Čtvrtek 8. února 1996

3. den schůze (8. února 1996)

Přítomni:

Předseda PSP M. Uhde, místopředseda PSP J. Vlach, místopředseda PSP J. Kasal, místopředseda PSP K. Ledvinka a 179 poslanců.

Za vládu České republiky: předseda vlády V. Klaus, místopředseda vlády J. Kalvoda, místopředseda vlády a ministr zemědělství J. Lux, místopředseda vlády a ministr financí I. Kočárník, ministr životního prostředí F. Benda, ministr pro hospodářskou soutěž S. Bělehrádek, ministr dopravy V. Budinský, ministr hospodářství K. Dyba, ministr I. Němec, ministr spravedlnosti J. Novák, ministr vnitra J. Ruml, ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci J. Skalický, ministr zdravotnictví J. Stráský, ministr kultury P. Tigrid, ministr práce a sociálních věcí J. Vodička, ministr zahraničních věcí J. Zieleniec.

(Schůze opět zahájena v 9.15 hodin.)

Předseda PSP Milan Uhde: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, milí hosté, zahajuji třetí jednací den 39. schůze Poslanecké sněmovny. Všechny vás srdečně vítám.

Prosím, aby všichni, kdo se dosud nepřihlásili svými identifikačními kartami, tak učinili okamžitě a oznámili, kdo ještě žádá o vydání náhradní karty. Do této chvíle byly náhradní karty vydány těmto poslancům: pan poslanec Trnka má náhradní kartu č. 1, pan poslanec Černý má náhradní kartu č. 2. Nemám tu hlášeny žádné další omluvy poslanců a poslankyň týkající se jejich neúčasti na dalším jednání.

Nyní bych rád připomněl, že jsem vyhlásil na návrh vlády stav legislativní nouze na dobu od 7. do 8. února 1996. Má rozhodnutí vám byla vydána, a proto jen stručně uvedu, že stav legislativní nouze se týká projednání vládního návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 229/91 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, a zákon ČNR č. 243/92 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/91 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 2073.

Zároveň jsem rozhodl, že uvedený vládní návrh bude projednán ve zkráceném znění, a přikázal jsem uvedený vládní návrh k projednání zemědělskému výboru, a to do konce včerejšího dne. Podle § 99 odst. 4 máme před projednáním pořadu schůze posoudit, zda trvá stav legislativní nouze. Já se táži, zda někdo z pánů poslanců a poslankyň má v tomto směru nějaký návrh? Nevidím, že by někdo něco navrhoval. Vycházím tedy z toho, že stav legislativní nouze trvá, a oznamuji, že dále podle § 99 odst. 5 máme posoudit, zda jsou podmínky pro projednání uvedeného vládního návrhu ve zkráceném jednání.

Kdo souhlasí tedy s tím, že jsou podmínky pro projednání vládního návrhu ve zkráceném jednání, ať v hlasování č. 56 stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Hlasování č. 56 skončilo.

Z 87 přítomných bylo 79 pro, 5 proti. Návrh byl přijat.

Konstatovali jsme tedy, že podmínky pro projednání vládního návrhu ve zkráceném jednání jsou. Nyní vzhledem k tomu, že uvedený vládní návrh zákona, sněmovní tisk 2073, byl zařazen v prvním čtení do pořadu 39. schůze, navrhuji příslušný 64. bod schváleného pořadu přeřadit za první bod dnešního jednacího dne, tzn. ihned za odpovědi členů vlády na interpelace poslanců. Zároveň připomínám, že v souladu s § 99 jednacího řádu nepůjde již o první čtení. Budeme tedy hlasovat o přesunu 64. bodu dosavadního pořadu na místo, jež jsem uvedl, to je za odpovědi na interpelace.

V hlasování č. 57 stiskněte tlačítko a zvedněte ruku, kdo tento návrh na přesunutí podporujete. Kdo je proti tomuto návrhu? Hlasování č. 57 skončilo.

Z 92 přítomných bylo 84 pro, nikdo proti. Návrh byl přijat. Bod byl přesunut a bude tedy projednán v pořadí, jež jsme schválili.

Přikročíme nyní k projednání

XXVIII.

Odpovědí členů vlády na písemné interpelace poslanců

Pan poslanec Ullmann má náhradní kartu č. 3, náhradní karta pana poslance Matulky má č. 4.

Pan předseda vlády Václav Klaus odpověděl na interpelaci poslance Jiřího Vyvadila ve věci údajného zneužívání vily Dr. Edvarda Beneše k rekreačním účelům státních úředníků. Interpelace spolu s odpovědí je předložena jako sněmovní tisk 2068. Žádám pana poslance Jiřího Vyvadila, aby se vyjádřil k obdržené odpovědi.

Poslanec Jiří Vyvadil: Vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, vážený pane předsedo vlády, především bych chtěl říci, že jsem nepodal interpelaci ve věci údajného zneužívání vily dr. Edvarda Beneše, ale podal jsem interpelaci ve věci zneužívání vily dr. Edvarda Beneše. Vidím, že u některých přátel to vyvolává úsměv. Já musím říci, že jsem již poučil příslušné pracovníky, že takto není možné postupovat. Oni mohou mít jakkoli kladný vztah k předsedovi vlády, ale pořád jsou zaměstnanci Poslanecké sněmovny. Jsem rád, že je zde i kancléř. V tomto ohledu prostě musí formulovat interpelaci tak, jak si to přeje poslanec, byť by si o tom mysleli cokoli. Věc byla vyřízena. Ještě ráno jsem přemýšlel, že by to mělo stát hlavu i kancléře, dnes už se věc vyřešila kladně.

Pane ministerský předsedo, já jsem sám váhal, jestli mám odpovídat nebo nemám. Dal jsem vám asi tři interpelace a vy jste mi na ně nějakým způsobem odpověděl. Já netvrdím, že ty odpovědi byly zcela toho druhu, že bych s nimi souhlasil.

Nicméně neměly onen charakter, jak vy říkáte, že bych já musel projevit zásadní nesouhlas. A protože platí zásada Qui tacet, consentire debet (Kdo mlčí, souhlasí), tak pokud bych nenastolil tento problém, vypadalo by to, že já souhlasím s vaší odpovědí.

Já si vůbec nedělám iluze o tom, že projednání vaší odpovědi zde, v této Poslanecké sněmovně, má nějaký obzvláštní význam. A vůbec si nemyslím, že bych toho chtěl nějakým způsobem využít pro účely volební. Ono jde o cosi jiného. Já jsem nikdy nezpochybňoval, že nepochybně jste naším předním odborníkem v oboru ekonomiky. Když jste před X lety nějakým způsobem stanovil kurz naší měny, nepatřil jsem k těm, kdož říkali, že to je chybné, a dodneška si myslím, že jste to udělal dobře.

Problém je v tom, že jakmile se dostanete mimo rovinu ekonomických souvislostí, vy prostě nemáte politický cit. A ten nedostatek politického citu se projevuje i ve vaší odpovědi. Já samozřejmě chápu, že jste mi asi nemohl odpovědět "je to protizákonné, provedu ostrá opatření", ale musím říci, že když jsem si tak představoval, jak by mi asi třeba odpověděl pan místopředseda vlády Josef Lux, tak mám pocit, že by mi přece jenom alespoň řekl "no, pane poslanče, nezákonné to nebylo, ale asi to není vhodné, jestliže ministr financí, guvernér České národní banky, ministr Úřadu vlády Igor Němec, jakýsi šéf Správy vládních zařízení za 150,- Kč na den je ve vile prezidenta Dr. Edvarda Beneše", kde já se domnívám, že čistě tržní hodnota jednoho pronájmu za den by musela být 5 000,- Kč. Ale nejde o tu cenu. Jde o to, že za prvé tito pánové, a možná správně, dbají o to, aby výdaje byly co nejmenší (případně i příjmy občanů byly co nejmenší), a tím pádem se samozřejmě i ti občané musí ptát, jak to řeší oni.

Vy jste si v posledním roce oblíbil jedno slůvko: je to nefér. Kdybyste mi tam odpověděl "Pane poslanče, nebylo to protizákonné, ale přece jenom pokládám za nefér, že ti pánové ve vile prezidenta Dr. Edvarda Beneše pobývali", tak já bych tu otázku nenastolil. Je docela možné, že už takhle k vám, pravda zády, vystupuji naposled. Já mám už jenom jediné přání. Vy stále vycházíte z toho - a v tom asi máte pravdu - že ekonomické souvislosti jsou v této zemi stále pro voliče prioritní. Ony jsou. Možná ještě budou v příštích volbách. Ale v určité chvíli si lidé řeknou, že jsou také jiné hodnoty. Peníze nejsou všechno. Ani trh není všechno, pane ministerský předsedo.

A je třeba se někdy vracet i k určitým hodnotám a principům slušnosti. Vy jste tam v závěru napsal takovou roztomilou věc: "Musím konstatovat, že nevidím na výše popsaném využívání nic pobuřujícího a domnívám se naopak, že Dr. Beneš by byl potěšen, že v jeho zařízení pobývají po dlouhé době opět členové demokratické vlády." Pane ministerský předsedo, kdyby to aspoň byla vláda, která Dr. Edvarda Beneše respektuje. To není ale ani tato vláda.

Já už nemám žádnou povinnost dát teď jakýkoliv návrh. Mám k vám pouze jedno přání, a to je přání ve váš prospěch: Najděte politický cit!

Předseda PSP Milan Uhde: Já otevírám rozpravu k tomuto tématu a ptám se, kdo se do ní hlásí. Nevidím žádnou přihlášku do rozpravy, proto rozpravu uzavírám. Můj úkol nyní je zeptat se pana poslance Vyvadila, zda trvá jeho nesouhlasné stanovisko k odpovědi předsedy vlády na jeho interpelaci.

Poslanec Jiří Vyvadil: Já jsem rád, že mě pan ministerský předseda chce poslouchat. Já jsem to vyjádřil. Já nepodávám žádný návrh a nejsem k tomu povinen. (Hlasy: To byla ztráta času.) Nebyla to ztráta času. (Hlas: To je už rozprava.)

Předseda PSP Milan Uhde: Dobře, podám tedy ten návrh já, protože jsem z vašeho podání....

Poslanec Jiří Vyvadil (z místa): Nemůžete.

Předseda PSP Milan Uhde: Kterýkoliv poslanec může podávat návrh po skončení rozpravy, pane poslanče. Toto právo mi prosím neberte. To ani vaše mrazivá ironie nedokáže. Já jsem z vašeho podání vycítil, že s odpovědí nesouhlasíte. Hlásí se pan poslanec Koháček s poznámkou technickou nebo faktickou - rozprava je uzavřena.

Poslanec Petr Koháček: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, poslanec Vyvadil má pravdu v tom, že návrh může podat jenom on a tím, že se toho vzdal, je tato interpelace definitivně vyřízena.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji. Přistoupíme k odpovědi, kterou dal místopředseda vlády a ministr financí Ivan Kočárník na interpelaci poslance Jiřího Šolera ve věci údajně postupné fyzické a morální devastace českého zdravotnictví. Interpelace spolu s odpovědí je předložena jako sněmovní tisk 2108/1. Táži se pana poslance Šolera, zda chce sněmovně sdělit své stanovisko k odpovědi. (Ano.) Má příležitost. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Jiří Šoler: Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, vážení páni ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové, mohl bych si dovolit z tohoto místa, podobně jako můj předřečník kolega Vyvadil, žádat hlavu pana kancléře, protože slovo "údajně" na interpelaci nikde nebylo. Nečiním tak, pouze se této možnosti vzdávám.

Vážený pane místopředsedo vlády, děkuji vám za vaši milou odpověď na mou interpelaci. Potěšilo mě, že náš pohled na mnoho otázek je téměř shodný. Souhlasím s vámi, že standardně vynakládané prostředky na zdravotnictví v naší společnosti mohou být těžko vyšší. Již tak občané trpí značným zatížením formou daní na výdaje na veřejné účely požadované státem. Souhlasím, že je přínosem přístupnost nadstandardních léků, které si může pacient koupit - samozřejmě za vlastní peníze - v každé lékárně a nemusí shánět známé, kteří by mu je sehnali v zahraničí. Je pro něho za úplatu dostupná nadstandardní péče apod. Bohužel nemohu souhlasit, když stát odmítá nést garanci za nutnou lékařskou péči a nezbytné léky nebo když vzhledem k nedostupnosti péče dojde k poškození jeho zdraví. Pacienti nemohou být spokojeni, když seznamy léků hrazené pojišťovnou se neustále mění, takže najednou musí platit za léky, které se jim osvědčily a které dříve pojišťovna hradila. Takové případy se dosud stávají.

Stejně tak pacienty znepokojuje, když výdaje za nezbytné léky, jako jsou cytostatika, léky pro diabetiky, astmatiky, kardiaky apod., tvoří stále větší část jejich rozpočtu.

Za naprosto kuriózní musím považovat vaše tvrzení, že nárůst výdajů za léky je nutno hledat v jejich předpisování. K čemu jinému slouží základní léky než k předpisování a užívání pacientem?

Dovoluji si ještě k otázce léků vyjádření, které jsem získal od dr. Jana Slabého, ředitele nemocnice v Táboře. Nedojde-li okamžitě k zavedení regulačních mechanismů a budou i nadále, jak se zmiňujete, farmaceutické firmy žít s fantastickým ziskem na zákonném pojištění, potom těžko dojde k nějaké nápravě našeho zdravotnictví. Je paradoxní, že příkladem zvýšené péče Ministerstva financí České republiky o financování zdravotnictví je váš zájem o hodnocení pojistných plánů a výsledků hospodaření zdravotních pojišťoven, a přitom vaše ministerstvo nikdy nedalo podnět k uvalení nucené správy ani k neschválení pojistných plánů zdravotních pojišťoven do roku 1995.

Jedním z klíčových problémů zdravotnictví jsou finanční prostředky. Bohužel stále jsme čas od času svědky, jak jsou neúčelně vynakládány. Asi před týdnem mi např. ekologičtí aktivisté v Uherském Hradišti předali materiály o ekonomicky nesmyslné stavbě - nemocniční spalovny za 40 mil. korun. (Materiál předal pan poslanec Šoler panu ministru Kočárníkovi.) Samozřejmě ze státních dotací. Malá kapacita spalovny s výkonem 1 tuna za den, to je asi 40 kg odpadu na hodinu, neumožňuje efektivní provoz, náklady na stavbu jsou neúčelné, zvláště při nezbytnosti monitoringu složení spalin a občasného testu obsahu toxických látek ve spalinách.

Mohu pouze citovat závěr ekologů: Proč se vlastně spalovna postavila, když nemocnici chybí peníze na důležitější věci? Proč nová kapacita, když spalovny v okolí nespalují na plný výkon a levněji? Kdo a proč stavbu prosadil? Nechci samozřejmě od pana ministra vysvětlení k této jediné akci. Chci jenom ukázat, že zdravotnictví na jedné straně zbytečně plýtvá prostředky, na druhé straně křičí, že jich není dostatek. Alespoň v oblasti investic by mělo Ministerstvo financí lépe plnit svoji roli garanta účelného vynakládání prostředků než dosud. Proto nemohu s odpovědí pana ministra v plném rozsahu souhlasit. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Šolerovi. Otevírám rozpravu. Kdo se do ní hlásí? Nehlásí se nikdo, rozpravu uzavírám. Táži se pana poslance Jiřího Šolera, zda je v pořádku, když navrhnu nesouhlasné usnesení Poslanecké sněmovny k odpovědi pana místopředsedy vlády. Odpovídá to skutečně tomu, co jste řekl? (Ano.) Děkuji. Podávám Poslanecké sněmovně návrh, aby schválila toto usnesení.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky nesouhlasí s odpovědí, kterou dal místopředseda vlády a ministr financí Ivan Kočárník na interpelaci poslance Jiřího Šolera ve věci postupné fyzické a morální devastace českého zdravotnictví - sněmovní tisk 2108/1.

Jde o 58. hlasování na této schůzi.

Kdo podporujete tento návrh, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 58. hlasování skončilo.

Ze 105 přítomných bylo 32 pro, 41 proti. Návrh nebyl přijat.

Postoupíme k odpovědi, kterou dal místopředseda vlády a ministr zemědělství Josef Lux na interpelaci poslankyně Hany Orgoníkové ve věci nezákonného postupu ředitele územního odboru Ministerstva zemědělství České republiky v Semilech ing. Františka Václavíka, CSc. Interpelace spolu s odpovědí byla předložena jako tisk 1980. Projednávání odpovědi bylo na 38. schůzi přerušeno usnesením Poslanecké sněmovny na žádost paní poslankyně. Žádám paní poslankyni Orgoníkovou, zda chce využít příležitosti a sdělit sněmovně své stanovisko k odpovědi.

Poslankyně Hana Orgoníková: Vážený pane předsedo, vládo, kolegyně a kolegové, děkuji panu ministru Luxovi za odpověď na moji interpelaci, která se týkala nezákonného postupu ředitele územního odboru Ministerstva zemědělství České republiky v Semilech pana ing. Františka Václavíka. Pan ministr rozdělil odpověď do tří částí, kterými se budu postupně zabývat a panu ministrovi oponovat.

V prvé části dochází k záměně jmen. Jedná se o pana Kobrleho, nikoli Kabrleho, jak je uvedeno v odpovědi.

Nyní k problémům. Pan Kobrle na základě žádostí oprávněných osob o vyrovnání majetkových podílů pohledávek postupoval z titulu předsedy Zemědělského družstva Slaná u všech oprávněných osob stejně, to znamená v cenách účetních, které byly uvedeny ve schváleném transformačním projektu. O všech těchto vydáních byly se všemi oprávněnými osobami uzavřeny písemné dohody, které oprávněné osoby podepsaly.

Dále není pravdou, že zadlužené Zemědělské družstvo Slaná navrhl předseda Kobrle do likvidace. Společnost SLAKO, s.r.o., vznikla na základě sdružení vydaných majetkových podílů pohledávek. Tato společnost převzala z původního zemědělského družstva Slaná veškeré úvěry, pohledávky a závazky u Komerční banky v Semilech. Nová společnost působí od 1. ledna 1995 a k návrhu na likvidaci Zemědělského družstva Slaná došlo na základě rozhodnutí členské schůze dne 11. srpna 1995, o čemž je pořízen notářský zápis.

Pane předsedo, prosím vás - napomeňte sněmovnu.

Předseda PSP Milan Uhde: Prosím vás, dámy a pánové, umožněte paní poslankyni, aby své stanovisko vyslovila v klidném prostředí, a nikoli v prostředí, ve kterém se nedá sledovat žádný souvislý projev.

Poslankyně Hana Orgoníková: Druhá část se týká farmy LOUKOV, s.r.o. V srpnu 1993 na členské schůzi Zemědělského družstva Háje nad Jizerou byl zvolen nový předseda družstva pan Kos. Společnost s ručením omezeným, farma LOUKOV, byla založena 2. září 1993, kdy již pan Janata od srpnové členské schůze nevykonával funkci předsedy ani jinou funkci ve volených orgánech Zemědělského družstva Háje nad Jizerou. Od této srpnové členské schůze vydával majetkové podíly všem oprávněným osobám již nový předseda pan Kos.

Hospodářskou činnost zahájila farma LOUKOV 1. 12. 1993. Od roku 1991 nebyly v původním zemědělském družstvu prováděny žádné investice, a tím tedy nemohlo dojít z tohoto titulu k zadlužení. Uváděný dluh vznikal postupně z hospodářské činnosti tak, jak to v tuto dobu bylo v zemědělství obecně, zvláště v této podhorské a horské oblasti, po zrušení diferenciálních příplatků. Vyrovnání jednotlivých skupin oprávněných osob včetně soukromých zemědělců bylo prováděno podle stejných zákonů. Není tudíž správné uvádět, že soukromí zemědělci byli poškozeni. Vycházelo se rovněž ze schváleného transformačního projektu.

Konkurs na Zemědělské družstvo Háje nad Jizerou vyhlásila Komerční banka v Semilech 28. března 1994. Do té doby měli zemědělci možnost přijmout nabízená vyrovnání.

V části třetí pan ministr nesouhlasí s mým názorem, že ředitel územního odboru Ministerstva zemědělství v Semilech ing. Václavík postupoval nesprávně při rozhodování o poskytnutí dotací farmě LOUKOV a společnosti SLAKO a nevidí důvod pro jeho odvolání z funkce ředitele územního odboru Ministerstva zemědělství České republiky. Zde je v odpovědi chyba. Je tam uvedeno Svitavy, správně má být Semily.

K tomu mohu pouze dodat na základě vyjádření k části 1 a 2, že jsem zcela evidentně prokázala, že pan ing. Václavík překročil pravomoci ředitele, rozhodoval subjektivně, při šetření k mé interpelaci zřejmě uvedl nesprávné údaje a navíc dotace po interpelaci oběma společnostem poskytl.

Ze všech těchto důvodů trvám na tom, aby pan ministr ing. Václavíka odvolal z funkce ředitele územního odboru Ministerstva zemědělství České republiky v Semilech a myslím si, že z těchto důvodů také mám právo s odpovědí pana ministra nesouhlasit. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Pan místopředseda vlády a ministr zemědělství Josef Lux se přihlásil. Zároveň otvírám rozpravu k této věci.

Místopředseda vlády a ministr zemědělství ČR Josef Lux: Vážený pane předsedo, vážená paní poslankyně, dámy a pánové, při poskytování dotací nebo jakékoliv státní podpory, skrze Fond tržní regulace, skrze Garanční fond a další přistupujeme k jednotlivým zájemcům z pohledu naplnění jednotlivých závazků a podmínek. A mezi tyto závazky a podmínky také patří restituční a transformační vypořádání. A považuji za korektní, aby stát poskytl pomoc těm, kteří naopak dodrželi podmínky zákona. To je obecný přístup.

Vy jste tady interpelovala v konkrétní věci, já se omlouvám za formální nedostatky mé odpovědi, kterou jsem vám poskytl a moje informace jsou jiné, než vaše. Já vaše nezpochybňuji, v tuto chvíli mohu říci jediné, že tuto věc znovu pečlivěji prověřím. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu místopředsedovi vlády a táží se, kdo si dále přeje vystoupit v rozpravě. Nevidím žádnou přihlášku, proto rozpravu uzavírám a kladu paní poslankyni Orgoníkové otázku, zda je v souladu s její vůlí, abych dal hlasovat o nesouhlasné odpovědi Poslanecké sněmovny, a neprodleně to učiním (poslankyně Orgoníková souhlasí). Navrhuji tedy, aby Poslanecká sněmovna schválila toto usnesení:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky nesouhlasí s odpovědí, kterou dal místopředseda vlády a ministr zemědělství Josef Lux na interpelaci poslankyně Hany Orgoníkové ve věci nezákonného postupu ředitele územního odboru Ministerstva zemědělství České republiky v Semilech ing. Františka Václavíka, CSc. Interpelace byla předložena jako tisk 1980, projednávání odpovědi bylo přerušeno na 38. schůzi na žádost paní poslankyně. Budeme hlasovat v 59. hlasování. Já vás předtím odhlásím a požádám vás o novou registraci.

Kdo souhlasí s usnesením, jež jsem vám navrhl, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

59. hlasování skončilo. Ze 77 přítomných bylo 36 pro, 35 proti. Návrh nebyl přijat.

Nyní je mou povinností sdělit sněmovně, že další dvě odpovědi nemohou být projednávány. Paní poslankyně Orgoníková se hlásí s technickou nebo faktickou poznámkou a já jí dám příležitost.

Poslankyně Hana Orgoníková: Pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové, předpokládám, že pan ministr splní slib, který řekl, že ještě tuto interpelaci přešetří a že mně předá písemnou zprávu. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Pan místopředseda vlády a ministr zemědělství se hlásí.

Místopředseda vlády a ministr zemědělství ČR Josef Lux: Pane předsedo, vážená paní poslankyně, dámy a pánové, už nebudu podruhé opakovat co jsem řekl a dám vám moji odpověď písemně.

Předseda PSP Milan Uhde: Ano. Už se nikdo nehlásí s faktickou ani technickou poznámkou. Před projednáváním dalších dvou interpelací chci sdělit sněmovně, že pan ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci Jiří Skalický se omluvil z dnešní účasti na projednávání odpovědí na interpelace, neboť se zúčastní mezinárodního symposia o privatizaci financování projektů a finančních grantů v Düsseldorfu. Sympozium připravila německá skupina Mezinárodní hospodářské komory a já jsem ho omluvil. Dále se omlouvá ministr školství, mládeže a tělovýchovy Ivan Pilip. Je na pozvání ministryně SRN a účastní se pracovní cesty v Bonnu a dalších městech.

Po této informaci můžeme přistoupit k odpovědi na další interpelace. Pan ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci Jiří Skalický odpověděl na interpelaci poslance Michala Krause ve věci privatizace a.s. Pramen Praha - Červený dvůr. Interpelace spolu s odpovědí byla předložena jako sněmovní tisk 2021. Žádám pana poslance Michala Krause, aby sdělil své stanovisko sněmovně.

Poslanec Michal Kraus: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi na úvod svého vystoupení konstatovat, že mě velmi mrzí, že u pana ministra Skalického se stává pravidlem, že na odpovědi na interpelace není. Konkrétně v mém případě se již více než rok vyhýbá tomu, aby mohl čelit mým odpovědím na jeho odpovědi. Domnívám se, že všichni ministři mají svůj program natolik dopředu stanovený, že by měli na tuto zákonem stanovenou povinnost být přítomni. Tím spíše, když odpovědi jsou takové, jakou napsal pan ministr Skalický. Dovolte, abych reagoval na jeho odpověď.

Je smutné, když ministr díky své neschopnosti neplní úkoly, za které v čele příslušného resortu odpovídá. Ještě smutnější je, když svou neschopnost halí do arogance, ironie a sarkasmu v momentě, kdy je na neplnění svých povinnostní upozorněn v poslanecké interpelaci.

Jen v důsledku naprosto ostudné neschopnosti mohlo dojít k tomu, že do dnešních dnů nebyla ukončena privatizace a.s. Pramen Praha - Červený dvůr, přestože byl privatizační projekt schválen ministerstvem již téměř před třemi lety a vláda vydala své usnesení přesně na den před rokem.

Je pro mne překvapením, že pan ministr, jak píše ve své odpovědi, netuší, že průtahy s dokončením privatizace velmi úspěšně využívá rakouská firma Meinl ke skupování akcií z kuponové privatizace od drobných investorů a zejména formou privatizačního "lízneringu" od dvou investičních fondů - Creditanstalt a známého CS Fondu, které jistě čistě náhodně získaly každý 15,5% akcií, dohromady tedy přesně 31%, takže k dnešnímu dni má firma Meinl téměř 41% akcií a.s. Pramen. Zdá se, že pan Lízner věděl velmi dobře co říká, když konstatoval, že jeho metody privatizace bylo použito ve stovkách jiných případů. Pokud jsou panu ministrovi tyto informace známy, pak mne znepokojuje, že nejsou obsahem jeho odpovědi.

Panu ministrovi by mělo být přece velmi dobře známo, že zástupci firmy Meinl se na valných hromadách akciové společnosti již dnes snaží strhnout na svou stranu většinové zastoupení v řídících orgánech a.s. a zcela určitě musí pan ministr vědět, že zástupce firmy Meinl, především pan Meinl junior, velmi pravidelně navštěvují Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci, zhruba 2x do měsíce, kde se kromě jiného snaží prosadit prodej zbylého balíku akcií přes burzu. Tato forma by byla pro firmu Meinl velmi výhodná, protože by jí stačila k získání majority odkoupení zhruba 10% akcií, zatímco při odkupu celého zbývajícího balíku by musela odkoupit více než 49% akcií, jak rozhodla před rokem vláda.

Pokud toto panu ministru známo není, potom určitě není mužem na svém místě. Snažím se doufat a věřit, že pan ministr ví alespoň to, že odkup akcií přes burzu by v podstatě znamenal znehodnocení, respektive neprodejnost 40% akcií, což by pro FNM znamenalo ztrátu zhruba 250 mil. Kč. Proto nechápu, proč Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci váhá s realizací usnesení vlády, které - jak už jsem několikrát konstatoval - je staré přesně jeden rok.

Velmi mne mrzí, že pan ministr se ve své odpovědi nebyl schopen vyjádřit ke znepokojení, které jsem vyjádřil ve své interpelaci a které se týkalo preferování rakouského zboží firmou Meinl. Mrzí mne to o to více, že pan Skalický je ministrem české vlády, je stranickým kolegou ministra Dlouhého, který vyhlásil akci "Kupujte české výrobky!" a je členem strany, jež hlasitě vykřikuje svou podporu českým drobným a středním podnikatelům. Schopný ministr a člověk na svém místě by nemohl nevědět, že a.s. Pramen zásobuje několik desítek tisíc obchodníků - vydražitelů z malé privatizace, kterým zcela prokazatelně dodává sortiment, v němž je pouze 15% zahraničních výrobků, čímž zcela logicky stimuluje produkci české zemědělské prvovýroby, českých výrobců potravin a českých výrobců dalšího sortimentu, který a.s. Pramen dodává.

Schopný ministr a člověk na svém místě by nemohl nevědět, že např. ve 4. čtvrtletí v loňském roce dodávala firma Meinl 80% zboží z dovozu, čímž se mj. podílela na stále rostoucím schodku platební obchodní bilance v zahraničním obchodě. Navíc tato firma vytváří českým producentům nekalou konkurenci tím, že na český trh dodává rakouské potraviny, které jsou rakouskou vládou dotovány v průměru 20%, v některých sortimentech až 40%, což bohužel tato česká vláda stále odmítá.

Kromě toho svým silným kapitálovým zázemím vytváří tlak na drobné prodejce, vydražitele z malé privatizace a postupně je vytlačuje z jejich prodejen. Ostatně ne náhodou šetří postup firmy Meinl Ministerstvo pro hospodářskou soutěž.

Jestliže toto všechno nechává pana ministra zcela klidným, potom se ptám, proč je vlastně ministrem české vlády, proč maže občanům České republiky med kolem úst a postupně rozprodává republiku do zahraničí.

Je mi opravdu líto, ale nemohu být klidný při konstatování faktů, že správa národního majetku je právě v rukou pana ministra Skalického, protože mám nepříjemný pocit, že s ukončením činnosti jeho ministerstva už nebude ani co spravovat, a to považuji za trestuhodné.

Ve smyslu § 112 odst. 5 zákona o jednacím řádu navrhuji proto přijmout k odpovědi ministra Skalického nesouhlasné stanovisko s tím, že je povinen do 30 dnů vypracovat novou odpověď, která bude skutečnou odpovědí na velmi závažné problémy, na něž jsem ve své interpelaci upozornil. Děkuji.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP