Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Poslanec Vladimír Řezáč: Vážený pane předsedo, pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, nemohu souhlasit s argumenty obou stran. Za prvé není pravdou, že by nebylo možné předvídat tuto situaci. Že k této situaci dojde, bylo jasné datem 12. července 1994, kdy Ústavní soud vydal nález 164 z téhož dne, kterým řešil obdobný problém u zákona 87 z roku 1991 Sb. o mimosoudních rehabilitacích. Stačilo jenom počkat, kdy v podstatě stejní poslanci podají návrh skupiny poslanců i ohledně zákona 229/1991 o půdě a bylo jasné, že Ústavní soud musí rozhodnout způsobem, kterým rozhodl. To mohla samozřejmě předvídat i vláda. Došlo k tomu, že na to nikdo nereagoval, stejně jako vůbec nikdo nereagoval na nález Ústavního soudu v zákonu o mimosoudních rehabilitacích z července 1994. Nyní je tady vidět daleko větší problém s ohledem na to, že význam restitučních zákonů z pohledu jejich pořadí je nejsilnější u zákona o půdě a nyní se dostává vlastně do problému vztah těch lidí, kteří privatizovali nějaký majetek a vztah těch, kteří mohou být v postavení oprávněné osoby.

Nemohu souhlasit ani s těmi kolegy, které nebudu jmenovat, kteří tady tvrdili, že jde o vlastnické nároky. O vlastnické nároky nejde v případě oprávněné osoby, protože všechny restituční zákony jsou na principu zmírnění křivdy. Je to uvedeno v zákoně. Je to uvedeno v důvodových zprávách, je to uvedeno nakonec i v nálezu Ústavního soudu. Čili nejde o vlastnické žaloby na vydání věci jako vlastníka, ale jde o žaloby oprávněných osob a teprve v procesu se ukáže, zda jde o oprávněnou osobu, nebo nikoliv. Kdo je oprávněná osoba, to samozřejmě záleží na Parlamentu, aby řekl, jestli podmínky zachová, jaké jsou, nebo jestli je změní.

Ve stejném nálezu, který jsem citoval z 12. července 1994, je řečeno, že podle čl. 1 Ústavy je naše republika demokratickým právním státem, a proto platí princip právní jistoty a princip ochrany nabytých práv. To jsou rozhodující dva právní principy, kterým podle mne musíme vyhovět a jestli tady jde o ohrožení již těch vlastnických práv, která jsou nabytá v kolizi s právy těch možných potenciálních oprávněných osob, pak se domnívám, že musíme dát přednost principu, tedy ochrany již nabytých vlastnických práv. Z tohoto důvodu se domnívám, že návrhu vyhovět musíme, i když celá situace byla zaviněna tím, že vláda vůbec nereagovala na to, jakým způsobem Ústavní soud judikoval už v červenci 1994.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Vladimíru Řezáčovi. Zdá se, že nikdo další nechce vystoupit. Nyní je tedy čas na to, abych dal hlasovat o návrhu poslance Marka Bendy, který v souladu s § 99 odst. 1 poslední věta dal návrh, aby sněmovna stav legislativní nouze, který byl vyhlášen rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny, zrušila.

Já vás, dámy a pánové, v tuto chvíli všechny odhlásím a poprosím, abyste se znovu přihlásili. Ještě před hlasováním jednou zopakuji to, o čem budeme rozhodovat. Budeme rozhodovat o tom, zda stav legislativní nouze rušíme.

Táži se, kdo je pro? Zahájil jsem hlasování č. 44. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.

Hlasování v tuto chvíli skončilo výsledkem 17 pro, proti 128. Konstatuji, že stav legislativní nouze nadále trvá ve smyslu rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny.

Dámy a pánové, o slovo se přihlásil předseda výboru pan Jan Černý.

Poslanec Jan Černý: Děkuji. Využil bych této přestávky a na základě usnesení, které bylo, bych svolal zemědělský výbor okamžitě po ukončení zasedání Poslanecké sněmovny do místnosti 108 - státní akty.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu předsedovi zemědělského výboru. Vás, dámy a pánové, chci informovat o tom, že předpokládám, že konec dnešního odpoledního pořadu bude někdy před 18.00 hod.

Nyní můžeme přistoupit k bodu

Je to vládní návrh, který jsme obdrželi jako sněmovní tisk 2083. Uvede ho z pověření vlády ministr zdravotnictví pan Jan Stráský. Prosím ho, aby se ujal slova.

Ministr zdravotnictví ČR Jan Stráský: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, dámy a pánové, předkládaný návrh zákona je dílčí novelou všech čtyř zákonů upravujících všeobecně zdravotní pojištění, tedy zákona o všeobecném zdravotním pojištění, zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně a zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách. Slovem dílčí chci vyjádřit, že předkládaný návrh skutečně není souborem základních změn v systému zdravotního pojištění, ale jedním z kroků, který jsme sto v tomto okamžiku učinit a kterým lze řešit některé z řady aktuálních problémů v této oblasti.

Jednou z těchto aktuálních otázek je současné nefunkční rozdělení kompetencí při provádění zdravotního pojištění mezi Ministerstvem financí a Ministerstvem zdravotnictví. Navrhuje se proto, aby veškerou působnost v této oblasti vykonávalo Ministerstvo zdravotnictví s tím, že kontrolu finančního hospodaření zdravotních pojišťoven bude toto ministerstvo provádět v součinnosti s Ministerstvem financí.

Z hlediska změny kompetence nejde v tomto zákoně jen o tuto oblast.

Druhým návrhem je přesun stávajících kompetencí Poslanecké sněmovny na vládu, pokud jde o schvalování zdravotně pojistných plánů, výročních zpráv a účetních závěrek zdravotních pojišťoven. Vláda tím v tomto návrhu sleduje především hledisko operativnosti.

Dalším krokem, který obsahuje předkládaný návrh, je rozšíření možnosti státu prosazovat při provádění všeobecného zdravotního pojištění účinnějším způsobem svou zdravotní politiku. Je totiž třeba mít na paměti, že zdravotní pojišťovny mají charakter veřejnoprávních institucí, nejde tedy o komerční subjekty, jakož i to, že tyto pojišťovny hospodaří s nemalou částí veřejných prostředků získaných jednak výběrem povinného pojištění a jednak přídělem ze státního rozpočtu. Podle návrhu by posílení vlivu státu mělo být dosaženo jednak kontrolou hospodaření zdravotních pojišťoven nejen při posuzování zdravotně pojistných plánů a výročních zpráv, ale i v průběhu kalendářního roku, jednak možností navrhovat opatření při zjištění bilanční nerovnováhy nebo při jiných nedostatcích hospodaření.

Poslední oblastí je pak komplexní a velmi podrobná úprava udělování povolení zdravotním pojišťovnám k provádění všeobecného zdravotního pojištění, možností a důvodů v odnětí tohoto povolení, postupu při zavedení nucené správy, způsobů zrušení zdravotní pojišťovny, včetně stanovení podrobného postupu při její likvidaci. Dosavadní úprava je totiž v tomto směru nedostatečná a při její aplikaci by docházelo v praxi k obtížím. Domnívám se, že právě v současné době, kdy v důsledku neschválení zdravotně pojistných plánů některých pojišťoven bude možno i nutno využít těchto kroků, je užitečné mít pro tento postup podrobnější právní úpravu.

Závěrem bych vás chtěl požádat, abyste při vyjádření svého stanoviska k předkládanému návrhu zvážili důvody, které jsem uvedl, a podporou tohoto návrhu pomohli v řešení problematiky zdravotního pojištění pokročit o kus dál. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji ministru Janu Stráskému, který odůvodnil vládní návrh, a konstatuji, že organizační výbor určil zpravodajem pro prvé čtení pana poslance Martina Syku. Prosím ho, aby se ujal slova.

Poslanec Martin Syka: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, dámy a pánové, vládní novely zákonů 550, 551, 592 a 280, které jsou předkládány vládou k projednání Poslanecké sněmovně, skutečně, jak řekl pan ministr, řeší pouze dílčí současné aktuální problémy, které se vyskytují v oblasti zdravotního pojištění.

Někomu z nás se může zdát, že je řeší velice málo, někomu se budou zdát tyto novely jako příliš široké. Já bych každopádně chtěl požádat o to, abyste souhlasili s tím, zařadit tyto novely do druhého čtení, tak jak rozhodl organizační výbor, aby se jimi mohl zabývat výbor pro sociální politiku a zdravotnictví, neboť, a to opakuji, jsou skutečně pouze dílčím řešením současných problémů a domnívám se, že vláda se nevyhne úkolu připravit systémově zásadní pohled na problematiku zdravotního pojištění. Mám ten pocit, že ministr zdravotnictví uvažuje v kontextu jednoho roku, že vláda takovýto zákon předloží. Myslím si, že bude velice důležité pracovat na tom širším problému a z hlediska toho, tak jak jsme i projednávali pojistné plány jednotlivých pojišťoven a narazili jsme na mnoho problémů, je třeba, abychom se zabývali ve smyslu předložených návrhů novel těmito novelami, a proto bych vás všechny požádal, abyste vyjádřili souhlas s předkládanými novelami a umožnili tak postoupit tyto novely druhému čtení. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Martinu Sykovi a otevírám obecnou rozpravu. Protože se nikdo nehlásí (hlasy z pléna).

Velmi lituji, paní poslankyně Lagová, zřejmě pod těmi papíry to najdu, nebyl to můj úmysl, každý předsedající má jiný systém zařazení přihlášek. Já mám ve zvyku to vkládat do určitých bodů. Omlouvám se vám a vidím, že jste to právě vy, kdo je přihlášen, takže máte slovo.

Poslankyně Hana Lagová: Pane předsedo, pane místopředsedo, dámy a pánové, vzpomínáte si, když jsme na jaře loňského roku projednávali zde ve sněmovně podobné novely těchto zákonů a známe jejich dopad a přestože jsme dopředu říkali, že tyto novely zákonů nejenom nikomu až tak neublíží, ale ani nepomohou, pouze jsme srovnali např. zaměstnanecké zdravotní pojišťovny na jednu rovinu, na rovinu více méně všeobecných.

Právě proto, co tu řekl zpravodaj, mne vede k tomu, abych vyjádřila názor poslaneckého klubu Levého bloku a požádala sněmovnu, abychom tento návrh zákona odmítli. Je příliš krátký čas do konce volebního období. Ta spousta problémů, které se nahromadily v oblasti zdravotnictví, už podle našeho soudu nedovolují dělat tyto dílčí kroky, i když, přiznáváme, že řada z nich je užitečných, ale systému jako celku samozřejmě nepomohou. Nemyslím si, že by sněmovna měla být tím, kdo se bude tvářit, že těsně před koncem volebního období tomuto systému nějak účinně pomáhá. Myslím si, že by bylo užitečnější tento čas věnovat tomu, aby resort a ostatní, kteří do těchto věcí mají co hovořit, pracovali na tom, aby byla po volbách jasná představa, kudy se bude ubírat zdravotnictví, jakým způsobem bude třeba modifikovat dosavadní systém zdravotního pojištění.

Ještě jednou tedy opakuji, že doporučujeme, aby sněmovna odmítla tento návrh zákona, tak jak ho předložila vláda. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Lagové, dalšími přihlášenými jsou pan poslanec Čerbák a pan poslanec Syka.

Poslanec Miroslav Čerbák: Pane předsedající, dámy a pánové, vnímám řadu pochybností, které uvedla kolegyně Lagová. Vnímám to, že jsme už před rokem žádali, aby vláda připravila komplexní novelu těchto zákonů. Vnímám i to, že návrh zákona, který šel z ministerstva do vlády, byl podstatně bohatší. Byly tam prvky, které ve vládním návrhu vymizely.

Dá se říci, že v současném návrhu zůstaly v zásadě tři věci, které jsou buďto užitečné, nebo alespoň hodné diskuze.

Je to ochrana pacienta v tom, že tento návrh umožňuje změnu pojišťovny, která krachuje. Je tam upraven způsob, jak zacházet s pojišťovnou, která zaniká. Je tam upravena, to už neříkám, že je to užitečné, ale je to diskuze hodné; je tam upravena změna převodu kompetencí z Parlamentu na vládu co se týče zdravotních pojišťoven.

V tomto třetím bodu si nejsem jist, jestli je to úprava správná a jestli se má týkat např. všech pojišťoven. Jestli se má týkat jak Všeobecné zdravotní pojišťovny, tak i ostatních pojišťoven.

Tyto novely ponechávají dosavadní definici těch tzv. oborových pojišťoven, tato definice už dnes neplatí.

Mně osobně připadá takřka nepřijatelné, a jsem ochoten o tom diskutovat, právo veta každého zástupce vlády ve správní radě. Je tu napsáno, že musí souhlasit všichni přítomní členové správní rady, kteří byli jmenováni vládou. Znamená to možnost veta i jednoho člena, jednoho státního úředníka. Poněkud to v mých očích degraduje těch deset členů správní rady pojišťoven, kteří jsou voleni námi.

Vidím v tom tedy řadu nedostatků. Vidím v tom řadu věcí, které mi tam scházejí, které by měly být řešeny.

Domnívám se ale, že to jsou okruhy otázek, o kterých lze diskutovat a o kterých je potřeba diskutovat. Domnívám se, že toto jsou ty problémy, které lze řešit ve výborech.

Proto nesouhlasím s odmítnutím a doporučuji postoupit do druhého čtení s tím, že tam budu mít samozřejmě řadu výhrad. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Čerbákovi. O slovo se přihlásil pan poslanec Pluhař. Další pořadí, jak jsem si zaznamenal, je poslanec Syka a poslanec Raška.

Poslanec František Pluhař: Pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, předem upozorňuji, že jsem se zúčastňoval zakládání jedné takové pojišťovny a že dodnes v jedné takové pojišťovně jako poradce pracuji. To proto, aby bylo jasno, proč tady také povídám. Nepovídám zde proto, že bych za pojišťovny chtěl lobbovat, ale protože se domnívám, že do toho problému vidím hlouběji a více než někteří ostatní.

Každý rok přistupuje sněmovna k novelizaci pojišťovacích zákonů ve zdravotnictví; 1993, 1994, 1995, letos 1996.

Zákony č. 550, 551, 280 a 592 vytvořily dobrý základ, který dával možnost navázat na tradici minulého československého pojišťovnictví. Tato možnost však byla v průběhu těchto čtyř let promarněna.

Již v roce 1993 signalizovala Všeobecná zdravotní pojišťovna, že nastává rozdíl mezi příjmy z pojistného a výdaji na léčebně preventivní péči a že by mohl hrozit finanční deficit v systému.

Ministerstvo zdravotnictví tehdy věc "vyřešilo" novelizacemi, které zavedly systém přerozdělování vybraného pojistného mezi jednotlivými pojišťovnami a povinnou otevřeností všech pojišťoven. Nic proti této solidaritě. Problémům to ovšem nepomohlo.

Potíže, které se nejmarkantněji projevovaly u Všeobecné zdravotní pojišťovny se tak přelily i do ostatních pojišťoven a nárůst finančního deficitu se nejen nezastavil, ale ani nezmírnil. Ani nemohl, protože jeho příčiny nejsou v pojišťovnách, ale ve zcela nedostatečném regulování systému.

Na konci roku 1994 se finanční situace ve zdravotnictví natolik zhoršila, že se stala předmětem veřejné diskuze a sporu mezi Ministerstvem zdravotnictví, lékařskými komorami i parlamentním výborem pro sociální politiku a zdravotnictví.

Ministerstvo předložilo novely pojišťovacích zákonů, které výrazně omezily možnosti hospodaření pojišťoven, i když přiznávám, že hospodaření může být nejen dobré, ale i katastrofální. Nejen u pojišťoven. Jsem přesvědčen, že výrazná centrální regulace ekonomiky jakéhokoliv subjektu není dobrá.

Po několikaměsíční diskuzi byly tyto novely loni v březnu přijaty. Výbor je přijal s výhradami a pouze jako první krok z několika dalších, které měly ještě v prvním pololetí 1995 následovat.

Nový sazebník výkonů není hotov dodnes. Hodnocení cen léčiv nepřineslo očekávané výsledky a finanční deficit se dále prohloubil.

O našich zdravotních pojišťovnách se jen s velkou nadsázkou dá hovořit, že jsou to opravdu pojišťovny. Nejenom, že jsou dnes všechny stejné, ale všechny jsou vlastně jenom ústavy, které přerozdělují státem vybírané peníze mezi poskytovatele zdravotní péče. O nějaké pojišťovací politice vůbec nelze hovořit.

Pojistné plány, které vláda a Parlament schvalují, jsou jenom účetní odhady, kolik peněz se asi vybere a na co budou použity. Totéž dělaly v minulosti krajské ústavy národního zdraví, ale jednodušším způsobem.

Novely, které dnes projednáváme, jsou pokračováním této historie. Podle nich bude mít Ministerstvo zdravotnictví ve správních radách absolutní převahu hlasů. Bude mít v podstatě právo veta v nejdůležitějších ekonomických otázkách pojišťovny. Zodpovědnost ovšem zůstane na pojišťovně.

Na závěr. Ministerstvo zdravotnictví nadále neřeší podstatu finančního deficitu ve zdravotnictví. Říkám, že neřeší, alespoň o takovém řešení nevím a zatím to není známo, přestože jeho podstatu musí znát.

Problém pojišťoven je jenom zástupním problémem a odvádí pozornost a síly od skutečného řešení.

Z tohoto hlediska jsou tyto novely, stejně jako novely z roku 1995, zbytečné a dokonce i škodlivé. Ministerstvo zdravotnictví by si především mělo ujasnit, zda chce zdravotnictví financovat skutečně systémem zdravotního pojištění a vytvořit pro to odpovídající podmínky, a nebo se vrátit k rozpočtovému systému, kam možná nevědomky po celé čtyři roky v podstatě směřuje.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Pluhařovi a prosím, aby se slova ujal pan poslanec Martin Syka a připravil se pan poslanec Raška.

Poslanec Martin Syka: Pane předsedající, přiznám se, že jsem neočekával tak širokou rozpravu na prvním čtení. Nepopírám a nepopíral jsem nikdy, že vláda v této oblasti má svůj dluh. Myslím si, že jsme před třemi, čtyřmi lety očekávali, že záležitost ve vývoji systému půjde rychleji dopředu. Každopádně ale to, co zde zaznělo z úst mých kolegů, je přesně to, co by se mělo diskutovat na výboru, protože je třeba o tomto problému v každé poloze diskutovat a myslím si, že výbor je tím hlavním místem, kde tato problematika musí být diskutována.

Tyto novely si podle mého nekladou žádný nárok na to, aby fundamentálně, zásadně změnily systém zdravotního pojištění, ale reagují na určité věci, které se vyvinuly za zhruba rok, co jsme přijali novely, které zde byly zmíněny.

Chtěl bych vás všechny požádat o to, abychom zde zbytečně věcně neřešili tento problém, abychom skutečně umožnili, aby se náš výbor tímto problémem zabýval a ve druhém čtení potom budeme mít samozřejmě možnost zaujmout zcela zásadní stanovisko v této věci. To jsem jen chtěl cítit jako reakci hlavně na vystoupení paní poslankyně Lagové, ale i ostatních kolegů.

Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Martinu Sykovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Raška, připraví se paní poslankyně Kolářová.

Poslanec Miroslav Raška: Pane předsedající, pane předsedo, ač mám svého kolegu a předsedu výboru Syku velmi rád, musím říci, že bohužel v mnoha věcech, které zde řekl, se minimálně hluboce mýlí. Měl jsem možnost analyzovat návrh, který vypracovalo Ministerstvo zdravotnictví ještě před tím, než se dostal na projednání vlády. Dá se říci, že to byl návrh, který byl legislativně dopracovatelný zde na parlamentní půdě. S lítostí musím říci, že to, co z něho nakonec zbylo zřejmě po zásahu pragmatických ekonomických ministrů, kteří ovšem podle mého názoru bez základní vize o tom, jak by tento systém měl fungovat, okuchali návrh do takové podoby, že by bylo serióznější předložit zde prázdné desky s číslem sněmovního tisku a návrh zde vypracovat poslaneckou iniciativou. Bylo by to zřejmě daleko praktičtější.

Domnívám se, že návrh je natolik špatný, že je třeba ho minimálně dopracovat, a proto navrhuji, abychom tento návrh vrátili vládě k dopracování. To, že vede systém vlastně k centralistickému modelu rozdělování prostředků zaznamenávám v poslední době i určité signály, že se začínáme poučovat ze způsobů, které jsou dnes propagovány na Slovensku, že je to systém, jakýsi výpočet nákladů na pacienta, den, léky a údržbu, jakási gramáž každého pacienta, kterou by měl snést v té které nemocnici - se mi nezdá dobré. Proto prosím zaznamenejte můj návrh jako druhý pro hlasování.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Stalo se, pane poslanče, děkuji. Prosím, aby se slova ujala paní poslankyně Milena Kolářová.

Poslankyně Milena Kolářová: Pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, pokusím se být maximálně stručná. Přesto si neodpustím jednu poznámku. Mám takový dojem, že v poslední době se stává módou, že když se něco předloží v oblasti zdravotnictví, vždycky tady zazní, že je to jen jedna část a že je třeba napřed řešit něco jiného. Řekl to tady velice správně předseda výboru pan Syka a řekl to i pan ministr, že toto je samozřejmě částečná novela, o které se domnívám, že není nic neřešící. Není to novela, která by řešila vše, ale kdyby minimálně tato novela řešila např. možnost přechodu pacienta z jedné pojišťovny do druhé, pokud se ocitne v likvidaci, tak už to, myslím, je důvod k zamyšlení, abychom pustili tento návrh do dalšího čtení. Nemluvím o dalších, protože se jedná o prvé čtení, tudíž není třeba rozebírat všechno věcně.

Děkuji vám.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Kolářové. Nikdo se do rozpravy nehlásí, takže - paní poslankyně Fischerová, ale na poslední chvíli. Paní poslankyně, díval jsem se na vás, než jsem vyřkl ono slovo. Příště bych prosil o dvě vteřiny dříve.

Poslankyně Eva Fischerová: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající. Děkuji vám především za toleranci a za udělené slovo.

Budu velmi stručná. Na celém zákonu mi vadí pouze to - tedy mezi jiným, ale není toho mnoho - že tam není vyřešeno, kdo zaplatí pohledávky zdravotnickým zařízením. Jinak tento zákon, tuto novelu, považuji za nezbytně nutnou, ale je to pouze symptomatická léčba. Tento problém je třeba řešit radikálně, všichni to víme a chci věřit, že Ministerstvo zdravotnictví se toho neodkladně ujme.

Na rozdíl od jiných si myslím, že nedostatky v celém systému i v novele se dají řešit pozměňovacími návrhy na výboru a ve druhém čtení. Budu pro tuto novelu hlasovat. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Evě Fischerové. Rozpravu končím.

Zazněly dva návrhy, resp. tři, pokud počítám návrh zpravodaje Martina Syky. Pan poslanec Raška navrhl vrátit návrh k přepracování, paní poslankyně Lagová navrhuje, abychom zamítli.

Pan poslanec Stanislav Gross jako předseda klubu má právo vystoupit.

Poslanec Stanislav Gross: Dámy a pánové, omlouvám se, že maličko zdržíme jednání Poslanecké sněmovny, ale žádal bych pro poradu našeho klubu 15 minut před hlasováním.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Je 15.36 hodin, v 15.50 přesně začneme.

(Schůze přerušena v 15.36 hodin.)

(Jednání zahájeno v 15.58 hodin.)

Místopředseda PSP Jan Kasal: Dámy a pánové, mám informaci, že Klub sociálních demokratů potřebuje celou záležitost ještě projednat, takže prodlužuji přestávku do 16.10 hodin a prosím zároveň kolegy ze sociální demokracie, aby se tuto lhůtu snažili dodržet.

(Jednání přerušeno v 15.59 do 16.10 hodin.)

(Jednání zahájeno v 16.12 hodin.)

Místopředseda PSP Jan Kasal: Dámy a pánové, zdá se, že všechny poslanecké kluby své jednání už ukončily, takže můžeme přistoupit k hlasování tak, jak jednotlivé návrhy od jednotlivých poslanců v průběhu rozpravy zazněly.

Dovolte, abych vás v této chvíli požádal, abyste se znovu přihlásili.

Opakuji, že v průběhu rozpravy zazněly dva návrhy v souladu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny a to jeden návrh na to, abychom vrátili předložený návrh navrhovatelům k dopracování a druhý návrh, abychom předložený návrh zamítli.

Dámy a pánové, budeme tedy hlasovat o vrácení předloženého návrhu navrhovatelům k dopracování.

V hlasování 45., které jsem právě zahájil, se ptám, kdo je pro tento návrh.

Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Hlasování skončilo výsledkem 48 pro, 69 proti. Tento návrh nebyl přijat.

Budeme nyní hlasovat o dalším návrhu, který zde v průběhu rozpravy zazněl, a to o návrhu, že Poslanecká sněmovna zamítá předložený návrh zákona.

Zahájil jsem hlasování číslo 46. Táži se, kdo je pro tento návrh. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.

Hlasování skončilo výsledkem: pro 40, proti 83.

Konstatuji, že ani tento návrh nebyl přijat.

Můžeme tedy přistoupit k hlasování o usnesení, které právě přednesu:

"Poslanecká sněmovna přikazuje předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví".

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 47 a táží se, kdo je pro tento návrh. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.

Hlasování skončilo výsledkem: pro 93, proti 19. Návrh byl přijat.

Děkuji panu ministrovi, děkuji panu poslanci Sykovi.

Dalším bodem pořadu je

Jedná se opět o prvé čtení.

Konstatuji, že jsme vládní návrh obdrželi jako sněmovní tisk 2088 a prosím pana ministra zdravotnictví pana ministra Stráského, aby z pověření vlády tento návrh odůvodnil.

Ministr zdravotnictví ČR Jan Stráský: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, v tomto případě budu velice stručný, protože se jedná o tématiku, která se týká zdravotnictví jenom zprostředkovaně. Jde o novelu zákona č. 20, která používá terminologii, do které nezapadají fyzické osoby, které podnikají ve zdravotnictví a mají být postihovány za škody, které způsobují životnímu prostředí. Občanský zákoník totiž jednou ze svých novel změnil subjekty občansko právních pojmů tak, že pojmy "občan", "organizace" nahradil pojmy "fyzická osoba" a "právnická osoba". Toto je podstata této drobné úpravy, která je vyvolána určitými soudními spory, které už proběhly, a která má jenom uvést do souladu záměr postihovat podnikatele, včetně fyzických osob při určitých škodách způsobených na životním prostředí. Jsem přesvědčen, že tuto novelu podpoříte.