(pokračuje Zuna)
Navrhované zvýšení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti bude znamenat zdražení pracovní síly, což následně zvýší již tak velkou nezaměstnanost. Sociální demokracie před volbami slibovala, že jakmile se dostane k moci, zatočí rychle se všemi neplatiči a dlužníky pojistného. Ukazuje se, tak jako v ostatních případech, že šlo jenom o plané sliby. Místo toho, aby se vláda snažila efektivně vybírat staré dluhy a posílila tak příjmovou stránku rozpočtu, volí cestu pro sebe sice nejsnazší, ale pro občana nejhorší, tj. zvýšení sazeb pojistného. Neuvědomuje si, že důchodový systém je nutno reformovat jako celek, a ne zvyšováním sazeb.
Opět vzhledem k tomu, co jsem říkal, předložený návrh zákona je pro mne absolutně nepřijatelný, a proto navrhuji, aby sněmovna přijala usnesení, že předložený návrh v prvním čtení zamítá.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Zunovi. Slovo má pan poslanec Klaus, poté přihlášený předseda vlády Miloš Zeman.
Předseda PSP Václav Klaus: Vážení kolegové, dovolte mi říci pár slov poněkud méně ambiciózních a méně ambiciózním hlasem pronesených, než jaká jsem před chvílí slyšel od jen formálně opozičního poslance pana Kühnla. (Smích.) Chtěl bych se vrátit k elementárním věcem. Chtěl bych připomenout, že v letošním roce máme jubilejní - nevím, kolik je zde pamětníků - již desátý rozpočet naší polistopadové éry a první jsem předkládal - přesně dnes to je bez dvou měsíců devět let - třetí den po svém nástupu na Ministerstvo financí, a možná, že si někteří vzpomínají, vyhlásil jsem tehdy rozpočtové provizorium. Nevím, jestli to má být návodem pro dnešního ministra financí.
V každém případě bych chtěl říci, že byl devětkrát předkládán vyrovnaný státní rozpočet a dnes, kdy jsme prvně v opozici, je sociálnědemokratickou vládou předkládán rozpočet deficitní. Upozorňuji, zejména upozorňuji pana poslance Kasala, že jsme předkládali vždy rozpočet skutečně vyrovnaný, a já bych opravdu přijal kdykoliv vážnou diskusi o tom - zejména proti tomu, jak se nám někdo teď pokouší namluvit - zda tyto rozpočty byly pouze fiktivně vyrovnané. Zejména musím říci, že část rozpočtového dokumentu víceméně převzatá od minulé vlády, která se právě zabývá problematikou tzv. skrytých deficitů, je myslím mimořádně zavádějící, a bylo by potřeba tuto část rozpočtového dokumentu výrazně přepsat. Nám nikdo nenamluví, že je deficitní rozpočet rozumnou věcí. Není rozumnou věcí zejména proto, že zadlužuje budoucnost a na rozdíl od dluhu jednotlivce, kdy jednotlivec hraje sám za sebe, maximálně za svou rodinu, tentokráte - pokud bychom takovýto rozpočet přijali - zadlužujeme naše následníky. Zadlužovali bychom generace, které přicházejí po nás.
Chtěl bych připomenout každému, kdo se podíval do střev tohoto rozpočtu, že dluhová služba, která je zakotvena do tohoto návrhu státního rozpočtu a která je z 90, z 95 % způsobena státním dluhem ještě předlistopadové éry, se zhruba rovná částce navrhovaného deficitu státního rozpočtu. To není vůbec částka malá, a kdyby náhodou nebyla tato dluhová služba, tak by deficit rozpočtu byl zanedbatelný, dvou- nebo třímiliardový. Čili to je první důvod nerozumnosti deficitního rozpočtu.
Druhý důvod nerozumnosti deficitního rozpočtu je v tom, že do ekonomiky nic nepřidává, pouze jednomu bere a druhému dává. Bere ze sféry soukromé a dává do sféry veřejné, bere od spotřebitele či investora, dává do rukou státnímu úředníkovi. To, myslím, je velmi srozumitelná argumentace a každý, kdo ji chce slyšet, tak ji slyšet může a myslím, že jí může velmi snadno porozumět. Řekl jsem slovo nepřidává, řekl jsem toto slovo nikoliv náhodně, protože jsem přesvědčen o tom, že teze o nepřidávání je tezí skutečně klíčovou, diskutujeme-li o rozpočtu v této chvíli, v dané ekonomické situaci a v dané konstelaci ekonomických parametrů. Přidávání, resp. nepřidávání nezávisí převážně na velikosti deficitu státního rozpočtu. Přidávání nebo nepřidávání závisí fatálně na prováděné měnové politice, závisí fatálně na chování centrální banky, tedy nikoliv na samotné velikosti rozpočtového deficitu.
Chtěl bych vládě sdělit, že se opozice neliší od vlády v tom, že by neviděla potřebu dát naší ekonomice, a to právě v tuto chvíli, určitý růstový impuls. V tom, myslím si, se opozice vůči vládě nijak neliší. Liší se zásadně v názoru o tom, jaký typ tohoto růstového impulsu má být zvolen. Rozpočtový deficit, jak je všeobecně známo - pouze mám opět strach, že formálně opoziční poslanec pan Kühnl to neví - může být prorůstový, růstově neutrální nebo antirůstový, v závislosti na tom, jakou politikou centrální banky bude provázen. Zůstane-li měnová a úroková politika České národní banky taková jako dosud, zůstane-li tedy beze změny, má vládou navržený deficitní rozpočet výrazně - a to výrazně - protirůstový charakter. Byl bych velmi rád, aby nám to vláda jasně a nahlas řekla a aby ho neprodávala Poslanecké sněmovně ani naší veřejnosti za jakýsi rozpočet prorůstový. Každý ekonom ví, že to není pravda. Tento deficitní rozpočet bude výrazně antirůstový, a proto bych skoro doporučoval vládě sociální demokracie, aby nenamlouvala ani sama sobě nebo neekonomům mezi sebou, že je snad tento deficitní rozpočet takzvaně prorůstový.
Záměrně v této chvíli nemluvím o struktuře rozpočtu, protože se mi zdá, že to není až zas tak klíčové v prvním čtení. Jsem přesvědčen, že řada poslanců bude navrhovat, že by bylo kde škrtat, a myslím si, že vláda kde škrtat má.
Považuji za mimořádně chuďoučkou část předloženého rozpočtového dokumentu část - řekněme - rozebírající makroekonomickou situaci české ekonomiky. Vzpomínám-li si dobře, v minulých rozpočtech tato část měla vždycky mezi dvaceti třiceti stránkami, nyní má osm uzoučkých stránek. Myslím si, že nepochybně bude třeba - protože nepředpokládám, že sněmovna rozpočet v prvním čtení schválí - tuto část zásadně přepracovat. Jsem přesvědčen o tom, že vláda například vůbec nebere v úvahu razantní zpomalování inflace, ke kterému v české ekonomice v posledních měsících díky mimořádně restriktivní politice centrální banky dochází. Inflace se prudce sníží ještě v lednu, protože nepředpokládám, že vláda sociální demokracie provede takové deregulace, jaké byly prováděny v minulých letech.
***