(pokračuje Exner)
Domnívám se, že byste při řízení schůze v tomto směru měla být tolerantnější.
V situaci, jak jsem ji popsal, je možné ocenit dílčí změny, deklarace i konkrétní kroky, které jsou v rozpočtu navrženy. Je také samozřejmě potřeba podpořit úsilí vlády o to, aby Česká republika měla rozpočet a měla tento rozpočet včas. Konstatuji však, že je v celé řadě změn připraven nedostatečně a že tento rozpočet slibovanou změnu ve vládním prohlášení fakticky nestartuje, i když v některých částech taková změna cítit je.
Chtěl bych nakonec říci, že vláda nemusí přesvědčit jen Poslaneckou sněmovnu o tom, jaký vývoj dále předpokládá a jak bude naši zemi řídit. Je potřeba přesvědčit také naše občany. My poslanci potřebujeme kromě své vlastní úvahy cítit také podporu svých voličů. Bude-li první čtení návrhu státního rozpočtu úspěšné, je před námi podrobné projednávání. To není jen šance pro opozici nebo pro jednotlivé poslance, aby přednášeli změny k návrhu rozpočtu, to je také prostor i pro vládu, aby ty věci, které nyní kritizujeme, mohly být zlepšeny.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má pan poslanec Kalousek, připraví se pan poslanec Karel Kühnl.
Poslanec Miroslav Kalousek: Paní předsedající, pane předsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, mám tu čest prezentovat stanovisko klubu KDU-ČSL k předloženému návrhu zákona o státním rozpočtu.
Především dovolte, abych v reakci na svého předřečníka zdůraznil, že postoj KDU-ČSL k tomuto návrhu není ovlivněn senátními volbami ani jakýmikoli jinými volbami. Možná je to proto, že nemám tu představivost jako kolega Exner, ale my jsme neuměli k tomuto problému přistupovat jinak než jako k věcnému řešení výběru z variant lepších, horších, kde často se ocitáme při rozhodování mezi výběry z variant, kdy se nám nelíbí ani jedna, ale snažíme se vybrat tu méně špatnou. Činíme tak s plnou odpovědností za své rozhodnutí, činíme tak s plnou odpovědností vůči budoucímu vývoji v této zemi.
Vláda předkládá podruhé svůj přepracovaný návrh státního rozpočtu. Dovolím si stručně připomenout, proč jsme první verzi odmítli a proč jsme požádali vládu, aby svůj návrh přepracovala. Především to bylo proto, že nebyla dodržena platná právní úprava a zejména výše navrhovaných příjmů byla upravena dle dosud neschválených zákonů. Navržený schodek byl strukturován a směřován především do spotřeby, do výdajů, které by byly spotřebovány, a veškeré deklarace o investicích sloužících k oživení ekonomického růstu se neukázaly jako zcela pravdivé. V neposlední řadě nám bylo na překážku i to, že návrh rozpočtu vycházel z nepříliš reálně predikovaného vývoje základních makroekonomických ukazatelů.
Je dnes před námi nová verze státního rozpočtu, kde vláda na jedné straně snižuje, byť nepříliš výrazně, ale snižuje celkové výdaje státního rozpočtu pro příští rok, příjmy upravuje dle platných právních norem a snaží se i v ostatních aspektech do určité míry a v určitém limitu vyjít vstříc zadání Poslanecké sněmovny, které vzešlo z posledně projednávaného návrhu.
Chtěl bych zdůraznit ten fakt, že vládě nelze upřít pokus o zreálnění predikce základních rozhodujících makroekonomických indikátorů, vládě nelze upřít, že v rámci limitů, které má program vlády sociální demokracie, se snažila o některá úsporná opatření - jsou to zejména škrty v neinvestičních výdajích v objemu celkem 3 %, jsou to i přesuny ve výši více než 4 mld. ze spotřebních výdajů do výdajů investičních, v celkové sumě pak vláda ve své původně plánované spotřebě uspořila 5,5 mld. Kč, což podle našeho názoru mohla být částka mnohem větší, ale cítíme zde vůli vlády vyjít vstříc našemu zadání. A je pozitivní, že výše příjmů byla aktualizována dle platné legislativy.
Co nás trápí, v čem vidíme dále hlavní rizika tohoto návrhu rozpočtu, je zejména skutečnost, že jakkoli se vláda pokusila vyjít vstříc zadání Poslanecké sněmovny, filozofie tohoto návrhu zůstala v podstatě stejná. Nadále zůstává poměrně vysoký objem schodku, který i nadále plně nezohledňuje všechna rizika hospodaření roku 1999 i vlivů dluhů minulosti a další rizika, která vyplývají z dříve uzavřených státních garancí.
Predikce vývoje makroekonomických indikátorů, aniž bych se chtěl přít s analytickými odbory Ministerstva financí, se nadále může zdát až příliš optimistická a já doufám, že jsem špatným prorokem, když říkám, že se můžeme v příštím roce dočkat některých nemilých překvapení. Pro stimulaci rozvoje soukromého sektoru rozpočet nepočítá - a zde to vidíme jako zvláště bolavé - s nastartováním radikální penzijní a daňové reformy. Jistě při podrobném projednávání jednotlivých kapitol bychom mohli hovořit i o existenci mnohých vážných rizik v potenciálním neefektivním vynakládání výdajů státního rozpočtu v řadě resortů, jejichž hlavní příčinou je nejen často nevhodná věcná struktura financované problematiky, ale i celkové objemy těchto výdajů obsažených v návrhu rozpočtu.
Co si dovoluji vidět jako vůbec největší riziko, riziko zděděné z minulých fiskálních období, riziko přesahující zdaleka časový horizont rozpočtu roku 1999, je vývoj dluhové služby České republiky. Návrh, který máme před sebou, nám nedává informaci, jakou má vláda představu o tom, kdy dojde k faktickému umořování závazků vlády promítnutých v dluhové službě, ať už formou budoucího přebytkového hospodaření státního rozpočtu, anebo formou zokruhování, chcete-li adresným propojením některých příjmů z privatizace právě na tuto problematiku, na umořování bývalých dluhů.
Toto a řada některých dalších rizik a nedostatků předloženého návrhu by samozřejmě mohly být relevantní důvody k tomu, aby klub KDU-ČSL odmítl podpořit tento návrh státního rozpočtu. Když se ale takto rozhodneme, musíme se ptát, co se věcně stane, když Poslanecká sněmovna tento návrh opět nepřijme. Schvalování návrhu zákona o státním rozpočtu má jiný režim negativní alternativy než jakékoli jiné rozhodování o jakýchkoli jiných zákonech. Nepřijmeme-li novelu jakéhokoli zákona, nepřijmeme-li jakýkoli nový zákon, říkáme, že dáváme přednost bývalé platné právní úpravě. Tento režim není realitou v případě návrhu zákona o státním rozpočtu.
***