Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(pokračuje Vojíř)

Jinak hospodářský výbor neměl žádných zásadních námitek k této předloze. Přijal pouze tři pozměňovací návrhy. Z toho jeden lze označit za legislativně technický - to je to, co zmínil i pan ministr - problematika s odpisy, kdy bylo zapotřebí definovat, od kterého data lze použít zvýšeného základu 40 tisíc korun pro jednorázový odpis. Dále definovat, že se to de facto netýká nehmotného investičního majetku a že tato záležitost zůstává nadále v platnosti, jak byla definována do 31. prosince 1997.

Dále hospodářský výbor přijal to, co zmínil pan ministr, to znamená zvýšení částky pro jednorázový odpis nehmotného investičního majetku. Poté přijal změnu zákona, která by umožňovala v případech, že se jedná především o ekologické, humanitární, charitativní a podobné záležitosti spojené se živelními pohromami, zvýšit odpočitatelnou položku, která dnes byla ve výši 2 %, maximálně však na 4 % ze základu daně.

Závěrem mi dovolte jen jednu poznámku. Pokud jsem to dobře zachytil, pan ministr se zmínil o tom, že v podstatě navýšení částky při jednorázovém odpisu nehmotného investičního majetku ze 40 tisíc na 60 tisíc by díky takto položené změně a neupřesnění této změny mohlo vytvářet určitý právní chaos nebo jistou slabinu v tom, od kdy se má tato záležitost uplatňovat. Jsem přesvědčen o tom, že to lze napravit ještě případným doplněním tohoto návrhu. To je jedna poznámka na okraj.

Druhá poznámka. Nás k tomu vedla ta skutečnost, že se skutečně domníváme, že především počítačové produkty dnes cenově rostou a stává se často to, že dochází k obejití vlastnických práv a prodávají se tyto produkty načerno. To je problematické, byť si uvědomuji, že je to samozřejmě trestné, ale všichni víme, že vymáhání a sledování tohoto trestného činu je velmi obtížné a komplikované.

My jsme přistoupili na tuto hranici po vzájemné diskusi v hospodářském výboru. Chtěl bych zmínit, že dokonce bylo řečeno z úst zástupců Ministerstva financí, kteří byli přítomni, že se uvažuje o tom, že tato záležitost týkající se nehmotného investičního majetku, to znamená jakéhosi duševního vlastnictví, nápadů apod., by mohla být ve velmi blízké době odbourána tak, že vlastně by byla plně odepisovatelná v daném roce jednorázově. Pak se domnívám, že nárůst ze 40 tisíc na 60 tisíc není nikterak dramatický a dopad do státního rozpočtu - jak bylo konstatováno - má více méně nevýznamný. Myslím tím z hlediska objemu státního rozpočtu.

Hospodářský výbor doporučil Poslanecké sněmovně, aby předlohu schválila s tím, že doporučuje, aby byly projednány i tyto tři změny. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Vojířovi. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku, ani neregistruji žádnou přihlášku ústní. Končím tedy obecnou rozpravu a zahajuji rozpravu podrobnou, do které je první přihlášený pan poslanec Ivan Pilip, připraví se pan poslanec Vlastimil Tlustý.

Poslanec Ivan Pilip: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych přednesl pozměňovací návrh k projednávanému tisku. Tento návrh se dotýká věci, která je mnohdy nazývána tzv. studenou progresí, to znamená, že daňové zatížení občanů se samovolně zvyšuje díky tomu, že se zvyšují nominální mzdy nebo alespoň míra inflace, aniž by vláda skutečně musela míru zvýšení daní realizovat, protože samotným zvyšováním nominálních příjmů se občané automaticky dostávají do vyšších pásem pro zdaňování. Zároveň se vlastně stávají relativně méně významné částky případně u některých osob, které tvoří tzv. nezdanitelnou část základu daně, a snižují tedy potom celkovou částku zdanění jednoho konkrétního občana.

V naprosté většině minulých let vlády reagovaly na tento stav a každoročně byla součástí meziročních změn daňových zákonů úprava této tzv. studené progrese a její odstranění. Domnívám se, že toto řešení je zcela věcně správné, protože jinak sice je možné to, čím argumentuje i Ministerstvo financí v připraveném návrhu zákona, že celková daňová kvóta by se nezvyšovala při naplnění některých předpokladů, které vláda dává, to znamená kvóta, která se počítá jako celkový výběr z daní na HDP státu, ale pro velkou část konkrétních obyvatel, fyzických osob, by se fakticky v reálných ekonomických hodnotách zdanění zvýšilo.

Aby se tomuto zabránilo, dávám následující pozměňovací návrh.

1. V článku 1 se dosavadní odstavce očíslují jako body 1 - 3.
2. V článku 1 se vkládá nový bod 4, který zní: § 16 odst. 1 zní:

Sazba daně. Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a odčitatelné položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta korun činí:

Základ daně od korun do korun, daň a daň ze základu přesahujícího. Čili od nuly do 102 tisíc daň 15 %, od 102 tisíc do 204 tisíc 15 300 plus 20 % ze základu přesahujícího 102 tisíc. 204 tisíc - 312 tisíc daň 35 700 plus 25 % ze základu přesahujícího 204 tisíc. Základ daně 312 tisíc až 1 104 tisíc 62 700 plus 32 % ze základu daně přesahujícího 312 tisíc korun. Ze základu daně 1 104 tisíc a více 316 140 plus 40 % ze základu přesahujícího 1 104 tisíc korun.

3. V článku 1 se vkládá nový bod 5, který zní: § 8 odst. 2 zní:

Znovu přečtu.

***