Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Matulkovi a žádám zpravodajku pro první čtení paní poslankyni Miladu Emmerovou, aby se ujala slova.
Poslankyně Milada Emmerová: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážení přítomní, i když budu hovořit o podobných problémech a skutečnostech jako předkladatel, přece jen se domnívám, že je uvedu v poněkud jiném světle než právě on.
V uvedeném návrhu jsou obsažena ustanovení, která by měla vést ke zlepšení zákonného vymáhání regresních náhrad, tj. náhrad škod, respektive nákladů na léčení, které vznikly v souvislosti s poškozením zdraví zaviněným třetí osobou. Dříve, jak jsme slyšeli, tyto regresní náhrady vymáhaly ve správním řízení zdravotnické organizace samy prostřednictvím svých pracovníků. Výnosy regresních náhrad byly příjmem národních výborů, které rozhodovaly o jejich přerozdělení. Tím vznikl doplňkový zdroj příjmů nad rámec běžného rozpočtu, a to jak pro zdravotnická zařízení, tak i pro různé společenské organizace, jako například pro Svaz invalidů a podobně.
V současné době, tj. v souvislosti se změnami v systému financování poskytovatelů zdravotnických služeb, dochází k tomu, že tito poskytovatelé
1. mají sice ohlašovací povinnost danou zákonem, ale bez uvedení sankcí pro případ, že tuto povinnost nesplní.
2. Chybí pro ně pozitivní motivace, poněvadž nemají žádný podíl na regresních náhradách, tudíž se ani nepodílejí na jejich vymáhání.
3. Vymáhání realizují zdravotní pojišťovny, a to pouze na podkladě informací od poskytovatelů zdravotnických služeb. Pojišťovnám tak přichází další významný zdroj příjmů, a to příjmy z výběru pojistného.
4. Není však zaručena stoprocentní informovanost pojišťoven ze strany poskytovatelů zdravotní péče, a to jak o počtu, tak i o rozsahu vynaložené péče u regresních případů.
5. Vymáhání náhrad probíhá podle občanského zákoníku, tj. především soudní cestou, která se jeví jako levnější než soudem pak stanovená regresní náhrada.
6. Dochází k významnému zatížení soudů.
Návrh novely nepochybně sleduje odstranění těchto problémů, a to především vymáháním regresních náhrad cestou správního řízení, zavedením dosud chybějících sankcí při nesplnění zákonné ohlašovací povinnosti ze strany poskytovatele zdravotní péče, kontrolou plnění této povinnosti prostřednictvím revizních lékařů pojišťoven, rozdělením příjmů z regresních náhrad mezi zdravotní pojišťovny a poskytovatele zdravotní péče.
Stanovisko Ministerstva zdravotnictví a celé vlády však obsahuje celou řadu výhrad, jak již tu bylo zmíněno, i když uznává, že návrh novely je podáván v dobré snaze o zlepšení jak přehledu zdravotních pojišťoven o regresech, a tím i jejich vymáhatelnosti, tak i usiluje o zlepšení finanční situace poskytovatelům zdravotní péče.
V návrhu jsou však spatřovány některé nedostatky. O některých z nich už tady byla řeč, ale budu se je snažit znovu vyjmenovat z jiných aspektů.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Paní kolegyně, velmi se omlouvám, že vás musím přerušit a pokusit se zjednat v této sněmovně lepší prostředí pro jednání. Prosím všechny kolegy, kteří si v tuto chvíli vyřizují své záležitosti a ruší tak ty z nás, kteří chtějí poslouchat, aby tak činili za dveřmi této místnost. Prosím o to velice důrazně. Prosím, můžete pokračovat, paní kolegyně.
1. Rozšíření kontrolní pravomoci revizních lékařů pouze na podkladě oznámení poskytovatele zdravotní péče je sice povinné, ale jeho realizace není jistá.
2. O náhradě škody musí rozhodnout soudy, nikoli správní řízení. Šlo by o zásah do občanského zákoníku, jehož novelizace by musela být souběžně provedena.
3. Zásah do práva pojišťoven na náhradu škody by představoval nutnost další novelizace zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR a zákona o resortních, oborových a podnikových i dalších zdravotních pojišťovnách, které upravují příjmy a výdaje zdravotních pojišťoven. Přitom však pojišťovny hradí výkony v daných případech v plné výši. V převážné většině případů je úhrada pro pojišťovnu podstatně vyšší, než je částka vybraného pojistného od poškozeného pojištěnce.
4. Relativně nejpádnějším argumentem je upozornění, že vláda připravuje brzký návrh nové komplexní právní úpravy - jak už pan předkladatel upozornil - veřejného zdravotního pojištění, kde bude pamatováno i na tuto problematiku. Tím bude zajištěna provázanost ustanovení v tomto zákoně.
Tedy po této analýze se ztotožňuji se stanoviskem vlády a navrhuji sněmovně přijmout usnesení následujícího znění:
"Předkládaný návrh novely zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, sněmovní tisk 60, sněmovna zamítá."
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji paní poslankyni Miladě Emmerové. Jenom bych připomněl, že formální návrh na zamítnutí musí zaznít v průběhu rozpravy. Připomínám, že podle jednacího řádu zpravodaj má v průběhu rozpravy přednostní právo, jinak do rozpravy mám dvě přihlášky a v tuto chvíli žádám první přihlášenou, paní poslankyni Evu Fischerovou, aby se ujala slova. Další přihlášenou je paní poslankyně Alena Páralová.
Poslankyně Eva Fischerová: Pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, projednávaný parlamentní tisk č. 60 je dokladem nevydařené, ale zcela jistě velmi dobře míněné poslanecké iniciativy. Pokusím se vám tento svůj názor zdůvodnit.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Paní kolegyně, já se omlouvám, že musím i vás přerušit a pokusit se zjednat trochu důstojnější prostředí, byť mám pocit, že se mi to zatím moc nedaří.
Kolegyně a kolegové, nechtějte po mně, abych využil zvonce, který by snad jako jediný mohl dokázat zjednat tady trochu pořádek. Prosím tedy ty z vás, kteří chcete si vyřizovat hlučně některé jiné záležitosti, abyste tak činili mimo tuto síň.
Prosím, paní poslankyně, můžete hovořit.
Poslankyně Eva Fischerová: Děkuji pěkně.
Pokusím se vám tento svůj názor zdůvodnit na některých konkrétnějších skutečnostech, které předložený návrh charakterizují.
Návrh této novely o veřejném zdravotním pojištění zavádí do současné právní úpravy změnu v oblasti zdravotnických služeb poskytovaných v souvislosti s újmami na zdraví zaviněnými třetími osobami. V takových případech má příslušná zdravotní pojišťovna právo na náhradu škody vůči třetím osobám.
Zdůrazňuji zde, že služby poskytnuté pojištěncům jednotlivých zdravotních pojišťoven v souvislosti s poškozením jejich zdraví třetí osobou jsou pojišťovnami podle platné právní úpravy hrazeny na základě uzavřených smluvních vztahů a vzniklé náklady jsou následně vymáhány pojišťovnami od osoby třetí.
Cílem parlamentního tisku č. 60 je dále snaha o zavedení zvláštního příspěvku zdravotnickým zařízením, která poskytují péči pojištěncům, jejichž zdraví bylo poškozeno třetí osobou. Zvláštní příspěvek je navrhován ve výši 20 % náhrady škody, kterou má pojišťovna právo vymáhat od osoby, která zdraví poškodila.
***