(pokračuje Vymětal K.)
Ten je v naší republice od počátku založen jen na pouhém majetkovém převratu spojeném s výlučnou podporou soukromého vlastnictví. Uvážená restrukturalizace ekonomiky a podpora nejperspektivnějších odvětví zcela chybí. Jsme přesvědčeni, že chceme-li dosáhnout oživení ekonomiky, získat prostředky na sociální oblast a podpořit tvorbu pracovních míst, musíme v našem státě zajistit podmínky pro skutečnou pluralitu vlastnických a podnikatelských forem a zároveň přistoupit k promyšlené regulaci tržních vztahů. Již jsme se přesvědčili, že samotná ruka trhu není samospasitelná. Perspektivní ekonomiku nelze stavět na jednostranném zvýhodnění soukromého vlastnictví bez odpovědnosti státu. V národním hospodářství podporujeme pluralitu podnikatelských i vlastnických forem s důrazem na možnost samosprávného a samofinancujícího podnikání zaměstnavatelských kolektivů i s pronajatým majetkem a na rozvoj družstevního podnikání. Jsme toho názoru, že Fond národního majetku je potřeba nově koncipovat tak, aby místo prostého rozprodeje majetku státu včetně jeho majetkových účastí byl pověřen i jeho podnikatelskou správou uskutečňovanou s rámcovou kontrolou parlamentem a s přímou odpovědností vlády.
Rovněž soustavně, ale bez výsledku požadujeme, aby se při rozhodování o privatizaci postupovalo podle zákona o správním řízení a proti takovým rozhodnutím bylo možno podat opravný prostředek k soudu. Odpovědnost státu za rozvoj české ekonomiky vidíme v promyšlené ochraně a zvyšování kvality domácího trhu a podpoře českých firem. Za neméně důležité považujeme zachování rozhodujícího podílu státu v oborech a podnicích, jako jsou těžba surovin, hutnictví a klíčové strojírenství, informační a energetické soustavy, spoje, banky, pojišťovny. Je třeba, aby stát odpovídal i za ochranu přírodních zdrojů včetně půdy. Proto vidíme potřebu ve strategických podnicích, klíčových pro hospodářský rozvoj, nepřipustit majoritní účast zahraničního kapitálu a konkretizovat postupy při zajišťování zpětného získání vlivu v těchto podnicích, kde tomu tak není.
Dámy a pánové, předložený vládní harmonogram privatizace státních podílů jde přesně opačným směrem. Jedná se v něm o privatizaci provozovatelů distribučních sítí, monopolních síťových podniků, podniků hutní prvovýroby, správců ropovodů a ropných rafinerií, podniků těžké strojírenské výroby, výrobce elektřiny, uhelných důlních podniků, bankovního sektoru a některých podniků rodinného stříbra republiky. V této souvislosti se nabízí otázka předkladateli. Co po ukončení privatizace zůstane v rukou státu? Předložený harmonogram odpovídá, že nic. Stát zůstane v některých oborech regulátorem, a to ještě není zřejmé, zda i ten nebude v soukromých rukou. A tak státu nezbývá nic jiného, než že bude pouze výběrčím daní. Zatím prokazuje, že je špatným výběrčím daní a že špatně kultivuje ekonomické prostředí tak, aby měl od koho vůbec vybírat daně. Výsledek je tíživý. Ve státní kase je vidět jen prázdné dno.
Za tohoto stavu lze právem předpokládat, že po ukončení privatizace zůstanou státu jen oči pro pláč. KSČM si nic takového nepřeje a věří, že vláda lidu naší země se zase navrátí do jeho rukou a že viníky za současný vývoj potom po zásluze lid ocení.
Dámy a pánové, proto navrhujeme Poslanecké sněmovně k předloženému tisku č. 70 toto usnesení.
Pane předsedající, já sice chápu, že někteří kolegové nejsou schopni unést jiný názor, ale domnívám se, že pokud jsou demokraté, tak by měli být schopni slyšet jiný názor než svůj.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Pane poslanče, ono je to možná dáno tím, že oni na rozdíl ode mne nevědí, že vy jste výslovně uvedl, že se jedná o stanovisko poslaneckého klubu, a měli pocit, že obsáhlý příspěvek měl být v obecné rozpravě. Bohužel jelikož toto stanovisko bylo takto zvýrazněno, nemám šanci do tohoto diskusního příspěvku zasáhnout. Pokračujte, pane kolego.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji. Proto navrhujeme Poslanecké sněmovně k předloženému tisku č. 70 toto usnesení:
1. Poslanecká sněmovna vládní návrh harmonogramu dalšího postupu privatizace státního podílu v podnicích s významnou účastí státu zamítá.
2. Žádá vládu, aby
a) do 30. dubna 1999 předložila Poslanecké sněmovně legislativní návrh nového postavení Fondu národního majetku, který bude vykonávat podnikatelskou správu státních podílů v podnicích, a to s přímou odpovědností vlády a s rámcovou kontrolou Poslanecké sněmovny;
b) do 31. března 1999 předložila Poslanecké sněmovně svůj návrh seznamu strategických podniků, které zůstanou v majetku státu a strategických podniků, ve kterých získá zpět rozhodující vlastnický podíl;
c) zastavila privatizaci státních podílů ve strategických podnicích a již v ní nepokračovala.
Žádáme, aby o všech čtyřech bodech navrženého usnesení bylo hlasováno samostatně.
Teď mi dovolte, dámy a pánové, ještě jednu formální poznámku na konec. V celém materiálu tisku č. 70 není nikde uvedeno, kdo materiál předkládá, zda vláda, či jiný orgán a zda a kdy jej vláda projednala a s jakým výsledkem. Předpokládám, že toto formální pochybení neznamená, že se zpracovatel za předložený materiál stydí, i když bych to ocenil.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Vymětalovi za přednesení stanoviska poslaneckého klubu. Nyní v podrobné rozpravě budeme pokračovat dále. Hlásí se premiér Miloš Zeman, po něm pan poslanec Ransdorf. Hovořit bude předseda vlády. Prosím, pane předsedo, ujměte se slova.
Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, budu velice stručný. Chtěl bych upozornit na prostý fakt, že právě přednesený návrh pana poslance Vymětala je podle mého názoru nehlasovatelný. Poslanecká sněmovna totiž nemůže zamítat na rozdíl od návrhů zákonů to, co je v exekutivní pravomoci vlády. Pokud si Poslanecká sněmovna nepřeje, aby v exekutivní pravomoci vlády byla privatizace, jak tomu bylo až dosud, nechť změní ústavu, kompetenční zákon, případně zákony jiné.
Poslanecká sněmovna může vládu požádat, aby cosi provedla, a jak dokázala tato vláda již tímto případem, vláda v rámci dobré komunikace se sněmovnou ráda Poslanecké sněmovně vyhoví. Ale myslím si, že všichni poslanci by měli znát ústavu a že žádný z poslanců by neměl předkládat nehlasovatelné návrhy.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji předsedovi vlády Miloši Zemanovi. Nyní s faktickou v podrobné rozpravě pan poslanec Vymětal, po něm řádně pan poslanec Ransdorf. Omlouvám se kolegovi Ransdorfovi. Prosím. Hovoří pan poslanec Vymětal.
Poslanec Karel Vymětal: Pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych zareagovat na to, co řekl pan předseda vlády. Domnívám se, že navržené usnesení je zcela rovnocenné s navrženým usnesením, kterým se schvaluje předložený vládní harmonogram. Domnívám se, že celý harmonogram je předložen do jednání Poslanecké sněmovny k tomu, aby se Poslanecká sněmovna k tomu vyjádřila. Samozřejmě že odpovědnost nese vláda. Domnívám se, že návrh, který jsem přednesl, je zcela hlasovatelný. Prostě sněmovna vyjádří svůj názor.
Děkuji.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Vymětalovi. Myslím si, že poté bude nejjednodušší, aby se sněmovna vyjádřila hlasováním, případně pokud zpravodaj navrhne jiný postup, tak se jím budeme zabývat.
Nyní bude hovořit v podrobné rozpravě pan poslanec Ransdorf. Prosím.
***