Čtvrtek 15. února 1996

7. den schůze (15. února 1996)

Přítomni:

Předseda PSP M. Uhde, místopředseda PSP J. Vlach, místopředseda PSP J. Kasal, místopředseda PSP K. Ledvinka a 156 poslanců.

Za vládu České republiky: předseda vlády V. Klaus, místopředseda vlády a ministr zemědělství J. Lux, místopředseda vlády a ministr financí I. Kočárník, ministr životního prostředí F. Benda, ministr hospodářství K. Dyba, ministr obrany V. Holáň, ministr I. Němec, ministr spravedlnosti J. Novák, ministr vnitra J. Ruml, ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci J. Skalický, ministr zdravotnictví J. Stráský, ministr práce a sociálních věcí J. Vodička, ministr zahraničních věcí J. Zieleniec.

(Schůze byla zahájena v 9.17 hodin.)

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Vážené kolegyně, vážení kolegové, prosím, abyste se zaregistrovali, budeme pokračovat v jednání 39. schůze Poslanecké sněmovny. Zahajuji sedmý jednací den této schůze a všechny přítomné vítám. Za krátké zdržení se omlouvám.

Omluveni na dnešní jednání jsou poslanci: Mach, Uřičář, Macháček, Marvanová, Valach, Řezníček a Čapek. Na dnešní den je omluven také pan poslanec Jiří Hájek, proto nebudeme moci dnes pravděpodobně pokračovat v projednávání bodu 56.

Pak bych vás chtěl požádat nebo se zeptat, zda by bylo námitek proti tomu, abychom po dokončení bodu 83, který byl včera v 21. hodin, nebo krátce po 21. hodině přerušen, jeho projednávání bylo přerušeno, abychom projednali bod č. 100 Smlouva o známkovém právu vzhledem k tomu, že předkladatel pan ministr Dyba je přítomen ve sněmovně a dnes odlétá do zahraničí. Jestli byste souhlasili s touto změnou programu?

Já se ptám ve 180. hlasování - kdo je pro tuto změnu programu? Děkuji. Je někdo proti? (Pan poslanec Opatřil má náhradní kartu č. 30). Hlasování skončilo poměrem hlasů 62 pro, 1 proti. Tato změna byla schválena. Já vám děkuji za pochopení.

Včera jsme k bodu č. 83 ukončili obecnou rozpravu a nyní se o slovo hlásí zástupce navrhovatele k závěrečnému slovu. Ve smyslu jednacího řádu ho žádám, aby se dostavil k mikrofonu.

LXXXVIII.

Návrh poslanců Marka Bendy a dalších na vydání zákona o sídle Parlamentu České republiky, podle sněmovního tisku 1989 - druhé čtení

Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pokusím se shrnout trochu to, co včera zaznělo. Spousta emocí, které zde odezněly - podle mého názoru skoro ani nepřísluší ...

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Promiňte, pane kolego, s faktickou poznámkou se hlásil pan kolega Vyvadil a já jsem nesledoval veškeré dění v sále.

Poslanec Jiří Vyvadil: Já jenom racionálně a prosím, abyste posoudil, jestli je to možné. Ten návrh na odročení, který jsem podával, beru zpět. Čili abyste se nemusel k tomu vyjadřovat.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkujeme. Prosím, máte slovo.

Poslanec Marek Benda: Já děkuji panu kolegu Vyvadilovi. Já se pokusím stručně zareagovat na některé ty výtky, které tady zazněly, nebo na některé ty otazníky, které se objevují. Chtěl bych předeslat, že navrhovatelé a celá skupina lidí, kteří se o to zajímají, se dostávají jakoby do dvou tlaků, které jsou místy mírně protichůdné. Na jednu stranu je nám vyčítána arogance moci - další palác pro Senát apod., vysídlování Malé Strany, na druhou stranu je nám některými nabízen místo Valdštejnského paláce Nostický palác. To je stejná Malá Strana, bydlí tam lidé, dnes je tam 8 bytů, ve kterých někdo bydlí, které bychom museli někam vystěhovat. A jestli mluvíme o vysídlování Malé Strany, tak je to ještě pochybnější návrh. Tady je návrh pouze, aby jedna státní instituce se zaměnila za jinou státní instituci. A dokonce ty plány, které jsem se snažil tady na začátku druhého čtení předestřít, jsou takové, že by se obsazením tak říkajíc Valdštejnského paláce pro Senát měla jeho dispozice zvýšit, jeho atraktivnost pro občany by se měla zvýšit. To za prvé.

Za druhé hodně tady padalo slov o tom, jaké je to vrcholné architektonické dílo, jak dojde k poškození nebo podobně. Myslím, že mnohé vysvětlil pan místopředseda Ledvinka. Nikdo z nás není takový odborník, aby mohl říci, co se může nebo nemůže rekonstruovat. Byla ustavena speciální komise architektů, do které, já říkám, bych ještě doporučoval najmenovat někoho za hlavní město Prahu, resp. za městskou část Praha 1, aby to hlídali z tohoto hlediska. Tito architekti posuzují veškerou projektovou dokumentaci, která je předkládána, a předpokládáme, že budou se vším vyslovovat souhlas. Bez jejich souhlasu se žádné další kroky neprovedou. Ten předběžný plán, který viděli, nepokládají za kulturní barbarství na tom paláci. Předpokládají, že Valdštejnský palác je možné tímto způsobem obývat a že když uvolníme ty čelní prostory, ty zadní prostory stejně vždycky sloužily jako administrativní sídlo, vždycky sloužily jako kanceláře a byly už v době, kdy je Valdštejn stavěl, takto postaveny.

O čem se tady poměrně hodně mluvilo, je ten restituční nárok. Ten je samozřejmě složitější. Navrhovatelé se omlouvají, že o něm nemohli informovat už v prvním čtení, ale udělali jsme všechno pro to, abychom zjistili, zda existuje.

Byl dotaz na Katastru nemovitostí, zda tady není nějaká blokace u příslušných budov. Byl učiněn dotaz na Ministerstvo kultury, zda nevědí o vzneseném restitučním nároku. Oba orgány odpověděly negativně.

Teprve později jsme se dozvěděli, že na Pozemkovém úřadu hl. m. Prahy, kde podle zákona 229 je možné takový restituční nárok vznést, restituční nárok existuje. Já ho nechci vůbec žádným způsobem posuzovat, už jsem to tady řekl včera, že nechci v žádném případě posuzovat oprávněnost nebo neoprávněnost. Četl jsem vám část dopisu pana Ing. Sklenaříka z Magistrátu hl. m. Prahy.

Aby bylo jasné jakým způsobem došlo k přejití na stát, ocituji podle výpisu z pozemkových knih pro katastrální území Malá Strana, které přikládáme:

Podle dekretu prezidenta republiky ze dne 19. 5. 1945 je v této vložce poznamenána podle § 15 národní správa, a to v roce 1945. Podle prohlášení Osidlovacího úřadu a Fondu národní obnovy v Praze bylo dne 6. 8. 1948 vloženo právo vlastnické pro československý stát - Ministerstvo informací a osvěty a bylo vymazáno označení konfiskace v záhlaví vložky. Podle výměru hlavního města Prahy z 28. 11. 1951 byla vymazána poznámka národní správy v položce 12 této vložky.

To jenom proto, aby bylo zřejmé, jaký přechod na stát byl. Nechci komentovat oprávněnost nároku. Předesílám, že právě proto, aby nám nebyla vyčítána arogance mocných, jsme doporučovali, aby bylo vloženo ustanovení, které řekne, že nejsou zpochybněny jiné předpisy. Nejsou zpochybněny. Nechme tyto předpisy, ať si běží podle svého života.

Obavy, které tady ve sněmovně někdy zaznívají, že se do paláce nainvestuje bůhvíkolik miliónů a potom se to vrátí restituentovi, jsou liché. Všechny restituční zákony mají ustanovení o tom, že případné zhodnocení nemovitosti je nutné zaplatit při vydání. Jiná věc jsou nutné opravy. Jak nám řekl pan ministr Tigrid, tyto opravy probíhají a budou nadále probíhat. Není možné, aby neprobíhaly. Peníze do nich stejně půjdou.

Z toho důvodu doporučuji, abychom přikročili k podrobné rozpravě, abychom odmítli návrh na zamítnutí, návrh na vrácení k přepracování, který zde zazněl. Podle mého názoru není v souladu s jednacím řádem a není hlasovatelný.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Bendovi. Prosím zpravodaje pana poslance Holuba, aby se ujal slova.

S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Stodůlka.

Poslanec Zbyšek Stodůlka: Vážený pane předsedající, omlouvám se, ale špatně jsem zaslechl termíny. Mohl by mi to ještě jednou pan kolega Benda zopakovat, jak šly termíny ohledně vložení národní správy zapsání do pozemkové knihy, vlastnictví státu, popřípadě konfiskačního výměru?

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Prosím zástupce navrhovatele.

Poslanec Marek Benda: Dá se to samozřejmě najít ve stenozáznamu. Ještě jednou to zopakuji.

Podle dekretu prezidenta republiky ze dne 19. 5. 1945 je v této vložce poznamenáno podle § 15 národní správa. Podle prohlášení Osidlovacího úřadu a Fondu národní obnovy v Praze bylo dne 6. 8. 1949 vloženo právo vlastnické pro československý stát, Ministerstvo financí a osvěty, a bylo vymazáno označení konfiskát v záhlaví vložky. Podle výměru hlavního města Prahy z 28. 11. 1951 byla vymazána poznámka národní správy v položce 12 této vložky.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Prosím pana poslance Holuba.

Poslanec Josef Holub: Vážený pane předsedající, vážení přítomní, v rozpravě v 18 vystoupeních vystoupilo 13 poslanců, z nichž dva podali návrhy. První z nich byl pan poslanec Vorlíček, který navrhl vrátit tento návrh zákona k dopracování.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Vrátit k novému projednání.

Poslanec Josef Holub: Návrh zněl vrátit k dopracování. Myslím, že je to v rozporu s jednacím řádem.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Ano. Pan poslanec Vorlíček se hlásí zřejmě s upřesněním.

Poslanec Zdeněk Vorlíček: Chtěl bych to upřesnit ve smyslu zamítnout, nebo vrátit k novém projednání.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Budeme hlasovat. Prosím ty, kteří se ještě nezaregistrovali, aby tak učinili. Pan poslanec Libor Novák mladší má náhradní kartu č. 29.

Ve 181. hlasování rozhodneme o zamítnutí tohoto návrhu. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Je to hlasování 181. Kdo je proti? Projednáváme bod 83.

Návrh nebyl schválen poměrem hlasů 40 pro, 52 proti.

Nyní bychom měli hlasovat o druhém návrhu, tzn. vrátit výboru k novému projednání.

Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 182. Kdo je proti?

Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů 41 pro, 49 proti.

Poslanec Josef Holub: Druhým, kdo podal v obecné rozpravě návrh, byl pan poslanec Vyvadil, který navrhl odročení na příští schůzi. Tento návrh vzal po ukončení rozpravy zpět.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Dámy a pánové, zahajuji podrobnou rozpravu, do které se přihlásili poslanci Skočovský, Zemina, Benda. Prosím, aby se pan poslanec Skočovský ujal slova. Pan kolega Vyvadil se hlásí jako další. Značím si ho, není třeba dávat písemnou přihlášku. Prosím pana kolegu Skočovského, aby se ujal slova.

Poslanec Miloš Skočovský: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vzhledem k tomu, že jsou zde různé nejasnosti týkající se umístění Senátu v budovách Valdštejnského paláce a paláců přilehlých, dávám pozměňovací návrh v tomto znění. Navrhuji: za prvé doplnit § 7 odst. 1 textem "sídlem Senátu je Brno."

Původní odst. 1 a odst. 2 přečíslovat.

Za druhé změnit přílohu dvě návrhu zákona, tj. příloha označující objekty Senátu. Odst. 1. Dům čp. 300 Brno 2, Kounicova 44, Zahradníkova 7, číslo parcel 1079/1 až 1079/4, 1080/1 až 1080/4, katastrální území Veveří, v Katastru nemovitostí vedeného u Katastrálního úřadu Brno - město na listu vlastnictví 8 a 5. Další odstavce vypustit.

Proč? U pražských objektů původně uvedených v tisku 1989 se diskutuje několik nejasných a sporných skutečností. Nejsou zcela vyjasněné majetkové poměry. Problematické jsou možnosti přestavby Valdštejnského paláce pro potřeby Senátu bez poškození kulturního a památkového charakteru. Bude vysoká cena oprav a úprav středověkého objektu. Uvažovaná cena 150 milionů Kč za všechno je podle názoru odborníků - a ptal jsem se i odborníků z Hradu, kteří udržují Hradčany - nesmyslná. Z odborného hlediska neobstojí názor, že za tuto cenu je možné Valdštejnský palác a přilehlé paláce zrekonstruovat a zejména upravit pro potřeby Senátu.

Naproti tomu u nově navrhovaného objektu v Brně jde o stavbu ze 30. let, která tehdy byla určena pro Nejvyšší soud. To byla instituce, která je technicky nepříliš vzdálená od potřeb Senátu. Vlastnictví státu je zde jasné a nepochybné. Objekt byl během války využíván vedením SS a gestapa. Po válce byl využíván Národním soudem a od 50. let je doposud Vojenskou akademií, která nyní prochází silně zeštihlujícím procesem. Vojenská akademie se již zčásti stěhuje do Vyškova a tento objekt bude v nejbližších měsících nebo čtvrtletích uvolněn. Tento objekt má zhruba 12 tisíc m2 kancelářských ploch a nejsou zde nutné žádné zásadní rekonstrukce z hlediska věku, sešlosti, úprav apod.

Na základě podrobných expertiz architektů se předpokládá, že by cena úprav tohoto objektu pro potřeby Senátu - tzn. veškeré možné přestavby, nové sítě (mám na mysli počítačové a pod.) - neměla přesáhnout 40 až 50 mil. Kč, a zhruba mezi 80 až 110 mil. Kč by mohla být cena podzemních garáží, které by byly vhodné. Myslíme si, že stejně jako u Valdštejnského paláce musíme myslet trochu dál než na příští rok. V každém případě autoprovoz se bude zhušťovat jak v Praze, tak v Brně. Přinejmenším u Valdštejnského paláce i v Brně bych doporučoval, aby podzemní garáže - tak jako jsou potřebné pro naši Poslaneckou sněmovnu - byly zřízeny. Toto jsou veškeré náklady, které by na to padly. Rozhodně to nebude dělat půl miliardy ani miliardu, na kterou by se daly odhadnout potřeby Senátu ve Valdštejnském paláci.

Proč takový odhad? Náklady, které jsme věnovali do této budovy a souvisejících objektů za posledních 4 - 5 let činí téměř 2 miliardy Kč. Nemyslím si, že Senát je tak méně náročný, že by to dělalo desetinu tohoto. Myslím si, že ty náklady nebudou tak vzdálené, že nebudou o 90% nižší než jsou náklady na Poslaneckou sněmovnu.

Toto vše mě vede k tomu, abych navrhl toto řešení, které neublíží Malé straně, které neublíží provozu v Praze a ušetří silně státní pokladnu. Možné restituční nároky mohou vést k tomu, že skutečně věnujeme stamiliony korun do nějaké stavby, které se nám nevrátí, které budeme muset znovu zopakovat. To, co říkal pan předkladatel není úplná pravda. Samozřejmě pokud se tam provedou opravy, je možné, že tyto opravy tento palác zpět zhodnotí a mohly by se vrátit. Ale pokud se tam provedou přestavby ve prospěch zřízení (v bočních křídlech, jak se uvažuje, mimo hlavní křídlo) prostor potřebných pro Senát, tak toto nový majitel určitě platit nebude. On to nechtěl, nepřeje si to. Přeje si to nepochybně v původním stavu. Myslím si, že toto jsou beznadějně vyhozené prostředky.

Paní a pánové, kolegové, dáváte-li přednost místo centralismu šetření státních peněz, vaše rozhodnutí o umístění Senátu musí být jednoznačné. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Skočovskému a prosím pana kolegu Zeminu, aby se ujal slova.

Poslanec Ondřej Zemina: Vážený pane předsedo, pane místopředsedo, pane ministře, dámy a pánové, dovolte mi, abych navrhl dva krátké pozměňovací návrhy k tisku, který právě projednáváme. Můj první pozměňovací návrh směřuje do § 2, ve kterém navrhuji vypustit v poslední větě slova "spolu s ostatními provozními budovami". Je to upřesnění a zúžení okruhu objektů, které by měly být v budoucnu využívány parlamentem, po hlubším prostudování materiálu jsme zjistili, že tyto budovy nebude parlament potřebovat.

Druhý můj pozměňovací návrh směřuje do přílohy č. 2, ze které by se vypustila čísla parcel 621, 622, 623, 624, 626, 627, 628, 616, 617 a 620, tedy mezi parcelními čísly zůstane pouze číslo 625, tj. pozemek zastavěný domem čp. 155. Všechny ostatní pozemky, které jsou zahradami a nejsou pro provoz budov nezbytné, z tohoto zákona vypadnou a nebudou jeho předmětem.

Dovolte mi však, vážený pane místopředsedo, abych krátce řekl dvě myšlenky. Rád bych vzal zpět to, co jsem řekl na závěr svého včerejšího vystoupení na adresu pana dr. Štulce. Nebylo to ve zlé vůli, bylo to z toho důvodu, že jsem nebyl informován panem kolegou Bendou ani panem místopředsedou Ledvinkou o závěru jednání s výše zmíněným panem doktorem. Domnívám se, že dospělý muž má umět uznat chybu a já se z tohoto místa panu doktorovi omlouvám. Nicméně si dovolím říci ještě jednu větu. Musím se - i když pan ministr kultury zde v tuto chvíli není - ohradit proti tomu, co mi vkládá pan ministr do úst. Ani citát o úřednících a jejich zadnicích, ani o tom, že pan ministr je nekulturní jsem nejenže neřekl, ale ani si to nemyslím. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Zeminovi. Prosím pana poslance Bendu, aby se ujal slova.

Poslanec Marek Benda: Pane místopředsedo, dámy a pánové, já přednesu ten od začátku dne diskutovaný návrh, o kterém říkám, že ho nepokládám za fatální pro sebe. Byl bych raději, kdyby ho zákon obsahoval, abychom nezvyšovali aroganci moci, ale nepokládám ho za fatální pro přijetí nebo nepřijetí. Návrh zní takto: v § 3 se připojuje včetně poznámky 3 tato věta: "Případné restituční nároky, uplatněné podle zvláštních předpisů - odkaz 3 - nejsou tímto ustanovením dotčeny".

A odkaz 3 je např. zákon 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.

Pokládal bych za čistší pro ten zákon, aby tam toto bylo, i když jsem vám již četl vše, co jsem byl schopen k uplatněnému restitučnímu nároku v současné chvíli sdělit v jeho věcnosti. Pokud by tento návrh prošel, tak poznámky č. 3 a 4 je potřeba označit jako poznámky č. 4 a 5. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Bendovi. Prosím pana poslance Vyvadila, aby se ujal slova.

Poslanec Jiří Vyvadil: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já v podstatě naváži na pana předkladatele. Jde vlastně o stejné meritum, stejný problém, pouze s tím, že mám za to, že všechny restituční zákony počítají s dvojí formou, tj. s vydáním a s finanční náhradou. Všechny tyto zákony též upravují varianty, kdy nelze vydat. Je to zcela standardní postup, máme to ve všech zákonech, máme to i v té novele, kterou jsme přijímali, tuším, minulý týden. Jinak řečeno - právě proto, že předkladatel kolega Benda je jedním z nejúspěšnějších ústavních stěžovatelů a právě proto, kdybychom si přijali variantu takovou, že nikdy v životě už nemůže nastat to napadení, tak by potom zase hrozilo, že on by si úspěšně sehnal nějaký počet a napadl by to u Ústavního soudu.

Můj pozměňovací návrh je ten, že do § 2 by se vložil nový odstavec s následujícím textem:

Byl-li podle zvláštních předpisů uplatněn nárok na vydání objektů uvedených v příloze 2, nelze objekty vydat. Oprávněným osobám přísluší finanční náhrada. A to už řeší příslušné předpisy zcela standardním postupem.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Vyvadilovi a končím podrobnou rozpravu. Přerušuji tento bod do té doby, než budou pozměňovací návrhy. Končíme druhé čtení. Projednali jsme bod 83.

Dalším bodem je

LXXXIX.

Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Smlouva o známkovém právu sjednaná v Ženevě 27. října 1994 (sněmovní tisk 1938) - druhé čtení

O úvodní slovo nyní žádám pana ministra Karla Dybu.

Ministr hospodářství ČR Karel Dyba: Pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, v červnu roku 1995 parlament schválil zákon o ochranných známkách. Předložený návrh na ratifikaci Smlouvy o známkovém právu spadá do téže problematiky. Smlouva o známkovém právu, uzavřená na půdě OSN, má jediný cíl - harmonizovat právní předpisy v různých zemích, zjednodušit a urychlit přihlašovací a zápisné řízení o ochranných známkách.

Smlouva, která za Českou republiky byla podepsána s výhradou ratifikace už 28. října 1994, stanoví jednotné formální požadavky pro zápis ochranných známek ve státním rejstříku. Žádné další požadavky již nemohou být uplatňovány. Tím se velmi zjednodušuje vztah mezi podnikatelem a státem při výkonu státní správy v této oblasti.

K účasti České republiky. Ve Smlouvě o známkovém právu se významným způsobem usnadňuje přihlašovatelům získání známkové ochrany jejich známek, a to jak v tuzemsku, tak i v zahraničí.

Smlouva přihlašovatelům především umožňuje ve všech členských zemích na základě jediné přihlášky požadovat zápis ochranné známky výrobku a služeb, které patří do více tříd podle tzv. Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek. Přihlašovatel může též jedinou žádostí požadovat provedení zápisu změn, tj. jména nebo adresy přihlašovatele, majitele ochranné známky nebo zástupce u více přihlášek nebo zápisů najednou. Přihlašovatelé již nadále nebudou povinni předkládat k přihlášce některé doklady, které nejsou pro účely zápisu ochranné známky či pro jeho obnovu rozhodné a jejichž získání bylo často časově náročné a komplikované, např. potvrzení nebo výpis z obchodního rejstříku, doklad o tom, že přihlašovatel vykonává průmyslovou nebo jinou obchodní činnost apod.

Provedení závazků, vyplývajících pro Českou republiku ze Smlouvy, je již zabezpečováno novým zákonem o ochranných známkách, který nabyl účinnosti 1. října 1995. Doporučuji tedy Poslanecké sněmovny tento vládní návrh ke schválení. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi. Tento vládní návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání zahraničnímu výboru. Jeho usnesení bylo rozdáno jako sněmovní tisk 1938. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pan poslanec Jan Kryčer.

Poslanec Jan Kryčer: Pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, je mým úkolem seznámit vás s usnesením zahraničního výboru, který projednal na své schůzi tento návrh zákona, doporučuje ho sněmovně ke schválení ve druhém čtení s tím, že bych navázal na slova pana ministra v tom smyslu, že doplňuji o to, že ten proces není jen zjednodušený, ale hlavně také levnější, protože v okamžiku, kdy podnikatel přihlásí ve smyslu tohoto zákona ochrannou známku na území České republiky a bude mít zájem o její ochranu i v zahraničí, tak automaticky se mu této ochrany dostane i v ostatních smluvních státech, což je nesporně velmi významné z toho důvodu, že většina našich podnikatelů má své zájmy ohraničené velkými státy, především Francií, Británií, Německem a Spojenými státy, a málokdy má zájem chránit známku ve státech, které nejsou účastny této smlouvy. Čili v tom vidím velký význam.

O tom, že to bude skutečně velké urychlení a zjednodušení, není pochyb, protože v Evropské unii takto známkové právo funguje a funguje velmi úspěšně.

Nebudu dále zdržovat sněmovnu a doporučuji jako zpravodaj tento zákon ke schválení sněmovnou ve druhém čtení.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu zpravodajovi a otevírám rozpravu. Rozpravu končím vzhledem k tomu, že se do ní nikdo nepřihlásil. Budeme hlasovat o návrhu usnesení Poslanecké sněmovny, který je součástí předloženého vládního návrhu, tedy vyslovení souhlasu s touto smlouvou.

Kdo je pro toto usnesení, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 183. Kdo je proti?

Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 78 pro, nikdo proti.

Děkuji panu ministru Dybovi a poslanci Kryčerovi. Můžeme zahájit projednávání dalšího bodu.

Dámy a pánové, další ctění poslanci vcházejí do dveří.

Vzhledem k přítomnosti předkladatele přistoupíme plynule rovnou do bodu 85, což je

XC.

Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), a občanský zákoník č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk 1952) - druhé čtení

O úvodní slovo žádám místopředsedu vlády a ministra zemědělství pana Josefa Luxe (jedná se o druhé čtení).

Místopředseda vlády a ministr zemědělství ČR Josef Lux: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovoluji si jménem vlády České republiky vyslovit názor k projednávání této vládní předlohy, kterou jsme předložili tomuto Parlamentu ve výborech.

Tato novela zákona č. 344/1992 Sb., byla projednávána ve výboru ústavně právním, zemědělském a ve výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí.

Se všemi pozměňujícími návrhy souhlasím. Pouze mám výhradu k pozměňujícímu návrhu, který směřuje, ve jménu ústavně právního výboru, k evidenci v katastru nemovitostí ve vztahu k rozestavěným bytům a nebytovým prostorám.

Diskuse se zpravodaji ale vyústila v kompromisní návrh, který předpokládám, že přednese paní zpravodajka, a tento návrh podporuji.

Žádný další spor se v projednávání neobjevil.

Doporučuji poslancům vládní novelu tohoto zákona ve smyslu pozměňujících návrhů přijmout. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi. Tento návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání třem výborům, a to výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, ústavně právnímu výboru a zemědělskému výboru. Usnesení těchto výborů byla rozdána jako sněmovní tisky 1952/1, 2, 3.

Žádám nyní zpravodaje těchto výborů; poslance Antonína Hrazdíru, poslankyni Annu Röschovou a pana poslance Křížka, aby postupně vystoupili.

Poslanec Antonín Hrazdíra: Vážený pane místopředsedo, vážený pane předsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, usnesením Poslanecké sněmovny č. 839 ze dne 8. prosince 1995, byl vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), a občanský zákoník č. 40/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk 1952) přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, ústavně právnímu výboru a zemědělskému výboru.

Chtěl bych podotknout, že po dohodě se zpravodajem ústavně právního výboru předkládám zprávu za výbor pro veřejnou správu i ústavně právní výbor jako zprávu jednotnou.

Jak vyplývá z usnesení uvedených výborů, byl tento vládní návrh zákona doporučen ke schválení. V souladu s ustanovením § 92 a dalších jednacího řádu Poslanecké sněmovny přistupujeme k druhému čtení návrhu zákona. Po obecné rozpravě, pokud v ní nedojde k rozhodnutí sněmovny, že návrh zákona se vrací výborům k projednání, nebo že se zamítá, bude probíhat rozprava podrobná, v rámci které se předkládají k návrhu zákona pozměňovací návrhy, případně jiné návrhy. Pozměňovací návrhy zemědělského výboru vám byly předloženy usnesením výboru č. 252 ze dne 17. ledna a pozměňovací návrhy ústavně právního výboru usnesením výboru č. 377 ze dne 18. ledna 1996. Výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí pozměňovací návrhy nepřijal. V případě, že nevystoupí zpravodaj zemědělského výboru, pak bych na základě této informace doporučil předsedajícímu zahájení obecné rozpravy a následně rozpravy podrobné. Sněmovně bych doporučil v rámci druhého čtení tento zákon doporučit ke schválení. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu zpravodaji Hrazdírovi. Prosím paní kolegyni Röschovou, aby se ujala slova.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP