(Schůze zahájena ve 13.32 hodin.)
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Vážené kolegyně, vážení kolegové, budeme pokračovat v našem odpoledním zasedání a začneme projednávat bod č. 5 našeho schváleného pořadu, kterým je
5.
Návrh poslanců Dalibora Matulky a Taťány Jirousové na vydání zákona,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů,
ve znění zákona č. 242/1997 Sb. a zákona č. 2/1998 Sb.
/sněmovní tisk 60/ - prvé čtení
Návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk č. 60 a stanovisko vlády k němu jako sněmovní tisk č. 60/1.
V tuto chvíli bych požádal zástupce navrhovatele pana poslance Dalibora Matulku, aby se ujal slova a návrh odůvodnil.
Poslanec Dalibor Matulka: Vážené dámy, vážení pánové, od navrhovatele zákona se jistě neočekává, že bude v úvodu svého vystoupení v prvním čtení dopodrobna vysvětlovat obsah návrhu uvedený ve sněmovním tisku, popřípadě přeříkávat důvodovou zprávu. Takovou věc nehodlám činit. Ale dovolte mi, abych se alespoň pokusil zdůraznit především důvody, které mě a kolegyni Jirousovou vedly k podání zákona, a současně abych se vyjádřil k některým námitkám obsaženým ve stanovisku vlády. Možná že si tak alespoň z části ušetřím případné vystoupení v rozpravě.
Jako navrhovatel mohu konstatovat, že základní důvody pro podání návrhu novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, jsou tři.
V prvé řadě je to snaha zjednodušit právní režim vymáhání tzv. regresních náhrad a ušetřit v této agendě práci jak zdravotním pojišťovnám, tak především soudům. Tato snaha je vyjádřena v navrhovaném ustanovení, podle kterého i agenda regresních náhrad byla svěřena jednoduššímu správnímu řízení, jak tomu dříve bývalo. Návrh přitom samozřejmě nevynechává možnost soudního přezkoumávání.
Druhým důvodem k podání návrhu je naše snaha zavést určité právní nástroje k tomu, aby zákon nejen platonickým způsobem konstatoval povinnost poskytovatelům zdravotní péče hlásit zdravotním pojišťovnám případy ublížení na zdraví třetími osobami, ale aby také zavedl kontrolu této povinnosti a naopak sankce za její neplnění. Čili aby určitým způsobem zaplnil mezeru, která v zákoně v této oblasti je. Výnosy z regresních náhrad totiž mohou tvořit významný doplňkový zdroj finančních prostředků do systému zdravotního pojištění a bylo by zřejmě podle našeho názoru chybou i nadále se spoléhat na to, že poskytovatelé zdravotních služeb budou ohlašovat regresní případy navždy jen proto, že tak byli zvyklí činit v dobách minulých, jaksi ze setrvačnosti.
Třetím důvodem je snaha poněkud spravedlivějším způsobem nakládat s výnosem regresních náhrad, a to zhruba podobným způsobem, jak se to praktikovalo po dlouhá léta, tedy způsobem, že zdravotnická zařízení se určitým menším podílem na tomto výnosu podílela a byla tak pozitivně ekonomicky motivována k plnění svých povinností v regresní agendě. To pokud jde o důvody k předložení návrhu.
Dostali jste vládní stanovisko, které je nesouhlasné, a vláda v něm vyjadřuje prakticky tři námitky proti obsahu návrhu a doplňuje tyto námitky ještě o upozornění, že sama hodlá v prvním pololetí letošního roku zpracovat komplexnější úpravu veřejného zdravotního pojištění, kde nyní tuto problematiku řeší jiným, nicméně blíže nespecifikovaným způsobem.
K jednotlivým námitkám vlády mohu vám alespoň stručně uvést: V prvé řadě vláda namítá, že je v rozporu s ustanovením Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod, neboť údajně odebírá občanům právo obracet se na nezávislý a nestranný soud. Pokud jde o tuto námitku, pak se domnívám, že jde o určité nedorozumění či nepozornost ze strany vlády, protože návrh nic takového nečiní, tuto ochranu občanům neodebírá a v zákoně výslovně zmiňovanou možnost soudního přezkoumávání ponechává beze změny.
Druhou námitkou je námitka obdobná jako od některých zdravotních pojišťoven, totiž proti tomu, aby 20 % z výnosu regresních náhrad bylo příjmem zdravotnických zařízení. Předpokládám, že tato námitka může být i nejdiskutovanější otázkou v případné rozpravě - jedná se o názor na věcnou otázku, čili zda vůbec podíl ano a v jaké výši, jestli 20 %, 90 % nebo 1 %, přičemž s námitkou vlády, jak je formulována, nesouhlasím, protože mám na věci jiný názor, a pokud to bude potřebné, mohu se v rozpravě k této záležitosti vrátit a vyjádřit se.
Za třetí jsem si nechal poslední námitku, podle mého názoru nejzávažnější námitku vlády, které dávám alespoň částečně za pravdu. Je to námitka týkající se navrhované změny právního režimu vymáhání regresních náhrad, a to návratem k režimu vymáhání těchto náhrad řízením správním. Jsem sice nadále přesvědčen, že tato navrhovaná změna je možná a také žádoucí a že navrhované řešení není řešením novým, po celá léta bylo bez potíží a jednoduchým způsobem praktikováno podle dřívějšího tzv. regresivního zákona. Nicméně uznávám, že v předloženém návrhu podle sněmovního tisku č. 60 je návrh této změny - vyjádřen z legislativního hlediska právní čistoty - nedostatečný. Jako navrhovatel mám zájem na tom, aby zvítězilo hledisko právní čistoty, a jsem proto připraven toto ustanovení návrhu novely v rámci druhého čtení upravit a zhojit tak tuto námitku vlády, se kterou, jak jsem uvedl, částečně souhlasím. Pokud by se to v rámci druhého čtení nepodařilo, v takovém případě bych byl ochoten i s kolegyní Jirousovou takovýto návrh zákona vzít zpět. Ale velmi bych stál o to, abychom se o to ve druhém čtení pokusili. Jsem totiž velmi hluboce přesvědčen, že takovouto legislativní úpravu lze uskutečnit v rámci druhého čtení, a to bez větších potíží.
Dámy a pánové, ačkoliv vláda klasickým způsobem uvádí jako jeden z důvodů svého nesouhlasu slib, že vbrzku sama předloží komplexnější a moudřejší vlastní návrh nové právní úpravy, jsem toho názoru, že návrh uvedený v tisku č. 60 je správný, je potřebný a zaslouží si projednání v dalším čtení. Proto si dovoluji vás požádat, abyste svým hlasováním v prvním čtení toto další projednávání umožnili. Děkuji za pozornost.
***