(pokračuje Recman)
Nepřijetí tří novel zákonů - DPH a spotřební daň, daň z příjmů a daně sociálního zabezpečení - by znamenalo podstatné zvýšení schodku státního rozpočtu až na úroveň 40 miliard korun. Proto tyto novely je možné podpořit, ovšem za podmínky kompenzací jejich dopadů na nemajetné vrstvy i podnikatelské subjekty. Zde bych chtěl uvést problém zelené nafty, regulace některých cen, řešení zrychlených odpisů, u daně z příjmů i změnu sazeb ve vnitřním pásmovém příjmu i otázku změny některých odpočitatelných položek od základu daně, změna úlev na děti apod.
Otevřená je otázka rezerv v oblasti mobilizace příjmů. Mám zde na mysli větší finanční kázeň, další daňové výnosy jako daň z majetku, daň z luxusu apod. a s tím samozřejmě i spojené zvýšení příjmů.
Nutné rozpočtové zdroje je možno získat především důsledným výběrem daní, posílením daňové disciplíny u podnikatelů a redukcí daňových úniků. Ke zvážení předkládáme i možnost zavést placení normativní daně u podnikatelů, kde není možná kontrola objemu tržeb. Obdobně by měl být i razantnější postup u ostatních pohledávek státu, např. privatizačních dluhů a konkursních pohledávek. Upozorňujeme také na to, že nedovolíme, aby se otázka zvýšení finanční kázně a realizace akce tzv. čisté ruce stala jen ryze formální záležitostí. Otevřená je také možnost diskuse nad větším rozsahem deficitu v případě, že budou k dispozici konkrétní rozvojové programy.
Předchozí vláda také slibovala a nikdy nesplnila koncepční program národohospodářských úspor. Nová vláda by neměla v této oblasti zůstat pouze u frází. Rovněž navrhujeme úspory hledat i v oblasti přezbrojovacích programů v rámci integrace do NATO a rovněž i v oblasti státní správy.
Výdaje mají v roce 1999 růst rychleji než příjmy. KSČM podpoří výdaje zahrnující podporu českých firem a českých výrobků, podporu exportu, podnikání a výdaje pokrývající základní požadavky sociální sféry, zejména důchodců a rodin s malými dětmi, situaci bydlení, školství, otázky nezaměstnanosti i minimální potřeby obcí.
Do roku 2000 je ale minimálně zapotřebí 200 miliard navíc, aby byly dosaženy reálné výsledky. Uvážlivě investovat v oblasti stavebnictví, do bytů pro mladá manželství. Přes jistou podporu je úroveň veřejných investic po předchozím dlouhodobém útlumu řádově o desítky procent velmi nízká. Není třeba se obávat i adresných nástrojů. K tomu je ovšem zapotřebí odpovídající koncepce strukturové a průmyslové politiky.
Na nedostatek zdrojů zřejmě bude trpět většina resortů závislých zejména na veřejných výdajích vzhledem k očekávanému inflačnímu znehodnocení dotačních přídělů a k vysokému stupni jejich nedofinancovatelnosti. Jen v oblasti zdravotnictví činí staré dluhy přibližně 15 miliard korun a hrozí zhoršení zdravotní péče. Tendence přesouvat veřejné služby do privátní sféry, která tak přežívá, ale přináší ztrátu jejich solidárního charakteru vzhledem k dosažitelnému standardu péče.
Důležitým výdajem státního rozpočtu jsou tzv. sociální transfery, tedy důchody a sociální dávky, výdaje na politiku zaměstnanosti a dotace obcím na sociální péči. To, že vláda chce v této oblasti dostát svým současným závazkům, považujeme za dolní hranici pro sociální výdaje.
Dnes hrozí, že vláda ČSSD bude novou vládou utahování opasků. Odmítáme snahu přenášet současné rozpočtové problémy na obyvatelstvo bez hlubší diferenciace podle skutečné sociální pozice.
Závěrem chci podtrhnout, že Komunistická strana Čech a Moravy není a priori proti předloženému deficitnímu státnímu rozpočtu na rok 1999. Poslanecký klub KSČM navrhl již na letošní rok rovněž deficitní prorůstově orientovaný rozpočet, a to v souladu s maastrichtskými kritérii, to znamená do 3 % HDP deficit. Tento návrh byl sněmovnou zamítnout. KSČM a poslanecký klub považují za rozhodující při projednání deficitu zohlednit, jak bude deficit sestaven jako celek, jaké v něm budou zahrnuty priority a jejich aktivní zabezpečení finančními zdroji. Základem pro tento přístup je volební program Komunistické strany Čech a Moravy. V této souvislosti budeme více akcentovat oblast veřejných investic, podporu politiky zaměstnanosti a podporu bydlení a bytové výstavby.
V neposlední řadě je důležitý přístup vlády k řešení celé soustavy veřejných rozpočtů, to znamená státních rozpočtů, rozpočtů okresních úřadů a obcí, kde je z minulého období rovněž deficitní hospodaření a kde významně roste i zadlužení obcí. Dnes je zadluženost obcí hodnocena na úrovni 42 miliard korun. Obecné teze o regulaci municipálních dluhů nepovažujeme za dostačující. V komunálním sektoru nelze jít cestou automatického krácení financí. Charakter veřejného sektoru omezuje jeho pružnost, protože poskytuje určité nezbytné služby a musí je relativně stabilně plánovat. Škrty zvyšují destabilitu těchto organizací, snižují transparentnost jejich vazeb na rozpočet, prodražují jejich chod a prohlubují jejich platební potíže. Omezení veřejného dluhu zvyšuje tak nároky na dotace. Důraz i v této oblasti lze klást na racionalitu užití takto uvolněných finančních prostředků.
KSČM chápe návrh státního rozpočtu vlády ČSSD jako první vážný krok ve změnách hospodářské politiky nové vlády. Za klíčový považujeme záměr spojení ekonomického rozvoje s uspokojivým řešením sociálních otázek. Komunistická strana Čech a Moravy se přitom domnívá, že hlavní příčinou současných negativních tendencí byla chybně zvolená ultraliberální hospodářská a transformační strategie předchozích vlád. Promyšlenější přístup k rozpočtové politice také znamená, že naše návrhy nejsou ohraničeny jenom jedním fiskálním obdobím, ale že vycházíme i z dlouhodobějšího pohledu.
Na závěr vyjadřuji přesvědčení, že se zlepší i komunikace mezi Komunistickou stranou Čech a Moravy a sociální demokracií a že se i zlepší komunikace mezi oběma poslaneckými kluby. Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Na četné dotazy kolegů chci říci, že oproti původnímu očekávání se počet přihlášených do rozpravy nikterak nezmenšuje. Naopak, jednoho vystupujícího nahrazuje jeden přihlašující se, takže v tuto chvíli mám ještě pět přihlášek do obecné rozpravy. Někteří členové vlády signalizovali svůj zájem v rámci obecné rozpravy vystoupit. Na základě tohoto sdělení si sami odhadněte dobu předpokládaného možného hlasování.
Dalším přihlášeným do rozpravy pan poslanec Stanislav Volák. Uděluji mu slovo.
Poslanec Stanislav Volák: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, pane premiére, vládo, kolegyně a kolegové, chtěl bych se vyjádřit ke dvěma argumentům, které zde přednesl pan místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí pan Špidla a podpořil ho ve svém projevu i pan premiér Zeman, k argumentům, které podporovaly i zvýšení sociálního pojištění, resp. důchodového pojištění o 2,4 %.
Prvním argumentem je, že důchodový účet je v deficitu a tento deficit způsobí reálné snížení důchodů již v roce 1999, pokud k tomuto navýšení nedojde. Druhým argumentem je, že navýšení důchodového pojištění o 2,4 % je základem nebo východiskem pro důchodovou reformu. Je mimo jakoukoli pochybnost, že důchodový účet je od roku 1997 v deficitu. V roce 1997 to bylo 7 miliard, v roce 1998 to nebude 12 miliard, jak tvrdil pan místopředseda Špidla, ale podle mého názoru tak 8 miliard. V roce 1999 - i kdybychom nenavýšili důchodové pojištění - tento deficit se bude také pohybovat okolo 8 miliard podle vládou předloženého rozpočtu.
***