Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu ministrovi za jeho úvodní slovo a oznamuji vám, že předseda svým rozhodnutím určil zpravodajem pro první čtení pana poslance Zdeňka Švrčka, kterého prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Zdeněk Švrček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, a v tomto souhrnu se dá říci i vážení pozůstalí, předložený nový zákon o státním podniku má v plném rozsahu nahradit dnes již nevyhovující právní normu označenou č. 111, která byla přijata v roce 1990.
Tato úprava, jak jste slyšeli, odpovídá potřebám doby, v níž vznikla, jednalo se tedy zejména o to, aby stát zabránil té možnosti podniků nějakým způsobem zastavit nebo rozprodat majetek, který mu byl svěřen k užívání.
To znamená, že v tomto zákoně bylo dosti silné odkázání na § 45 a 47 zákona č. 92. V průběhu uplynulých let však došlo k privatizaci, k podstatnému zmenšení rozsahu užívaného majetku. Podniky se staly zbytkovými podniky a mnohé z nich již nemají zaměstnance. Přesto by však dle stávající normy polovinu jejich dozorčích rad měli tvořit zaměstnanci, obdobně by takové podniky měly při striktním dodržení zákona vytvářet pro své neexistující zaměstnance fond kulturních a sociálních potřeb. Naopak pro podniky strategického a celospolečenského významu je třeba nově vymezit jejich vzájemné vztahy se státem a příslušnými ministerstvy, protože zrušením hospodářského zákoníku zanikl i institut orgánů hospodářského řízení. Chybějící přesné vymezení těchto vztahů vyvolává v praxi řadu obtíží a především v oblasti výkonu kontroly a vlastnických práv státu.
Tento návrh zákona má samozřejmě své nedokonalosti. Je totiž předložen sněmovně ve znění, ve kterém byl předložen sněmovně v minulém volebním období, nicméně od té doby prošel již připomínkovým řízením a celý souhrn připomínek je shromážděn. Byl probrán hospodářským výborem, byl prodiskutován na mnoha úrovních i mimo parlament a jsou výstupy z něho známy. Dá se říci, že v této chvíli je možné připustit tento zákon do druhého čtení, čímž touto formou o toto žádám a zároveň navrhuji, aby tento zákon byl přikázán k projednání hospodářskému výboru. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji zpravodaji panu poslanci Švrčkovi a otevírám obecnou rozpravu, do které se písemně přihlásil pan poslanec Jaroslav Štrait. Další přihlášky nemám. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Předlohu zákona o státním podniku zde máme v krátké době v nezměněné podobě znovu. V minulém volebním období nebyla po prvním čtení z celé řady dobrých důvodů doporučena k dalšímu projednávání. Tím však neříkám, že zákon o státním podniku nepotřebujeme. Je tomu právě naopak a tato forma vlastnictví je zcela v souladu s naším volebním programem.
Čas ukazuje, že velké celky, které se tvořily např. u železářskohutnických komplexů doslova po staletí. není moudré privatizovat salámovou metodou. Příklady, které předkladatel uvádí, jsou dostatečně výmluvné. Stát by si měl zcela jistě ponechat poštu, dráhy, např. u pošty návrat k hraběti Párovi by byl krok k likvidaci. Podobně u těžby uranu atd. Znám z Francie, že Francie si důsledně ponechává zbrojovky a vojenské a námořní arsenály jako státní podniky.
Nejvíce mě však zaujala úvaha v důvodové zprávě o tom, že státním podnikem by mohly být např. fakultní nemocnice. Bylo by však potřeba, aby si této poznámky povšiml pan ministr Stráský. Rozbít privatizováním takový komplex jako je např. naše Fakultní nemocnice v Hradci Králové - plus mínus 5 tis. zaměstnanců, by bylo trestuhodné. Podrobné připomínky uplatníme až po rozpravě podrobné. Předkladatel by v této etapě měl zvážit otázku zřizovatele, mola by to být naše vláda. Mimo jiné jsou zkušenosti s majetkem SSM v péči jednoho nejmenovaného ministra více jak výmluvné. Je potřeba, aby v dozorčích radách již ze zákona byli zástupci zaměstnanců a dozorčí rada předkládala osazenstvu i potřebné informace. Pokud tam jsou odbory, tak také odborům.
Předloha se jeví poněkud v jiném světle spolu se vstřícným odůvodněním pana ministra Dlouhého. Doporučuji, aby byla projednána ve druhém čtení. Není podle mého názoru potřeba rozšiřovat počet výborů do druhého čtení, ale prospěšné by bylo, aby další výbory projednaly tuto předlohu zcela iniciativně. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Štraitovi. Táži se, hlásí-li se někdo do rozpravy? vidím pana poslance Čestmíra Hofhanzla a uděluji mu tímto slovo.
Poslanec Čestmír Hofhanzl: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, domnívám se, že tento zákon zde měl být předložen již před několika lety. Je to zákon potřebný a žádám, aby byl dán k projednání také zemědělskému výboru.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji. Prosím pana zpravodaje, aby zaznamenal tento návrh. Táži se, je-li ještě někdo další přihlášen do rozpravy? Paní poslankyně Kořínková se ujme slova.
Poslankyně Květoslava Kořínková: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych řekla několik málo poznámek k prvnímu úvodu k tomuto vládnímu návrhu zákona o státním podniku. Souhlasím se všemi předřečníky, kteří hovořili o tom, že tento zákon měl být předložen Poslanecké sněmovně daleko dříve a pravděpodobně by došlo k podstatně jinému chování u zbytkových státních podniků, o kterých hovoří pan ministr Dlouhý.
Zároveň bych ovšem chtěla upozornit - a to mě vlastně vyprovokovalo k tomuto vystoupení - že Evropská unie ve své legislativě zná přesné vymezení veřejného podniku, zná přesnou legislativu, která upravuje postavení a chování tohoto podniku, jeho správu majetku a dokonce jde tak daleko, že hovoří o způsobu účetnictví. Nedomnívám se, že to, jak je zdůvodněno v důvodové zprávě tohoto zákona tato oblast, to znamená přehled právních úprav ve vybraných státech EU, je zcela vyčerpávající, a proto doporučuji, aby se předkladatel s touto právní úpravou dobře seznámil.
Zároveň z toho důvodu také doporučuji, aby tento zákon byl zamítnut k prvnímu projednávání, protože jde o zcela rozporná ustanovení, která by měla být upravena tímto zákonem v návaznosti na právní normy Evropské unie. Vzhledem k tomu, že se už po několikáté při tomto projednávání stává, že jsou některé otázky deklarovány u různých zákonů jako harmonizovány s legislativou Evropské unie, doporučuji, abychom vedli diskusi na zahraničním výboru k této otázce. Máme pana ministra pozvaného a z tohoto titulu také doporučuji, pokud bude rozhodnuto o projednávání tohoto zákona, aby byl předložen zahraničnímu výboru. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji paní poslankyni Kořínkové. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Není-li tomu tak, v tomto okamžiku obecnou rozpravu končím. Táži se pana navrhovatele, pana ministra Dlouhého, chce-li závěrečné slovo? Prosím, budeme postupovat obdobně jako v předposledním případě. Prosím, pane ministře.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Vladimír Dlouhý: Děkuji pane předsedající. Mám pocit, že v okamžiku, kdy zde zazní návrh na zamítnutí, je víceméně mojí morální povinností se k tomu vyjádřit. Jinak jsem myslel, že projednání v prvním kole této zákonné předlohy nebude tak problémové.
Především bych si dovolil polemizovat s názorem paní poslankyně Kořínkové, když mě upozorňuje na to, že právo Evropské unie zná pojem veřejného podniku. Jistě, zná. Ale to je jiná definice, než to, jak máme my v současné době pojatý státní podnik. To jsou podniky veřejného zájmu, které mohou být akciové společnosti třeba se stoprocentním vlastněním majetku v rukou státu. Vymezení státního podniku u nás skutečně vychází z toho, že jsme přejali z minulosti, abych tak řekl, historii existujícího státního podniku, to znamená srovnání právních norem i harmonizace je tady v tomto směru obtížná.
Jsem připraven na návštěvu zahraničního výboru 16., byť pokud vím, náplň diskuse má být poněkud jiná. Přeje-li si to paní poslankyně, připravím se i na tuto diskusi a pokusím se věci vysvětlit. Nicméně nedomnívám se, že by to měl být důvod k tomu, aby bylo zamítnuto posunutí tohoto návrhu zákona do druhého čtení právě z důvodů, které jsem vysvětlil.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu ministrovi. Troufnu si dodat, že v tomto okamžiku mohu tento bod opět přerušit. Zapomněl jsem se zeptat společného zpravodaje, ale vidím, že se mnou souhlasí, že to bude 4. bodem zítřejšího jednání, kdy podrobíme hlasováním napřed návrh paní poslankyně Kořínkové na zamítnutí a poté event. přikázání dvěma jiným výborům než výboru hospodářskému. Takže jsem tento bod přerušil. Děkuji panu navrhovateli a panu zpravodaji.
Přistupuji k projednávání dalšího bodu a tímto bodem je
26.
Vládní návrh zákona o mírovém využívání jadrné energie
a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění
některých zákonů (sněmovní tisk 56) - prvé čtení
Z rozhodnutí vlády byl pověřen odůvodnit vládní návrh ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý, kterého prosím, aby se ujal slova.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Vladimír Dlouhý: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, v této poměrně dost pozdní hodině před vás předstupuji s odůvodněním vládního návrhu zákona, který již delší dobu vyvolává poměrně živé diskuse a který je považován za jednu z důležitých právních norem, kterou bychom měli v současné době přijímat a současně je to právní norma ne zcela jednoduchá.
Předložením vládního návrhu zákona o mírovém výužívání jaderné energie a ionizujícího záření v Poslanecké sněmovně byly završeny poměrně rozsáhlé práce na jeho přípravě. Relativně dlouhá doba, po kterou příprava návrhu probíhala, je nejen důkazem složitosti zpracovávané problematiky, ale rovněž snahy zpracovatelů předložit Parlamentu návrh zákona důkladně projednaný a pečlivě zpracovaný jak po stránce odborně technické, tak i po stránce legislativní.
Předkládaný zákon splňuje základní kritérium, které vláda stanovila zpracovatelům při zahájení práce. Tedy byl zpracován komplexní návrh nové právní úpravy. který pokrývá celou danou oblast a spolu s rozsáhlým komplexem prováděcích předpisů, jejichž. návrh je pro informaci rovněž předkládán sněmovně, vytváří právní prostředí pro bezpečné a efektivní využívání jaderné energie a ionizujícího záření v úrovni odpovídající stavu ve vyspělých západních zemích, které mají jadernou energetiku.
I když v průběhu zpracování návrhu zákona docházelo časem postupně k určitým změnám priorit, lze uvést, že základní potřeby, z nichž vyplynula nutnost přípravy nového zákona, byly následující:
a) vymezit přesněji právní rámec činností spojených s využíváním jaderné energie a ionizujícího záření, tedy oblast energetiky, technické aplikace ionizujícího záření, lékařství, výzkum apod., a práva a povinnosti osob zúčastněných na uvedených činnostech.
b) Uvést veškeré požadavky právních předpisů v této oblasti do souladu s Ústavou České republiky tak, aby povinnosti dotčených subjektů byly definovány pouze zákonem, nikoliv podzákonnými předpisy.
c) Stanovit zákonný rámec tak, aby obsahem i rozsahem odpovídal poslednímu poznání v dané oblastí, a aby umožnil efektivní, bezpečné a veřejnosti přijatelné využívání jaderné energie a ionizujícího záření
d) Zajistit soulad domácího právního řádu s mezinárodními závazky naší republiky, tedy v zákoně zakotvit již realizovaný přístup naší republiky k Vídeňské úmluvě o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody, ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní a k Úmluvě o jaderné bezpečnosti. A konečně
e) Právně upravit dosud nepokryté oblasti problematiky spojené s využíváním jaderné energie a ionizující záření, a to zejména povinné finanční zajištění nebo pojištění provozovatelů jadrných zařízení pro případ vzniku odpovědnosti za jaderné škody a zvláštní náležitosti řešení této situace, dále vytvoření státem garantovaného režimu pro zajištění bezpečného ukládání radioaktivních odpadů a konečně prevenci radiačních havárií a vlastní likvidaci následků případných havárií včetně nácviku na tyto situace a způsob financování
S postupujícím časem se jako nejakutnější jeví potřeba upravit problematiku občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody, neboť na platnost této úpravy váží zahraniční dodavatelé realizaci klíčových dodávek pro ukončení dostavby např. jaderné elektrárny Temelín, ale i další skutečnosti. Již počátkem příštího roku bude v souladu s harmonogramem, výstavby nutné do elektrárny zabudovat součásti zahraničních dodávek, které mají klíčový vliv na jadernou bezpečnost, a je jednoznačně konstatováno, že bez schválení připravované legislativy bude obtížné dodávky uskutečnit.
Předkládaný návrh je v maximálně možné míře kompatibilní s legislativou Evropské unie. V průběhu přípravy byl návrh zákona konzultován s předními odborníky na problematiku tzv. atomového práva, jak v Evropské unii tak ve Spojených státech amerických, kteří vyslovili podporu zvolenému řešení.
V rámci zajišťování souladu nově připravované legislativy s Ústavou České republiky je nutné upravit i postavení státního dozoru v dané oblasti. V souladu se zadáním při zahajování prací na atomovém zákoně byl již v předstihu nově konstituován dozorný orgán, který v sobě slučuje dozor nad jadernou bezpečností a dozor nad radiační ochranou, což bylo původně v působnosti resortu ministerstva zdravotnictví. Postupy nově vzniklého orgánu nesoucího jméno původního dozoru nad jadernou bezpečností, tedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, jsou v předkládaném návrhu nově upraveny tak, že jednoznačně definují práva a povinnosti všech účastníků a další skutečnosti.
Dále jsou v zákoně zaváděny nové povinnosti provozovatelů jaderných zařízení v oblasti přípravy ukončení jejich činnosti a nakládání s radioaktivními odpady. Zákonem je zřizován tzv. státní Jaderný účet, na který budou povinni všichni producenti odvádět prostředky na zajištění bezpečného uložení veškerých jimi produkovaných radioaktivních odpadů. Za tím účelem vzniká nová státní organizace Správa úložišť, která bude jediným subjektem v České republice oprávněným ukládat radioaktivní odpady. Je zaváděna povinnost provozovatelů jaderných zařízení, vytvářet finanční rezervu na zabezpečení vyřazování svých zařízení z provozu. Velikost a způsob vytváření rezervy bude kontrolovat stát. čím dříve bude přijat zákon, který realizaci zmiňovaných opatření umožní, tím dříve bude nastolen efektivní a bezpečný systém nakládání s radioaktivními odpady plně korespondující s analogickými systémy ve vyspělých jaderných zemích.
Lze tedy shrnout, paní poslankyně a páni poslanci, že projednání a přijetí atomového zákona tak, aby jeho ustanovení mohla vstoupit v platnost na začátku příštího roku, představuje nutnou podmínku pro úspěšné dokončení jaderné elektrárny Temelín. Na vstup atomového zákona v platnost je rovněž vázána možnost vytvoření systému zaručujícího bezpečný a efektivní provoz jaderné elektrárny Dukovany, zejména z hlediska nakládání se vznikajícími radioaktivními odpady a vyhořelým palivem a realizaci všech dalších činností při využívání jaderné energie a ionizujícího záření.
Paní poslankyně a páni poslanci, chtěl bych vyjádřit přesvědčení, že předložený vládní návrh představuje zodpovědně zpracovaný podklad pro vaše jednání a přijetí nové právní normy. Chtěl bych vás požádat o přísné a detailní posouzení vládního návrhu tak, aby jej bylo možné v co nejkratší době schválit. Rád bych zde vyšel již i z celého připomínkového řízení, které proběhlo v minulé sněmovně v minulém volebním období. Jsme připraveni o těchto návrzích diskutovat a pracovat s nimi. Já i všichni pracovníci našeho ministerstva, stejně tak jako pracovníci Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, jsou připraveni zdůvodnit veškerá ustanovení předkládaného zákona a zodpovědět veškeré vaše dotazy.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, doporučuji vyslovit souhlas s vládním návrhem zákona o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon), souhlas s převedením do druhého čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu ministrovi. Nechtěl jsem vstupovat do závěrečné části jeho slov, protože jsem věřil, že to trpělivě vydrží, stejně jako trpělivě jsme vydrželi my jeho slovo, ale prosím vás, máme před sebou poslední hodinu a měli bychom se navzájem šetřit. Víme, že jsme se rozhodli nehlasovat, takže pokud nemáme zájem o slova předkladatelů, opusťme raději sněmovní síň, než abychom rušili zde ve sněmovně.
V tomto okamžiku si dovolím pozvat k mikrofonu zpravodaje pana poslance Josefa Holuba, kterého do této role určil organizační výbor. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Josef Holub: Vážený pane předsedající, vážení přítomní, jak jste si již vyslechli ze zprávy předkladatele, jedná se v tisku č. 56 o nesmírně potřebnou zákonnou normu. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky v prvním volebním období tento zákon již projednávala, čtyři výbory sněmovny měly tento tisk na pořadu svých jednání. Pouze sněmovna nestihla potom závěry výborů už v závěrečném období zpracovat.
Organizační výbor navrhuje přikázat tento zvláštní tisk více výborům - jestli se nemýlím, jsou to tři. Já vás chci ujistit, že toto plně podporuji. Pokud ještě nějaký další výbor bude mít zájem tento složitý tisk také projednat, budu jen rád, protože si myslím, že co nejširší projednání přispěje k přijetí co nejkvalitnější zákonné normy.
Hospodářský výbor bude tento tisk projednávat na svém zasedání v týdnu od 22. do 25. října a pokusí se připravit takový způsob projednávání, takový postup, aby všechny ostatní výbory, které budou chtít tento tisk projednávat, měly všechny podmínky k tomu, aby ho mohly projednat kvalitně.
Hospodářský výbor má k dispozici vyhlášky k tomuto tisku, což je velmi dobré. bylo to i v minulém volebním období. Tyto tisky a všechny vyhlášky jsou pro zájemce k dispozici na hospodářském výboru. Až budou vyčerpány, máme přislíbeno z Ministerstva průmyslu a obchodu, že budou dodány nové, takže zájemci se mohou o ně hlásit.
Všechny pozměňovací návrhy, které byly vzneseny k tomuto tisku, jsou k dispozici na hospodářském výboru. Každý, kdo má zájem tuto normu důsledně projednat, se může do nich podívat a vzít za své to, co sám uzná za vhodné. Nebudeme se bránit žádné rozumné diskusi.
Doporučuji tedy sněmovně propustit tento tisk do výborů a tím vlastně doporučit k projednávání ve druhém čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu zpravodajovi a otevírám obecnou rozpravu, do které jsem zatím obdržel jednu písemnou přihlášku. Tuto přihlášku mi doručil pan poslanec Josef Krejsa, kterého prosím, aby se ujal slova. Další písemné přihlášky zatím nemám.
Poslanec Josef Krejsa: Vážený pane předsedající, pane předsedo, dámy a pánové vytrvalci, pokud v něčem naprosto a bez výhrad mohu souhlasit s panem premiérem Klausem - a moc mě mrzí, že není přítomen, zřejmě byl unaven, a má obava, že odjel zahlazovat stopy do tiskárny Moraviapress, se ukáže zítra jako lichá - a s panem předkladatelem ministrem Dlouhým, pak je to dostavba jaderné elektrárny Temelín. Asi bych na jejich místě tolik nepreferoval firmu Westinghouse, ale budu velkorysý a přehlédnu to jako bezvýznamný detail.
Spíš je mi divné, proč pan premiér v zájmu naší - teď to už mohu říci, aby se neříkalo, že nejsme státotvorní - společné věci nevyzve ministra vnitra, aby Policie České republiky daleko tvrději a důsledněji zasahovala proti různým rádoby ekologickým aktivitám ohrožujícím dokončení stavby i životy a bezpečnost pracovníků i samotných řadových policistů. Opilá a zfetovaná anarchistická individua, ochotná za rakouský šilink demonstrovat kdekoliv a proti čemukoliv, jsou hanbou českého národa a měla by co nejdříve dostat na vědomí, že pokud neuznávají zákony naší země, pokud neustále útočí s nebývalou agresivitou nejen na pokojné občany, ale i na ochránce pořádku, Policii České republiky, nemají mezi bezúhonnými občany co pohledávat.
Velice mne mrzí, že mezi touto spodinou naší společnosti zaregistrovaly sdělovací prostředky i čelného představitele našeho ctihodného parlamentu z tzv. státotvorné opozice. Nebudu paní místopředsedkyni jmenovat, protože není přítomna a já jsem džentlmen, přesto se přiznám, že bych si odplivnul. Ale nevidím tu nikde plivátko.
Stejně kladný názor jako na dostavbu Temelína mám po důkladné analýze mých osobních poradců na vládní návrh zákona o mírovém využívání atomové energie, tzv. atomový zákon. Byl vypracován - na rozdíl od drtivé většiny jiných vládou předkládaných návrhů - s vysokou odborností a pečlivostí. Přesto ani já, ani poslanecký klub Sdružení pro Republiku - Republikánské strany Československa tento vládní návrh nepodpoříme.
Jediným důvodem je hlava druhá, § 5 článek 1 poslední tři souvětí. Cituji: "Pokud mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána, nestanoví jinak." Pro kolegy, kteří se stohem zákonů k tomuto atomovému dosud neprokousali: zásadně nesouhlasím, aby zákony této země schvalovaly rozmístění jaderných zbraní na našem území. Nesouhlasím přesně v duchu i jiného paragrafu stejného vládního návrhu, stejné hlavy 2 § 4 odst. 1. Cituji: "Jaderná energie smí být využívána v souladu s mezinárodními závazky České republiky pouze pro mírové účely." Tento paragraf umocňuje dokonce i mnou kritizovaný § 5 odst, 1, a sice předchozí, mnou dosud necitovaná souvětí. Cituji proto první část § 5: "Vývoj, výroba, dovoz, průvoz, vlastnictví, skladování i jakékoliv jiné nakládání s jadernými zbraněmi nebo jejich součástmi, jakožto i obchodování s nimi se zakazuje."
Pane předsedající, vzhledem k dalšímu znění citovaného odstavce vládního návrhu, který pro jistotu cituji ještě jednou - "Pokud mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána, nestanoví jinak." - navrhuji sněmovně, aby rozhodla svým hlasováním, že další projednávání tohoto vládního návrhu zákona zamítá. Jsem totiž skálopevně přesvědčen, že zdravý rozum mých kolegů zvítězí nad obavou, co tomu řekne Evropa. Buďme rádi, že jsme se zbavili jaderných zbraní našich bývalých přátel. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Krejsovi. Zaznamenal jsem jeho návrh. Spolu s panem zpravodajem bude zítra podroben hlasování. Ale dostal jsem mezitím písemnou přihlášku do rozpravy - jenom dopovím větu, pane předsedo klubu, vím, že se chystáte využít svého práva. Pan poslanec Josef Páv je druhým a zatím posledním přihlášeným poslancem do rozpravy. Nicméně předseda klubu má podle zákona o jednacím řádu možnost vystoupit kdykoliv.
Poslanec Vojtěch Filip: Pane předsedající, pane předsedo, nezlobte se na mě, já mohu souhlasit s některými výroky pana poslance Krejsy, ale vzhledem k ostatním urážlivým výrokům jak směrem k ekologickým iniciativám, tak směrem k dalším kolegům, respektive kolegyním, musím požádat v této souvislosti o přerušení tohoto jednání na poradu klubu, protože tyto výroky nehodláme dále trpět. Je třeba, abychom se poradili, co dále, jestli takové výroky vůbec mohou v této sněmovně zaznít.
Já bych v této souvislosti žádal o přerušení schůze na poradu klubu do 21.00 hodin.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Pochopil jsem vás, pane předsedo klubu KSČM v okamžiku, kdy jste se zvedl. V tomto okamžiku konstatuji, že vyhovuji vaší žádosti, jak je zde dobrým zvykem. Oznamuji všem přítomným poslancům, že pátá schůze bude pokračovat zítra, tj. v pátek 4. října v 9.00 hodin.
Prvním bodem jednání bude bod, který jsme dnes jako první přerušili, to je bod 20 - Návrh zákona o veřejném ochránci práv.
Děkuji vám za pozornost. Dobrou noc.
(Schůze přerušena ve 20.12 hodin.)