Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Martinu Chudobovi a otevírám obecnou rozpravu. Nemám do ní žádnou písemnou přihlášku a nevidím, že by se hlásil někdo ze svého místa. Proto obecnou rozpravu uzavírám.

Konstatuji, že nebyl vznesen ani návrh na to, aby byla předloha vrácena předkladateli k dopracování, ani aby byla zamítnuta, tzn., že podle jednacího řádu mohu sněmovně předložit usnesení, jehož znění je v soulad u s návrhem organizačního výboru a v souladu s návrhem pana poslance Martina Chudoby, zpravodaje. Návrh usnesení zní:

Poslanecká sněmovna přikazuje návrh k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.

Nyní vás na všeobecné přání odhlašuji a prosím, abyste se nově zaregistrovali. Přikročíme k hlasování 134., jež rozhodne o osudu předloženého návrhu usnesení.

Kdo návrh podporujete, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 134. hlasování skončilo.

Ze 107 přítomných bylo 105 pro, nikdo proti. Návrh byl přijat.

Vyrovnali jsme se s úkolem projednat bod 54. Táži se, zda už je přítomen pan poslanec Soural. Není tomu tak, nemůžeme tedy projednat bod 56.

Poslanec Jiří Karas: Mohu říci pouze? - Děkuji, dámy a pánové.

Předseda PSP Milan Uhde: Pan zpravodaj se ještě krátce vyjádřil.

Přistoupíme k bodu 57., jestli tu není žádná překážka. Nevidím takovou překážku. Jde o

Návrh jsme obdrželi a stanovisko k němu je obsaženo ve sněmovním tisku 2020/1. Žádám, aby se slova ujal zástupce navrhovatelů pan poslanec Jan Jegla a uvedl předložený návrh. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Jan Jegla: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych z pověření skupiny poslanců předložil sněmovně návrh zákona o ochraně zemědělství. Účelem tohoto zákona je vymezit úlohu a postavení zemědělství v naší ekonomice a vytvořit právní rámec pro prosazování záměrů zemědělské politiky a taktéž přispět k ochraně venkovského prostoru, udržovat kulturní a rekreační poslání krajiny. Návrh vychází ze zvláštností zemědělství a respektuje jeho reprodukční specifika v rámci působnosti obecných principů tržní ekonomiky.

Předseda PSP Milan Uhde: Paní poslankyně, páni poslanci, prosím, uklidněte se. Já bych prosil pana poslance Jeglu, aby si lépe nasměroval mikrofon, tím dosáhne větší slyšitelnosti, ale stejně tím není odstraněn hluk v sále. Prosím, abyste se ztišili. Děkuji pěkně. Pane poslanče, pokračujte a promiňte, že jsem vás přerušil.

Poslanec Jan Jegla: V tomto zákoně je zvýrazněna krajinotvorná funkce zemědělství a ochrana krajiny. Specifika reprodukčního procesu zemědělství, jeho výrobní a odbytové propojenosti, jsou objektivní realitou a zdůvodňují nutnost zemědělského zákona.

Vedle uvedených zvláštností zemědělství je nutno brát v úvahu ještě další, jako např. nižší výnosnost kapitálu, skutečnost, že skladování zemědělských a potravinářských výrobků je nákladnější než skladování výrobků průmyslových.

Návrh zákona taktéž vychází z cílů obecné zemědělské politiky, které jsou zakotveny v Římské smlouvě z r. 1957. Dalšími podklady při zpracování návrhu tohoto zákona byly agrární zákony Rakouska a SRN.

Vážené kolegyně a kolegové, navrhovatelé si nekladli za cíl vypracovat ideální a bezchybný zemědělský zákon, ale návrh zákona, o kterém povede zemědělská veřejnost a poslanci zemědělského výboru parlamentu diskusi, která by umožnila zlepšení odborného obsahu a jeho legislativní čistoty.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Janu Jeglovi a zvu k řečništi pana poslance Jana Černého, jehož úkolem je být zpravodajem na základě určení, jež mu adresoval organizační výbor.

Poslanec Jan Černý: Pane předsedo, dámy a pánové, zemědělské zákony tak jak je známe ze západní Evropy byly ve většině případů vydávány v období těsně po druhé světové válce a jejich cílem bylo stanovit určitá pravidla pro chování se v zemědělské výrobě, proto, aby v období, kdy existovaly dva světy, kdy existovala studená válka, byla v západní Evropě, nebo v demokratické části Evropy, zabezpečena dostatečná výroba potravin, zabezpečen proces, který by dostatečně saturoval tento trh.

Zemědělské zákony stanovují některé povinnosti, které ze zprávy, kterou předkládá ministr zemědělství, vyplývají pro některé instituce či pro vládu. Pokud bychom tedy přijímali zemědělsky zákon jako deklaraci toho, že zemědělství má určité vlivy, které se velmi špatně předvídají, že je závislé na biologickém rytmu, že je závislé na počasí, že je závislé prostě na faktorech, které se velmi špatné předvídají, že bychom stanovili povinnost panu ministru zemědělství, že má každoročně vydat zelenou zprávu, tak se vlastně dostáváme do současného režimu. Pan ministr již třetí čtvrtý rok zelenou zprávu skutečně vydává, zelená zpráva se projednává ve vládě, je podkladem pro jednání zemědělského výboru, je samozřejmě podkladem pro orientaci celé zemědělské veřejnosti.

Nicméně si myslím, že období, kdy byl zemědělský zákon natolik potřebný, aby musel být součástí našeho právní řádu, už dávno uplynulo. Myslím, že máme demokraticky zvolený Parlament, který svými usneseními může požádat vládu o různé zprávy, různá opatření. Myslím si, že tento Parlament má dostatečně erudovaný zemědělský výbor, který dokáže prosadit svoji autoritu při kontrole ministerstva zemědělství a dokáže prosadit svoji autoritu při připomínkách, které má ke konkrétní zemědělské politice státu.

Nedomnívám se tedy, že je nezbytné nutné, aby v českém právním řádu zemědělský zákon existoval. Myslím si, že však je možné vést o celém zemědělství diskusi, že je možné diskutovat o tom, jestli ten či onen nástroj zemědělské politiky je používán skutečně tak efektivně, jak je mu umožňováno.

Přestože jsem velkým příznivcem zemědělství v České republice, nebo možná právě proto, navrhuji jako zpravodaj zamítnout tento zákon jako nadbytečný a podle mého názoru dnes i trochu zastaralý než abychom ho přijímali do českého právního řádu.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu zpravodaji poslanci Janu Černému. Konstatuji, že hluk v sále v určitých okamžicích vzrůstá nad únosnou míru. Prosím vás, vezměte to v úvahu a ztište se.

Otevírám obecnou rozpravu a zvu do ní prvního přihlášeného, pana poslance Josefa Křížka a prosím, aby se ujal slova. Mezitím oznamuji, že pan poslanec Miroslav Čapek má náhradní kartu č. 21.

Poslanec Josef Křížek: Vážený pane předsedo, vážení páni ministři, vážené kolegyně a kolegové, jako spoluautor předlohy zákona na ochranu zemědělství, zkráceně zemědělského zákona, a především jako zemědělec cítím potřebu vyjádřit se k námitkám vlády k této legislativní normě. Podle mého názoru jde o hluboké nedorozumění. Autoři zákona vycházeli z poznatků získaných z legislativy Evropské unie, zejména ze zemědělských zákonů Spolkové republiky Německo, Rakousko a Švýcarsko. V žádném případě nelze v předloze hledat obhajobu partikulárních zájmů zemědělců, ale jde o snahu kodifikovat a dosáhnout společenského konsenzu v respektování postavení, úlohy, významu a nezastupitelnosti produkčních a mimoprodukčních funkcí zajišťovaných zemědělstvím pro celou společnost.

Autoři se vypořádali i se standardním požadavkem na obecné pojetí zákona s minimem detailů. Je to právě obecnější pojetí, které usnadní dosažení celospolečenského konsenzu a vyloučí potřebu časté novelizace zákona.

Jestliže se v předmluvě k zákonu hovoří o významných zvláštnostech zemědělství, pak se nejedná o nic jiného než o uznání objektivně existujících specifik reprodukčního procesu zemědělství a zvláštností agrárního trhu.

Budeme opravdu asi jediní ze zemědělsky vyspělých zemí Evropy, kteří tuto objektivní realitu popřou. Své tvrzení doložím citací z českého překladu zemědělského zákona Rakouska z r. 1992. Tím reaguji na to, co řekl předkladatel, že tyto zákony byly zpracovány v poválečné době. Rakouský zákon je z r. 1992 a zemědělský zákon SRN je z r. 1966 a platí dodnes.

Budu citovat z rakouského spolkového zákona: "§ 1 odst. 6. Cílem agrární politiky a tohoto zákona je podporovat zemědělství se zřetelem k celému národnímu hospodářství a zejména spotřebitelům, aby bylo s to (a nyní, prosím, poslouchejte) vyrovnat přírodou podmíněné nevýhody ve srovnání s ostatními odvětvími národního hospodářství."

Ze zemědělského zákona Spolkové republiky Německo: "§ 1. S cílem zajistit pro zemědělství účast na pokračujícím rozvoji národního hospodářství a pro obyvatelstvo co nejlepší zásobování potravinami je nutné, aby zemědělství bylo pomocí nástrojů všeobecné hospodářské politiky a agrární politiky, zejména obchodní, daňové, úvěrové a cenové, uvedeno do takového stavu, kdy se jeho nevýhody (a opět podtrhuji) dané přírodními a hospodářskými podmínkami v porovnání s ostatními hospodářskými sférami vyrovnávají a jeho produktivita se zvýší. Takovým způsobem by se mělo současně vyrovnat sociální postavení lidí činných v zemědělství se srovnatelnými skupinami ostatních pracujících." Konec citátu…

Které jsou tyto tak diskutované zvláštnosti a specifiky reprodukčního procesu v zemědělství? Je jich celkem 21. Nebojte se, já vás nechci unavovat jejich výčtem. Čtyři nejdůležitější jsou uvedeny v předloze zemědělského zákona. Nikdo z vás nemusí být zemědělský odborník k tomu, aby uznal, že zemědělství má charakter biologické výroby. Žádný jiný resort národního hospodářství není závislý na půdních, hydrologických, klimatických, biosférických a povětrnostních podmínkách. Právě uvedené vlivy způsobují zásobovací, produkční a odbytové výkyvy a narušují významně vyrovnaný průběh reprodukčního procesu.

Nezávisle na zemědělcích probíhají biologické procesy spojené s fotosyntézou rostlin a metabolismem živočišných organismů, které rozhodují o výsledku reprodukčního procesu, podmiňují i kvalitativní parametry rostlinné a živočišné výroby a do značné míry i produkčně ekonomický efekt zemědělské výroby.

A nyní několik slov k dalším zvláštnostem. Je fakt, že výrobní proces v zemědělství se nekryje s procesem pracovním. Rostlinná výroba má charakter sezónní výroby zvýrazněný pracovními špičkami v době žní a podzimních prací. S tím je spojeno samozřejmě využívání pracovníků, mobilní, stacionární i ostatní zemědělské techniky. Existuje - u nás se to dosud popírá, i když objektivně existuje - pozemková a zejména pak diferenciální renta, která spočívá v rozdílné přirozené úrodnosti půdy, v polohové dislokaci pozemků, v nestejné účinnosti dodatečných vkladů do půdy (jako jsou hnojiva, pesticidy, osiva atd.), a ta vede právě k výrazné diferenciaci hospodářsko-finančních výsledků zemědělských podniků.

Ostatní zvláštnosti vyjmenuji aspoň telegraficky. Především jde o nižší využívání fixního kapitálu, jinými slovy investiční kapitál vykazuje nižší produkčně-ekonomický efekt vyjádřený mírou zisku či nákladovou rentabilitou. V zemědělsky vyspělých zemích Evropské unie, v USA a v Kanadě se právě nákladová rentabilita pohybuje kolem 5%. Ve srovnání s průmyslovými odvětvími je to velmi málo.

Dále jde o vysoký podíl stavebních investic a skutečnost, že mobilní technika je vystavena působení povětrnostních podmínek. Nelze rovněž libovolně zaměňovat sled výrobních operací. Přerušování nebo narušení kontinuity výrobního procesu má negativní dopad na výsledky hospodaření. Toto třeba v průmyslu je možné. Zemědělství rovněž musí vynakládat zvýšené náklady na udržení kvality i kvantity zemědělských produktů, jako je sušení, klimatizace, konzervace silážováním apod. Objektivní je i skutečnost nižší elasticity nabídky a poptávky na agrárních trzích. Zemědělství se také musí potýkat s negativními vlivy industrializačního procesu, jako jsou exhalace a těžká technika. Vy všichni dobře více, že na naše pole a lesy padá ročně 1,5 mil. tun kysličníku síry, 1000 tun kadmia apod. To všechno má vliv nejen na úrodnost půdy, ale i na intenzitu a efektivnost zemědělské výroby. Existence a vliv externalitních, tržně nepostihnutelných a nezohlednitelných negativních faktorů limituje rovněž intenzitu a efektivnost zemědělské výroby. Musíme si uvědomit, že jedna třetina půdy leží v pásmech hygienické ochrany půdy, dále pak v chráněných krajinných oblastech, národních parcích apod. Zemědělství se také musí potýkat s odtržením cen zemědělských výrobků od cen vstupů do zemědělství, jež jsou příčinou důchodové disparity a již pětiletého ztrátového hospodaření.

Chtěl bych jen říci údaje z roku 1994, kdy ceny vstupů do zemědělství ve srovnání s rokem 1989 vzrostly o 169%, zatímco prodejní ceny zemědělských produktů pouze o 26%, a to je také příčina důchodové disparity. Já nemohu souhlasit v této souvislosti s tvrzením zpravodaje, že zelená zpráva se zpracovává, to je pravda, ale bez jakýchkoli praktických dopadů do reprodukčního procesu v zemědělství.

Čili jestliže v celé Evropské unii platí zemědělské zákony, bylo by nerozumné, - a tak nám to ukládá i "bílá kniha" - abychom odmítali přijetí zemědělského zákona, který samozřejmě ochraňuje i obyvatelstvo žijící ve venkovském prostoru, a to je jedna třetina našich spoluobčanů.

Vážení kolegové a kolegyně, nebudu vás již dále unavovat dalšími argumenty. Věřím, že dobře uvážíte svůj postoj k této legislativní normě. Děkuji vám.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Josefu Křížkovi. Nemám další přihlášky do rozpravy a nevidím, že by se někdo hlásil z místa. Proto obecnou rozpravu uzavírám.

Konstatuji, že v rozpravě byl vznesen návrh na to, aby byla předloha vrácena předkladateli, a proto dám o tomto návrhu hlasovat jako o prvním, ale ještě před tím vás odhlašuji a žádám, abyste se znovu zaregistrovali.

Poslanec Jan Černý: Pane předsedo, omlouvám se, já jsem jako zpravodaj vznášel návrh na zamítnutí.

Předseda PSP Milan Uhde: Já ho samozřejmě sněmovně připomínám a předložím ho, jestli dovolíte. Před chvílí jsem to říkal, aspoň doufám. 135. hlasování bylo zahájeno. Jde o návrh poslance Jana Černého na zamítnutí této předlohy.

Kdo podporujete tento návrh, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 135. hlasování skončilo.

Z 99 přítomných bylo 13 pro, 58 proti. Návrh nebyl přijat.

Proto sněmovně předložím další návrh, který vychází z mínění organizačního výboru a z toho, co v rozpravě řekl pan poslanec Josef Křížek. Návrh usnesení zní: "Poslanecká sněmovna přikazuje předložený návrh k projednání zemědělskému výboru." 136. hlasování na této schůzi.

Kdo podporujete tento návrh, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 136. hlasování skončilo.

Ze 102 přítomných bylo 100 pro, nikdo proti. Návrh byl přijat.

Děkuji panu poslanci Jeglovi i panu poslanci Černému. Ukončili jsme bod 57.

Konstatuji, že se stále ještě nedostavil pan poslanec Soural. Na dotazy všech, kdo upomínají projednání bodu 56, odpovídám, že zpravodaj pan poslanec Jaroslav Soural se dočasně omluvil, není nikým zastupitelný, a proto přistoupíme k bodu 58.

Je to

Návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 2022 a stanovisko k němu jako sněmovní tisk 2022/1. Slova se ujme zástupce navrhovatelů pan poslanec Ludvík Motyčka. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Ludvík Motyčka: Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové. Předkládám vám k projednání návrh zákona o dokončení nápravy některých majetkových křivd. Dovolte mi ale, než se zmíním o obsahu a důvodech předkládané právní úpravy, abych vyslovil politování nad tím, že ne pro všechny, na nichž byly spáchány v období komunistické totality majetkové křivdy, dokázali v zákonech přijatých po roce 1989 nalézt alespoň trochu přijatelné řešení. Petice, které došly do českého parlamentu, i řada dopisů, které jsem v posledních dnech obdržel a které popisují tento stav, jsou bolestnou žalobou. Plně chápu zklamání a hořkost pisatelů.

Hranice rozsahu nápravy křivd vytyčená zákony přijatými bývalým Federálním shromážděním je málo vnímavá k některým křivdám spáchaným v období třídního boje. Žel, nebylo ve Federálním shromáždění dostatek těch - na české straně ano - kteří tuto hranici chtěli posunout do přijatelnější polohy. A tak některé křivdy zůstaly a dnes prakticky nemají řešení.

Návrh zákona, který vám předkládám, je odůvodněn potřebou dořešit problematiku blokovaného majetku v zákoně č. 92/1991 Sb. a zákoně č. 229/1991 Sb. Jedná se o zákon o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby a zákon o půdě. Blokovaný majetek je majetek církví a náboženských společností. Zmíněné zákony předpokládají přijetí speciálního zákona na vyřešení majetkových křivd spáchaných na těchto subjektech.

Jedním z hlavních důvodů pro zakotvení blokačních paragrafů ve zmíněných normách byla skutečnost, že církve a náboženské společnosti neztratily po celou dobu totality právní subjektivitu, a proto nikdo jim nemohl odebrat vlastnická práva bez jejich souhlasu. Bylo-li ale toto hledisko právní kontinuity určující, pak je nezbytné, aby u každého subjektu, u něhož právní kontinuita existuje, bylo postupováno stejně. To je promítnuto v návrhu.

Dalším důvodem pro přijeti této normy je potřeba stabilizace vlastnických poměrů u blokovaného majetku. Je přece nesporné, že o majetek se nejlépe stará vlastník. Navrhuje se tedy v tomto zákoně, aby současná držba u tohoto majetku byla pokládaná za držbu oprávněnou a vlastnické právo k těmto věcem vzniklo u oprávněného držitele uplynutím jednoho roku od účinnosti zákona.

Vlastníku v této době se dává možnost, aby uplatnil své vlastnické právo výzvou k vydání věci. Tak by v poměrně krátké době byla vyřešena problematika blokovaného majetku a také by byla odstraněna závažná překážka při dokončování privatizace.

Návrh zákona vylučuje vydávání věci fyzickými osobami a některými dalšími subjekty. Pamatuje na řešení sporných případů před soudem i na ochranu práva třetích osoby procesu vydávání. Návrh nepřekračuje časovou hranici stanovenou datem 25. února 1948.

Vážené kolegyně a kolegové, žádám vás, abyste s návrhem zákona o dokončení nápravy některých majetkových křivd v prvním čtení vyslovili souhlas.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Ludvíku Motyčkovi. Zvu k řečništi pana poslance Josefa Holuba. Organizační výbor ho určil zpravodajem pro první čtení. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Josef Holub: Vážený pane předsedo, vážení přítomní, návrh zákona - tisk 2022 - jednoznačně překračuje rámec § 3 zákona č. 92/1991 Sb. a § 29 zákona č. 229/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neboť předpokládá vydání majetku i spolkům, nadacím a jiným právnickým osobám. Ve svých důsledcích nastoluje filozofii nápravy téměř všech majetkových křivd, tedy něco, co v době vzniku výše zmíněných zákonů neměli zákonodárci ani exekutiva na mysli. Přijetí tohoto návrhu zákona by znamenalo destabilizaci současných vlastnických vztahů.

Z uvedených důvodů doporučuji vrátit předlohu zákona navrhovatelům k dopracování. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Josefu Holubovi. Otevírám k tomuto bodu rozpravu. Jako prvního do ní zvu pana poslance Jaroslava Ortmana, který se přihlásil písemně. Další písemné přihlášky do rozpravy nemám. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Jaroslav Ortman: Vážený pane předsedo, vážení kolegové, dovolte, abych z pověření poslaneckého klubu Levého bloku zde vystoupil s následujícím postojem a stanoviskem.

Jsme přesvědčeni, že návrh pana poslance Motyčky a dalších na vydání zákona o dokončení nápravy některých majetkových křivd by neměl postoupit do dalšího kola, to znamená do druhého čtení. Za nejčistší způsob bychom považovali to, aby bylo rozhodnuto sněmovnou po obecné rozpravě, že sněmovna zamítá návrh zákona. Řeknu proč.

Návrh zákona, kromě toho, co řekl pan zpravodaj, vytváří právní fikce ve vztahu k vlastníkovi a držiteli a doslova vytváří systém, který podle našeho názoru odporuje nejen našemu právu, ale přímo i ústavnímu právu. Navrhovatelé ani nedodrželi ustanovení § 86, když přesně v tomto paragrafu se říkají náležitosti, které jsou spojeny s podáváním návrhů zákonů. Uvádí se zde přesně, že důvodová zpráva obsahuje též předpokládaný hospodářský a finanční dopad a dosah navrhované úpravy, zejména nároky na státní rozpočet, dále pak další náležitosti. Bohužel v návrhu pana poslance Motyčky nic takového není. Pouze pan poslanec Motyčka a jeho kolegové se domnívají, že žádné další náležitosti s touto otázkou nevzniknou a že nemohou kvantifikovat a říci přesnou kvantifikaci dopadů na státní rozpočet.

Jsme přesvědčeni, že návrh - tisk 2022 - není, jak bylo avizováno, restituční tečkou, ale spíše restitučním kolotočem. Přijetí tohoto návrhu by v podstatě znamenalo, že by se restituční spory přenesly až přes rok 2000. Pokud mínili navrhovatelé tento návrh jako tečku, tak já spíše dodávám, že vypadá jako varovný vykřičník, jak by to vypadat nemělo. Z těchto důvodů navrhujeme, aby sněmovna nedopustila, aby tento návrh zákona prošel do druhého čtení.

Předseda PSP Milan Uhde: Podal jste návrh na zamítnutí, pane poslanče, pokud jsem správně poslouchal. (Ano.) Děkuji vám. Táži se, kdo se dále hlásí do rozpravy. Pan poslanec Vlastimil Tlustý. Má slovo.

Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, nechci přednášet návrh na usnesení. Chtěl bych se vyjádřit k tomu, co tu zčásti bylo uvedeno předkladatelem tohoto textu zákona ve vztahu k bývalému Federálnímu shromáždění. Já se domnívám, že to bylo nejen nepravdivé, ale dokonce to bylo pokrytecké a považuji za povinnost zastat se bývalých poslanců Federálního shromáždění, kteří velice zodpovědně a kvalifikovaně projednávali všechny restituční zákony v letech 1990 a 1991 a kteří na rozdíl od nás projevili mnohem více vůle vytvořit pro provedení restitucí a zmírnění křivd skutečně co nejširší prostor.

Vyjádření ve vztahu k bývalému Federálnímu shromáždění jsem označil za pokrytecké proto, že právě tento týden hlasovala tato sněmovna o návrhu novely zákona o půdě a prokázala, že má výrazně méně ochoty projevit takovouto velkorysost, neboť odmítla přijmout pozměňovací návrh, jehož cílem bylo vypustit z předlohy předložené ministrem zemědělství větičku, která dodatečně po 4 letech zužuje okruh oprávněných osob podle zákona č. 243. Tento parlament prokázal, že nemá dostatek vůle hledět velkoryse na restituce a je pro mne velkým zklamáním, že proti tomuto pozměňovacímu návrhu hlasovala i část koalice, a to dokonce z řad současných předkladatelů. Domnívám se proto, že bychom neměli napadat své předchůdce. Měli bychom podobnou kritiku spíš směřovat do vlastních řad a dost dobře nechápu, jak v atmosféře, ve které titíž poslanci jeden týden redukují okruh oprávněných osob, žádají, aby do okruhu oprávněných osob byly zařazeny právnické osoby, které navíc mají jeden velký principiální a nepolitický problém. U právnické osoby je totiž problém nalézt jejího právního nástupce, nalézt tu osobu, která je skutečně legitimním nástupcem té právnické osoby, která vlastnila majetek v době, kdy přešel na stát.

Předkladatelé tohoto textu řeší tento problém pro mne zcela udivujícím způsobem, neb jako kritérium legitimity takovéto právnické osoby považují to, že její existence nebyla přerušena od okamžiku odnětí majetku do okamžiku dnešního, jinak řečeno, říkají, že jedinou právnickou osobou, která se může ucházet o takovouto restituci, je ta, která nikdy v historii nepřestala právně existovat.

Dovolil bych se zeptat předkladatelů, jestli by odpověděli na jednu otázku. Ti, kteří přežili 40 let komunismu, ty právnické osoby, které by dnes mohly žádat, jsou to spíše ty, které byly více postihovány minulým režimem nebo spíš ty, které byly postihovány méně. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Táži se, kdo chce dále vystoupit v rozpravě. Nemám žádnou písemnou přihlášku. Nevidím žádnou přihlášku z místa, proto obecnou rozpravu uzavírám a konstatuji, že v ní zazněl jak návrh na vrácení předlohy k dopracování navrhovateli, tak i návrh na zamítnutí předlohy. V tomto pořadí, jak je uzuální, jak jsme si vyložili jednací řád, dám také o těchto návrzích postupně hlasovat.

Odhlásím vás, protože se změnil počet přítomných. Prosím, abyste se zaregistrovali, a ve 137. hlasování budeme hlasovat o usnesení, které zní:

Poslanecká sněmovna vrací předložený návrh navrhovateli k dopracování.

137. hlasování.

Kdo podporujete tento návrh, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 137. hlasování skončilo.

Ze 108 přítomných bylo 69 pro, 31 proti. Návrh byl přijat.

Vykládám si výsledek hlasování tak, že už nebudeme hlasovat o návrhu na zamítnutí, protože bylo schváleno vrácení předkladateli k přepracování.

Vyrovnali jsme se bodem 58. Znovu konstatuji, že pan zpravodaj k bodu 56 tu ještě není. Přistupujeme k bodu 59. Jde o

Stanovisko vlády k tomuto návrhu jsme obdrželi jako sněmovní tisk 2023/1. Svěřuji slovo zástupci navrhovatelů panu poslanci Viktoru Dobalovi a žádám, aby předložený návrh uvedl. Prosím, pane poslanče.