Čtvrtek 2. dubna 1998

 

(pokračuje Ambrozek) 

Závěrem své zpravodajské zprávy vedle toho, že doporučuji, aby sněmovna tento návrh propustila do třetího čtení, bych chtěl navrhnout proceduru projednávání, a to aby sněmovna rozhodla hlasováním, že jako základ projednávání přijímá usnesení výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí - sněmovní tisk 243/2 - a že i pozměňovací návrhy v rámci podrobné rozpravy budou přednášeny k tomuto textu. Děkuji.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Ambrozkovi. Otevírám obecnou rozpravu, do níž mám toho času jednu jedinou písemnou přihlášku, a to od pana Oldřicha Kužílka. Prosím tedy pana poslance, aby se ujal slova.

 

Poslanec Oldřich Kužílek: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já zde budu hovořit v trochu paradoxní situaci, protože jsem samozřejmě příznivec jakéhokoli poskytování informací a všeho toho, co k tomu směřuje, což samozřejmě víte, protože jsem předložil všeobecný zákon k této věci. Právě proto - byť veden dobrými úmysly a vstřícností k tomuto záměru - musím se přece jen trochu vyjádřit s určitými otazníky, které se netýkají ničeho jiného než debaty o tom, je-li potřebná speciální norma.

Já jsem skutečně v sobě zcela ještě nepřekousl to, že by bylo nutné, aby byla tato speciální norma, byť jsem předkladatelům již řekl, že nehodlám v žádném případě brzdit jakkoli jejich iniciativu. Ale s věcnými otázkami je nutno se nějak vyrovnat.

Když si srovnám všeobecnou úpravu s úpravou speciální, především se chci přirozeně zaměřit na to, abych zjistil, kde speciální úprava přesáhne všeobecnou úpravu. To přirozeně chápeme všichni. Víme, že pokud takový přesah bude významný a jinak neřešitelný, je to jasným důkazem, že musí existovat speciální norma. Právě při hledání přesahu bohužel velmi tápu. Proto bych chtěl poprosit předkladatele, jestli by bylo možné na tento aspekt zaměřit pozornost.

Když vezmu návrh zákona postupně - např. okruh povinných subjektů - tento návrh nepřináší jiné povinné subjekty, než které přináší všeobecný zákon. Když vezmu různé formální náležitosti, které se týkají postupu zpřístupňování, tak musíme konstatovat, že většina věcí je stejných - jak se např. postupuje při žádosti nepříslušnému úřadu nebo jak se postupuje, když informace, o kterou se žádá, už je někde jinde zveřejněna. To jsou věci, které najdeme tam i onde v obou zákonech.

Jediné místo, které by mohlo být určitým přesahem, je vztah k obchodnímu tajemství, kde se v tomto zákoně navrhuje, aby obchodní tajemství vzhledem k vážnosti veřejného zájmu, kterým je zde zájem na životním prostředí, bylo méně chráněno, než je obvyklé, aby bylo snadněji prolomitelné.

Formulace, které považují obchodní tajemství za překážku, která brání poskytování informací méně než jiné překážky, najdeme i v obecném zákoně. Podobné formulace jsem navrhoval i ve všeobecném zákoně. I kdyby to tam nebylo, je otázkou, jestli by vlastně nebylo z hlediska systematiky právního řádu a legislativní kompatibility rozumnější vedle všeobecného zákona udělat např. velmi stručný zákon, odkaz nebo novelu obecného zákona o životním prostředí, kde by se řeklo, že pro účely poskytování informací se s obchodním tajemstvím nakládá jinak než ve všeobecném režimu, čili v případech, kdy jde o životní prostředí.

Abych byl objektivní, musím říci, že v tomto zákoně jako něčím jiným, přesahujícím všeobecný zákon o přístupu k informacím, je třeba § 12 - zpráva o stavu životního prostředí. Je však otázkou, zda to také nepatří do obecného zákona o životním prostředí a nikoli sem. Totéž bych musel říci o § 13 - osvěta a vzdělávání v oblasti životního prostředí. O tom, jestli tyto paragrafy jsou více deklaratorní, nebo závazné, konkrétní a sankcionovatelné, bude možná další debata.

Dámy a pánové, vznáším v obecné rozpravě obecnou otázkou. Doufám, že předkladatelé ani příznivci tohoto zákona nebudou mé vystoupení brát jako házení klacků pod nohy nebo snahu omezit tento proces.

Vím, jaká je historická logika toho, že existují speciální zákony v oblasti životního prostředí. Důvod je především historický. Prvním veřejným statkem, který se začal podobnými zákony hájit, bylo na této planetě životní prostředí. Dá se předpokládat, že teprve později dojde na jiné statky, jako je třeba informační prostředí obecně ve smyslu informačního přetížení a šumu, otázka ochrany spotřebitelů dojde až za čas na pořad, ale časem se ukáže, že to budou zvláštní aspekty života společnosti, které si budou vyžadovat zvláštní ochrany, kde veřejný zájem začne převažovat nad jinými zájmy. Historicky první to bylo životní prostředí, a tudíž tyto zákony předstihly obecné zákony o právu na informace. To je ve skutečnosti jediný věcný důvod, proč to tak je. Možná že Česká republika bude jedním z posledních států, kde se těsně před zákonem o přístupu k informacím obecným přijme ještě ten speciální o životním prostředí. Jsme už téměř na hraně toho, že bychom to dokonce mohli sladit a pořadí obrátit.

Proto sděluji, že v podrobné rozpravě chci podat návrh, aby projednávání tohoto tisku bylo přerušeno, aby ho ještě výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí projednal zároveň se všeobecným zákonem a pokusil se sladit přinejmenším to, aby různé režimy, různá pojmenování orgánů, různé formulace pro to, jak se chápe, co je zveřejněná informace a další věci, byly společné pro tyto zákony. Jinak nám bude hrozit, že pro tutéž věc budou různé režimy, tatáž věc bude podléhat názorům žadatele, že se má postupovat podle jednoho zákona, nebo podle druhého zákona. To by mohlo dělat nepříjemnosti. Čili signalizuji, že bych předložil tento návrh. Není to v žádném případě návrh na vrácení výboru, je to jiný typ návrhu. Je to přerušení na to, aby v rámci druhého čtení tuto věc mohl ještě určitý výbor znovu projednat, případně ve druhém čtení nějakým způsobem korigovat. Děkuji.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Kužílkovi. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Jelikož tomu tak není, obecnou rozpravu uzavírám. Podrobnou rozpravu nezahajuji, protože je 14.58 hodin a my jsme se dohodli, že v 15.00 hodin se budeme věnovat jinému bodu. Bylo by nezdvořilé, abych dalšího řečníka kvůli tomu přerušil v půli slova.

 

/Pokračování projednávání bodu viz turn 302./

***


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP