Poslanec Josef Pavela: Pane předsedající,
pane předsedo, paní poslankyně, páni
poslanci, dovolte mi, abych v zastoupení předkladatelů
uvedl ve druhém čtení návrh zákona
o advokacii.
Dosud platná právní úprava postavení
a činnosti advokátů a orgánů
advokacie je obsažena v zákoně ČNR č.
128/1990 Sb. o advokacii a krátce na to byl přijat
zákon ČNR 209/1990 Sb. o komerčních
právnících a právní pomoci
jimi poskytované.
Navrhovaný zákon přizpůsobuje úpravu
výkonu advokacie v mezidobí přijatým
právním úpravám a zakotvuje jednotnou
úpravu poskytování právních
služeb. Nejedná se však o mechanické přeřazení
komerčních právníků do advokacie.
Čtyřletá aplikace zákona o advokacii
a zákona o komerčních právnících
přinesla v praxi řadu problémů, na
které návrh reaguje podrobnější
právní úpravou.
Cílem návrhu je mj. právní úpravu
advokacie modernizovat a v té souvislosti ji co nejvíce
přizpůsobit mezinárodním úpravám
a promítnout do ní zásady kodexu chování
advokátů Evropských společenství
z roku 1988.
Navrhovaný zákon je možno považovat za
součást legislativních změn směřujících
ke zlepšení fungování justice, protože
podstatná část právních služeb
advokátů a komerčních právníků
spočívá v zastupování u soudu
či v obhajobě v trestním řízení.
Je třeba právně zajistit zvýšenou
ochranu těch, jimž jsou tyto služby poskytovány,
jejich rovnost před zákonem a plné respektování
některých jejich práv a zájmů.
Proto musí být stanoveny zvláštní
podmínky a povinnosti pro výkon advokacie jako např.
zvýšená majetková odpovědnost,
vyloučení některých forem podnikání,
výrazné omezení možností uzavírání
pracovních poměrů, povinnost poskytnout ve
stanovených případech právní
službu mimosmluvně nebo některá omezení
soutěžního práva. Zásadní
otázkou je dodržování zvláštních
povinností a omezení při výkonu advokacie.
Dohled nad tím svěřuje stát komoře,
kterou k tomuto účelu vybavuje přesně
vymezenou pravomocí s tím, že její závažná
rozhodnutí jsou přezkoumatelná soudem.
Působení stavovské organizace má dále
zajistit jednotný režim poskytování
právních služeb a dohled nad jejich kvalitou,
zabezpečení stavovské kázně
a umožnit poskytování povinných služeb
v oblasti ochrany práv. Úprava advokátní
samosprávy vychází z nezbytnosti zabezpečit
nezávislost advokáta při výkonu jeho
povolání tak, aby se práva a zájmy
jeho klientů nemohly dostat do střetu se zájmy
těch osob nebo orgánů, na nichž by byl
advokát nějakým způsobem závislý.
Advokát musí být zbaven obav z možné
újmy nebo postihu v souvislosti s prosazováním
nebo obhajobou práv svých klientů i v tom
případě, že je chrání
proti státu nebo jeho orgánům. Ochrana proti
případným excesům při výkonu
samosprávy musí být zajištěna
nejen mocí soudní, jak bylo uvedeno výše,
ale i mocí výkonnou.
Návrh proto zakotvuje v páté části
působnost ministra spravedlnosti jako představitele
výkonné moci. Profesní předpisy budou
podléhat z hlediska jejich zákonnosti dohledu ministra
spravedlnosti, který je navíc oprávněn
podat návrh na vyškrtnutí advokáta ze
seznamu advokátů a na pozastavení činnosti
advokáta. Je též oprávněn vystupovat
v kárném řízení proti advokátům
jako kárný žalobce a jmenuje členy zkušební
komise pro advokátní a uznávací zkoušky.
Návrh zákona proto zakotvuje ingerenci státu
a jeho orgánů v maximální možné
míře. Návrh zákona si nevyžádá
nároky na pracovní síly ani na státní
rozpočet. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Pavelovi. Tento návrh jsme v prvním
čtení přikázali k projednání
ústavně právnímu výboru a výboru
petičnímu, pro lidská práva a národnosti.
Usnesení těchto výborů byla rozdána
jako sněmovní tisky 1920/3.
Nyní žádám, aby se postupně ujali
slova zpravodajové obou výborů. Nejprve paní
kolegyně Anna Röschová.
Poslankyně Anna Röschová: Pane místopředsedo,
pane předsedo, dámy a pánové, ústavně
právní výbor projednal tisk 1920 a pozměňovací
návrhy, které drtivou většinou přijal,
předložil sněmovně ve svém usnesení,
které bylo rozdáno pod tiskem 1920/3.
Pozměňovací návrhy doporučuji
vaší pozornosti a jsem pověřena výborem,
abych tisk, návrh zákona o advokacii, sněmovně
doporučila ke schválení v duchu pozměňovacích
návrhů, které máte v usnesení
ústavně právního výboru. Snad
jedině já osobně mám výhrady
k jedinému pozměňovacímu návrhu.
Myslím, že mohu mluvit i za předkladatele,
a to je pozměňovací návrh pod bodem
3. Vím, že to asi nepatří do druhého
čtení. Hlasovat budeme až ve třetím
čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
paní poslankyni Röschové. Prosím pana
kolegu Jaroslava Ortmana jako zpravodaje petičního
výboru, aby se ujal slova.
Poslanec Jaroslav Ortman: Vážený pane
předsedo, vážený pane místopředsedo,
jako zpravodaj výboru petičního, pro lidská
práva a národnosti jsem povinen vás seznámit
s usnesením č. 289 z 63. schůze konané
24. ledna 1996. Než tak učiním, jsem povinen
vám sdělit podle zákona, který schválil
tento Parlament, že já jsem zapsán v seznamu
advokátů České advokátní
komory, avšak na moji žádost Česká
advokátní komora přerušila výkon
advokacie vůči mé osobě po dobu výkonu
mandátu.
A nyní k věci. Výbor petiční,
pro lidská práva a národnosti po úvodním
výkladu předkladatele poslance Pavely a zpravodajské
zprávě poslance Jaroslava Ortmana a po rozpravě
vyslovil jednomyslně souhlas s předloženým
návrhem s tím, že doporučuje účinnost
zákona k 1. 7. 1996. Dále mě zmocnil, abych
s tímto usnesením seznámil schůzi
Poslanecké sněmovny.
Jako zpravodaj doporučuji, aby Poslanecká sněmovna
schválila tento návrh. Považuji jej za návrh
vyvážený, doslova měřený
lékárnickými vahami, který odstraňuje
dualismus mezi advokátní komorou a mezi komerčními
právníky. Myslím si, že i ve vztahu
k Ministerstvu spravedlnosti je tento návrh zcela přesný.
Proto výbor petiční, pro lidská práva
a národnosti z tohoto hlediska nepředložil
žádný pozměňovací návrh
a pokud jde o návrhy z ústavně právního
výboru, já jako zpravodaj se s výjimkou onoho
bodu, který tady paní poslankyně Röschová
zmínila, tj. bodu 3, k těmto návrhům
připojuji. Ten bod 3 považuji za nesmyslný.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Ortmanovi a otevírám rozpravu, nejprve
její obecnou část, do které se jako
první přihlásil pan poslanec Kačenka.
Poslanec František Kačenka: Pane předsedající,
pane předsedo, kolegyně, kolegové. Úvodem
považuji za správné říci, že
nejsem členem ani advokátní komory, ani Komory
komerčních právníků. Z toho
plyne, že nemám žádný osobní
zájem na tom, aby zákon byl přijat či
zamítnut. Podotýkám, že jsem pro samosprávu,
a to jak profesní, tak i územní, ale musí
tvořit určitý systém, nemůže
se jednat o rozpor s obecnou úpravou.
Dnes ve druhém čtení projednáváme
zákon o advokacii, který si klade za cíl
odstranit dvoukolejnost zákonné úpravy spojené
s poskytováním právní pomoci. Jde
o úpravu, jejíž přijetí vláda
nedoporučila. Musím říci, že,
ač nerad, se stanoviskem vlády souhlasím,
a to hned z několika důvodů. Především
je tomu tak proto, že jde o návrh prokazatelně
zpracovaný Českou advokátní komorou,
do Parlamentu zaslaný faxem, který poslanci předkladatelé
nejenže nepřepsali, ale dokonce ani nepovažovali
za slušné odstranit na str. 19 faxovou značku.
Také jaksi pozapomněli na jednu podstatnou záležitost,
zda komerční právníci, kterých
se uvedené rušení a převádění
týká, s touto úpravou a postupem souhlasí.
V neposlední řadě se jedná o úpravu
neúplnou, která sice k termínu nabytí
účinnosti tohoto zákona ruší
živnostenská oprávnění vydaná
podle živnostenského zákona, nadále
ale ponechává toto ustanovení v platnosti,
takže živnostenské úřady budou
moci povolení vydávat i nadále.
Před časem bych možná s předneseným,
po předchozím kladném vyjádření
Komory komerčních právníků,
navrženým řešením souhlasil. Dnes
právě pro jeden závažný důvod,
kterým je povinné členství v komoře
jako podmínka pro výkon povolání,
souhlasit nebudu.
Někteří z vás si jisté vzpomínáte,
jak jsme v této sněmovně v roce 1990 přijali
zákony o advokacii a komerčních právnících
a byli jsme pyšni na to, že po čtyřiceti
letech nesvobody opět dojde k privatizaci některých
povolání, za minulého režimu vyhrazených
státu a jeho orgánům. Cílem našeho
snažení bylo, aby část úkolů,
které stát dosud vykonával, byla přenesena
na stavovská zájmová sdružení
a územní samosprávu a tím se občané
v co nejširší míře zapojili do
správy věcí veřejných. Věřili
jsme, že tu stát bude pro občana, nikoliv občan
pro stát.
Po letech, které od té doby uplynuly, již v
mnohé z toho, v co jsme tehdy věřili, nevěřím.
Jen málo z toho, co jsme tehdy společně prosazovali,
došlo naplnění. Za šest roků byla
státní moc tak centralizována, že to
nemá v Evropě obdobu. Jako jedna z mála zemí
členů Rady Evropy jsme ani nepřijali Evropskou
chartu místní samosprávy. Také stavovská
zájmová sdružení se nestala tím,
čím jsme je chtěli mít. Stát
na ně nepřenesl žádné významnější
pravomoci, takže jsou jen přívěskem,
který má dodat zdání demokracie, našemu
státním zřízení.
V oblasti podnikání byla nastoupena cesta co nejliberálnějšího
přístupu, takže každý, kdo splňuje
zákonem stanovené podmínky a požádá
o živnostenské povolení, dostane ho. Strany
vládní koalice ve snaze uchovat silné postavení
státu u většiny dalších stavovských
zájmových sdružení prosadily nepovinné
členství, čímž je postavily na
roveň ostatních zájmových sdružení.
Jakákoliv zákonná úprava je tedy zbytečná.
Komory dnes nevytvářejí podmínky pro
to, aby co nejvíce subjektů splňujících
zákonem stanovené podmínky mohlo vedle sebe
vykonávat stejnou činnost či povolání
ve vzájemné konkurenci a při dodržování
pravidel slušného chování. Naopak se
chovají jako středověké cechy, jejichž
cílem bylo nikoho mezi sebe nepřipustit, aby je
v daném oboru podnikání neohrožoval.
Zcela ze stejného soudku je i lpění na zachovávání
institutu advokátního koncipienta. Je to amorální
ustanovení, které nutí každého,
kdo chce požádat o zapsání do seznamu
advokátů, aby tři roky předem vykonával
právní praxi u advokáta. Je to nejen opatření
diskriminující osoby se stejným vzděláním,
ale nepřímo i říká, že
právnické fakulty nedokáží připravit
své absolventy pro výkon povolání.
Institut sám patří do zákonů
středověkých, nikoliv do zákona z
konce 20. století, který přijímá
parlament hlásící se k liberálním
hodnotám.
S ohledem na výše uvedené skutečnosti
je navržená právní úprava výjimkou
z obecného systému a měla by mít proto
své logické opodstatnění. Souhlasím
s předkladateli, že poskytování právních
služeb má svá specifika a v některých
případech - nikoliv ve všech - je nutné
stanovit zvláštní podmínky a povinnosti.
Podle mne se jedná jen o ty případy, které
má na mysli článek 40 Základní
listiny práv a svobod, se kterým je spojena nutná
obhajoba. Souhlasil bych s tím, aby ze zákona za
občany musela jednat osoba s právnickým vzděláním
již u odvolacího soudu. Pro tyto případy
je na místě existence zájmového stavovského
sdružení s povinným členstvím.
Ve všech ostatních případech poskytování
právní pomoci jsou jakákoliv další
omezení zbytečná a jdou proti duchu této
doby, jdou proti svobodnému jednání občana.
Občan totiž má možnost takovýto
právní úkon provést sám. Výsledný
efekt navržené právní úpravy
v tomto rozsahu je stejně nesmyslný, jako kdyby
jiný zákon držiteli řidičského
oprávnění přikazoval, že s ohledem
na specifika silničního provozu může
být řidič z povolání pouze
ten, kdo je současně členem stavovské
komory řidičů.
Jak vyplývá z důvodové zprávy,
mělo konstituování Komory komerčních
právníků jako zvláštní
profese umožnit plynulé začlenění
dosavadních podnikových právníků
do sféry podnikání v oblasti právních
služeb, zejména v té části, která
nevyžaduje regulaci. Předložený vládní
návrh zákona je dokladem toho, že podnikoví
právníci se již do tohoto života začlenili.
Proto přišel čas nastoupit cestu liberálnějšího
přístupu k podnikání v této
oblasti, nikoliv k jejímu dalšímu omezování.
Dojde-li k zúžení rozsahu předmětu
právní úpravy jen na případy
nutné obhajoby a případy, kdy je občan
ze zákona povinen nechat se zastupovat před soudy
či jinými státními orgány,
návrh zákona podpořím. Nestane-li
se tak, vidím vhodnější řešení
v tom, že povinné členství v Komoře
komerčních právníků bude nahrazeno
členstvím nepovinným a poskytování
právní pomoci bude nadále poskytováno
jen za podmínek stanovených živnostenským
zákonem.
V souladu s § 93 odst. 2 navrhuji, aby Poslanecká
sněmovna po obecné rozpravě přijala
usnesení, kterým tento návrh zákona
zamítne. Nebude-li toto usnesení přijato,
navrhuji další usnesení následujícího
znění: Poslanecká sněmovna po rozpravě
vrací návrh zákona o advokacii ústavně
právnímu výboru k novému projednání.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji.
Nejprve návrh na zamítnutí. V případě,
že neprojde, tak návrh na vrácení výboru.
Kdo se dále hlásí do obecné rozpravy?
Nikdo. Rozpravu končím.
Před otevřením podrobné rozpravy musíme
rozhodnout o návrzích, které byly právě
předneseny.
Dovolte, abych vás odhlásil a požádal
vás, abyste se znovu zaregistrovali.
Pan kolega Kačenka přednesl návrh na zamítnutí
návrhu zákona.
Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko
- hlasování č. 185.
Kdo je proti? Tento návrh nebyl přijat poměrem
hlasů 14 pro, 58 proti.
Dalším hlasováním rozhodneme o návrhu
na vrácení zákona výborům k
novému projednání. Kdo je pro tento návrh,
ať zvedne ruku a stiskne tlačítko k hlasování
č. 186.
Kdo je proti?
Ani tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů
16 pro, 61 proti.
Otevírám podrobnou rozpravu, do které se
jako první přihlásil pan poslanec Kašpárek,
kterého prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Miroslav Kašpárek: Vážený
pane předsedající, vážený
pane ministře, vážené dámy a
páni poslanci, k předloženému návrhu
zákona o advokacii mi dovolte 3 pozměňovací
návrhy.
Za prvé: v § 5, odst. 1 písm. d, navrhujeme
vypustit uvedený text a nahradit jej následujícím
textem:
Kdo nebyl soudně trestán, nebo jehož trest
vynesený soudem byl pravomocně zahlazen.
Odůvodnění: stávající
text nepovažujeme za vhodný, jelikož tzv. důvodné
pochyby o občanských a morálních předpokladech
připouštějí výklad velice subjektivní.
Za druhé: V § 14, odst. 3, navrhujeme vypustit druhou
část věty za středníkem. §
14, odst. 3, by tedy zněl:
Advokáti, kteří jsou účastníky
sdružení, musí mít společné
sídlo.
Odůvodnění: stávající
znění je v rozporu s občanským řádem.
Za třetí: § 38, odst. 1 písm. b: navrhujeme
stávající znění doplnit za
středníkem následujícím textem:
Případně srovnatelné vzdělání
na zahraniční právnické fakultě,
pokud toto vzdělání bylo uznáno Ministerstvem
školství jako rovnocenné.
Odůvodnění: již nyní se na řadu
advokátních kanceláří v Praze
obracejí absolventi např. německých
či francouzských právnických fakult
se žádostí o získání pracovního
poměru v české advokacii, což zatím
není možné. Do budoucna by to možné
bylo po složení advokátní zkoušky
před Českou advokátní komorou v českém
jazyce. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Kašpárkovi. Prosím, aby předal
svůj návrh písemně zpravodajce.
Kdo se dále hlásí do podrobné rozpravy?
Nikdo. Proto ji končím. Tím jsme projednali
tento bod.
Pan poslanec Pavela se hlásí se závěrečným
slovem po rozpravě druhého čtení.
Poslanec Josef Pavela: Pane předsedající,
chtěl bych upřesnit to, co říkala
paní zpravodajka v souvislosti s vyjádřením
k návrhu ústavně právního výboru.
Po konzultaci s ostatními předkladateli je možno
souhlasit se všemi připomínkami a pozměňovacími
návrhy tohoto výboru s výjimkou dvou bodů.
Paní poslankyně Röschová tady jeden
bod řekla, je to bod č. 3. Bezprostředně
tohoto problému se dotýká také bod
č. 10. S těmito dvěma body za předkladatele
nemohu souhlasit. Jinak s usnesením ústavně
právního výboru ano.
K ostatním návrhům se vyjádříme
před zahájením třetího čtení.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji.
Tím jsme projednali další bod našeho pořadu
- bod č. 89. Děkuji panu poslanci Pavelovi a paní
poslankyni Röschové.
Dalším bodem je
Pan poslanec Janeček se hlásí o slovo.
Poslanec Josef Janeček: Pane předsedající,
dámy a pánové, vzhledem k tomu, že podle
§ 93 jednacího řádu musí vystoupit
zpravodaj výboru, který je však z rozhodnutí
organizačního výboru mimo území
republiky a tedy nemůže tuto povinnost splnit, doporučuji
přeložení na příští
schůzi. Jeví se to vhodné i z toho důvodu,
že obdobnou problematikou se zabývají i vládní
návrhy a bude možné a vhodné obě
koncepce porovnat.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Janečkovi.
Kdo je pro, abychom bod č. 90 přesunuli na březnovou
schůzi? Kdo je proti? Jedná se o hlasování
č. 187.
Tento návrh byl schválen poměrem hlasů
75 pro, nikdo proti.
Dalším bodem je
O úvodní slovo žádám předkladatele
poslance Richarda Mandelíka.
Poslanec Richard Mandelík: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
budu stručně rekapitulovat, oč v této
novele jde.
Zákon o auditorech a Komoře auditorů z rok
u 1992 stanovil, že ti, kteří byli auditory
v této době, musí složit podle nového
zákona zkoušky před Komorou do dubna 1996.
Ukázalo se být neúčelným trvat
na tomto ustanovení a tento návrh zákona
podmínku vypouští, aby nevnášel
nejistotu do této profese.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji.
Tento návrh jsme v prvním čtení přikázali
k projednání rozpočtovému výboru.
Usnesení výboru bylo rozdáno jako sněmovní
tisk 1961/2.
Nyní žádám zpravodaje výboru
poslance Jana Vraného, aby se ujal slova. Tuto roli sehraje
pan poslanec Vačkář. Předem mu děkuji.
Poslanec Jiří Vačkář: Pane
předsedající, pane předsedo, kolegyně
a kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil
s tímto usnesením. Vzhledem k tomu, že bylo
rozdáno písemně, nebudu ho číst
doslova.
Rozpočtový výbor po projednání
doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu,
aby návrh poslance Richarda Mandelíka ve vydání
zákona, kterým se mění a doplňuje
zákon ČNR 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře
auditorů ČR (sněmovní tisk 1961),
schválila beze změn.
Za druhé zmocňuje předsedu a zpravodaje,
aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou
sněmovnu.
Tím tedy doporučujeme, aby tento návrh byl
schválen.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
a otevírám obecnou rozpravu, kterou končím,
protože se nikdo nepřihlásil. Otevírám
podrobnou rozpravu, kterou končím z podobného
důvodu.
Dámy a pánové, tím jsme projednali
bod č. 91 a můžeme se pustit do dalšího
bodu, což je
I zde se jedná o druhé čtení. O úvodní
slovo žádám předkladatele pana poslance
Josef Křížka.
Poslanec Josef Křížek: Vážený
pane předsedající, kolegyně a kolegové,
jenom velmi stručně bych chtěl připomenout,
že se jedná o novelu zákona ČNR č.
357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací
a dani z převodu nemovitostí. Jedná se o
první převody mezi osobami blízkými,
o osvobození od této daně. Chtěl bych
při této příležitosti poděkovat
poslancům rozpočtového výboru, kteří
se danou novelou zabývají. Chtěl bych vás
také požádat o podporu této novely.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Křížkovi a žádám
zpravodaje výboru pana poslance Mandelíka, aby se
ujal slova.
Poslanec Richard Mandelík: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
tento návrh zákona projednal rozpočtový
výbor, doporučil ho ke schválení se
změnami, které vám byly rozdány. Já
nebudu k tomu více dodávat, neboť jde o velmi
jednoduchou novelu.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji.
K předloženému návrhu zákona
otevírám rozpravu - obecnou část,
kterou uzavírám, protože se do ní nikdo
nepřihlásil. Otevírám podrobnou rozpravu,
kterou uzavírám ze stejného důvodu.
(Projevy protestu v sále.) Velmi se omlouvám, písemnou
přihlášku nemám. Pan poslanec Tomáš
Ježek se hlásí do podrobné rozpravy.
Poslanec Tomáš Ježek: Vážený
pane místopředsedo, mám jeden drobný
pozměňovací návrh, který se
týká § 20 odst. 6, kde se hovoří
o osvobození od daně darovací. Připojuje
se bod e), který zní: "Prostředky poskytnuté
fyzickou nebo právnickou osobou na zvýšení
nebo změnu kvalifikace, studium, léčení,
úhradu sociálních služeb nebo na zakoupení
pomůcky pro zdravotně postižené, stejně
jako přímé poskytnutí takové
pomůcky." Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Ježkovi. Kdo se dál hlásí
do podrobné rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu končím.
Tím jsme ukončili projednávání
tohoto bodu. Děkuji panu poslanci Křížkovi
a panu poslanci Mandelíkovi.
Dalším bodem je
I zde se jedná o druhé čtení. O úvodní
slovo žádám předkladatele pana poslance
Jiřího Drápelu.
Poslanec Jiří Drápela: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, dámy a pánové, dovolte
mi, abych ve stručnosti uvedl druhé čtení
poslaneckého návrhu zákona o státních
svátcích, svátcích a památných
a významných dnech České republiky,
sněmovní tisk 1969.
Předkladatelé ve svém návrhu podávají
ucelený a komplexní návrh tohoto zákona,
neboť původní zákon č. 93 z roku
1951 o státních svátcích a dnech pracovního
klidu (atd.) byl do dnešního dne novelizován
již sedmkrát a je načase, aby byla přijata
nová komplexní norma. Jelikož v loňském
roce byly dle původního jednacího řádu
projednány zásady tohoto zákona ve čtyřech
výborech, vycházeli předkladatelé
při jeho tvorbě zejména z připomínek,
které byly tehdy k zásadám vyřčeny.
Z toho důvodu lze předložený návrh
považovat za vyvážený kompromis, přijatelný
pro většinu členů sněmovny.
Po prvním čtení návrhu tohoto zákona
v Poslanecké sněmovně jsem byl písemně
upozorněn, že státní svátek 8.
květen by měl být dnem osvobození
od nacismu a nikoli od fašismu, neboť jsou to dva diametrálně
odlišné pojmy, které bývají často
zaměňovány, přestože Česká
republika byla osvobozena od německého nacismu a
nikoli od italského fašismu. Z toho důvodu
budu v podrobné rozpravě navrhovat, aby tato připomínka
byla akceptována a zároveň ji podám
jako pozměňovací návrh.
Rovněž jsem byl vyzván, aby mezi svátky
byl zařazen i Velký pátek, který je
svátkem ve třinácti zemích Evropy.
Nic proti tomu, ale po dohodě předkladatelů
jsou navrhovány pouze tři dny nových svátků,
neboť předkladatelé se domnívají,
že třinácti dny státních svátků
a svátků se Česká republika může
přiblížit evropskému průměru,
který tvoří čtrnáct dnů.
Co se týká památných dnů, vzbudilo
částečnou pochybnost zařazení
9. března 894, to je dne úmrtí velkomoravského
panovníka Svatopluka I., zdali je toto datum věrohodné.
Troufám si tvrdit, že ano, neboť je uvedeno v
tzv. Dukljanské kronice v Chorvatsku, a to jak v latinské,
tak i ve staroslovjenské verzi. Navíc je toto datum
potvrzeno celou řadou kronikářských
záznamů západoevropské provenience.
Nejpřesněji je doloženo datem pohřbu
krále Svatopluka, které uvádí tzv.
Benediktinské menelogium k 11. březnu 894, což
jasně dokládá běžnou církevní
praxi, že zesnulý byl vždy pohřben třetí
den po úmrtí. Není tedy důvodu k pochybnostem
o správnosti data úmrtí krále Svatopluka.
Jak jsem řekl, jelikož jde o normu komplexní,
doporučuji Poslanecké sněmovně návrh
zákona ke schválení. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Drápelovi. Konstatuji, že tento návrh
jsme v prvním čtení přikázali
k projednání výboru pro vědu, vzdělání,
kulturu, mládež a tělovýchovu. Usnesení
výboru bylo rozdáno jako tisk 1969/2. Prosím
nyní zpravodaje výboru pana poslance Koronthályho,
aby se ujal slova.
Poslanec Vladimír Koronthály: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, dámy a pánové, jak
už bylo řečeno, výbor pro vědu,
vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu
projednal tento poslanecký návrh zákona o
státních svátcích, svátcích
a památných a významných dnech České
republiky a přijal doporučující usnesení,
které vám bylo rozdáno pod č. 1969/2.
Toto usnesení přijal dne 24. 1. 1996. Doporučil
sněmovně vyslovit souhlas s tímto návrhem
zákona s jednou připomínkou týkající
se § 5. Vzhledem k tomu, že usnesení vám
bylo rozdáno, je možno toto považovat za první
pozměňovací návrh. Myslím,
že je možno otevřít rozpravu.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu zpravodaji Koronthálymu a otevírám obecnou
rozpravu k tomuto návrhu zákona. Do obecné
rozpravy se hlásí pan poslanec Exner, prosím,
aby se ujal slova.
Poslanec Václav Exner: Dámy a pánové,
dovolte mi, abych ve shodě s názorem vlády
bez bližšího zdůvodňování
navrhl, aby ve druhém čtení byl předložený
návrh zákona zamítnut.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji.
Kdo se dále hlásí do obecné rozpravy?
Pan poslanec Robert Dostál. Prosím, aby se ujal
slova.
Poslanec Robert Dostál: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, dovolte mi jen krátkou poznámku.
Předložený návrh zákona není
úskokem opozice ve smyslu zpopularizovat zatím své
druhotné postavení, ale je reálnou odůvodněnou
předlohou toho, co je respektováno v demokratickém
světě a co zde občan přijímá
jako samozřejmé opatření sloužící
jeho potřebám. Byl bych velmi potěšen,
kdyby se tato samozřejmost projevila při hlasování
poslanců v této sněmovně. Děkuji
za pozornost.