Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu ministru Dlouhému a oznamuji vám, že předseda svým rozhodnutím určil zpravodajem pro prvé čtení pana poslance Miroslava Grégra, kterého prosím, aby se ujal slova. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Miroslav Grégr: Vážený pane předsedající. dámy a pánové, Česká republika má doposud vytvořen pouze národní kontrolní režim na vývoz zboží tzv. dvojího užití. Navrhovaná nová právní úprava přizpůsobuje právní předpisy České republiky v této oblasti vyspělým průmyslovým zemím a zejména Evropskému společenství.
Oblast zahraničního obchodu se zbožím tzv. dvojího užití kromě civilní i vojenské aplikace je spolu s obchodem s vojenským materiálem mezinárodně ostře sledována, aby se zabránilo nežádoucím dodávkám do oblastí, kde by mohlo dojít k jejich zneužití k vojenským účelům.
Dosavadní právní úprava se již v mnohém přežila, na jedné straně někdy brzdí administrativními bariérami dovoz nejvyspělejších výrobků a technologií, na druhé straně ne vždy umožňuje státu plně zaručit, že vyvážené zboží nebude zneužito v rozporu s mezinárodními závazky České republiky.
Příkladem zjednodušení pro méně citlivé případy je nový institut všeobecné licence zavedený navrhovaným zákonem v souladu s praxí zemí Evropské unie. Za příklad zpřísnění může sloužit zavedení položky "catch all", zavádějící prvotní odpovědnost za kontrolu konečného užití na vývozce i v případě zboží neuvedeného na seznamu kontrolovaného zboží, jestliže výrobce ví, nebo může předpokládat, že vyvážené zboží by mohlo být zneužito v oblasti zbraní hromadného ničení. V řadě ustanovení nový zákon vychází z analogických opatření...
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Pane poslance, chtěl jsem vás právě požádat, jestli mi dovolíte přerušit vaše jednání a poprosit sněmovnu, abychom se v tomto čase šetřili navzájem. Pan poslanec Grégr bude pokračovat ve zpravodajské zprávě.
Poslanec Miroslav Grégr: Vím, že to nikoho nezajímá, ale když už ten úkol musím podstoupit.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Máte naprostou pravdu.
Poslanec Miroslav Grégr: V řadě ustanovení nový zákon vychází z analogických opatření uplatňovaných v zákonu o obchodování s vojenským materiálem, např. taxativní důvody pro neudělení licence, uplatnění principu předběžného souhlasu apod.
Předmětem diskuse se může stát např. to, zda by rozhodnutí o odejmutí licence z důvodů zahraničně politických a bezpečnostních zájmů České republiky vzhledem k tomu, že zakládá vývozci nárok na úhradu prokázané majetkové újmy ze státního rozpočtu, měl činit pouze ministr průmyslu a obchodu sám a nebo na základě usnesení vlády České republiky. Rovněž podle mého názoru lhůta pro udělení předběžného souhlasu je zbytečně dlouhá a mnohdy může být na závadu v přihlášených tendrech.
V příloze, která tvoří nedílnou součást tohoto zákonného opatření, jsou uváděny některé technologie, které jsou dnes již běžně dostupné, čili myslím, že v této oblasti je tento zákon překonán. Rovněž se tam vyskytují některé terminologické nepřesnosti, které samozřejmě společně s ministerstvem průmyslu a obchodu a ve výboru jsme schopni upřesnit.
Jinak navrhovaná právní úprava má všechny náležitosti, je plně v souladu s Ústavní listinou základních práv a svobod a je kompatibilní s nařízením Rady Evropské unie o kontrole vývozu zboží dvojího užití, platným od 1. 7.1995.
Realizace zákona by neměla zatížit státní rozpočet České republiky a také v oblasti správních poplatků za udělení licence nedochází ke změně. Rozhodnutím č. 9 předsedy Poslanecké sněmovny ze dne 9. 8.1996 bylo navrženo sněmovně, aby přijala usnesení, kterým by zákon o kontrole vývozu a dovozu zboží a technologií podléhajících mezinárodním kontrolním režimům, sněmovní tisk 21, přikázala k projednání hospodářskému výboru sněmovny.
Jako zpravodaj pro první čtení se k tomuto návrhu připojuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Miroslavu Grégrovi.
Dámy a pánové, rozhodli jsme se v této pokročilé hodině, že nebudeme dobrovolně hlasovat o zákonu, ale rozhodli jsme se také, že tady strávíme dvě hodiny mezi 19. - 21. hodinou pro to, abychom přece jenom něco z velkého krajíce, který nám ještě zbývá, udělali. Buďme k sobě tolerantní. Děkuji vám.
Otevírám obecnou rozpravu, do které se písemně přihlásil jako první pan poslanec Karel Vymětal, připraví se pan poslanec Miloš Melčar.
Poslanec Karel Vymětal: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, k předloženému vládnímu návrhu zákona o kontrole vývozu a dovozu zboží a technologií podléhajících mezinárodním kontrolním režimům, mám závaznou výhradu. Spočívá v tom, že v uvedeném návrhu zákona v § 11 a 14 je uvedeno, že proti prvoinstančnímu rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu o udělení, neudělení či odnětí licence, což je povolení ministerstva na vývoz nebo dovoz kontrolovaného zboží, není možno podat rozklad. V důvodové zprávě je pouze uvedeno, že ochrana práv žadatele je zaručena případným soudním přezkumem správního rozhodnutí.
V § 28 navrženého zákona je dále uvedeno, že z práva účastníka, podle správního řádu, nahlížet do spisů, pořizovat z nich výpisy a vyjadřovat se k nim, se vylučují vyjádření příslušných státních orgánů, dokladující možné zahraničně politické a bezpečnostní zájmy státu. Pouze se uvádí, že správní orgán je povinen v odůvodnění rozhodnutí uvést, z jakých vyjádření při svém rozhodnutí vycházel.
Mám-li shrnout to, co jsem dosud uvedl, do srozumitelné řeči žadatele o vydání licence, vyplývá z toho, že onen žadatel podle navrženého znění zákona se nebude moci dovědět velmi často důvody rozhodnutí ministerstva, a tedy být přesvědčen, že toto rozhodnutí je správné a nedošlo k omylu, na který má každý rozhodovací orgán právo, nebo že nedošlo ke zneužití rozhodovacího práva v jeho neprospěch. Navíc je žadateli odepřena možnost, když by takové skutečnosti zjistil, dovolat se svého práva uplatněním odvolání nebo rozkladu, čili dovoláním se svých práv podáním u správního soudu, který k naplnění ústavy dosud není zřízen.
Z těchto uvedených důvodů navrhuji za sebe a za klub KSČM ve smyslu § 90, odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, aby sněmovna přijala usnesení, kterým vrátí navržené znění zákona navrhovateli k dopracování, aby odstranil uvedené nedostatky. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Vymětalovi. Prosím pana poslance Miloše Melčáka. Zároveň vám oznamuji, že nemám další písemnou přihlášku do rozpravy.
Poslanec Miloš Melčák: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, postupné sbližování zákonodárství České republiky a legislativy Evropské unie je jedním ze základních předpokladů ekonomické integrace České republiky do Evropské unie.
Česká republika se proto zavázala, že zajistí soulad svých zákonů se zájmy společenství a přijala prostřednictvím české vlády již v říjnu 1991 usnesení č. 396/91 o zajištění harmonizace zákonů České republiky se zákony Evropského společenství.
V důsledku toho má každý orgán se zákonodárnou iniciativou povinnost dodržet v rámci své kompetence to, že se bude držet legislativy Evropského společenství a ke každému návrhu zákona, který vypracuje, musí připojit někdy nazývanou "harmonizační klauzuli".
Tato "harmonizační klauzule" musí obsahovat seznam právních norem Evropského společenství, které byly zohledněny při zpracování návrhu zákona a dále prohlášení, že návrh není v rozporu, resp. je v souhlasu s legislativou Evropské unie. Jestliže některá část navrhovaného zákona je v rozporu se legislativou Evropské unie, musí "harmonizační klauzule" uvést postup a časový rámec k odstraňování tohoto nedostatku.
Vážené dámy a pánové, mám za to, že předložený návrh tuto "harmonizační klauzuli" v duchu usnesení vlády číslo 396/91 neobsahuje a doporučuji, aby tento návrh byl vrácen předkladatelům k doplnění tohoto nedostatku. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji. Do rozpravy se hlásí pan poslanec Vilém Holáň. Doufám, že jsem spolu s panem zpravodajem zachytil návrhy obou kolegů.
Poslanec Vilém Holáň: Navrhuji, aby usnesení bylo rozšířeno v tom smyslu, že se projednání návrhu přikazuje i výboru zahraničnímu.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Poprosil bych zase pana zpravodaje, aby zachytil tento návrh pana poslance Holáně, který rozšiřuje návrh, o kterém budeme hlasovat v každém případě až zítra. Táži se, hlásí-li se ještě někdo do rozpravy k tomuto bodu. Není-li tomu tak, obecnou rozpravu končím. Ptám se navrhovatele, chce-li pronést závěrečné slovo.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Vladimír Dlouhý: Děkuji, pane předsedající. Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych se krátce vyjádřil k diskusi. Chtěl bych především zdůraznit jednu skutečnost. Bývalé Československo bylo zemí, která měla velmi obtížné postavení z hlediska určitého obrazu, image, který měla ve světě jako vývozce velmi citlivých materiálů, především zbraní, ale i materiálů právě toho charakteru, o kterých pojednává tento zákon, tedy zboží tzv. možného dvojího užití.
Podařilo se nám myslím, od přijetí zákona 547 a potom od zřízení Licenční správy v roce 1993, že se změnil tento image České republiky velmi k lepšímu. Naši vývozci dnes nenaráží na ty obrovské problémy, které měli před 5 - 6 lety. Současně jsme byli jedna z prvních zemí, která byla osvobozena z restrikcí COCOMu. To znamená nebyly jakékoliv problémy co se týká dovozu nejvyspělejších technologií na naše teritorium.
Nicméně bylo naší snahou, abychom už v uplynulém volebním období co nejrychleji pronikli do nových postcocomových struktur, a když to řeknu trochu přehnané - a prosím, abyste mě v různých bonmotech potom nebrali za slovo, ale říkám to jako zkratku pro zjednodušení - místy jsme měli tendenci se chovat papežštěji než papež, právě proto, abychom byli schopni prokázat dobrou vůli, abychom vytvořili našim podnikům z tohoto hlediska co nejlepší výchozí pozici.
Z tohoto důvodu se snažíme být aktivními členy Wassenaarského ujednání i australské skupiny. Naši lidé v tom mají velmi dobré jméno a právě předložený zákon obsahuje některá dost přitvrzená stanoviska - a tady se dostávám k tomu, o čem hovořil pan poslanec Vymětal, kdy skutečně je tam pouze možnost explicitního soudního přezkoumání správních rozhodnutí. Neznamená to, že by žadatelé neměli žádná práva.
Pro deklarování právních jistot žadatelů, domoci se práva u soudu, je to tam celkem explicitně vyjádřeno. Zákon v § 11 neumožňuje podat rozklad ve správním řízení z důvodů komplikací a jeho posouzení ve vazbě na spolurozhodování několika ústředních orgánů státní správy, protože tady kopírujeme to, co jsme dali do toho zákona o vývozu vojenského materiálu, kde se ke každé žádosti musí vyjádřit nejenom Ministerstvo průmyslu a obchodu, ale Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo zahraničních věcí. A to tady chceme z evidentních důvodů ponechat. To nás vedlo tedy k tomu poměrně dost striktnímu vymezení, na které narazil pan poslanec Vymětal.
Já tu diskusi považuji za legitimní. My jsme ji vedli při přípravě tohoto zákona, ale přesto si vás dovolím požádat, a je-li to stanovisko i vašeho klubu, tak i celý váš klub, abyste ve světle skutečností, které jsem uvedl, přehodnotili vaše stanovisko, protože si myslím, že z tohoto hlediska je to poměrně jaksi dobře připravená právní norma.
Co se týče připomínek pana poslance Melčáka. že návrh neobsahuje harmonizační klauzuli. Já bych tady chtěl připomenout, že v podstatě hovoříme o určité právní normě, která navazuje .na mezinárodní síť právních norem a dohod, která jde mimo, nebo ne mimo, ale za rámec Evropské unie. To znamená - toto není právní norma, kterou my přizpůsobujeme např. podmínkám tzv. jednotného vnitřního trhu. Na tyto podmínky potom platí harmonizační klauzule. Ale součástí těchto jednání je celá řada dalších států, které stojí i vně Evropské unie, tzn. nemůže být na to plně harmonizační klauzule aplikována.
Co se týče připomínek pana zpravodaje, já si myslím, že ty jsme schopni vyřešit v průběhu jednání ve výborech. Já se k některým z nich připojuji, např. k otázce zkrácení 60denní lhůty a některých dalších. A podporuji i to, co řekl pan předseda zahraničního výboru pan poslanec Holáň, myslím, že je účelné, aby to bylo projednáno i v zahraničním výboru.
Pane předsedající, děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu ministru, panu navrhovateli, za přednesení závěrečného slova a táži se pana zpravodaje, chce-li přednést své závěrečné slovo teď, nebo chce-li si ho nechat na zítřek, kdy tento bod budeme probírat jako druhý bod programu i s hlasováním. Je to na vašem rozhodnutí, pane poslanče.
Poslanec Miroslav Grégr: Čili prosím vás, samozřejmě, že lze tady zvažovat námitky, i to, zda pustit návrh zákona do druhého čtení nebo vrátit k přepracování. Já jsem tady včera velice jaksi vehementně obhajoval antidumpingový zákon, protože si myslím, že je pro průmysl potřebný. Bohužel to dnes nevyznělo tak vstřícně, ale na druhou stranu právě tak si myslím, že přijetí tohoto zákona je rovněž důležité pro naše výrobce, zbrojní techniky. Myslím si, jak už jsem tady řekl, že mnohé kroky upřesňuje, usnadňuje, v některém případě přenáší bych řekl zodpovědnost na výrobce a vývozce.
Čili já se přimlouvám za to, aby změny, tak jak tady byly navrženy, byly projednány ve výborech, a tento návrh po zapracování, zpracování připomínek, byl dán do druhého čtení.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji zpravodaji panu poslanci Grégrovi. V tomto okamžiku tento bod přerušuji do zítřejšího dne, kdy bude druhým bodem zítřejšího pokračování schůze.
Zároveň vám oznamuji, že dalším bodem jednání, bodem v pořadí dvaadvacátým je
24.
Vládní návrh zákona o některých opatřeních souvisejících se
zákazem chemických zbraní a o doplnění zákona č. 50/1976
Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební
zákon), ve znění pozdějších předpisů zákona č. 455/1991
Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),
ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 140/1961 Sb.,
trestního zákona, ve znění pozdějších předpisů
(sněmovní tisk č. 22 - první čtení)
Vládní návrh, který jsme obdrželi jako sněmovní tisk č. 22, uvede z pověření vlády ministr průmyslu a obchodu pan Vladimír Dlouhý, kterého opět žádám, aby se ujal slova. Prosím, pane ministře.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Vladimír Dlouhý: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, dovolte mi, abych tentokráte zdůvodnil vládní návrh zákona o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o doplnění zákona č. 50 z r. 1976 o územním plánování atd., jak je název tohoto návrhu. Tímto zákonem budou do českého právního řádu transformovány závazky a ustanovení tzv. Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a jejich zničení, s jejíž ratifikací vyjádřila Poslanecká sněmovna Parlamentu souhlas dne 8. prosince 1995. Na základě tohoto souhlasu uložila dne 6. března 1996 Česká republika své ratifikační listiny u depozitáře v New Yorku jako 48. členský stát úmluvy. K tomu, aby Česká republika dostála svým závazkům, které pro ni z úmluvy vyplývají, je třeba přijetí předkládaného zákona co nejdříve.
Navrhovaná právní úprava promítá ustanovení úmluvy do našeho právního řádu tak, že jednak stanoví zákaz vývoje, výroby, skladování, distribuce a použití chemických zbraní. Zakotvuje souhlas pro nakládání s vysoce nebezpečnými stanovenými látkami formou udělování licence. Ukládá ohlašovací povinnost pro nakládání s nebezpečnými a méně nebezpečnými stanovenými látkami, dále stanoví evidenční povinnosti a povinnosti související s dozorem nad dodržováním závazků vyplývajících z úmluvy a konečně vytváří podmínky pro činnost národního orgánu, jakož i inspektorů Organizace pro zákaz chemických zbraní.
Návrh zákona dále upravuje formou přímé novely vztah k živnostenskému, stavebnímu a trestnímu zákonu. Současně je přiložen i návrh prováděcí vyhlášky k zákonu, který obsahuje zejména seznam stanovených látek podle rozdělení uvedeného v úmluvě.
Česká republika nikdy nevyráběla a nikdy nevlastnila chemické zbraně. Přesto je problematika zákazu chemických zbraní pro nás významná, protože kromě zákazu výroby těchto zbraní a likvidace jejich zásob bylo úmluvou dohodnuto přesně evidovat pohyb a množství látek, které by bylo možno zneužít k jejich výrobě. Odpovídající orgány české státní správy musí kromě kontroly nakládání s toxickými látkami a prekurzory pro jejich výrobu mít pod kontrolou také organizace, které mají rozsahem a povahou výroby předpoklady takové látky vyrábět. Pod kontrolou musí být též organizace vyrábějící chemické látky v množství více než 200 t organických chemických látek ročně nebo vyrábějící více než 30 t organických chemických látek obsahujících v molekule prvky fosforu, síry nebo fluoru.
Ministerstvu průmyslu a obchodu bylo svěřeno i vedení české přípravné komise pro zákaz chemických zbraní a vláda rozhodla, že v rámci tohoto ústředního orgánu státní správy bude i zřízen Úřad pro kontrolu zákazu chemických zbraní, tedy zdůrazňuji - nikoliv jako rozšíření dalšího úřadu, ale jako standardní odbor Ministerstva průmyslu a obchodu. Tento odbor, nebo tento úřad byl jako národní orgán ke koordinaci přípravy veškerých podkladů legislativy a opatření nezbytných k zavedeni úmluvy v České republice ustaven v rámci MPO s platností od 1. listopadu 1995. Ministerstvo průmyslu a obchodu, a některé další resorty, jako např. Ministerstva zemědělství, zdravotnictví a obrany, dokončují v současné době průzkum organizací, které by mohly být dotčeny ustanoveními úmluvy a zákona, Náklady na činnost úřadů a příspěvek České republiky Organizaci pro zákaz chemických zbraní se sídlem v Haagu jsou součástí rozpočtu Ministerstva průmyslu a obchodu a též Ministerstva zahraničních věcí a přijetí zákona nevyvolá další požadavky na výdaje ze státního rozpočtu v letošním roce.
Na druhé straně nepřijetí zákona by fakticky znamenalo nepřipravenost České republiky k plnění úmluvy, protože by bylo nemožné ve stanoveném termínu, tedy do 30 dnů po vstupu úmluvy v platnost, zajistit přípravu deklarací organizace pro zákaz chemických zbraní, tak jak jsem o tom již hovořil. Bez existence tohoto zákona by nebylo rovněž možno vybudovat potřebný systém pro přijetí a provádění inspekcí a některé další činnosti.
Dovolte mi proto, abych s ohledem na tyto skutečnosti a s ohledem na to, že připravovaný návrh má bezprostřední vazbu na mezinárodní úmluvu, vás požádal o vyslovení souhlasu s propuštěním návrhu zákona do druhého čtení.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu ministru průmyslu Vladimíru Dlouhému a oznamuji vám, že předseda svým rozhodnutím určil zpravodajem pro prvé čtení pana poslance Josefa Ullmanna, kterého prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Josef Ullmann: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, kolegyně a kolegové, podrobné zdůvodnění návrhu přednesl pan ministr. Je skutečností, že Poslanecká sněmovna vyjádřila souhlas s ratifikací úmluvy o zákazu chemických zbraní již v prosinci r. 1995 a na základě tohoto souhlasu Česká republika uložila ratifikační listiny u depozitáře v New Yorku jako 48. smluvní stát v březnu roku 1996. Návrh zákona začala projednávat Poslanecká sněmovna již v minulém volebním období, kdy bylo připraveno její druhé čtení. Z organizačních důvodů vsak k němu nedošlo. Nad rámec sněmovního tisku obdržely všechny poslanecké kluby a výbory doplňující informaci k návrhu zákona o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní ve vazbě na úmluvu o zákazu chemických zbraní.
Tento materiál je jistě cennou pomůckou pro snadnější orientaci v navrhovaném zákoně a odpovídá na většinu otázek, které jsou při projednávání kladeny.
Jak bylo uvedeno, je návrh předkládán k zajištění implementace ustanovení úmluvy do českého právního řádu. Vzhledem k tomu, že ke dni 16. 9. 1996 úmluvu ratifikovalo 63 ze 65 států nezbytných k nastartování šestiměsíčního období před vstupem úmluvy v platnost, je přijetí návrhu zákona nanejvýš aktuální záležitost.
Nepřijetí zákona by fakticky znamenalo nepřipravenost České republiky k plnění úmluvy, protože by bylo nemožné ve stanoveném termínu do 30 dnů po vstupu úmluvy v platnost zajistit přípravu deklarací Organizaci pro zákaz chemických zbraní se sídlem v Haagu, jako jsou zařízení, množství stanovených látek, udělení licencí atd. Bez zákona není možno vybudovat potřebný systém pro přijetí a provádění inspekcí součinnostních dohod mezi dotčenými resorty a s některými organizacemi a bez zákona není možno legálně provádět předpokládané rutinní inspekce a inspekce na výzvu.
Proto doporučuji Poslanecké sněmovně, aby propustila tuto předlohu zákona do druhého čtení. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu zpravodaji poslanci Ullmannovi a otevírám obecnou rozpravu. Do rozpravy jsem neobdržel žádnou písemnou přihlášku, takže se táži, chce-li někdo vystoupit v rozpravě? Nevidím žádnou zdviženou ruku, takže rozpravu končím a domnívám se, že přestože můžeme ještě vznést návrh na přikázání tohoto návrhu zákona jinému než předpokládanému výboru, bude lepší tento event. návrh nechat na zítřek, a proto v tomto okamžiku projednávání tohoto bodu přerušuji. Bude projednáván v zítřejším dopoledni jako bod třetí v poradí. Děkuji panu navrhovateli i zpravodaji, pokud budou chtít mít závěrečné slovo, bude lepší nechat si ho na zítřejší okamžik. Děkuji vám.
Přistoupíme k dalšímu bodu, v pořadí 23., kterým je
25.
Vládní návrh zákona o státním podniku
(sněmovní tisk 23) - prvé čtení
Vládní návrh, který jsme obdrželi jako sněmovní tisk 23, uvede z pověření vlády ministr průmyslu a obchodu pan Vladimír Dlouhý, kterého opět prosím, aby se ujal slova.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Vladimír Dlouhý: vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi, abych před vás předstoupil s odůvodněním vládního návrhu zákona o státním podniku.
Vláda návrh zákona projednala dne 23. července 1996 a schválila svým usnesením č. 392. Dosud platná právní úprava státního podniku obsažená v zákoně č. 111 z roku 1990 Sb. o státním podniku ve znění pozdějších předpisů již nevyhovuje. Zákon byl přijat na počátku ekonomické reformy a měl spíše transformační a dočasný charakter.
Účelem navrhované právní úpravy je:
a) vytvořit stručný, pružný právní základ pro podnikatelské aktivity státních podniků, na jejichž zachování má stát z nejrůznějších důvodů zájem a u nichž se tedy nepředpokládá ve střednědobém časovém horizontu plná privatizace.
b) pro zbytkové podniky stanovit takový právní rámec, který by respektoval jejich zvláštnosti tím, že nebudou muset vytvářet dozorčí radu a fondy podniků, současně však umožňoval urychlení jejich zániku a nepřipouštěl jejich přeměnu na podniky vykonávající svoji činnost podle nového zákona.
Zde mi dovolte, abych se odchýlil od připraveného úvodního slova a řekl, že přežívající vysoký počet zbytkových podniků považuji za jeden z přetrvávajících problémů naší hospodářské politiky a velmi mne mrzí, že se mi nepodařilo jejich počet odpovídajícím způsobem snížit.
Jsem přesvědčen, že právě navrhovaný zákon bude tou důležitou právní normou, která pro to vytvoří mnohem lepší podmínky.
Návrh zákona vychází ze základního ekonomického a právního předpokladu, že majetek, s nímž bude podnik vykonávat svou činnost, zůstane ve vlastnictví státu a podnik bude k němu vykonávat pouze právo hospodaření.
Vzhledem k rozdílnému významu a důležitosti jednotlivých součástí tohoto majetku nemovitosti, věci movité, nehmotný majetek se navrhuje jeho rozděleni do dvou skupin: Jednak na majetek strategického charakteru a významu, na jehož zachování a zvětšování má stát eminentní zájem. V předloženém návrhu je tento majetek označen jako tzv. určený majetek. Navrhuje se, aby při nakládání s takovým majetkem byl podnik povinen si vyžádat souhlas zakladatele.
Do druhé skupiny bude spadat ostatní majetek, s nímž bude možné nakládat bez tohoto souhlasu, pouze při zachování obecných právních předpisů.
Jak jsem již uvedl k majetku, který stát svěří státnímu podniku k výkonu jeho činnosti, bude mít podnik právo hospodaření, který se bude až do přijetí nové právní úpravy řídit dosavadními předpisy. Novou zákonnou úpravou vlastnického práva státu bude zákon o majetku státu, který se v současné době připravuje. Předpokládá se, že budoucí zákon o majetku státu a zákon o státním podniku budou ve vzájemném vztahu. Zákon o majetku státu by měl platit v těch případech, kdy zákon o státním podniku nestanoví jinak. Z tohoto důvodu lze návrh zákona o státním podniku předložit k projednávání již nyní.
Předložený návrh má rovněž předložit i urychlení postupného útlumu a ukončení činnosti podniku se změněným majetkem, tedy tzv. zbytkových podniků, na něž se dosud platný zákon o státním podniku vztahuje v plném rozsahu. Jedná se o řadu velice různorodých podniků, podniků s dosud značným majetkem až po podniky s nulovým nebo téměř nulovým majetkem, které ze své činnosti již netvoří prostředky ani k pokrytí nezbytných nákladů a které je třeba dotovat z fondu národního majetku.
Navrhovaný zákon nezakládá novou právní úpravu pro oblast kulturních a sociálních podmínek zaměstnanců a neřeší ani mzdové a pracovněprávní otázky. V těchto oblastech budou proto používány obecně platné právní normy.
Pokud se jedná o zajištění slučitelnosti předkládané právní úpravy s právem Evropské unie, je třeba uvést, že jednotná právní úprava zřizování, organizace a činnosti veřejných podniků - pojem statní podnik se v Evropské unii používá velmi výjimečně - čili tato jednotná právní úprava v právu Evropské unie neexistuje. O veřejných podnicích se zmiňuje pouze 61. 90 Smlouvy o založení Evropského společenství v oddíle obsahujícím pravidla soutěže pro podniky. Členské státy se přijetím tohoto ustanovení zavázaly, že neučiní nebo nezachovají opatření týkající se veřejných podniků, která by byla v rozporu s touto smlouvou.
Předložený návrh zákona nepředpokládá vydání prováděcích vyhlášek, nevyžádá si nárůst pracovních sil ani nevyvolá zvýšené nároky na státní rozpočet.
Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, v současné době postoupily změny vlastnických vztahů již natolik, že je nutno přijmout nový zákon, který bude přesněji vymezovat postavení státních podniků jako podnikatelských subjektů v tržním hospodářství, jakož i vztahy mezi zakladatelem, tedy státem, a státním podnikem. Jedná se o důležitou normu, která bude upravovat právní poměry poměrně velmi omezeného, malého počtu státních podniků celostátního a strategického významu.
Domnívám se, že druhé čtení poskytne dostatečný prostor pro kvalifikovanou diskusi všech politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně o návrhu zákona o státním podniku a pomůže vytvořit potřebný konsensus pro jeho přijetí.
Žádám vás proto, paní poslankyně a páni poslanci, o propuštění vládního návrhu zákona o státním podniku do druhého čtení, Děkuji za pozornost.