Poslanec Josef Janeček: Vážené kolegyně a kolegové, musím vystoupit s určitým příspěvkem a možná že mě k tomu vyprovokoval i kolega Payne. Je potřeba zamyslet se nad tím, v čem je vlastně jádro zastupitelské demokracie. Na rozdíl od totalitních systémů se jedná o smlouvu. Je to smlouva mezi voliči a volenými. Pokud někdo ve volební kampani uzavře smlouvu, možná získá od voličů mandát a druhým pilířem je důvěra v to, že voliči věří, že tuto smlouvu dodrží. Pokud však někdo smlouvu uzavře a nedodrží, tak pošlapal jeden ze základních principů demokracie. Potom, pokud je demokratickým poslancem, by měl udělat jedno: vzdát se mandátu. A poté, možná v dalších volbách, se snažit uzavřít smlouvu novou. O tom však, že by někdo chtěl dostát tomuto základnímu atributu demokracie, jsem zde neslyšel.
Trochu mě skutečně také děsí ona touha zavést stabilitu. Co to je stabilita? Stabilita v demokracii totiž znamená, že padne špatná vláda. Stabilita v demokracii znamená, že je rozpuštěn mizerný parlament. Neznamená to, že zde vláda musí být čtyři roky, neznamená to, že by zde parlament, byť byl mizerný, musel sedět čtyři roky. Právě to je stabilitou demokracie, že umožňuje ukončit činnost mizerné vlády a umožňuje ukončit mandát mizerného parlamentu.
Kolega Payne říká, že mnoho poslanců je možná otrávených či znechucených, nazval je "trollové". Hlásím se k tomu. I já se cítím podveden politikou ODS a jako pravicový poslanec to cítím o to bolestněji, že jsem v pravicovost ODS věřil. Možná, že to je moje chyba, že to není chyba ODS. Pokud má ODS k sociální demokracii blíže než ostatní demokratické strany, je to možné, ale není to její chyba. Chybou je, že se za to stydí.
Protože jsem, jak jsem řekl, svým zaměřením pravicový politik, nemohu podpořit kandidáta ODS a podpořím Stanislava Voláka už proto, že přesto, že je razantním politikem, dokáže komunikovat a je schopen kompromisů.
Děkuji vám.
Předsedající Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Janečkovi. Uděluji nyní slovo přihlášenému poslanci Volákovi. Faktická poznámka má ale přednost, takže slovo má pan poslanec Payne.
Poslanec Jiří Payne: Děkuji, pane předsedo. Využiji práva jednacího řádu a budu reagovat bezprostředně.
Za prvé teorie o smlouvě s voliči. Pokud vím, vnesl ji na naši politickou scénu Josef Zieleniec a tato teorie není pravdivá, protože kdyby všechny strany dodržovaly své volební programy jako smlouvu, tak nikdy nebude žádná koalice. To je právě to, na čem ztroskotalo jednání na sestavení vlády. Na fundamentalismu, na pojetí volebního programu jako smlouvy. To je principiálně chybné politické pojetí demokracie.
Za druhé jestliže tady kolega a priori říká, že tento parlament je mizerný, tak se divím, že tady setrvává.
Za třetí řeči o pravicovosti. Nevím, kdo chtěl vládnout se sociální demokracií. Uzavřeli jsme dohodu nikoliv o tom, že budeme hlasovat společně, že budeme podporovat návrhy společně vypracované. My jsme uzavřeli dohodu, že umožníme vládě, aby existovala, podobně jako se stalo v lednu letošního roku, podobně, jako se to stalo v roce 1996 po volbách. To je ale přece jen rozdíl, kdy máme ve smlouvě explicitně řečeno, že ani tato volba předsedy parlamentu nás nezavazuje k tomu, abychom podporovali vládní návrhy. Strana KDU-ČSL byla připravena vstoupit do vlády a společně se sociální demokracií vládní návrhy podporovat. Uzavřít koaliční smlouvu. Vidím v tom určitý kvalitativní rozdíl. Myslím, že pan kolega Janeček už dávno rezignoval na své pravicové ideály, když nadále setrvává v takovéto straně, která hodlá za těchto podmínek v této zemi vládnout.
Děkuji.
Předsedající Miloš Zeman: Děkuji. Slovo má pan poslanec Volák. Připraví se pan poslanec Langer.
Poslanec Stanislav Volák: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, protože řeč je také trochu o mně, tak mi dovolte, abych řekl ve sněmovně pár slov.
Omlouvám se, ale nejprve bych chtěl provést velmi krátkou analýzu sociálního a politického stavu České republiky a potom, protože je řeč o mně, bych řekl rád pár slov také o sobě.
Nejprve fakta. Jistě jsme si všichni vědomi toho, že za první čtvrtletí tohoto roku poklesly reálné příjmy českých domácností o 3,6 %. Jistě jsme si všichni vědomi toho, že za první čtvrtletí tohoto roku poklesly reálné mzdy o 2,5 %, jsme si vědomi toho, že v podnikatelské sféře to bylo zhruba 1 % a ve sféře rozpočtových a příspěvkových organizací to bylo dokonce přes 7 %. Jsme si vědomi toho, že v červnu opět vzrostla nezaměstnanost na 5,6 % a blíží se k 300 tisícům. Doufám, že jsme si vědomi toho, že mezi tyto nezaměstnané patří také 41 tisíc absolventů škol a že je veliké riziko, že v září to bude významně přes 60 tisíc. To není jen sociální problém. To je také problém existenciální. Doufám, že jsme si vědomi toho, že za první čtvrtletí odešlo v České republice do důchodu 30 tisíc občanů, takže hrozí, že letos to bude okolo 120 tisíc, z nichž 60 tisíc odejde předčasně. Vloni mimochodem to bylo jen 80 tisíc občanů, kteří odešli.
Za této situace, abychom se vyhnuli možným sociálním konfliktům, protože se domnívám, že od převratu v roce 1989...
Předsedající Miloš Zeman: Pane poslanče, vzhledem k tomu, že nejste ani předsedou klubu, a pokud vím, ani ministrem, protože jste nedávno rezignoval na svoji funkci, neumožňuje vám jednací řád nemluvit k věci jako předsedům klubů. Protože předmětem, který projednáváme, je volba předsedy Poslanecké sněmovny, a nikoliv analýza stavu české ekonomiky, v souladu s jednacím řádem vás žádám, abyste se držel obsahu projednávaného bodu.
Poslanec Stanislav Volák: Pane předsedající, omlouvám se. Myslel jsem, že vzhledem k mému poněkud výjimečnému postavení, protože jsem kandidát, budete tolerantní.
Předsedající PSP Miloš Zeman: Byl jsem tolerantní až do této chvíle, protože jste avizoval stručnost. Ale omlouvám se. Zákony platí pro každého a výjimečné postavení žádného poslance v této sněmovně neexistuje.
Poslanec Stanislav Volák: Dobře. Už jsem chtěl končit. Řeknu tedy v této souvislosti ještě jenom tři až čtyři věty a potom přejdu k předmětu, který je obsahem tohoto jednání, to znamená k sobě, jestli dovolíte, pane předsedající.
Předsedající Miloš Zeman: Ano, to bezesporu je obsahem našeho jednání. Prosím, pokračujte, pane poslanče.
Poslanec Stanislav Volák: Domnívám se, že za této situace, abychom se vyhnuli intenzivním a možná sebezničujícím sociálním konfliktům, je nezbytné, aby vláda České republiky, pokud chce provádět nějaká opatření, měla jednoznačnou podporu více než poloviny Poslanecké sněmovny. Velmi se obávám, že vláda, která je postavena na smlouvě na jedné straně slibující stabilitu a na druhé straně slibující tvrdou opozici, mezi tím je ohromný a nepřekonatelný rozpor, nemůže být touto vládou a může být do určité míry neštěstím pro Českou republiku proti své vlastní vůli ovšem. O tom jsem hluboce přesvědčen.
***