(pokračuje M. Zeman)
Dovedeno ad absurdum jeho výklad by znamenal, že splatnost této emise dluhopisů bude přesně 23. prosince roku 2013 a nikdy jindy. Myslím, že tento argument ad absurdum jasněji ukazuje, o co tady jde.
Bod 2. Pan poslanec Tlustý se mýlí. Věcně se mýlí, když předpokládá, že zákon v případě emise dluhopisů ukládá Ministerstvu financí provést výběrové řízení. Konstatuji, že právě v případě této emise Ministerstvo financí žádnou takovou povinnost nemá. Myslím, že ministr financí uvede příslušné citace zákona, který mám i zde s sebou v podkladech, ale domnívám se, že vás teď touto důležitou podrobností zdržovat nemohu.
Důležité je uvědomit si, proč se zdvihl jak proti délce této emise, tak proti výběru firmy Morgan Stanley takový pokřik. Zdvihl se především ze strany domácích brokerských firem, těch televizních klučíků, které občas vidíte na obrazovkách, jak rozdávají rady na všechny strany, co máme dělat s naší ekonomikou, a kteří přišli nezadáním této zakázky o poměrně výrazné zisky. Právě ti jsou motivováni ke zpochybňování této emise.
Na druhé straně jsem ve své odpovědi již minule upozornil pana poslance Tlustého, že ač to není povinností Ministerstva financí, v případě dalších emisí se předpokládá tendr za účasti především zahraničních firem, protože, promiňte mi, jestliže si někdo z několika brožurek přečte něco o cenných papírech a pak hodlá zapojit své schopnosti při emisi miliardového objemu obligací na zahraničních trzích, v daném případě na londýnské burze, obávám se, že je to totéž, jako kdybychom studenta prvního ročníku medicíny pověřili náročným chirurgickým zákrokem. Prostě ne, ne a ještě jednou ne. Ať tito televizní klučíci dále mluví z obrazovek, ale ať už proboha se nepokoušejí o náročné operace, které musejí zvládnout profesionálové.
Poslední bod bych chtěl panu poslanci Tlustému sdělit teprve nyní prostě proto, že vláda teprve před týdnem přijala příslušné usnesení, které překlenuje období, v němž by se měla projednávat novela zákona o rozpočtových pravidlech. Toto usnesení, které je samozřejmě k dispozici, protože usnesení vlády jsou zveřejňována na internetu, se jmenuje "informace o právních a technických aspektech průběžné kontroly státního rozpočtu", a tedy i dluhové služby, na niž se interpelace pana poslance vztahuje.
Závěrem bych konstatoval, že jsem se ve své odpovědi nijak nešířil o prokazatelném faktu, že státní dluhopisy byly emitovány na úhradu rozpočtového schodku za rok 1997, toho rozpočtu, který byl této sněmovně předložen jako vyrovnaný, takže tam žádný schodek neměl být. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu předsedovi vlády a prosím znovu pana poslance Tlustého.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, zdá se, že zaměňování pojmů stále pokračuje, a nebudu se vyjadřovat ke klučíkům z televizní obrazovky. Prosím, pane předsedo, kdybyste mi vysvětlil přímo citováním zákona, z čeho usuzujete, že zajišťování služeb při emisní činnosti je vyloučeno výslovně z působnosti zákona č. 199/1994 Sb., o veřejných zakázkách. Jsem přesvědčen o tom, že není vyloučeno, protože to v tom zákoně není výslovně uvedeno, a proto trvám na tom, že přímým zadáním aranžéra jste porušili tento zákon.
Předseda PSP Václav Klaus: Chce znovu pan předseda vlády, nebo ne? Ministr financí se hlásil dříve? Ano, pan ministr financí.
Ministr financí ČR Ivo Svoboda: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, než zodpovím konkrétní otázku pana poslance Tlustého, rád bych řekl něco, co sahá do minulosti a co, doufám, za podpory této sněmovny nebude sahat do budoucnosti.
Některá z předchozích vlád, dokonce mám za to, že federální vláda tehdejší ČSFR, je-li pravdou to, co zde uvedl pan předseda rozpočtového výboru Tlustý, založila vnitřní spor - říkám, je-li to pravdou, je to hypotéza - mezi zákonem o dluhopisech a mezi prováděcími zákony, jimiž se kryje rozpočtový schodek těch rozpočtových roků, kdy je nutno financovat negativní saldo státního rozpočtu. Je-li tato hypotéza správná, pak pan poslanec Tlustý neřekl nic jiného, než že všechny dosud vydané emise státních dluhopisů jsou vydány v rozporu se zákonem. Toto je obsah jeho tvrzení. Já se ptám, proč žádná z předchozích vlád si nenašla čas na to, aby provedla řádnou analýzu - říkám, je-li pravdivé tvrzení pana poslance Tlustého - a aby to, co on nazývá zásadním pochybením, uvedla na pravou míru. Měla na to zhruba devět let.
Jestliže nyní je zde prezentováno cosi, co je chápáno jako závažný nedostatek a porušení zákona, musím konstatovat, že to není pravda. Je to otázka výkladová. Chtěl bych ještě konstatovat, že došlo během provádění zákona k určitým krokům, které zadávají důvod k tomu, abych se domníval, že celá záležitost nebyla příslušnými dozorčími orgány posouzena zcela čistě. V odpovědi, kterou má pan poslanec k dispozici, je uvedeno, že Česká národní banka podala souhlasné stanovisko se zněním tohoto zákona, tak jak jí ukládá zákon o dluhopisech. Nekonstatovala žádný problém, žádnou diferenci, žádný nesoulad a následně v době, kdy nebylo možné emise a aukci zastavit, se objevil výklad jiný.
Rovněž tak se objevilo jakési zdánlivé stanovisko Komise pro cenné papíry k tomuto problému, které jsem konzultoval. Zjistil jsem, že toto stanovisko bylo zcela neoficiální a že ho podala o své újmě členka prezidia komise, která v té době byla ve funkci dva nebo tři pracovní dny. Nechci snižovat její kvalifikaci, ale myslím, že někdo, kdo je ve funkci tři dny, by se neměl snižovat k prohlášení pro tisk, jestliže je z jeho prohlášení zřejmé, že není zcela přesně seznámen s podstatou problému.
Nebudu rozebírat problematiku oněch patnácti let. Je samozřejmé, že v případě, že kdosi nalézá ex post dvojí výklad zákonů, že Ministerstvo financí pod mým vedením bude postupovat vždy tak, aby dosahovalo optimálních výsledků pro stát, a optimální výsledek jsou emise tak, jak byly nastaveny, deklarovány a vysvětleny.
Nicméně byla zde položena otázka na zveřejnění emisních podmínek tiskovou zprávou, a ne ve Sbírce zákonů. Zde se jedná o zřejmý omyl předkladatele interpelace, protože předběžné emisní podmínky jsou něco předchozího, předběžného a definitivní podmínky, to je úplný text včetně stanovení kuponů, byly zveřejněny ve Sbírce zákonů, částka osm, ze dne 9. února 1999, strana 401 a 402, v rubrice "opatření Ministerstva financí".
***