Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu ministru spravedlnosti Janu Kalvodovi a prosím pana poslance Petra Vrzáně, aby přednesl svoji interpelaci na ministra dopravy Martina Římana. Připraví se pan poslanec Rudolf Šmucr s interpelací na ministra hospodářství Jaromíra Schneidera. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Petr Vrzáň: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, s politováním jsem přijal zprávu Stavebního investorského úřadu v Brně, že po 7,5 letém složitém jednání stavba mostu, který má spojit město Rousínov s dálnicí D1, se opět odkládá. Přitom je naprosto zřejmé, že tato stavba, která se má stát základem pro vybudování dálničního přivaděče, je pro město potřebná. Stávající komunikace je technicky nevyhovující a její kvalita se často podílí na dopravní nehodovosti.
Podle mých informací stavbu těsně před jejím zahájením zkomplikoval kromě snížení rozpočtu jistý občan, který podal vašemu ministerstvu stížnost pro porušování svých vlastnických práv.
Ptám se vás, pane ministře, v jakém stadiu je šetření této kauzy a kdy dojde k naplnění veřejného zájmu. Chci věřit tomu, že rozvoj infrastruktury se bude těšit vaší patřičné pozornosti jako nového ministra dopravy. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci a prosím o odpověď ministra dopravy Martina Římana. Zapomněl jsem při výzvě panu poslanci Vrzáňovi sdělit, že tato interpelace byla označena jako nespecifikováno 3. Prosím, pane ministře.
Ministr dopravy ČR Martin Říman: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych v úvodu své odpovědi konstatoval, že v České republice se nachází celkem 55 tisíc kilometrů silnic a není v silách ministra dopravy mít ve své hlavě databanku každého kilometru z těchto 55 tisíc kilometrů v České republice. Proto jsem již při minulých interpelacích prosil a žádal pana poslance Vrchu, jestliže mě chce interpelovat na velmi konkrétní věc týkající se stavu silnic nebo určitého úseku na našem území, aby tak učinil konkrétně, neboť mu nemohu dostatečně precizně odpovědět, jestliže jeho interpelace je nespecifikovaná. Rovněž počet investičních akcí, které ministerstvo dopravy prostřednictvím svých organizačních jednotek, silničních investorských útvarů, ředitelství dálnic a správ a údržeb silnic každoročně realizuje, jde do několika stovek a na důkaz toho mi dovolte ukázat vám tuto bílou knihu programu výstavby silnic a dálnic v České republice, která na každé své stránce z celkem 62 stran obsahuje asi 20 - 25 investičních akcí.
Z tohoto důvodu musím konstatovat, že předmětná stavba, kterou interpelujete, tedy most u Rousínova, jejíž výstavba byla pozdržena z důvodu odvolání jednoho z účastníků řízení, jednoho občana, nebude v letošním roce zahájena.
Pane poslanče, v tomto okamžiku vám nejsem schopen odpovědět, kdy bude tato stavba zahájena - samozřejmě že bude - protože nenosím v hlavě tento sešit. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu ministrovi Římanovi a dávám šanci panu poslanci Vrzáňovi vznést doplňující dotaz.
Poslanec Petr Vrzáň: Vážený pane předsedající, pane ministře, já chápu, že není možné zareagovat na detaily interpelace, ale já jsem se ptal na koncepční a systémovou záležitost, zda rozvoji infrastruktury z vaší strany bude věnována náležitá pozornost. Závěrem bych chtěl vyjádřit naději, že skončí období, kdy se budeme dovídat o tom, že jednotlivé stavby zůstanou rozestavěny desítky let. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Pan ministr dopravy Martin Říman se chystá k následné odpovědi. Prosím, pane ministře.
Ministr dopravy ČR Martin Říman: Pane poslanče, já vás opravdu mohu ubezpečit o tom, že Ministerstvo dopravy a já jako ministr dopravy budu věnovat veškerou svou péči rozvoji dopravní infrastruktury na území našeho státu. Možná si vzpomenete, že jsem při svém nástupu do funkce prohlásil, že mou snahou bude, aby Česká republika v roce 2000 co se týče dopravní infrastruktury byla na tom podstatně lépe než je tomu dnes. Mohu k tomu uvést několik číselných údajů.
Jak jistě víte, pokud jste studoval vládní návrh státního rozpočtu na příští rok, v resortu dopravy se zvyšuje proti letošnímu roku rozpočet na stránce výdajové o 13,4 %, což ve srovnání s celkovým růstem výdajů, který činí 11,8 %, je nadprůměrný nárůst. Tak, jak se vláda zavázala ve svém programovém prohlášení v červenci letošního roku, věnuje budování zásadních dopravních investic značnou pozornost.
Na úseku silnic je to zejména budování dálniční sítě, kterou jsme zdědili po bývalém režimu v nedobrém stavu, zejména ve srovnání se západní Evropou, ke které se chceme přibližovat, a naší snahou je tohoto standardu co nejdříve dosáhnout.
V současné době je v rozestavěnosti několik dálničních úseků, z nichž ten největší, stavba z Plzně do Rozvadova k hraničnímu přechodu s Německem v délce 60 km, pravděpodobně nemá v současné době svým rozsahem v Evropě obdoby. Jen v letošním roce budou na této stavbě proinvestovány více než tři miliardy Kč. Ještě v příštím roce, kdy bude uvedena do provozu, pak více než dvě miliardy Kč. Zároveň probíhá výstavba několika úseků na další významné dálnici D8 z Prahy do Drážďan, kde v příštím měsíci bude jeden úsek asi 10 km uveden do provozu, další úsek byl v minulém měsíci rozestavěn. Tato stavba, která spojí - jak už bylo řečeno - Prahu s Drážďany, bude dokončena po roce 2000, pravděpodobně v roce 2002.
Další dálniční stavba, která v současné době probíhá, je výstavba dálnice D35 z Olomouce do Lipníka nad Bečvou. Tato stavba, která je rozdělena do tří úseků, bude dokončena v roce 1999 a výrazným způsobem zlepší spojení na severní Moravu a do Polska. První stavba z Přáslavic do Velkého Újezdu v délce 7,9 km bude uvedena do provozu v říjnu příštího roku. Již v září letošního roku se započalo s druhou stavbou z Velkého Újezdu do Lipníka, která bude hotová v roce 1999. Zároveň se pokračuje ve výstavbě obchvatu města Lipník, který napojí tuto dálnici na již vybudovaný čtyřpruh z Lipníka dále na Hranice na Moravě a Nový Jičín.
Rovněž v letošním roce bude ukončena stavba rychlostní komunikace R52 z Brna ve směru na Mikulov v délce 10 km, poslední úsek bude uveden do provozu příští měsíc. Tím získá moravská metropole kvalitní spojení na rakouské hranice.
Plánujeme výstavbu dalších dálnic, jak jistě víte. Jsou to zejména úseky do jižních Čech, tzv. dálnice 3. dále pokračování dálničního úseku D11 z Prahy do Hradce Králové, do Jaroměře, na hranici s Polskem. Dálnice D11 je zatím dohotovena v rozsahu Praha - Poděbrady. Usilujeme o urychlení výstavby alespoň do Hradce Králové, neboť současné intenzity provozu jsou na této trase velmi vysoké a vysoce překračují číslo 12 000 vozů za den, což je za hranicí, kdy by doprava měla být vedena po čtyřpruhových komunikacích. Rovněž chceme zahájit pokračování výstavby dálnice D11 z Vyškova na Moravě směrem na Kroměříž a Zlín, a tím spojit významnou zlínskou aglomeraci s dálniční sítí. Tolik k rozvoji dálnic.
Mimo to probíhá rozsáhlá investiční výstavba na úseku ostatních silnic, silnic l. třídy, jak čtyřpruhových komunikací, tzv. rychlostních silnic, tak ostatních dvoupruhových komunikací. Za podstatnou v této oblasti považuji zejména výstavbu pražského rychlostního okruhu, který je zařazen do kategorie R, kde chceme urychlit výstavbu zejména některých úseků tak, aby bylo ulehčeno dopravě ve vnitřní Praze.
Celkové do výstavby, údržby, rekonstrukcí, oprav silniční sítě hodláme v příštím roce investovat téměř 18 miliard Kč a jen do výstavby dálnic přes 6 miliard Kč.
Druhý hlavní obor v České republice, tedy železniční síť, rovněž nezůstává pozadu. (Námitky z pléna.)
Pan poslanec se mne ptal na mé názory na rozvoji dopravní infrastruktury a mám za to, že železnice patří do dopravní infrastruktury.
Vláda na svém zasedání v r. 1994 a 1995 schválila záměr vybudovat tzv. koridory, tedy tratě, na kterých vlaky budou moci dosahovat vysokých rychlostí. Jsou to 4 koridory, tzv. první koridor vede z Děčína ze státní hranice přes Ústí nad Labem, Prahu, Pardubice, Českou Třebovou, Brno do Břeclavi na státní hranici s Rakouskem a je velmi významný z pohledu spojení Berlína, Prahy a města Vídně. Druhý koridor, tzv. slezsko-moravský, povede od státní hranice s Polskem v Petrovicích u Karviné přes Ostravu, Přerov, do Břeclavi, kde se spojí s trasou prvého koridoru a umožní tzv. severojižní spojení mezi Varšavou, naším územím a jihem. Z našeho pohledu bude mít obrovský význam pro tranzitní nákladní dopravu. Další dva koridory - třetí a čtvrtý - spojí naši republiku s Norimberkem a - z Prahy přes České Budějovice - s Rakouskem. Práce jsou nejdále na prvním koridoru, tedy na tom, který spojí Berlín, Prahu a Vídeň, kde již bylo zahájeno několik staveb a dokonce některé byly již ukončeny. Jen v příštím roce budou zahájeny další čtyři stavby na prvním koridoru. Na druhém koridoru, tedy mezi polskou hranicí a rakouskou hranicí na Moravě budou vlastní práce zahájeny v roce 1997. Dokončení výstavby prvního koridoru se předpokládá v roce 2001, druhého koridoru pak v roce 2002. Na těchto tratích bude na většině úseků dosahována maximální rychlost 160 km/hod., což výrazným způsobem urychlí spojení těchto vyjmenovaných míst.
Ministerstvo dopravy společně s českými drahami připravuje rovněž výstavbu vysokorychlostních speciálních vozových jednotek. Těchto jednotek bude 10, budou zejména sloužit ke spojení Prahy, Berlína a Vídně, které - jak jste možná už slyšeli - budou vybaveny tzv. výkyvnou skříní, což umožní dosahovat rychlosti o zhruba 20 až 30 km/hod vyšší, než. je projektováno, tedy těch 160 km, takže do 5 let předpokládáme, že naší republikou budou moci projíždět vlaky na evropské úrovni, rychlostí blížící se 200 km/hod Já si myslím, že to je výrazný příspěvek našeho státu k rozvoji dopravní sítě nejen v naší republice, ale v celé střední Evropě.
Dalším dopravním oborem je vodní doprava. Bohužel, tato doprava v naší republice není příliš rozvinuta. Splavných je na našem území pouze 300 km vodních toků, a to v povodí řeky Labe, tedy labská a vltavská vodní cesta. I zde jsou významné investiční záměry, zejména je to zlepšení plavebních podmínek na Labi v hraničním úseku mezi Ústím nad Labem a státní? hranicí, kde jsou plavební podmínky poměrně velmi špatné, velmi závisejí na klimatických podmínkách, tedy na stavu vody v řece. Naší snahou je upravit koryto řeky tak, aby byla splavná pro ponor 140 cm, tedy pro ten standardní ponor, až 345 dní v roce. Tyto práce jsou koordinovány s Německem, kde rovněž v úseku kolem Magdeburgu nejsou vhodné plavební podmínky. Německá strana již pracuje na úpravě koryta řeky a rovněž my v horizontu do r. 2005 hodláme tuto investici, která není malá, řádově odhadovaná na 3 - 4 mld. Kč, uskutečnit. To by mělo zlepšit plavební podmínky tak, že ze současných zhruba 1,5 - 1,6 mil. t přeprav, které se po Labi uskuteční, bude možno tyto přepravy zvýšit až na více než dvojnásobek.
Další investiční záměry v oblasti vodní dopravy jsou splavnění Labe do Pardubic, což by o dalších 1,2 mil. t přeprav zboží zvýšilo tranzit, zejména mezinárodní na Labi, což je pro naše firmy - jak dopravní, tak výrobní - velmi zajímavé, neboť doprava po vodě je podstatně levnější než využívání zejména kamionové a železniční dopravy v zahraničí.
Poslední dva záměry v oblasti vodní dopravy leží na Moravě. Jednak je to záměr, ale zde již hovoříme o delším výhledu, splavnění řeky Odry na našem území v oblasti Bohumína a druhý záměr je kanalizace Moravy směrem k Dunaji z města Hodonína.
Posledním dopravním oborem, o kterém bych se chtěl letmo zmínit, je letecká doprava. Letecká doprava v naší republice, mám na mysli samozřejmě civilní leteckou dopravu, zažívá ohromný netušený boom, zejména samozřejmě na hlavním letišti naší republiky, tedy na pražské Ruzyni. Počet přepravených cestujících se velice výrazně - nikoliv lineárně, ale dá se říci exponenciálně - každým rokem zvyšuje a my na to reagujeme adekvátním způsobem. Jak jistě víte, v současné době probíhá rozsáhlá výstavba terminálu na letišti v Ruzyni v nákladu několika miliard korun a celá stavba bude dokončena v roce 1997 v červnu, tedy zanedlouho. Tento terminál umožní výrazným způsobem zlepšit podmínky pro odbavování cestujících na pražském letišti a umožní zvýšit kapacitu pražského letiště až do 10 mil. cestujících ročně.
Pane poslanče, já věřím, že jsem vám tímto svým, i když přiznávám zkratkovitým popsáním hlavních priorit Ministerstva dopravy a české vlády v oblasti budování infrastruktury ozřejmil tuto problematiku a že jsem vás přesvědčil o tom, že se hodláme a já osobně se hodlám oblastí budování dopravní infrastruktury v České republice zabývat velmi a mnoho.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu ministru dopravy Římanovi za vyčerpávající odpověď na nespecifikovaný dotaz a prosím pana poslance Rudolfa Šmucra, aby přednesl svoji interpelaci na ministra Jaromíra Schneidera ve věci hospodářství. Připraví se pan poslanec Petr Vrzáň, který bude interpelovat také ministra Jaromíra Schneidera. Prosím, pane poslanče.
Pan poslanec Šmucr je vyzván. Pokud není přítomen, přichází o pořadí a prosím pana poslance Vrzáně, aby se ujal slova a interpeloval pana ministra Jaromíra Schneidera ve věci "nespecifikováno 1". K další interpelaci se připraví pan poslanec Miroslav Sládek na ministra vnitra Jana Rumla.
Pan poslanec Vrzáň? Pan poslanec Vrzáň se neujal slova, v tomto okamžiku má možnost interpelovat ministra vnitra Jana Rumla pan poslanec Miroslav Sládek ve věci "nespecifikováno 4" a připraví se pan poslanec Milan Loukota, který bude interpelovat ministra obrany Miloslava Výborného. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Miroslav Sládek: Pane předsedající, dámy a pánové, Ministerstvo vnitra má ve své kompetenci zajišťování voleb, volebního aktu, samozřejmě se všemi náležitostmi. Já bych rád upozornil na to, že stejná firma, která zajišťovala tisk volebních lístků a všechny náležitosti, tedy firma Moraviapress, zároveň vytiskla tento propagační materiál Občanské demokratické strany. Samozřejmě se nabízí několik alternativ řešení. Byla to náhoda, že právě ta firma, která dostala tak obrovskou státní zakázku, zároveň tiskla propagační materiály pro nejsilnější politickou stranu?
Mohl to být samozřejmě i záměr. Chápu, že je velmi obtížné prokázat toto přímé napojení těch dvou zakázek Občanské demokratické strany a státní zakázky. Ale vzhledem i k personálnímu propojení se tu nabízí samozřejmě odpověď velmi jednoznačná. Chápu třeba i to, že prokazování takové věci by bylo obtížné, protože samozřejmé jeden odborník na tiskárny, na tiskařské práce řekne: Ano, to je za 10,- Kč, jiný řekne, že se to dá pořídit za 5,- Kč, ale samozřejmě potom se nabízí hned podezření, že právě to, že zakázka pro ODS stála tolik a tolik, mohla být snížena proto, že to šlo na úkor státní zakázky.
Takže já se ptám pana ministra, zda se jedná o stejnou firmu.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji a prosím pana ministra Rumla, aby využil své možnosti odpovědět na tuto interpelaci.
Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Pane předsedající, dámy a pánové, pan poslanec Sládek mě interpeluje ve stejné věci, v jaké interpeloval pana premiéra Klause, s tím, že se mu od pana premiéra již odpovědi dostalo. Já ji mohu upřesnit pouze v té části, v té polovině, která se týká tisku volebních materiálů, tzn. všech materiálů, které souvisely s volbami, volebních lístků a všech příruček volebního zákona atd. Zde postupovalo Ministerstvo vnitra podle materiálu předloženého vládě v prosinci roku 1995. Tento materiál byl harmonogramem a obsahoval celou organizační přípravu, aby volby proběhly řádně a v souladu se zákonem. Mluvím o volbách do Poslanecké sněmovny, které se uskutečnily v červnu 1996.
Součástí celé přípravy byl tisk příslušných volebních materiálů a zde civilněsprávní úsek Ministerstva vnitra, který byl pověřen zajištěním organizace a průběhu voleb, vypsal výběrové řízení, které řádně proběhlo. V tomto výběrovém řízení se na prvním místě umístila firma Moraviapress a není mi teď známo, jestli Ministerstvo pro hospodářskou soutěž obdrželo nějaké výhrady dalších firem, které se přihlásily do této soutěže.
Podle toho, jak si to pamatuji, tak nikoli, a Moraviapress skutečné tuto státní zakázku získala a příslušné materiály vytiskla.
Co se týče vyhodnocení průběhu voleb, výsledků a celé organizace voleb a i finančního vyčíslení nákladů na volby, toto bylo předmětem dalšího materiálu, který vláda projednávala minulý týden, byl to materiál Ministerstva vnitra, který jsem předložil, o organizačním zajištění a o průběhu voleb do Poslanecké sněmovny v roce 1996. Tam jsou, v tom finančním vyčíslení, všechny položky, které vynaložil stát na zajištění voleb, včetně položek na tisk příslušných volebních materiálů, které tiskla tiskárna.
Co se týče druhé poloviny a vaší hypotézy o možném propojení stranických materiálů s oficiálními materiály, které se týkaly voleb, tak takové propojení neexistuje. Já nevím, kdo tiskl volební materiály ODS, od vás slyším poprvé, že to je tato tiskárna, a nemohu k tomu nic říci. Já vám mohu odpovídat na otázky, které se týkají mého resortu, a pokud máte zájem o zprávu o průběhu, organizaci voleb do Poslanecké sněmovny, včetně všech nákladových položek, je to zpráva veřejná, projednala ji vláda a já vám ji mohu samozřejmě dát k dispozici.
Jinak bych chtěl pana předsedajícího požádat, aby řekl panu poslanci Sládkovi, že jeho úmysl propojit materiály ODS se státem zadanými materiály této tiskárně je čirá, ničím nepodložená spekulace. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu ministrovi a myslím, že reprodukovat to, co ministr vnitra mým prostřednictvím panu Sládkovi sděluje, je zbytečné, myslím, že to bylo řečeno zřetelně. Prosím pana poslance Sládka, chce-li vznést doplňující dotaz. Má právě teď možnost.
Poslanec Miroslav Sládek: Pane předsedající, dámy a pánové, nevím, jak jasněji by bylo možné prokázat to, že materiály státní a materiály pro jednu politickou stranu tiskla tatáž firma. Já jsem se stejné nedozvěděl odpověď na otázku, zda to je tatáž firma. Ptám se ještě jednou pana ministra, zda mu tady tento důkaz napojený na toto podezření, zde pronesené, stačí k tomu, aby podnikl nějaké kroky k zahájení trestního řízení. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Pan ministr vnitra se chystá využít: možnosti reagovat na doplňující dotaz. Prosím, pane ministře.
Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Pane poslanče, trestní proti komu? Já si myslím, že jestli ve vás existuje odůvodněný nebo neodůvodněný pocit, že byl spáchán trestný čin, můžete podat orgánu činnému v trestním řízení, policii, úřadu vyšetřování či státnímu zástupci oznámení o trestném činu, podnět k trestnímu stíhání. Orgány činné v trestním řízení se tímto budou zabývat. Já jsem žádný takový pocit, který by mě nutil vyvolat aktivitu orgánů činných v trestním řízení, neměl a tudíž jsem to neudělal a ani to neudělám, ale vy tuto možnost máte a zcela jistě příslušné orgány se touto věcí budou odpovědně zabývat jako podnětem kteréhokoli občana, je to jejich povinnost ze zákona. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu ministrovi vnitra Janu Rumlovi a uděluji slovo panu poslanci Milanu Loukotovi, který interpeluje ministra obrany Miloslava Výborného ve věci vojenské střelnice v Pístově u Jihlavy.
Další interpelaci přednese pan poslanec Miroslav Sládek na ministra spravedlnosti Jana Kalvodu.
Poslanec Milan Loukota: Vážený pane ministře, dámy a pánové, vojenská pěší střelnice v Pístové u Jihlavy, která je vybavena pro střelbu z pistole, má v současné době jisté problémy. Společnost s ručením omezeným, která hospodaří na přilehlých zemědělských pozemcích, požaduje po armádě finanční odškodnění za to, že ve čtyřech dnech v měsíci, kdy je střelnice využívána, nemůže firma na pozemcích hospodařit dle svých představ. Zástupci jihlavské vojenské posádky na tento požadavek reagovali negativně s tím, že legislativa podobné odškodnění neumožňuje. Na základě tohoto prohlášení zástupci firmy Niva prohlásili, že pokud armáda nezaplatí, budou pracovníci této firmy i ve dnech střeleb pracovat na přilehlých pozemcích bez ohledu na nebezpečí.
Chci se vás, vážený pane ministře, nyní dotázat, zdali je vám tento problém znám, a pokud ano, jak jej hodláte řešit.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Loukotovi a prosím pana ministra obrany Miloslava Výborného, aby se ujal slova.
Ministr obrany ČR Miloslav Výborný: Pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, pane poslanče, především bych vám jako interpelujícímu poslanci v této chvíli skutečně rád poděkoval za to, že nepodáváte interpelaci ve věci nespecifikované, ale že jste korektně dopředu na začátku schůze upozornil, že budete interpelovat v záležitosti této vojenské střelnice. Tak je to, myslím, správné, protože to také dovoluje mně, abych vám potřebné konkrétnější interpelace i dnes ústně v rámci interpelací podal a eventuálně, budete-li si to přát, i abych vám tyto informace doplnil, k čemuž jsem samozřejmě otevřen, neboť jako poslanec na informace máte přednostní právo.
Je pravdou, že střelnice, kterou jste zmínil, má jisté problémy, které jste stručně naznačil. Tato vojenská střelnice je skutečně používána nyní přibližně průměrně čtyři dny v měsíci, a to pro ruční zbraně, pro deset okolních vojenských útvarů. Střelnice byla zřízena počátkem šedesátých let a tehdy Okresní národní výbor v Jihlavě svým pravomocným a dnes samozřejmě dávno také vykonatelným rozhodnutím - bylo vydáno 18. října 1960 pod číslem jednacím F1/1960 - jednak vyslovil stavební uzávěru na prostor, kde se střelnice nachází a jednak stanovil ochranné pásmo střelnice. Soudím, že to bylo rozumné opatření, že konec konců obecně je vždy třeba, zřizuje-li se jakákoli střelnice, stanovovat ochranná pásma. Totiž jakýkoli jiný postup by mě jako občana tohoto státu znepokojoval.
Pozemky v ochranném pásmu jsou nyní po privatizaci využívány třemi podniky. Vy jste zmínil jeden z těchto podniků, jmenoval jste společnost s ručením omezeným Niva Vílánec; nechtěl jsem ten podnik jmenovat, ale když už jste tak učinil vy, není důvodu, proč bych nepotvrdil i vaše slova, že totiž právě ve vztahu pouze k tomuto jednomu podniku, který hospodaří na pozemcích v ochranném pásmu zmíněné střelnice, existují některé záležitosti, které nejsou v této chvíli ani věcně, ani právně určitým způsobem dořešeny. Já tedy v tomto směru potvrzuji i to, že je třeba tyto záležitosti řešit.
Pravdou je, počátkem tohoto roku se vámi zmíněná společnost s ručením omezeným obrátila na velitele posádky v Jihlavě s dopisem, ve kterém oznámila, že od 1. července letošního roku nebude souhlasit s žádným omezením vstupu svých zaměstnanců na pozemky, které jsou v ochranném pásmu této střelnice, jež bylo - jak jsem vám již sdělil - zřízeno oním pravomocným rozhodnutím OMV v Jihlavě. To ona společnost začátkem tohoto roku veliteli posádky Jihlava sdělila. Současně vyslovila také - řekněme - podmínku, že pro další možnosti dohody s vojenskou správou klade tato společnosti na jednací stůl požadavek zaplacení deseti tisíc Kč kdy nebudou moci její zaměstnanci na pozemky v ochranném pásmu střelnice vstupovat. Dohoda do této chvíle, pravda, uzavřena nebyla. A já potvrdím v rámci vaší informace, že došlo k nepříjemnému incidentu, který ovšem nikterak nevyvolala armáda ČR.
22. srpna letošního roku, jak jsem si nechal doložit, probíhala komplexní kontrola této střelnice tehdejším velitelem II. armádního sboru generálporučíkem ing. Františkem Podešvou, CSc. V rámci této kontroly do cílové plochy střelnice vjeli a pohybovali se v této ploše někteří zaměstnanci s. s r. o. Niva Vínálec. V důsledku toho musely být samozřejmě všechny přípravné práce ke střelbě zastaveny, neboť by mohlo dojít k ohrožení zdraví a životů zmíněných zaměstnanců a nic takového nelze připustit.
Velitel druhého armádního sboru generálporučík Podešva mně na základě toho požádal svým dopisem čj. 41006/28, abych z úrovně ministra obrany napomohl řešit po právní stránce takto nastalou situaci, která je neblahá pro Armádu ČR a pravděpodobně velmi složitá a zřejmě i neblahá z pohledu oné společnosti s ručením omezeným, přičemž znovu připomínám, že v této chvíli není problém s dalšími dvěma společnostmi, které také mají pozemky v ochranném pásmu uvedené střelnice. Na základě tohoto požadavku bývalého velitele druhého armádního sboru jsem uložil náčelníkovi generálního štábu, aby potřebné podklady mně dodal, abych v této věci mohl svým podřízeným patřičné úkoly uložit. Termín, kdy má náčelník generálního štábu zaujmout své stanovisko k požadavkům, které byly vzneseny, kdy se má vyjádřit k tomu, oč žádal bývalý velitel druhého armádního sboru, je 3. října 1996, čili ještě dnes. Do této chvíle jsem, pravda, do sněmovny jeho vyjádření neobdržel. Předpokládám, že mám toto vyjádření ve svém úřadě. O věci jsem se také nechal podrobně informovat generálporučíkem ing. Kubou, který je, jak jistě víte, inspektorem pozemních vojsk Armády ČR.
V tuto chvíli, pane poslanče, na vaši ústní interpelaci odpověděl jsem způsobem, který je podle mého mínění vyčerpávající a jak znovu opakuji, jsem připraven případné podrobnější vaše otázky doplnit podrobnější odpovědí. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu ministru obrany Miloslavu Výbornému a táži se pana poslance Loukoty, chce-li vznést doplňující dotaz.
Poslanec Milan Loukota: Ne. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Také děkuji, to znamená, že další interpelaci přednese pan poslanec Miroslav Sládek na ministra spravedlnosti Jana Kalvodu ve věci "nespecifikováno - 1". Připraví se pan poslanec Martin Smetana, který se chystá interpelovat ministra obrany Miloslava Výborného. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Miroslav Sládek: Pane předsedající, dámy a pánové, pro úplnost, přesto, že to zde již zaznělo, bych rád ukázal na kameru dva materiály, které podle mého názoru prokazuji dostatečné napojení ODS na státní správu a samozřejmě potom vyvolávají v návaznosti množství podezření. Já to opakuji jenom pro úplnost, pokud tady pan ministr spravedlnosti nebyl.
Moje otázka na ministra spravedlnosti je ta, zda se mu to zdá normální, správné, zda mu na tom přece jen není něco podezřelého, na takovémto napojení Občanské demokratické strany na státní správu a přímo podezřelých okolnostech tisku státních volebních materiálů a propagačních materiálů ODS. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Sládkovi a prosím ministra spravedlnosti Jana Kalvodu, aby využil svého práva odpovědět na interpelaci.