Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi a prosím pana poslance Vladimíra Procházku, který byl určen organizačním výborem jako zpravodaj pro první čtení, aby se ujal slova.

Poslanec Vladimír Procházka: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové!

Vládní návrh zákona o civilním letectví, předložený tiskem č. 2058, je návrhem, který byl velmi náročně zpracováván po delší dobu a byl projednán na schůzích letecké komise Poslanecké sněmovny českého parlamentu a byl připomínkován širokou odbornou leteckou veřejností. Byl projednán s Asociací leteckých dopravců a s Asociací výrobců v letectví.

Vzhledem k tomu, že návrh zákona odstraňuje nedostatky dosavadních platných zákonů o civilním letectví a že tento návrh vytváří podmínky pro postavení našeho civilního letectví a letecké dopravy na minimálně evropskou úroveň, doporučuji naší sněmovně schválit tento návrh do druhého čtení a přikázat hospodářskému výboru k projednání. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, kterou končím, protože se do ní nikdo nepřihlásil. (Hlasování č. 108.)

Dámy a pánové, zazněl návrh na přikázání. Ptám se, kdo s tímto návrhem souhlasí? Kdo je proti?

Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 76 pro, nikdo proti.

Děkuji panu zpravodaji i panu ministrovi.

Projednali jsme další bod naší schůze.

Pan ministr nám ovšem odůvodní i další vládní návrh, který jsme obdrželi jako sněmovní tisk 2079, a kterým je

Prosím, pane ministře, máte opět slovo.

Ministr dopravy ČR Vladimír Budinský: Dalším z návrhů, které vám předkládám, je opět zákon, který upravuje podnikání v oblasti, kde stejně jako v letectví nejvíce po Listopadu roste poptávka. Je to návrh zákona o pozemních komunikacích.

Dosud platná právní úprava o pozemních komunikacích je z roku 1961 a i přes dílčí polistopadové účelové změny, provedené celou řadou zákonů, je nevyhovující. Je proto nezbytné ji nahradit novou, komplexní právní úpravou.

Předkládaný návrh zákona je zaměřen zejména na právní řešení těchto stěžejních problémů.

1. Vytvoření nového právního rámce pro rozvoj sítě pozemních komunikací a zprůchodnění výstavby dálnic a silnic. Dálnice a silnice budou mít přímo ze zákona charakter veřejně prospěšné stavby v těch případech, kdy dnes platná územně plánovací dokumentace, která byla schválena před rokem 1992, toto neuváděla ve své závazné části. Důvodem je vyřešit dnes neřešitelné situace vznikající při zablokování výstavby dálnice či rychlostní silnice pro neexistenci označení dálnice nebo silnice v územně plánovací dokumentaci jako veřejně prospěšné stavby. Tím se znemožňuje vyvlastnit pozemky a ostatní nemovitosti pro potřeby výstavby dálnice a silnice.

Dále zákon zavádí v zájmu zprůchodnění výstavby pozemních komunikací možnost zřídit rozhodnutím speciálního stavebního úřadu k nezastavěným pozemkům věcné břemeno v případě, že vlastník tohoto pozemku není znám, nebo je prokazatelně nedosažitelný.

Zřízené věcné břemeno může mít charakter tzv. jiného práva stavebníka k dotčenému pozemku, které jej bude opravňovat ke zřízení stavby pozemní komunikace na tomto pozemku.

Dalším důležitým momentem je vyjádření garance státu za základní síť pozemních komunikací celostátního a mezinárodního významu. Vlastnictví státu k dálnicím a silnicím stanovuje zákon jednoznačně. Dálnice a silnice vlastní stát a nemůže je proto vlastnit jiný subjekt. Komunikace místního významu budou předmětem vlastnictví obce. Účelové komunikace mohou být předmětem soukromého vlastnictví. Všechny pozemní komunikace, to znamená státní, obecní a dokonce i ty v soukromém vlastnictví, tj. účelové komunikace, mají ze zákona veřejný charakter, což znamená, že jsou všem za splnění stanovených podmínek veřejně přístupné.

Dalším bodem je obecné a zvláštní užívání pozemních komunikací, které je v zásadě bezúplatné. Plošné zpoplatnění dálnic a rychlostních silnic pro motorová vozidla, které se nově upravuje převzít ze stávající právní úpravy, pouze s drobnými změnami a o jedné se zmínil včera pan poslanec Frank ve své interpelaci,tyto změny budou v zásadě převzaty ze stávající právní úpravy, pouze s tím rozdílem, že gesce za zpoplatnění přechází z ministerstva dopravy na ministerstvo financí.

Průlomem do bezúplatného užívání pozemních komunikací je zavedení parkovacích hodin na těch úsecích místních komunikací, které vymezí obec. Pomocí parkovacích hodin se umožní obcím zpoplatnit krátkodobé stání nejdéle na dobu 12 hodin vozidel převážně v centrech měst. Já osobně považuji tento moment za velice důležitý v regulaci městské dopravy a využívání tohoto momentu může přispět ke zvýšení poptávky po veřejné linkové dopravě, po městské hromadné dopravě.

Odpočívky na dálnici, silnice a místní komunikace jsou dalším momentem, které nový zákon upravuje. V neposlední řadě bych chtěl připomenout, že úplně nový zákon upravuje velký problém - vraky silničních vozidel. Zákon zakazuje uživatelům pozemní komunikace zastavovat vraky na této komunikaci a vlastníkovi pozemní komunikace se dává účinná možnost odstraňovat vraky z pozemní komunikace, a to na náklady jeho vlastníka. Není-li vlastník znám, odstraňuje se vrak na náklady obce a tyto náklady jsou vymahatelné po zjištění vlastníka.

Předkládaný návrh zákona je komplexní úpravou problematiky pozemních komunikací a chtěl bych uvést, že byl připraven v součinnosti s okresními úřady a městy, která budou podle tohoto nového zákona vykonávat působnost silničních správních úřadů na místních komunikacích.

Chtěl bych poděkovat všem, kteří se na zákoně podíleli, protože ho připravoval stejně jako předchozí zákon můj předchůdce pan ministr Stráský a celá řada jeho spolupracovníků. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministru Budinskému. Prosím pana poslance Zdeňka Vorlíčka, který byl určen organizačním výborem jako zpravodaj pro prvé čtení, aby se ujal slova.

Poslanec Zdeněk Vorlíček: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, hlavními důvody pro změnu dosavadní právní úpravy a předložení tohoto zákona bylo docílit soulad se změněnými politickými a ekonomickými poměry v České republice, s technickým vývojem v oblasti pozemních komunikací i soulad s právními předpisy Evropské unie s ohledem na potřeby harmonizace právních norem.

Hlavním úkolem předloženého zákona je ve stručnosti upravit majetkové vztahy ke komunikacím a vymezit podmínky pro uskutečňování podnikatelských aktivit s pozemními komunikacemi a na nich. Definovat vlastníky a správce pozemních komunikací a upravit jejich povinnosti, zejména náležitosti péče o pozemní komunikace a vztah k uživatelům pozemních komunikací. Stanovit podmínky, za nich chce užívat vybrané úseky dálnic a ostatní síť pozemních komunikací.

Současně s návrhem dostává sněmovna v příloze i vyhlášky, jimiž se vydává stavební a technický řád a pravidla pro údržbu dálnic a místních komunikací a vyhlášku, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pozemních komunikacích.

Návrh zákona se vyrovnává s řešenou problematikou v souladu s mezinárodními úmluvami, v souladu s Ústavou České republiky a Listinou práv a svobod, je v souladu s naším jednacím řádem a je kompatibilní se zásadami, jimiž se řídí právní úpravy zemí Evropské unie.

Doporučuji proto Poslanecké sněmovně schválit usnesení, jimž bude z rozhodnutí organizačního výboru přikázán zákon k projednání hospodářskému výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Vorlíčkovi, panu zpravodajovi a otevírám obecnou rozpravu, kterou končím, protože se do ní nikdo nepřihlásil a předložím vám k hlasování poté, co vás požádám, abyste se znovu zaregistrovali, poněvadž náš počet se evidentně prudce změnil, návrh, který pan zpravodaj právě přednesl. Návrh na přikázání.

Kdo je pro schválení tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 109. Kdo je proti?

Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 84 pro, nikdo proti.

Děkuji panu poslanci Vorlíčkovi a panu ministru Budinskému.

Dámy a pánové, dalším bodem je

Vládní návrh jsme obdrželi jako tisk 2059 a z pověření vlády nám ho odůvodní pan ministr práce a sociálních věcí Jindřich Vodička, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr práce a sociálních věcí ČR Jindřich Vodička: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, dámy a pánové, v návaznosti na rodinně právní novelu občanského zákoníku předkládám návrh zákona, kterým se upravují ustanovení příslušných právních předpisů v oblasti sociálně právní ochrany dětí.

Uvedený návrh zákona byl schválen usnesením vlády č. 3 ze dne 3. ledna letošního roku.

Návrh, který předkládám, má zajistit výkon sociálně právní ochrany dětí v podmínkách, které vymezuje rodinně právní novela občanského zákoníku. Navržené změny jsou v intencích současných oprávnění okresních úřadů a obcí a nikterak nepředjímají možná budoucí řešení. Vymezuje se pojem "sociálně právní ochrana dětí", a to v souladu s čl. 19 Úmluvy o právech dítěte a vzhledem k navrženému znění rodinně právní novely se upravuje v souladu s čl. 18 Úmluvy o právech dítěte právo dítěte dovolat se pomoci orgánů vykonávajících sociálně právní ochranu dětí, jestliže si to ochrana práv a oprávněných zájmů dítěte vyžaduje.

Další právní úpravy reagují na zavedení institutu poručenství a změnu institutu opatrovnictví v rodinně právní novele.

Tolik, pane předsedající, krátké odůvodnění krátké novely dvou zákonů.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Ano, já vám děkuji, pane ministře a prosím zpravodaje pana kolegu Jindřicha Němčíka, aby se ujal slova.

Poslanec Jindřich Němčík: Vážený pane předsedající, pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych přednesl zpravodajskou zprávu k tisku 2059 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

Tento návrh zákona je nezbytným doplněním rodinně právní novely občanského zákoníku, komplementární úpravou veřejno-právní části rodinného práva. Předkládaná novela provádí potřebné změny relevantních norem a reaguje na novou úpravu dikce a pojmů v rodinně právní části občanského zákoníku a reaguje na článek 32 Listiny základních práv a svobod, takže umožňuje existenci současného systému, i když je zřejmé, že se v budoucnu nevyhneme celkové změně úpravy této oblasti.

V souladu s tím mi dovolte, abych doporučil návrh zákona ke druhému čtení a zároveň doporučil, aby návrh zákona sněmovna přikázala výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu zpravodajovi a otevírám obecnou rozpravu k tomuto tisku, kterou končím, protože se do ní nikdo nepřihlásil. Hlásí se paní Hubová, písemnou přihlášku nemám, omlouvám se, přehlédl jsem vás. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.

Poslankyně Marta Hubová: Vážený pane předsedající, pane předsedo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych se vyjádřila několika slovy k návrhu novel zákonů, které mají zajistit sociálně právní ochranu dětí v návaznosti na připravovanou novelu občanského zákoníku v oblasti rodinného práva.

Osobně jsem vřele přivítala stav, kdy se podařilo odstranit některé kompetenční a technické překážky a byl vládou předložen návrh novely občanského zákoníku na úseku rodinného práva. Tento návrh, který jistě dozná některé změny po ukončení projednávání ve výborech, je dobrým podkladem pro novou úpravu rodinného práva a na základě změn postavení rodiny a jejích jednotlivých členů v dnešní společnosti.

Předložením tohoto návrhu také vláda dodržela první část svého usnesení ke koncepci legislativní úpravy rodinně právních vztahů. V této koncepci navazuje bezprostředně na plnění úkolu spočívajícího v návrhu novely právní úpravy rodinně právních vztahů i na úkol předložit návrh zákona o sociálně právní ochraně dětí.

S poukazem na nutnou meziresortní součinnost a obtížnost zpracování zákona o sociálně právní ochraně dětí předkládá vláda ke schválení novelu zákonů o sociálním zabezpečení, o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení a zákona o státní sociální podpoře. Tento návrh v podstatě říká, že účelem zákona je chránit děti před tělesným a duševním násilím a ohrožením vývoje, chránit jejich majetek a působit k odstranění příčin ohrožení nebo narušení dítěte, dále uvádí, kdo je považován za dítě, že dítě je ten, kdo bude svěřen do péče, a ten má možnost obrátit se na příslušné státní orgány a obce se žádostí o ochranu.

To je pokud se týče novely zákona o sociálním zabezpečení.

Zákon o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení uvádí několik nových případů nutné součinnosti státních orgánů a obnoveného institutu poručníka a nové možnosti poručníka navrhovat některé úkony ve vztahu k výchově a k osvojení dítěte soudu.

I když jsem si vědoma obtížnosti zpracování samostatného zákona o sociálně právní ochraně dětí, nemohu souhlasit s prozatímním řešením, které je navrhováno, zejména v novele zákona o sociálním zabezpečení. Uvedení toho, co je sociálně právní ochrana dětí, je v podstatě pouhou proklamací. Také označení dítěte jako osoby nezletilé není jasné. Věk nezletilých je totiž chápán jinak v občansko-právním a jinak v trestním řízení.

Jaká je tedy ta míněná nezletilost? Toto oboje však není podstatné, i když je to dostatečně závažné. Hlavním problémem je to, že sociálně právní ochrana dětí znamená průlom veřejnoprávního prvku do soukromoprávních vztahů, které upravuje právo rodinné, a to ať už samostatným zákonem, nebo v rámci ustanovení občanského zákoníku. To tedy znamená, že při novelizaci rodinného práva by nebyla navrhovanými úpravami adekvátně zajištěna sociálně právní ochrana dětí. Kromě toho, zejména v situaci, kdy potřebujeme náš právní řád přiblížit právnímu řádu Evropské unie, musí být sociálně právní ochrana dětí také co nejúplnější a musí být v souladu s mezinárodními úmluvami, včetně Úmluvy o právech dítěte. Tyto požadavky navrhovaná úprava sociálně právní ochrany dětí nesplňuje.

Proto mi dovolte vyslovit názor, že je nezbytné, aby problematika sociálně právní ochrany dětí byla zpracována v samostatném zákoně, který by byl přijat současně s novelou občanského zákoníku na úseku rodinně právních vztahů, neboť tak by bylo nejlépe zajištěno, že by již v samotném návrhu, ale i při projednávání, byly vytvořeny ty nejlepší podmínky pro to, aby nebyla úprava některých závažných vztahů, zejména na sebe navazujících, v některé z těchto právních norem opomenuta.

Z tohoto důvodu mi dovolte, abych navrhla doplnění a rozšíření o výbor petiční, pro lidská práva a národnosti, který by se podílel na projednávání tohoto zákona. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Hubové. Kdo se dál hlásí do rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu uzavírám. Prosím i kolegy - zemědělské specialisty, aby zvážili, jak nahlas budou diskutovat jistě právě k tomuto zákonu v tuto vteřinu.

Dámy a pánové, nejprve tedy rozhodneme hlasováním o návrhu pana zpravodaje, resp. o návrhu organizačního výboru, který byl zrekapitulován panem zpravodajem, potom o doplňujícím návrhu paní poslankyně Hubové.

Kdo je pro přikázání k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ve 110. hlasování této schůze. Kdo je proti?

Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 88 pro, nikdo proti.

Nyní návrh na rozšíření přikázání tak, jak jej přednesla paní kolegyně Hubová, tzn. o výbor petiční. Kdo je pro toto přikázání, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 111. Kdo je proti?

Tento návrh nebyl schválen poměrem hlasů 46 pro, 34 proti.

Děkuji v tomto okamžiku panu ministrovi a panu zpravodaji. Tím jsme projednali bod 43. a přistoupíme k dalšímu bodu našeho pořadu.

Tím je

Jde o prvé čtení. Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 2089. Z pověření vlády má tento návrh odůvodnit ministr práce a sociálních věcí pan Jindřich Vodička, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr práce a sociálních věcí ČR Jindřich Vodička: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, dámy a pánové, dne 26. října 1995 nabyl účinnosti zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců. Zákon založil samostatný systém odměňování představitelů státní moci a soudců. Platy jsou konstruovány jako součin platové základny a platového koeficientu stanoveného v závislosti na odpovědnosti a náročnosti vykonávané funkce. Platovou základnou je podle § 3, odst. 3 zákona souhrn nejvyššího platového tarifu a maximální výše osobního příplatku stanovených pro zaměstnance ministerstev a dalších orgánů státní správy.

Podle § 42 zákona činí platová základna pro určení výše platu v době od účinnosti tohoto zákona do 30. června 1996 54,2 procenta základny stanovené v § 3. Od 1. července 1996 již činí 100 procent základny stanovené v § 3.

Při zachování současné právní úpravy tedy vzrostou k tomuto datu zcela zásadním způsobem nejenom platy představitelů státní moci a některých státních orgánů, ale i platy soudců.

Zvlášť výrazný důsledek má toto zvýšení u soudců, se kterými se srovnávají některé další skupiny povolání, jejichž práce je mnohdy kvalifikačně, psychicky i vahou odpovědnosti stejně náročná. Jsou to např. státní zástupci, vyšetřovatelé, lékaři a další.

Následně vznikají silné tlaky na úpravy platů do takové výše, která předstihuje možnosti ekonomiky.

Dosavadní makroekonomické výsledky neumožňují zatím dále urychlit růst reálných mezd a platů, tzn. ustoupit v tomto směru neustále sílícím požadavkům velkých skupin zaměstnanců, a zároveň snížit současnou úroveň inflace a zachovat vyrovnaný státní rozpočet.

Vláda proto zastává názor, že je třeba odložit skokový nárůst platů ústavních činitelů a soudců, a zabránit tak nebezpečí všeobecného zvýšení tlaku na nepřiměřený růst mezd a platů.

Při realizaci změny zákona se dosavadní platová základna ve výši 54,2% souhrnu nejvyššího platového tarifu a maximální výše osobního příplatku pro zaměstnance ministerstev a dalších orgánů státní správy zachová po celý rok 1996 a růst platů představitelů a soudců bude v tomto roce úměrný zvýšení platových tarifů pro orgány státní správy.

V rámci schváleného rozpočtu na letošní rok se předpokládá úprava nejvyššího platového tarifu pro orgány státní správy ve výši zhruba 8%.

Uplatněním výrazně vyšší platové základny až od 1. ledna 1997 vznikne časový prostor, který je pro utváření žádoucích platových relací nezbytný. Řešení by také měly usnadňovat lepší ekonomické možnosti vyplývající z očekávaného pozitivního ekonomického vývoje v letošním roce.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi. Prosím pana poslance Petra Brodského, který byl určen zpravodajem pro první čtení, aby se ujal slova.

Poslanec Petr Brodský: Kolegyně a kolegové, záležitost platů a dalších náležitostí spojených s výkonem představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců byla sněmovnou a jejími orgány několikrát projednávána a řešena.

Přes záměry sněmovny požádat o zpracování systémového řešení této otázky vládou, byl systém následně řešen poslaneckou iniciativou. Podotýkám, že zmíněná poslanecká iniciativa vycházela z celého politického spektra sněmovny.

Jak si jistě mnozí z nás vzpomínáme, přijali jsme zákon v polovině loňského roku. Tento zákon je nyní vládou, překládaným návrhem, navrhován k novelizaci.

I když se osobně domnívám, že sněmovna přijatý zákon (později označený jako zákon č. 236/1995 Sb.) pojala komplexně, se zvážením všech politických úskalí a možných závěrů, lze souhlasit s usnesením organizačního výboru a přikázat předlohu k projednání rozpočtovému výboru.

Doporučuji tudíž sněmovně přikázat předkládaný návrh zákona k projednání rozpočtovému výboru.