(pokračuje Tlustý)
Zdá se, že odnímat výhody dlužníkům je trestuhodné. Alespoň z reakcí pana ministra. Já jsem žil v domnění, že neplacení závazků v České republice je opravdu těžkou ekonomickou nemocí, která se šíří v českém ekonomickém prostředí jako rakovina. A řekněme si rovnou, proč se šíří.
Nešíří se proto, jak někdo někdy naznačuje, že čeští podnikatelé jsou horší než podnikatelé v jiných částech světa. V České republice je neplacení závazků, a to se objevilo i v několika oficiálních stanoviscích, náhradním zdrojem financování proto, že je významně levnější než financování řádné. Dlužníci svým věřitelům prostě neplatí proto, že nezaplatit pohledávku je mnohem levnější než si půjčit u banky a zaplatit úrok. Můj návrh by je této výhody zbavil, protože v případě, že by nezaplatili, by měli tento nezaplacený úvěr, nedobrovolný úvěr, zatížen uměle sazbou daně z příjmu, která je v každém případě větší, než je komerční úrok. Není to tedy žádné drastické opatření. Je to pouze odstranění výhody.
Pokud tu pan ministr uvedl, že výsledkem tohoto návrhu bude pravý opak než to, co si přeji, a dokonce uvedl, že výsledkem bude, že věřitelům někteří dlužníci nezaplatí proto, že zbankrotují, tak bych dodal, že nebude-li tento návrh přijat, tak nezaplatí nejenom ti, co zbankrotují, ale nezaplatí nikdo, prostě proto, že v podmínkách českého právního řádu, ve kterém je bankrot tak komplikovaný a tak dlouhodobý, není nic, co by dlužníka nutilo zaplatit. Sněmovna se může samozřejmě svobodně rozhodnout pro to, aby tento můj návrh odmítla. Ale pokud to sněmovna udělá, chtěl bych, aby bylo napříště jasno, že každý z vás, kdo tento návrh odmítne, nadále nemůže veřejnosti sdělovat krásná slova o nezbytnosti odstranit nešvar neplacení z české ekonomiky. Ani argument o negativním důsledku na zvýšené bankroty totiž neobstojí.
Druhou možnou cestou, jak nešvar neplacení z české ekonomiky odstranit, je totiž narovnání zákona o konkursu a vyrovnání. Jinak řečeno, přijetí takového znění, které je běžné ve světě a které zbavuje dlužníka nejen této, ale i dalších výhod.
Dovolím si vyslovit hypotézu, že pokud se tato sněmovna odhodlá narovnat zákon o konkursu a vyrovnání, negativní důsledky při snaze odstranit druhotnou platební neschopnost budou mnohonásobně větší než při přijetí mého pozměňovacího návrhu, který vytváří časový prostor pro přizpůsobení se všech podnikatelských subjektů normálnímu stavu věcí, a já považuji za normální, aby nákladem nebylo to, co nebylo zaplaceno.
Pokud má na to někdo jiný názor, nemohu mu ho brát. Pokud někdo argumentuje tím, že to není zcela běžné opatření, mám proti tomu jednoduchý protiargument. Ve světě není běžné, aby byl dlužník tak zvýhodňován na úkor věřitelů, jako je to u nás, ve světě není běžné, aby řadu let to všichni politici kritizovali a nikdo v tom nic neudělal.
Za této situace považuji útoky proti tomuto návrhu za zcela veskrze pokrytecké.
Ještě jedna námitka se občas objevuje - že to je opatření nespravovatelné, že finanční úřady nebudou mít sílu kontrolovat toto ustanovení.
Uvedu, že to není pravda. Toto ustanovení totiž nevynucuje průběžnou kontrolu. Toto ustanovení ukládá jednorázovou bilanci ke dni zpracování daňového přiznání, tzn., za nezaplacenou pohledávku po lhůtě splatnosti se považuje ta, která není splacena po skončení příslušného zdaňovacího období a která má za sebou onu lhůtu, po které je nutno ji nezařazovat do nákladů.
Pokud někdo argumentuje názvem paragrafu, tzn. připočitatelná položka, tak mu odpovím, že to je pouze technika řešení toho problému, protože účetnictví umožňuje započíst takovouto neuhrazenou pohledávku do nákladů ve chvíli, kdy tato faktura byla přijata dlužníkem, a proto, nechci-li deformovat účetnictví, není jednodušší řešení, než toto neoprávněné zahrnutí faktury do nákladů kompenzovat takto navrženou připočitatelnou položkou.
Shrnuto a podtrženo: Je to účinná medicína. Je to medicína, která by odstranila z české ekonomiky neplacení závazků. Je to medicína, která by zbavila dlužníky neoprávněné výhody a byla by účinná. Ti z vás, kteří nechcete, aby účinkovala, pro ně nehlasujte. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Tlustému, slova se ujme pan poslanec Ladislav Šustr, připraví se pan poslanec Pavel Šafařík. Prosím pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ladislav Šustr: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, můj příspěvek se týká pozměňovacího návrhu § 20 odst. 7, který prošel rozpočtovým výborem a byl doporučen sněmovně. Pan ministr se k němu vyjádřil, domnívám se, že přehnaně negativně.
Chtěl bych znovu, jak už dnes padlo, znovu připomenout, že sportovní prostředí je neustále méně a méně dotováno. A to jsou zlomky. Je to 30 % z roku 1996 atd., nebudu se opakovat, nicméně obavy, které jsem slyšel od pana ministra, se mi zdají být přehnané a možná vycházejí z toho, že je třeba věci vysvětlovat. Proto jsem také přistoupil k pultu a chtěl bych k tomu něco říci.
Je to opatření, které zvedá možnou částku odpočítanou z daňového základu ze 100 000 na 200 000. Vážení, 100 000 bylo před pěti lety, dnes je to s inflací těch 200 téměř pouze doplnění inflace. Nic víc. Dovedete si představit, jak šetří nějaká sokolovna kdesi někde na venkově na nové topení? Tak, že ušetří 120 000 a musí 25 utratit, aby neodvedla daň, aby mohla provést samotnou úpravu, aby nežádala po státním rozpočtu, po obecním rozpočtu, který stejně dává?
Týká se to velmi drobných tělovýchovných jednot, které spotřebovávají velmi málo státního rozpočtu. Toto je možnost, jak pomoci., Budu upřímný, také to zamezí tomu, aby se 25 000 neutrácelo zbytečně za věci, které se nemusí kupovat, může se šetřit dále, a velmi bych vás prosil, abyste posoudili, než přijde ke třetímu čtení, tuto věc. Zdaleka objemově závažná není, mám propočet ze sportovního prostředí, že jde o 20 až 30 milionů, nejsou to miliardy, a prosil bych vás o podporu v této věci, která se netýká obrovských sportovních klubů, jako je Sparta apod., nýbrž většinou venkovských sokoloven, tělocvičen a těchto drobných občanských sdružení. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Šustrovi, slova se ujme pan poslanec Pavel Šafařík, připraví se pan poslanec Janeček.
Poslanec Pavel Šafařík: Vážený pane předsedající, páni ministři, dámy a pánové, chtěl bych reagovat svými pozměňovacími návrhy na to, co není plně obsaženo v návrhu zákona, a k tomu budu směřovat své příspěvky. Jde o tři věci, z nich se staly dvě, a to způsobem, že pan exministr Pilip v podstatě reagoval na to, na co jsem chtěl reagovat já, tzn., na neřešení tzv. studené progrese v návrhu novely zákona. Kupodivu jsme se shodli na číslech, na pár stovkách, takže nechci vás unavovat dalším podobným návrhem, číselně obsáhlým, kde nejsou výrazné rozdíly. Tento návrh pana ministra Pilipa má moji podporu, proto nebudu předkládat svůj návrh.
Druhý je návrh, který je obdobný, ale zde bych již čísla vám dal k úvaze. Jsou rozdílné a týkají se stejného obsahu. Jde o určité navýšení, které inflačně pokryje odpočitatelné položky v § 15 a kde snižující se váha odpočitatelných položek se trochu určitým způsobem upravuje. Takže bych ho přečetl.
V § 15 odst. 1 se stávající částky nahrazují takto:
***