Čtvrtek 3. října 1996

Místopředseda vlády a ministr spravedlnosti ČR Jan Kalvoda: Byl jsem tázán, zda považuji za správný rozsah napojení ODS na státní správu. Chtěl bych říci panu poslanci, že pokud jde o rozsah napojení ODS na státní správu, jsem plně rozhodnut s tímto faktem něco vážného podniknout, stejně jako se stupněm a intenzitou napojení ostatních politických stran a státní správu, a to v příštích parlamentních volbách.

Jiný způsob mi však připadá nepřiměřený, pokud samozřejmě - a to předpokládám - napojení na státní správu vyplývá z výsledků ve volbách, vyplývá z účasti v ústavních orgánech tohoto státu, tj. např. ve vládě. Tady se politika se státní správou prostě napojuje. Opakuji, že stupeň, kterým je ODS napojena, bude mým rozhodným způsobem snížen, avšak způsobem volebního konkurenta a nijak jinak.

Chtěl bych ale říci, že je samozřejmě problém, a to říkám zcela vážně, jakým způsobem nastavit pravidla a kauzy, kterých politika je spojena s výkonem státní moci či státní administrace. O tom tady dnes už jednou byla řeč a mě dovolte, abych ještě jednou zopakoval, že takovým instrumentem, kterým je nutno korigovat a vyvážit vztah politiky a rozhodování o právech občanů, tj. zpravidla administrativa, je něco, co nám doposud chybí a co je k mé velké radosti součástí touto sněmovnou schváleného programového prohlášení vlády, je to zákon o státní službě.

Nechci nijak groteskně extendovat odpověď na dotaz pana poslance Sládka a chci tedy odpovědět zcela upřímně, že sám fakt, že kterákoli politická strana, a tedy strana, jejíž člen má zastoupení v nějakém resortu, objedná volební tiskoviny u nějaké obchodní společnosti, která vyhrála - zdá se výběrové řízení. Čerpám z odpovědi pana ministra Rumla. Sám o sobě tento fakt žádné výjimečné podezření nebudí. Chtěl bych znovu zopakovat, že každý má práh oné podezíravosti trochu jinde a že pokud má pan poslanec Sládek jiné informace, třeba ještě nějaké další, podrobnější informace, které v něm to podezření vzbuzují, pak -aniž to je jakékoli odbyti a odbývání, bych mu chtěl doporučit totéž, co už tady jednou zaznělo. Prostě podat patřičným orgánům činným v trestním řízení svůj podnět k zahájení šetření v té věci.

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji ministru spravedlnosti. Vidím, že pan poslanec Sládek využije možnosti na dodatečný dotaz, a proto ho prosím, aby přistoupil k mikrofonu.

Poslanec Miroslav Sládek: Pane předsedající, dámy a pánové, jak je vidět, ani po několikeré interpelaci se člověk nedozví konkrétní odpověď na konkrétní otázku. Tady se nabízí samozřejmě jeden závěr, že ten, kdo snížil hodnotu interpelací v parlamentě, nejsou republikáni svými přihláškami, ale právě vláda tím, jak se k odpovědi na dotazy staví. Děkuji za nápovědu ministru spravedlnosti. My samozřejmě trestní oznámení podáme a divím se tomu, že nikomu z ministrů napojených na výkon spravedlnosti, vyšetřování trestných záležitostí atd. není zvláštní, když nejsilnější politická strana objednává tisk svých propagačních materiálů u stejné firmy, u které stát, který ona ovládá, si zadává tisk volebních lístků. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji. Ministr spravedlnosti nechce reagovat, nebyl položen doplňující dotaz. Proto vyzývám k řečnickému pultu Martina Smetanu, který se chystá interpelovat ministra obrany Miloslava Výborného ve věci povodní. Připraví se pan poslanec Jan Vik, který bude interpelovat ministra spravedlnosti Jana Kalvodu. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Martin Smetana: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, v souvislosti s nedávnými povodněmi v oblasti střední a severní Moravy a Slezska se vás táži na to, zda při odklízení následků této přírodní pohromy byla využita armáda České republiky. Na toto se především táži z těch důvodů, že na stránkách denního tisku se objevily informace, že na odstranění následků se podíleli pouze občané. To se poněkud příčí rozumu, protože při současné nevyužitelnosti armády by ji tato užitečná činnost alespoň zčásti zaměstnala. V tomto případě bychom i tak ušetřili síly občanů, kteří již mají dost starostí s nápravou svého poškozeného majetku. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Smetanovi a prosím pana ministra Výborného, aby se ujal slova.

Ministr obrany ČR Miloslav Výborný: Paní poslankyně, páni poslanci, pane poslanče, trochu jsem se obával, když jsem tuto interpelaci obdržel se specifikací ve věci povodní, neboť jsem měl obavy, zda také nenesu odpovědnost za to, aby povodně nebyly. Jsem rád, že tomu tak nebylo a že vaše ústní interpelace je věcná a konkrétní.

Možná bude rozumné a užitečné, abychom v této sněmovně nejprve vyjasnili i právní situaci, ve které se nachází jednak Armáda České republiky, ale také jednotky civilní ochrany, totiž situaci, která vůbec je podkladem a předpokladem pro to, aby jak pluky civilní ochrany, tak Armáda České republiky mohly zasahovat, zasahovaly a také v konkrétních případech občanům pomáhaly. Předesílám, že v záležitostech, o kterých jste se zmínil, byly tyto jednotky velmi činné. Zde se opíráme především o branný zákon, protože už v ustanovení § 1 platného obranného zákona existuje odst. 3, který stanoví - cituji: "Vojáků v činné službě smí být použito také při pohromách ohrožujících lidské životy nebo důležité hospodářské statky." Podrobnosti pak stanoví vláda svým nařízením. Současně vyhláška o hospodaření s rozpočtovými prostředky č. 205/91 Sb. dovoluje ve svých obecných ustanoveních v některých případech, kdy rozpočtová organizace dostává přímo ze státního rozpočtu České republiky nebo z rozpočtu zřizovatele prostředky na jí zabezpečované služby a výrobky, poskytovat tyto výrobky a služby i za ceny nižší, než činí skutečné náklady, a případně i bezplatně. To je velmi důležité, protože to řeší situace, kdy právě v rámci pohrom je bezplatné zapůjčováno nějaké zařízení nebo poskytován nějaký technický prostředek k odstranění havárie.

Užitečné také bude, abych zmínil zásady pro využívání vojenských záchranných pluků civilní ochrany. Pro toho, kdo by se zajímal o tyto zásady blíže, podotýkám, že byly publikovány ve Věstníku vlády České republiky pro okresní úřady a orgány obcí v ročníku 4 v částce 3. Tento Věstník byl vydán 20. září 1994. Z toho věstníku, z těchto zásad, které nejsou přirozeně nikterak utajené, plynou některé skutečnosti. Rád bych vás, paní poslankyně a páni poslanci, informoval o tom, že v současnosti je regionální působnost vojenských záchranných pluků civilní ochrany řešena takto: vojenský záchranný pluk v Kutné Hoře působí v oblasti hl. m. Prahy, okresu Česká Lípa, Liberec, Jablonec nad Nisou, Kutná Hora, Praha-východ, Mělník, Kolín, Hradec Králové, Pardubice, Benešov, Havlíčkův Brod, Chrudim, Nymburk, Mladá Boleslav, Jičín, Semily, Trutnov, Náchod a Rychnov nad Kněžnou. Možná to budete považovat za směšné, ale já skutečně nechci snížit význam odpovědi na tuto interpelaci a sdělím vám, že číslo telefonu dozorčího pluku je 0327 - to je volačka, 2751 - 4. Proč je to důležité? Důležité je to proto, že některým osobám je bezprostředně zmíněnými zásadami dáno právo žádat dozorčího příslušného vojenského záchranného pluku o pomoc.

Právo vyslat průzkumné družstvo nebo požární družstvo či požární četu k zásahu má dozorčí vojenského záchranného pluku Civilní ochrany na přímé vyžádání přednosty příslušného okresního úřadu, také přirozeně na vyžádání ředitele Hlavního úřadu Civilní ochrany, na vyžádání Úřadu CO hl. m. Prahy nebo na vyžádání starosty místního úřadu v rámci posádky příslušného vojenského záchranného pluku CO. Proto říkám toto číslo, protože jsem přesvědčen, že je nutné, aby bylo všeobecně známo, že např. starosta Kutné Hory má právo na tomto telefonním čísle žádat dozorčího pluku o bezprostřední pomoc v síle průzkumného družstva či požárního družstva.

Samozřejmě, že právo vyslat záchranný a vyprošťovací odřad jako silnější jednotku je už v pravomoci nikoli dozorčího pluku, ale velitele vojenského záchranného pluku, přičemž tam má právo vyžádání opět přednosta příslušného okresního úřadu, ředitel Úřadu Civilní ochrany hl. m. Prahy, ředitel regionálního úřadu Civilní ochrany nebo velitel průzkumného družstva vojenského záchranného pluku Civilní ochrany.

Právo vyslat celý vojenský záchranný pluk Civilní ochrany k zásahu má ředitel Hlavního úřadu CO České republiky, popř. jeho zástupce. Nasazení vojenského záchranného pluku Civilní ochrany vyžaduje velitel po zhodnocení situace v místě zásahu.

Těmito zásadami jsou stanoveny také doby pohotovosti sil a prostředků vojenských záchranných pluků Civilní ochrany. Pro vaši představu - průzkumné a záchranné družstvo a požární družstvo, četa, mají tuto dobu pohotovosti 30 minut, záchranný a vyprošťovací odřad 180 minut a vojenský záchranný pluk Civilní ochrany se silami a prostředky, které jsou k dispozici u útvaru v době vyhlášení pohotovosti nejpozději do 24 hodin. Tyto časové normy se vztahují k okamžiku obdržení požadavku k výjezdu.

Já jsem, vážený pane poslanče, paní poslankyně, páni poslanci, na začátku uvedl jen sídlo jednoho vojenského záchranného pluku a vyjmenoval jen některé okresy, které z tohoto hlediska zabezpečuje vojenský záchranný pluk Civilní ochrany v Kutné Hoře. Pro vaši informaci, další vojenský záchranný pluk Civilní ochrany působí ve prospěch města Brna a okresů Vyškov, Třebíč, Břeclav, Zlín, Žďár nad Sázavou, Znojmo, Brno-venkov, Blansko, Prostějov, Kroměříž, Uherské Hradiště a Hodonín. Je v Bučovicích a číslo telefonu máte u mne k dispozici, pokud byste si ho přáli mít. Je také samozřejmě publikováno v citovaných zásadách.

Vojenský záchranný pluk Civilní ochrany v Rakovníku působí ve prospěch města Plzně a okresů Děčín, Ústí nad Labem, Litoměřice, Teplice, Most, Chomutov, Sokolov, Karlovy Vary, Kladno, Beroun, Praha-západ, Příbram, Rokycany, Louny, Rakovník, Cheb, Tachov a Plzeň-sever.

Abych vás, paní a pánové, nezdržoval, sděluji vám, že další vojenské záchranné pluky působí v Jindřichově Hradci a v Kozlově. Rozmístění okresů je k dispozici v oněch zásadách. Nebudu všechny ony okresy znovu jmenovat, řeč by ztratila spád. Myslím, že je vhodnější tuto instrukci, tyto zásady mít k dispozici.

Konkrétní otázka vámi, pane poslanče, byla položena tak, zda při povodních na severní Moravě a ve Slezsku byla využita armáda. Doplnil jste onu interpelaci tvrzením, že prý tam nebyla využita, že pouze občané a že takovou informaci máte z tisku. Dokonce jste zmínil, že je to užitečná činnost, když armáda občanům pomáhá. Já s vámi souhlasím, je to přirozeně užitečná činnost, je to koneckonců činnost, která - jak jsem předeslal - je předpokládána i branným zákonem. Nicméně musím vám sdělit svůj názor. To není jediná činnost, která by příslušela armádě a není to dokonce její hlavní činnost.

Avšak přímo k vaší otázce. Myslím, že jste jen nedopatřením opomněl, že povodně v roce 1996 nepostihly pouze občany okresů Bruntál a Opava, ale dosti kritická situace byla také v okrese Praha - východ. Dovolte tedy, abych neponechal tento okres Praha - východ stranou těch informací, které vám chci nyní poskytnout. Síly a prostředky Civilní ochrany byly použity pro okresní úřady a orgány obcí v souladu se zásadami, které jsem zde obsáhle citoval v postižených osadách Lichnov, Zátor a Broumovice-Skrochovice. Celkově bylo nasazeno 191 příslušníků CO, 19 nákladních vozidel a speciální techniky. Útvary Armády České republiky - podotýkám, že pluky civilní ochrany nejsou bezprostřední součástí Armády České republiky - byly použity v co nejvíce postižených osadách Lichnov, Kravaře a Zápy u Staré Boleslavi po vyčerpání předurčených sil a prostředků příslušných civilních orgánů i útvarů Civilní ochrany v příslušných regionech.

Zásah provedli vojáci s technikou 2. armádního sboru a velitelství logistiky. Při povodních bylo nasazeno 162 osob, z toho 157 vojáků a 5 občanských zaměstnanců, dále 17 vozidel a 2 mostovky. Po dobu jednoho měsíce v souladu s tím předpisem, který jsem na začátku citoval, byly bezplatně zapůjčeny z mostních souprav 2 mostovky Okresnímu úřadu v Bruntále. Ubytování nasazených příslušníků a jejich stravování bylo zajištěno péčí okresních krizových štábů.

Poskytnuté nasazení bylo posuzováno jako pomoc při záchraně lidských životů a majetků a z těchto důvodů také resort ministerstva obrany nevyžadoval žádnou náhradu nákladů. To je přirozené, to je správné, a je to také právně v pořádku. Citoval jsem již § 4 odst. 3 příslušné vyhlášky ministerstva financí.

Myslím, že bude pro vás pane poslanče, ale i pro ostatní vážené kolegyně a kolegy užitečné, abyste obdrželi informace o tom, jak byla pomoc jednotek Civilní ochrany a také jednotek Armády České republiky v souvislosti s těmito povodněmi hodnocena. Nebudu hodnotící zprávy číst celé, možná bude stačit, když vám sdělím, že v těchto záležitostech byly zaslány dopisy, jak přednostou Okresního úřadu v Opavě, tak i přednostou Okresního úřadu v Bruntále. Přednosta Okresního úřadu v Opavě svým dopisem ze dne 23. května 1996 - dopis je adresován řediteli Hlavního úřadu Civilní ochrany ČR, což je přímo podřízený útvar ministerstva obrany - píše toto: "Dovolte mi vyjádřit poděkování a vděčnost za rychlou a účinnou pomoc velitelů a vojáků vašeho záchranného pluku Civilní ochrany v Kozlově, za osobní zainteresovanost Civilní ochrany v Ostravě při sledování potřeb okresního krizového štábu i vám osobně za zájem o vývoj situace."

Přednosta dále ocenil iniciativní přístup velitele zásahové jednotky nadporučíka Antonína Miškecha, oceňuje spolehlivost vojáků přidělené jednotky a konstatuje, že tito vojáci plnili všechny úkoly k naprosté spokojenosti občanů i obecního úřadu.

"Pro okresní orgán našeho okresu vyplývá z hodnocení průběhu mimořádného stavu nutnost radikálního zlepšení systému vyrozumění a varování obyvatelstva", píše přednosta. Podotýkám, že v rámci rozpočtu na příští rok budeme i tuto záležitost ve sněmovně řešit.

Přednosta okresního úřadu v Bruntále svým dopisem z 31. května letošního roku píše: "Veškerá součinnost a působení příslušníků Armády České republiky a záchranných pluků civilní ochrany v postiženém území okresu byla řízena a organizována okresní havarijní komisí a ke spolupráci nebylo z naší strany připomínek." Dodává: "Abych byl konkrétní," - to je přímo v tomto dopise - "mohu vás ujistit, že jsme nejednali o žádné stížnosti na neúměrnou nákladovost záchranného pluku civilní ochrany. Vojáci plnili náročné úkoly v oblasti záchrany lidských životů a majetků a žádný z velitelů nepřišel s požadavkem na nějakou úhradu jakékoli činnosti. Pokud jsme zabezpečili ubytování a stravování, bylo to z rozhodnutí krizového štábu. Udělali jsme to rádi a považovali jsme to za svou povinnost. Tvrzení, že příslušníci záchranného pluku civilní ochrany odešli z příslušného území předčasně a bez vědomí krizového štábu," - abych vám vysvětlil nejistou citaci: je to způsobeno tím, že tento dopis reaguje na údajnou stížnost, kterou vyvrací v jednotlivých odpovědích - "je nepravdivé. Opak je pravdou. Vojáci splnili svou povinnost v celém rozsahu své působnosti. Pomáhali zachraňovat obecní majetek i majetek starších občanů. Jejich odchod byl dohodnut s velitelem záchranného pluku civilní ochrany podplukovníkem Jelenem na dobu, kdy další pobyt by již nesplňoval určení a poslání záchranného útvaru. Odchod byl projednán a schválen v krizovém štábu okresu a o tomto rozhodnutí je proveden zápis v dokumentaci."

Dále píše přednosta okresního úřadu v Bruntále: "Poslední uvedená stížnost se týkala zpochybnění účelovosti instalovaných mostovek ženijních útvarů Břeclav a Hodonín. Zde chci zdůraznit, že byly jedinou možností pro spojení povodní odříznuté části obce Rychnova, pomohly při záchraně majetku a umožnily provádění záchranných a obnovovacích prací na obou březích. Byly jedinou možností průchodnosti těžké techniky celou obcí a obnovy režimu nouzového zásobování a života obce. Obé mostovky jsou Armádou České republiky obci zapůjčeny, jsou na svých místech a jsou denně využívány." Byly, jak jsem vás již informoval, využívány po dobu dvou měsíců.

Nevím, pane poslanče, zda jste svou interpelaci opíral o podobné stížnosti, které byly tehdy v květnu roku 1996 řešeny. Je-li tomu tak, konstatuji, že přednosta okresního úřadu v Bruntále, kterého osobně vůbec neznám, a podotýkám, že ani nevím, z jaké je politické strany - říkám to jen proto, že několik minut přede mnou vystoupili poslanci, kteří zpochybňovali politickou příslušnost přednostů - hodnotí práci Armády České republiky i záchranných pluků civilní ochrany v souvislosti s povodněmi na Bruntálsku tak, jak jsem vám přečetl.

Myslím, že je to dobré hodnocení, že je to hodnocení, které vyvrací všechny ony stížnosti, které se možná tehdy někde projevily v některých tiskovinách, byly možná předmětem některých nejasných úvah a které mne mrzí. A mrzely by mne i tenkrát, tím více mne mrzí dnes. Je-li vytvořena těžká situace pro občany tohoto státu a je-li tato situace řešena řádnou pomocí armády i civilní ochrany tohoto státu při plném nasazení - a já podotýkám i zdraví a životů - těchto vojáků, tak je to správné, je to v pořádku. Těmto vojákům je třeba poděkovat a nikoli tvrdit, že konali špatně. Já těmto vojákům děkuji i v rámci této interpelace, protože udělali mnoho dobrého. Tato sněmovna by jim měla poděkovat také. Jejich práce nekončí, jejich práce bude pokračovat.

Pane poslanče, doufám, že odpovědí na tuto interpelaci ubezpečil jsem vás o tom, že pluky civilní ochrany i Armáda České republiky nejenže jsou připraveny pomáhat občanům v tíživých situacích, ale také tak činí.

Paní a pánové, odpověď na interpelaci jsem v této chvíli skončil, abych mohl dát panu poslanci také prostor k případné doplňující otázce. (Potlesk.)

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu ministru obrany Miloslavu Výbornému. Táži se pana poslance Smetany, zda chce vznést doplňující dotaz. Nechce. To znamená, že v tomto okamžiku má možnost přednést svoji interpelaci na ministra spravedlnosti Jana Kalvodu pan poslanec Jan Vik. Interpelace je označena - nespecifikováno - jedna.

Poslanec Jan Vik: Pane ministře, dovolte mi, abych se na vás obrátil s interpelací ve věci soudců. Jak jistě víte, donedávna probíhalo soudní řízení proti mé osobě u obvodního soudu pro Prahu 10 ve věci údajného šíření poplašné zprávy, které bylo alespoň na čas přerušeno z důvodu mé opětovně získané imunity.

Zřejmě poslední poctivý a spravedlivý soudce v České republice si dovolil moc a rozhodl se zcela logicky předvolat k této kauze ty, jichž se to nejvíce týká, a to pány Helmutha Kohla a Theo Weigela. Tato jména konec konců jsou pod inkriminovaným textem uvedena. Ctihodný pan soudce měl asi ten mylný názor, že skutečně je nezávislým soudcem, ale pravděpodobné narazil. Mimo jiné na protesty a útoky z německé strany a na podobné lokajské názory českého Ministerstva spravedlnosti. A ctihodný soudce z Prahy 10 najednou zmizel a s ním zmizel i problém. Nový soudce již o Kohla a Weigela nestojí a věc má po této stránce za jasnou.

Jsem si vědom toho, že záležitost padá spíše na bedra bývalého ministra spravedlnosti, ale ten ministrem již není, takže nezbývá než obrátit se na vás. Moje otázky na vás, pane ministře, zní: Proč a za jakých okolností došlo k výměně onoho ctihodného soudce? Můžete zcela vyloučit, že nedošlo k nátlaku na jeho osobu? Jak hodnotíte nátlak německé strany v této kauze? Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Vikovi a prosím pana ministra spravedlnosti Jana Kalvodu, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády a ministr spravedlnosti ČR Jan Kalvoda: Z okolností, že pan poslanec přináší k řečnickému pultu již obvyklé časopisy z tiskárny Moraviapress - či jaké - jsem byl na chvíli dezorientován. Očekával jsem, že už bude skutečně na čase zahájit nějaké trestní řízení.

Ne, dotaz je zcela věcný a já s ním musím naložit a předeslat, že nezávislost soudce a jeho rozhodování je chráněna způsobem, který je v této zemi dostatečný i z hlediska evropského a světového kontextu. Chci se ohradit proti tvrzení pana poslance, že onen soudce, který - čerpaje z jeho informace - projevil přání jako svědka u soudu vyslechnout pana Weigela a pana Kohla, je jediným poctivým soudcem v této zemi. Ale prozatím se rozhodnu to považovat za řečnickou nadsázku a dále se o této záležitosti nebavit.

Pane poslanče Nováku, vítejte!

Nemyslím si, že by Ministerstvo spravedlnosti (bylo to Ministerstvo spravedlnosti před posledními parlamentními volbami, jak jste korektně předeslal) projevovalo v této věci lokajský postoj. Přiznám se, že mi o postojích tohoto ministerstva není nic známo.

Na vaše otázky, které jste mi adresoval, si dovolím podle zákona o jednacím řádu odpovědět písemně, vzhledem k tomu, že opravdu nemám v hlavě databázi všech tisíců trestních věcí, které aktuálně probíhají u českých soudů. Bylo by smutné, kdyby ministr spravedlnosti, politik, takovou databázi v hlavě měl.

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji ministru spravedlnosti Janu Kalvodovi a dávám slovo poslanci Janu Vikovi k doplňujícímu dotazu.

Poslanec Jan Vik: Pane ministře spravedlnosti, já jsem se vyjádřil, že "zřejmě poslední poctivý a spravedlivý soudce" takže v tom bych opět nehledal něco co jsem neřekl.

Asi byste neměl oslovovat pana poslance Nováka. To je tak asi všechno. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Táži se ministra spravedlnosti, chce-li ještě využít možnosti reagovat. Prosím, pane ministře.

Místopředseda vlády a ministr spravedlnosti ČR Jan Kalvoda: Přijímám onen poukaz na to, že pan poslanec měl tohoto soudce za zřejmě posledního poctivého soudce a koneckonců pro klid v této sněmovně se zavazuji neoslovovat pana poslance Nováka.

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu ministru spravedlnosti Kalvodovi.

Vzhledem k tomu, že je 18.23 hodin, konstatuji, že jsme ukončili projednávání bodu "Ústní interpelace poslanců na předsedu vlády a ostatní členy vlády".

Předseda klubu ODS požádal už před projednáváním tohoto bodu o přestávku po skončení projednávání bodu interpelace, tj. mezi 18.30 hodin a 19.00 hodin.

Chtěl bych vám ještě připomenout, že začneme v 19.00 hodin projednáváním bodu 21, prvním čtením vládního návrhu zákona o kontrole vývozu a dovozu zboží a technologií podléhajících mezinárodním kontrolním režimům.

Odhlasovali jsme si dnes, že po 19.00 hodině nebudeme hlasovat. Předpokládám, že mezi 19.00 - 21.00 hodinou budeme projednávat několik dalších zákonů podle schváleného návrhu programu, a to tak, že je rozjednáme v prvním čtení do okamžiku, než by bylo nutné o čemkoli, týkajícím se těchto bodů, hlasovat. V tom okamžiku přerušíme projednávání každého z těchto bodů. Zítra, jakmile budeme mít za sebou projednávání bodu 20, který se týká veřejného ochránce práv, vrátíme se k bodům, které dnes rozjednáme.

Děkuji a těším se na shledání ve sněmovně v 19.00 hodin.

(Schůze přerušena v 18.25 hodin.)

(Schůze opět zahájena v 19.00 hodin.)

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Dámy a pánové, dovolte mi, abych vás pozval do jednací síně. Budeme pokračovat dalším bodem programu, kterým je

23.

Vládní návrh zákona o kontrole vývozu a dovozu zboží

a technologií podléhajících mezinárodním kontrolním

režimům (sněmovní tisk 21 - prvé čtení)

Vládní návrh, který jsme obdrželi jako sněmovní tisk 21, uvede z pověření vlády ministr průmyslu a obchodu pan Vladimír Dlouhý, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Vladimír Dlouhý: Vážený pane předsedající, vážené zbylé paní poslankyně, vážení zbylí páni poslanci, dámy a pánové, z pověření vlády před vás předstupuji s odůvodněním návrhu zákona o kontrole vývozu a dovozu zboží a technologii, podléhajících mezinárodním kontrolním režimům. Jedná se o zboží a technologie tzv. dvojího užití v průmyslové, jaderné, chemické a biologické oblasti, jehož by bylo možno - vzhledem k jeho užitným vlastnostem - nedovoleně použít ve vojenské oblasti, zejména pro výrobu zbraní hromadného ničení. Proto jeho vývoz je vyspělými zeměmi pečlivě kontrolován, přičemž národní licenční režimy jsou koordinovány mezinárodními kontrolními uskupeními.

Za působení Koordinačního výboru pro multilaterální kontrolu exportu, známého pod zkratkou COCOM, byly nejvyspělejší technologie po řadu let pro náš stát téměř nedostupné. Po změně mezinárodně politického klimatu na počátku 90. let se Česká republika postupně začlenila do mezinárodních uskupení pro kontrolu vývozu citlivých položek, čímž se usnadnil zejména dovoz potřebných technologií pro zvýšení efektivnosti a konkurenceschopnosti naší výroby. Jsme členy Skupiny jaderných dodavatelů, dohlížející na dodávky v jaderné oblasti, tzv. Australské skupiny kontrolující obchod s vybranými chemickými a biologickými položkami a v červenci tohoto roku jsme se stali spoluzakladateli tzv. Wassenaarského jednání pro oblast kontroly exportu konvenčních zbraní a zboží a technologií dvojího užití. Tato mezinárodní nesmluvní uskupení fakticky ovlivňují zahraniční obchod s kontrolovaným zbožím, zabezpečují výměnu informací s cílem zejména zabránit dodávkám do oblastí politické nestability, přičemž vzájemný obchod mezi členy nenaráží na politické či jiné překážky. Podmínkou však je efektivní národní legislativa, zabezpečující mezinárodní cíle v oblasti nešíření zbraní hromadného ničení a kontroly vývozu konvenčních zbraní.

Potřeba nové legislativy pro kontrolu vývozu a dovozu zboží a technologií podléhajících mezinárodním kontrolním režimům. je vyvolána nejen zmíněnými vnějšími vlivy, ale vychází rovněž z vnitřních potřeb České republiky. Návrh zákona představuje vyváženou moderní právní normu, odpovídající svým obsahem i rozsahem kontrolovaných položek standardu západoevropských zemí a reagující na zcela novou legislativu Evropské unie přijatou k 1. červenci minulého roku. Zároveň bude znamenat podstatnou racionalizaci vlastních licenčních procedur. Dosud platný zákon č. 547 z roku 1990 o nakládání s některými druhy zboží a technologií a o jejich kontrole, je z velké části již překonán, neboť je poplatný době svého vzniku, kdy podmínkou pro postupné uvolňování nejvyspělejších technologií do bývalého Československa bylo vybudování účinného kontrolního mechanismu, zaměřeného zejména na dovozy kontrolovaného zboží a následné sledování jeho pohybu na území našeho státu. Současné priority v této oblasti jsou soustředěny na vývoz kontrolovaného zboží, přičemž se zdůrazňuje i spoluodpovědnost vývozce za řádné prověření konečného užití vyváženého zboží a spolehlivosti zahraničního obchodního partnera.

Nový zákon při respektování těchto cílů vytvoří systémové prvky i pro mezinárodně používané zjednodušené způsoby licenčního řízení v odůvodněných případech, a to formou individuálních otevřených a všeobecných licencí. Podnikatelské subjekty získají garance, že za přesně vymezených podmínek nebude bráněno legálnímu obchodu se strategicky citlivými položkami, což zvýrazní i možná soudní ochrana jejich oprávněných zájmů.

Na základě uvedených skutečností, které jsou podrobně rozebrány v důvodové zprávě k návrhu zákona, považovala vláda za správné a potřebné předložit návrh k vašemu posouzení a schválení. Opodstatněnost změn současného systému kontrol vývozu a dovozu tohoto druhu zboží, který se opírá o dnes již překonané principy uplatňované bývalým COCOMem, prokázal i dosavadní průběh projednávání předlohy zákona. Tou se začala zabývat i Poslanecká sněmovna minulého parlamentu na konci svého funkčního období a její zahraniční výbor. Přijetím zákona a na něj navazujícího prováděcího předpisu splní Česká republika svůj závazek vůči Wassenaarskému ujednání implementovat závěry z jeho červencového ustavujícího plenárního zasedání do národní legislativy ještě před koncem tohoto kalendářního roku.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, doporučuji vám přikázat vládní návrh zákona o kontrole vývozu a dovozu zboží a technologií, podléhajících mezinárodním kontrolním režimům, výborům k projednání. Děkuji za pozornost.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP