(pokračuje Pilip)
Za čtvrté, v čl. 2 se vkládá nový bod 3, který zní: Ustanovení § 16 odst. 1 a § 32 h) odst. 2 ve znění této novely se použijí poprvé pro zdaňovací období roku 1999. To byl tedy první návrh.
Druhý návrh se dotýká stejné oblasti. Návrh, který jsem uvedl jako první, tam odhaduji, že dopady na státní rozpočet se budou pohybovat mezi 2 - 3 mld. Kč, a domnívám se proto, že to je pouhá kompenzace daní i pro případ, že by se žádný jiný druh daní pro obyvatele nezvyšoval. V současné době je ovšem ve hře jiné zvýšení daní, které by dopadlo na fyzické občany, a to je předchozí projednávaný bod, spotřební daně. Pak tedy dávám druhý návrh, který by měl další dopad na státní rozpočet, ale domnívám se - protože chceme udržet rozumnou bilanci státního rozpočtu a nechceme zatěžovat příliš razantními návrhy tady také příjmovou stránku rozpočtu - že tento návrh by byl realizovatelný v případě, že se zvýší příjmy státního rozpočtu, ale tím také daňové zatížení občanů z titulu případného schválení spotřební daně. Proto tedy v tuto chvíli podávám druhý návrh, ale předem avizuji, že ho stáhnu, pokud nebude přijat zákon o spotřební dani, nicméně pokud bude přijato zvýšení spotřební daně, ponechám pak v platnosti tento svůj druhý návrh.
Tento návrh se týká valorizace tzv. nezdanitelných částí základu daně, takže mi nyní znovu dovolte, abych vás zatížil časově procedurou přečtení tohoto návrhu. Zjednodušeně jde o valorizaci zhruba o letošní inflaci, kterou očekávám okolo 10 %, čili valorizaci všech nezdanitelných částek o 10 %. Nyní tedy znění je následovné:
Tisk 36, vládní návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon ČNR č. 586/92 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších novel, navrhuji změnit takto. V čl. 1 se vkládá nový bod 6, který zní: § 15 Nezdanitelná část základu daně
1. Základ daně se sníží o částky
a) 35 244 Kč ročně na poplatníka.
b) 19 800 Kč ročně na vyživované dítě žijící v domácnosti s poplatníkem. Přechodný pobyt dítěte mimo domácnost nemá vliv na uplatnění snížení. Jde-li o dítě, které je držitelem průkazu ZTPP, zvlášť těžce postižený s průvodcem, zvyšuje se tato částka na dvojnásobek.
c) 20 064 Kč ročně na manželku či manžela žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdanitelné období 35 244 Kč. Je-li manžel či manželka držitelem průkazu ZTPP, zvyšuje se částka 20 064 Kč na dvojnásobek. Do vlastního příjmu manželky či manžela se nezahrnuje zvýšení důchodu pro bezmocnost, dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání.
d) 6 600 Kč ročně, pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod nebo došlo-li k souběhu nároku na starobní a částečný invalidní důchod.
e) 13 200 Kč ročně, pobírá-li poplatník plný invalidní důchod nebo jiný důchod, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je plně invalidní, došlo-li k souběhu nároku na starobní a plný invalidní důchod nebo je poplatník podle zvláštních předpisů plně invalidní, avšak jeho žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není plně invalidní.
f) 46 200 Kč ročně, je-li poplatník držitelem průkazu ZTPP.
g) 10 500 Kč ročně, jde-li o poplatníka, který se v souladu se zvláštními předpisy 14d) soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem.
Příslušné návrhy také předám písemně panu zpravodajovi i panu ministrovi. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Pilipovi. Slovo má pan poslanec Vlastimil Tlustý, připraví se pan poslanec Ladislav Šustr.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, za prvé bych si dovolil osvojit 40 bodů usnesení rozpočtového výboru, které jsou uvedeny v tisku 36/1, a to ryze z formálních důvodů, aby nebylo pochybností, že tyto pozměňovací návrhy byly řádně předloženy v probíhající rozpravě. Upozornil na ně zpravodaj, ale někdy
v minulosti docházelo k diskusím o tom, jestli ve zpravodajské zprávě jsou, či nejsou řádně předloženy, takže tímto osvojením bych chtěl předejít případným pochybnostem.
Za druhé bych chtěl předložit dva pozměňovací návrhy, které se týkají sazby daně z příjmu právnických osob. První pozměňovací návrh zní: v § 21 odst. 1 se číslovka 35 nahrazuje číslovkou 29.
Druhý pozměňovací návrh vkládá do § 21 odst. 1 na závěr následující větu a tuto větu přednesu ve dvou variantách: "Toto ustanovení se poprvé použije pro zdaňovací období roku 1999." To je první varianta. Druhá varianta je týž text s číslovkou období roku 2000. Tyto dvě varianty by tedy znamenaly v podstatě různou účinnost té změněné sazby daně z příjmu právnických osob.
Nyní bych si dovolil zdůvodnit tento návrh. Za prvé stejně jako předřečník předpokládám, že sněmovna nakonec podpoří návrh zákona na zvýšení spotřebních daní, což bude znamenat oproti předpokladu, který je uveden v rozpočtu, neplánovaný příjem rozpočtu ve výši necelých 6 mld. Kč. Dojde-li ke schválení novely zákona o dani z příjmu, bude to znamenat opačný efekt do rozpočtu zhruba ve výši 3 mld. Kč. Domnívám se, že návrh, který předkládám, to znamená snížení sazby daně z příjmu právnických osob z 35 na 29 %, by za prvé jeho důsledky byly pokryty tou druhou polovinou příjmů, ale zejména by byly pokryty očekávanými efekty, které vidím v následujících věcech.
Za prvé předpokládám, že po takovémto radikálním snížení daně z příjmu právnických osob by došlo ke zvýšenému přílivu zahraničního kapitálu, za druhé by došlo k rozvoji tuzemských podnikatelských aktivit, za třetí by došlo k zastavení současného stavu, při kterém je z důvodu nižšího daňového zatížení z České republiky vyvážen zdaněný zisk do okolních zemí. Po přijetí této změny by nastal proces zcela opačný, přinejmenším by došlo k zastavení tohoto vývozu. To je stručné odůvodnění předkládaného návrhu.
Ve třetí části svého vystoupení bych se chtěl vyjádřit k pozměňovacímu návrhu, který přijal rozpočtový výbor a který tu ve svém úvodním slově komentoval pan ministr financí. Jedná se o pozměňovací návrh, který směřuje ke snaze zbavit výhody dlužníky a nastolit stav, ve kterém by nebylo v České republice neplacení závazků výhodnou formou podnikání.
V čem spočívá současné zvýhodnění dlužníka? Dlužník je v této chvíli zvýhodněn tím, že bez ohledu na to, zda došlo, či nedošlo k faktickému uhrazení pohledávky, může si podle v tuto chvíli platného znění zákona zahrnout takovýto fiktivní náklad - zdůrazňuji slovo fiktivní a myslím, že málokdo z vás bude pochybovat o tom, že nezaplacený náklad je fiktivní náklad - zařadit do svých nákladů. Domnívám se, že touto možností je dlužník neoprávněně zvýhodňován a pozměňovacím návrhem, který najdete označený jako nový § 34 a) a několik následujících paragrafů, ve kterých se provádějí změny, je mu tato výhoda odnímána.
***