sále:) Prosím další poslance, aby dodrželi klid ve sněmovně.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážený pane předsedo vlády, dámy a pánové.
(Reakce na stupňující se hluk v sále: )
Předseda PSP Václav Klaus: Pane poslanče, promiňte žádám poslance sociální demokracie, aby diskutovali venku.
Poslanec Vlastimil Tlustý: V interpelaci na předsedu vlády jsem si dovolil položit čtyři otázky. Konstatuji, že na první dvě se mi dostalo formálních, nikoli však věcných odpovědí. Na otázku třetí a čtvrtou se mi nedostalo ani formální odpovědi.
V úvodu bych si dovolil zopakovat, co je jádrem interpelace. Ministerstvo financí provedlo emisi státních dluhopisů, ve které určilo lhůtu jejich splatnosti ve zjevném nesouladu s návrhem zákona, který předtím sněmovna ve velmi krátkém termínu a na žádost vlády ve zrychlených lhůtách projednala. Odpověď pana předsedy vlády, že je možné tento nesoulad vysvětlit různými možnými právními výklady ustanovení zákona, považuji za alibistickou. Zákon výslovně uvádí, že splatnost dluhopisů je 15 let, a výklad, o který se pokouší Ministerstvo financí, je zcela absurdní.
Pokud není předseda vlády ochoten přiznat pochybení ani v tak formální a průkazné záležitosti, jako je rozbor dvou čísel a jednoznačnost jedné věty, která říká, že splatnost je 15 let, je zřejmé, že tento parlament se nemůže dočkat od předsedy vlády přiznání žádného pochybení a žádné chyby, protože si neumím představit jednodušší případ, než je právě tento.
Myslím, že každý i bez právnického vzdělání, přečte-li si příslušné ustanovení, pochopí, že je zjevné, že bohužel došlo k rozporu mezi údajem uvedeným na dluhopise a příslušným ustanovením zákona. To je pro mě velmi smutné zjištění.
Když k tomu přičteme odpověď, která se týká druhé otázky, která už není tak průzračná, jako je porovnání dvou čísel, nicméně i ta je velmi jednoduchá, a to je pochybení, které spočívá v tom, že při nominaci aranžéra uvedení těchto dluhopisů na zahraniční trhy nebylo zorganizováno žádné veřejné výběrové řízení, což u státní zakázky tohoto rozsahu a vydání státních dluhopisů v rozsahu mnoha miliard je nepochybně velmi lukrativní státní zakázka. Došlo-li tedy k nerespektování zákona, jinak se to nedá podle mého názoru nazvat, než nerespektování zákona, a došlo-li k nominaci takto významné státní zakázky bez veřejného výběrového řízení, domnívám se, že moje tvrzení, vyplývající z odpovědi na první otázku, je touto druhou otázkou dále jenom zdůrazněno.
Pokud pan předseda vlády neodpověděl na mou třetí a čtvrtou otázku, ve které jsem se pokoušel dozvědět, jaké kroky činí vláda k vyšetření této záležitosti, případně k postižení osob zodpovědných za tato nepochybná pochybení, je zřejmé, že předseda vlády nehodlá učinit žádné kroky k objektivnímu prošetření celé záležitosti, že se připojuje k těm, kteří se snaží zakrýt toto zcela zjevné porušení dvou zákonů, a že s pochybením Ministerstva financí, které bych skoro nazval školácky neprofesionální, dokonce souhlasí.
Abych dokreslil kuriozitu celého pochybení, připomenu, že při projednávání novely zákona, kde byla diskutována právě lhůta splatnosti státních dluhopisů, byli zástupci Ministerstva financí výslovně - zdůrazňuji slovo výslovně - upozorněni na problém přesně stanovené splatnosti státních dluhopisů a tato otázka byla na rozpočtovém výboru diskutována. Pokud tedy úředníci Ministerstva financí několik týdnů po takové diskusi neumějí realizovat emisi se správnou lhůtou splatnosti, neumím to hodnotit jinak než jako školáckou neprofesionalitu.
Z důvodů, které jsem právě uvedl, navrhuji sněmovně, aby nesouhlasila s odpovědí předsedy vlády, ale hlasování o tomto návrhu mi připadá kuriózní. Bude to trochu hlasování o tom, jestli se může parlament usnést na tom, že 5 je 15, jestli parlament svým usnesením může dnešní den prohlásit za zimu roku 1895, zkrátka bude to hlasování o nepochybných skutečnostech. A pokud mě pan předseda vlády svými odpověďmi nutí, abych požádal sněmovnu o toto hlasování, já se sněmovně omlouvám, protože mi to připadá absurdní, aby sněmovna v odpovědi na mou interpelaci v podstatě rozhodovala o tom, zda sněmovna považuje 5 za 15.
Poprosil bych všechny členy této vážené sněmovny, aby při svém hlasování více než o své politické příslušnosti přemýšleli o tom, jestli je možné hlasováním sněmovny prohlásit dvě různá čísla za identická. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk v části sálu.)
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Tlustému. Prosím pana předsedu vlády.
Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně poslankyně, vážení kolegové poslanci, protože jsme se dohodli, že v rozpravě k tomuto bodu vystoupí i ministr financí, aby reagoval na některé důležité technické otázky, pokusím se svoji odpověď zestručnit do několika bodů.
Za prvé: Výklad o tom, zda příslušná dikce vyžaduje splatnost za 15 let anebo do 15 let, stále probíhá a nelze to interpretovat tak jednoznačně, jak to tady vyjádřil pan poslanec Tlustý.
***