Ministr zdravotnictví ČR Jan Stráský:
Vážený pane předsedající,
vážené poslankyně, vážení
poslanci, uvedu tři důvody předložení
návrhu zákona o omamných látkách,
psychotropních látkách, přípravcích
obsahujících tyto látky, prekursorech a pomocných
látkách a o změnách a doplňcích
těchto zákonů v této souvislosti.
Prvním z důvodů je znepokojivá situace
v drogové oblasti v České republice.
Druhým důvodem je plnění úkolů
vyplývajících z mezinárodních
úmluv, kterými je Česká republika
vázána.
Třetím důvodem je skutečnost, že
dosavadní úprava nevyhovuje změněným
podmínkám a organizačním změnám
v důsledku rozvoje podnikatelské činnosti
po roce 1989.
Drogovou problematiku je nutno členit na oblast zákonného
zacházení s uvedenými látkami a na
oblast nezákonného zacházení s těmito
látkami.
Návrh výše citovaného zákona
upravuje oblast zákonného zacházení
s těmito látkami. Protože výroba drog
je závislá na dostatečném množství
potřebných chemikálií, zejména
prekursorů, dostatku materiálně technického
vybavení i odborně erudovaných osob, eliminují
se zákonné podmínky, které umožní
únik těchto látek do tzv. nelegálních
kanálů a které by pak umožňovaly
páchat trestnou činnost.
Zejména se eliminují možnosti zneužívání
prekursorů, tj. látek používaných
pro nelegální výrobu omamných látek,
psychotropních látek a pro legální
výrobu komponentů používaných
při výrobě běžných léků.
Návrh zákona obsahuje kontrolní mechanismy,
včetně povolovacích procedur, zaměřené
zejména na cíl, aby zákonného zacházení
s výše uvedenými látkami nemohl zneužít
nelegální konečný uživatel.
Vzhledem k tomu, že Česká republika se stala
nejen tranzitní zemí při nezákonné
distribuci drog, ale i zemí, v níž se skrytě
vyrábějí drogy z dovážených
surovin, vyžaduje tato situace urychlené přijetí
právní úpravy zamezující únik
legálně vyráběných chemikálií
pro nelegální účely, popř.
dovoz chemikálií potřebných k nelegální
výrobě drog.
To jsou hlavní důvody i obsah zákona, který
vláda předkládá. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu ministrovi. Prosím pana poslance Petra Čermáka,
kterého určil organizační výbor
zpravodajem pro první čtení, aby se ujal
slova.
Poslanec Petr Čermák: Dámy a pánové,
pozorně jsem poslouchal pana ministra. V jeho předkládacím,
úvodním slově, řekl prakticky všechno
to, co jsem chtěl říci já, takže
nebudu opakovat informace.
Řekl bych, že cíle, které si tento zákon
klade, jsou obsaženy a poměrně velmi dobře
zpracovány v paragrafovaném znění
a že zákon je připraven pro to, aby byl projednán
ve výborech.
Doporučuji, aby byl projednán ve výboru zdravotním
a sociálním. Dávám ke zvážení
projednání v ústavně právním
výboru, protože tento návrh mění,
nebo alespoň částečně novelizuje
pět dalších zákonů.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu zpravodajovi. Otevírám obecnou rozpravu. Pan
poslanec Severa.
Poslanec Pavel Severa: Dámy a pánové,
velice bych uvítal, kdybychom doplnili usnesení
o to, že tento zákon, který velice vítám
a na který dlouho čekáme, mohl projednávat
i výbor branný a bezpečnostní. Velice
to souvisí s kontrolou dovozu, vývozu, výroby
apod., tzn. celní orgány atd. Domnívám
se, že to není ani možné, abychom toto
nevzali v úvahu.
Dávám tedy návrh, aby tento zákon,
na který jsme dlouho čekali, projednal i výbor
branný a bezpečnostní. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Severovi. Pan poslanec Čermák se hlásí.
Poslanec Petr Čermák: Myslím, že
není nic proti ničemu, aby to projednalo třeba
pět výborů. Myslím však, že
pro rychlost projednání a pro obsah toho zákona
by optimální řešení bylo, aby
tento zákon projednal pouze jeden výbor, a to zdravotní
a sociální, protože pro branný a bezpečnostní
výbor si myslím, že ani tento zákon
odborně není, protože tam se neřeší
otázka policejní, ale vyloženě odborná.
Můj návrh by byl definitivně ten, že
pouze zdravotní a sociální výbor.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji.
Pan poslanec Severa navrhl, aby tento zákon byl projednán
ve výboru zdravotním a sociálním a
v branném a bezpečnostním.
Nebudou-li námitky, dovolil bych si tyto návrhy
označit jako návrhy alternativní; tedy přesněji,
abych citoval jednací řád, návrhy
eventuální. Pan zpravodaj vlastně přednáší
ten návrh, který navrhl organizační
výbor.
Pokud by tento návrh nebyl přijat, budeme hlasovat
o druhém návrhu pana kolegy Severy. Je nějakých
námitek proti tomuto postupu? Jestliže tomu tak není,
dovolím si vás odhlásit a požádat
o novou registraci.
Dámy a pánové, kdo je pro, aby byl tento
návrh zákona přikázán výboru
pro sociální politiku a zdravotnictví, ať
zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování
č. 43. Kdo je proti?
Tento návrh byl přijat poměrem hlasů
65 pro, 16 proti.
Dámy a pánové, tím jsme uzavřeli
projednání tohoto bodu. Pan poslanec Honajzer se
hlásí.
Poslanec Jiří Honajzer: Vážený
pane předsedající, kolegyně a kolegové,
dovolte mi, abych požádal v tomto okamžiku o
40minutovou přestávku pro jednání
poslaneckých klubů.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji.
Je zvykem podobným žádostem vyhovět.
Dámy a pánové, sejdeme se zde v 11.45 hodin.
(Schůze přerušena v 11.02 hodin.)
(Schůze opět zahájena v 11.54 hodin.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Vážené
kolegyně, vážení kolegové, prosím,
abyste se dostavili do jednací síně, abychom
mohli pokračovat v našem programu.
Pan kolega Libor Novák mladší má náhradní
kartu č. 21.
Omlouvám se jménem našeho klubu za překročení
časového limitu, který jsme si vyžádali
pro naše jednání. Nedokázali jsme být
tak struční a konstruktivní, jak jsme si
předsevzali.
Dámy a pánové, ještě jednou se
omlouvám - přestaňte spěchat do sněmovny.
Byl jsem požádán předsedou Poslanecké
sněmovny, abych vás požádal o pochopení.
Pan předseda svolává v tomto okamžiku
ihned poradu předsedy s místopředsedy a předsedy
poslaneckých klubů do místnosti č.
120.
Předpokládám, že pokračovat v
našem jednání budeme ve 12.15 hodin. Děkuji
vám za pochopení.
(Schůze přerušena v 11.57 hodin.)
(Jednání po přestávce zahájeno
ve 12.16 hodin.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Vážené
kolegyně, vážení kolegové, jdu
vám oznámit některé informace z porady
předsedy s místopředsedy sněmovny
a s předsedy klubů. Je projednáván
dopis nebo žádost předsedy vlády o vyhlášení
stavu legislativní nouze k jednomu tisku, který
máme na pořadu. Předsedové klubů
se shodli na tom, že další postup bude vhodné
upravit takto:
Nyní bychom vyhlásili přestávku pro
jednání klubů a pro oběd s tím,
že ve 14.15 hodin se sejde opět porada předsedy
s místopředsedy a s předsedy poslaneckých
klubů a ve 14.30 zahájíme jednání
ve sněmovně. Děkuji vám.
(Jednání přerušeno ve 12.18 hodin do
14.30 hodin.)
(Schůze opět zahájena ve 14.37 hodin.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Vážené
paní poslankyně, páni poslanci, vážení
členové vlády a milí hosté,
zahajuji odpolední část druhého jednacího
dne 39. schůze Poslanecké sněmovny a všechny
vás srdečně vítám.
Nejdříve Vás chci informovat, že předseda
Poslanecké sněmovny pan Milan Uhde vyhlásil
na žádost předsedy vlády pana Václava
Klause stav legislativní nouze. Dopis předsedy vlády
a dvě rozhodnutí předsedy Poslanecké
sněmovny, rozhodnutí č. 88 a 89, vám
byly rozdány.
Vidím, že se o slovo přihlásil pan poslanec
Jaroslav Ortman. Slovo mu uděluji.
Poslanec Jaroslav Ortman: Vážený pane
předsedo, vážený pane místopředsedo,
já v této chvíli využívám
svého práva předsedy poslaneckého
klubu vědom si toho, že jde vlastně o první
případ tak mimořádné události,
jako je stav legislativní nouze. My jsme vyslechli na politickém
grémiu a na politickém klubu jsme se seznámili
s návrhem, který sem přišel, a já
chci prohlásit, že náš poslanecký
klub akceptuje návrh na vyhlášení stavu
legislativní nouze. Litujeme pouze, že došlo
k tomu, že je využíváno tohoto mimořádného
institutu podle jednacího řádu. Domníváme
se však, že je třeba napravit negativní
důsledky rozhodnutí Ústavního soudu
v Brně.
Prohlašuji, že se nepřipojíme k žádným
návrhům, které pravděpodobně
zazní, na zpochybnění stavu legislativní
nouze.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Ortmanovi. Vidím, že se o slovo přihlásil
pan poslanec Marek Benda. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo,
dámy a pánové, vláda České
republiky požádala, aby předseda sněmovny
vyhlásil stav legislativní nouze a aby v rámci
tohoto stavu legislativní nouze byla novela zákona
229/1991 a dalších zákonů projednána
ve zkráceném řízení. Pan předseda
tak učinil a přikázal tento návrh
zákona k projednání zemědělskému
výboru a stanovil mu zároveň podle jednacího
řádu nepřekročitelnou lhůtu
do 24.00 hodin dnes v noci k projednání tohoto návrhu
zákona.
Podle § 99 odst. 1 věty poslední ("sněmovna
může stav legislativní nouze zrušit nebo
omezit dobu, na niž byl vyhlášen") si dovoluji
vystoupit za poslanecký klub KDS s návrhem na zrušení
stavu legislativní nouze. Nedomníváme se,
že by v této situaci vzhledem k rozhodnutí
Ústavního soudu bylo nezbytně nutné
(a že by byly naplněny zákonné podmínky
zákona o jednacím řádu) projednat
tento návrh ve zkráceném řízení
a schvalovat ho dnes nebo zítra.
Domníváme se, že je potřebné
přijmout novelu zákona č. 229, ale že
nedojde k žádným závažným
hospodářským škodám ani ke zpochybnění
práv a svobod občanů této země,
pokud by toto bylo projednáno v řádném
řízení a bylo to přijato až na
naší březnové schůzi.
Proto si dovoluji podat návrh, aby sněmovna stav
legislativní nouze zrušila a návrh novely zákona
229/1991 o půdě byl projednán v normálním
řízení.
Vím, že je trochu netradiční vystupovat
v tuto chvíli k vyhlášení stavu legislativní
nouze a že by bylo asi lépe vystoupit až podle
odst. 5 § 99 ke konkrétnímu zákonu,
ale vzhledem k tomu, že stav legislativní nouze je
navrhován jen pro tento konkrétní zákon,
pokládám za rozumné zrušit už původně
tento stav legislativní nouze a pokračovat v normálním
řádném projednávání.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Marku Bendovi. O slovo se hlásí místopředseda
vlády a poslanec Jan Kalvoda.
Místopředseda vlády ČR Jan Kalvoda:
Pane předsedo, pane místopředsedo, vážené
kolegyně a kolegové, k tomuto vystoupení
mne vede poněkud úsporný styl žádosti
vlády vůči předsedovi parlamentu.
Dovolte mi proto učinit několik poznámek,
kterými chci přispět k Vašemu rozhodování
o tom, jestli je danou situací naplněn onen stav
legislativní nouze podle jednacího řádu
nebo lépe řečeno jeho podmínky. Je
to docela historické rozhodování. Je to svým
způsobem precedens a já chci poznámkami více
faktografickými přispět k vašemu rozhodování.
Aby bylo jasno, mluvíme o nálezu Ústavního
soudu ze 13. 12. loňského roku, který byl
opatřen odůvodněním a spatřil
takto světlo světa kolem 9. a 10. ledna tohoto roku.
Od tohoto dne nás tedy dělí ne příliš
dlouhá doba. Zákon, jehož se týká
nález Ústavního soudu, č. 229/91,
sledoval nápravu některých majetkových
křivd. Pro uplatnění v nápravě
těchto křivd z důvodu právní
jistoty všech zúčastněných osob
na tomto procesu stanovil některé podmínky
a mezi nejdůležitější z nich patří
nepochybně lhůty pro uplatnění nároků
podle tohoto zákona. Tyto lhůty jsou velmi významné
jak pro osoby oprávněné, tak i pro osoby
povinné, jsou významné pro kýženou
stabilitu vlastnických vztahů.
Ústavní soud svým nálezem, o kterém
jsem se zmínil, z 13. prosince, který byl sice zmíněn
ve veřejnosti, ale opatřen odůvodněním
až kolem 10. ledna, či doručen, tak tento nález
zrušil tyto lhůty, lhůty významné
pro uplatnění nároků podle tohoto
zákona.
Předpokládám - dovolím si tuto osobní
poznámku - že Ústavní soud předvídal
rychlé řešení a novelizaci dotčeného
zákona. Je totiž nesmírně podstatné
stanovit lhůty pro uplatnění nároků
skupin osob, které dosud nesplňovaly podmínky
pro uplatnění svých nároků,
je ale stejně důležité stanovit lhůty,
které Ústavní soud bez výjimky a samozřejmě
bez náhrady zrušil a které se týkají
již prošlých nároků, těch,
které zanikly případným neuplatněním
v zákonné lhůtě, v té, která
byla zrušena nálezem Ústavního soudu.
Vypuštěním lhůt bez náhrady by
vznikl stav právní nejistoty, který by se
projevil zejména tím, že by bylo umožněno
nejen uplatnění nároků těch
osob, které dosud nároky uplatnit nemohly, nebo
jejichž nároky byly právem odmítnuty,
ale i těch osob, které z různých důvodů
nároky v zákonné lhůtě vůbec
neuplatnily.
Nález Ústavního soudu, soudě z jeho
odůvodnění nedávno tak očekávaného,
rozhodně nesměřoval k obnovení nároků,
které zanikly jejich neuplatněním. Vzhledem
k tomu, že po uplynutí v zákoně stanovených
lhůt pro uplatnění nároků na
vydání věcí byl některý
majetek již privatizován, jiný byl předmětem
restituce jen některými oprávněnými,
je zcela evidentní, že je nezbytné tak či
onak - neříkám teď jak - ale je nezbytné
vyřešit právě tyto kolizní situace.
Obecně si tedy dovolím shrnout. Nález Ústavního
soudu je tedy závazným jeho publikací ve
Sbírce zákonů a nestanoví žádné
lhůty pro provedení nezbytných právních
úprav. Ty je tedy nutno přijmout tak, aby nenastalo
žádné právní vakuum a je proto
nezbytné, nechceme-li připustit nejistotu v otázkách
soukromého vlastnictví a zpochybnit zákonně
nabytá vlastnická práva, přijmout
takovou úpravu, která by jakoukoli pochybnost vylučovala.
Opět neříkám jak, mluvím jen
k proceduře a podmínkám tohoto zrychleného
výjimečného rozhodování.
Znamená to tedy, abych se dostal k závěru,
že aby nedošlo k onomu právnímu vakuu
a době zřejmě právní nejistoty,
která by ale založila právní nejistotu
na, troufám si říci, léta či
desítky let do budoucna, je nezbytné přijmout
potřebnou novelu zákona o půdě spolu
s účinností nálezu Ústavního
soudu.
Chtěl jsem těchto pár poznámek učinit
zejména proto, že jsem cítil potřebu
odůvodnit blíže žádost předsedy
vlády o výjimečné projednávání
tohoto vládního návrhu.
Dovolte mi na závěr ještě jednu osobní
poznámku. Patřím k těm, kteří
vždycky odmítali podmínku trvalého pobytu
na území republiky, jako podmínku pro uplatnění
restitučních nároků. Vždycky
konsekventně a bez jediného zakolísání.
Nicméně domnívám se, že není
rolí tohoto parlamentu ba ani Ústavního soudu
ba ani nikoho jiného posuzovat, jaký vlastnický
nárok je lepší nebo horší, jaký
je vyšší nebo nižší, jestli
starý 40 let nebo starý 3 roky, byl-li nabyt bona
fide podle zákonů tohoto státu.
Proto se přimlouvám za to, aby tento Parlament pečlivě
zvážil návrh vlády, rozhodnutí
předsedy Parlamentu a rozhodl o stavu legislativní
nouze. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
místopředsedovi vlády panu Janu Kalvodovi.
Vidím, že se hlásí pan poslanec Stanislav
Gross. Dále pan poslanec Sýkora.
Poslanec Stanislav Gross: Vážený pane
předsedo, vážení členové
vlády, dámy a pánové, dovolte mi,
abych zde tlumočil stanovisko poslaneckého klubu
České strany sociálně demokratické.
Stejně tak, jak jsem říkal na politickém
grémiu, vyslovuji zde názor, že je zapotřebí
vyslovit souhlas nebo mít souhlas s opatřením
předsedy sněmovny a nepodpořit návrh
pana poslance Bendy, který se snaží toto rozhodnutí
zrušit. Chci ale říci, že jsme výrazně
znepokojeni tím, že tato situaci došla tak daleko
a stejně tak, jak jsem říkal na politickém
grémiu, musím říci, že jsem znepokojen
tím, že vláda rozhoduje vlastně na poslední
chvíli. I to, co tady řekl pan místopředseda
Kalvoda, svědčí o tom, že to nemuselo
být děláno takto na poslední chvíli,
že minimálně dvě tři zasedání
vlády byla od doby, kdy bylo známo rozhodnutí
Ústavního soudu a že sněmovna nemusela
rozhodovat pod takovýmto tlakem jako v tuto chvíli.
Chci ještě říci, že bychom byli
nesmírně neradi, kdyby se toto stalo určitým
precedentem a sněmovna byla v budoucnu takto tlačena.
Nicméně přes to, co zde říkám,
podporujeme, aby byl ponechán ten stav, jak jej předseda
sněmovny navrhl a jak rozhodl.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Grossovi a prosím, aby se slova ujal pan
poslanec Sýkora.
Poslanec Jaroslav Sýkora: Vážený
pane předsedo, dámy a pánové, před
několika minutami zasedal poslanecký klub a stanovisko
jsem též řekl na grémiu. Poslanecký
klub Českomoravské unie středu jednomyslně
souhlasí s tím, tak jak bylo navrženo a jak
pan předseda naší Poslanecké sněmovny
dal své rozhodnutí, kdy vyhlásil podle §
99 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb., o Jednacím
řádu Poslanecké sněmovny, stav legislativní
nouze na dobu od 7. února do 8. února. Poslanecký
klub Českomoravské unie středu toto podporuje.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Sýkorovi. Slovo má pan poslanec Viktor
Dobal.
Poslanec Viktor Dobal: Vážený pane předsedající,
vážené dámy a pánové,
osobně se domnívám, že nejsou splněny
podmínky, které nový jednací řád
předpokládá pro vyhlášení
stavu legislativní nouze. Osobně se domnívám,
že situace, která nastala, byla dávno předvídatelná
a naprosto zřejmá. Domnívám se, že
bylo vždy velice sporné, když si nějaký
parlament osoboval právo rozhodovat o vlastnictví
libovolně. Bylo samozřejmě sporné,
když si myslel, že může dát jakoukoli
podmínku do zákona a že on je tím suverénem.
Necítil se vázán - když to dělal
- předpisy, které, řekl bych, jsou morálně
i právně vyšší.
Domnívám se, že pokud se jedná o právo
vlastnit, je těžké říkat, jestli
je něco vyšší, lepší, horší
nebo špatnější. Ale platí určitě
jedna zásada, že nikdo nemá právo být
násilně zbaven svého majetku. To víte
sami. Tato sněmovna přijala zákon o protiprávnosti
komunistického režimu a o odboji proti němu,
kde jasně deklarovala, že režim, který
zde vládl do listopadu 1989, zbavoval svévolně,
protiprávně, protiústavně občany
majetku. Zbavoval je a zbavil je majetku a tento parlament to
potvrdil.
Nechci přednášet o tom, co to vlastnictví
je nebo není, ale v každém případě
je několik nebezpečných věcí,
které ukazují, že rozhodováním
třeba federálního parlamentu se nastolily.
Pokud bylo přijato, že zde byla jakási doba
nesvobody, kdy stát se dopouštěl násilí
proti základnímu lidskému právu -
a to je právo vlastnit - toto právo má samozřejmě
parametry jako nepromlčitelné, nezcizitelné,
nezadatelné jako každé jiné základní
právo. Pokud prohlásil jistou dobu za dobu, kdy
tato práva byla porušována, svým způsobem
řekl, že existují určití původní
vlastníci, kteří byli zbaveni svého
práva neprávem, není proto možné
podle mne vyvolat procesy další, které byly
vcelku správné, které jsme podporovali vždy
a které jsme chtěli, aby proběhly, tudíž
privatizace.
Neočistit to, co byl opravdu státní majetek,
nebo majetek, ve kterém se nedalo dohledat už vlastníky,
jako byly různé akciové společnosti
apod., ale rozhodně u drobných vlastníků
se mělo toto právo zachovat.
Sám se nedomnívám, že jestliže
byla přijata pravidla hry, že restituční
nároky jsou spojeny přísně vzato s
určitými prekluzivními termíny - nebudu
diskutovat o tom, zda je to dobře, nebo špatně
- ale v každém případě budu tvrdit,
že pokud tato hra byla přijata a pokud všechny
tyto termíny jsou v roce 1996 prošlé, a Ústavní
soud rozhodl pouze o tom, že z procesu byly protiústavně
vyškrtnuty skupiny občanů na základě
jakési podivné podmínky trvalého pobytu,
která ani nepatří do normálního
světa, protože základní lidské
právo je bydlet, kde chci a pohybovat se kam chci, to znamená,
že interpretace rozhodnutí Ústavního
soudu je podle mne stejně jednoduchá a prostá.
Pokud přijmeme a přijali jsme hru, že na vlastnictví
existují prekluzivní lhůty, tak tyto lhůty
už byly dávno pryč. Vím, že úřady
velmi lehce kohokoli, kdo tyto lhůty promeškal, odbydou,
jak to dělaly mnohokrát, kdy na straně restituenta
byly masivní důvody a proti němu mluvily
jenom drobné důvody, vždy se spíš
státní moc uchýlila k drobným důvodům
a majetek nevydávala.
Domnívám se, že i když přijmeme
všechna pravidla, nehrozí nebezpečí
destabilizace vlastnických vztahů v této
zemi, nehrozí ani právní chaos, ale co hrozí,
je, že my nyní za 24 hodin projednáme návrh
novely č. 229, který podle mých vědomostí
jde nad rámec toho, co Ústavní soud rozhodl,
protože vládní návrh obsahuje paragrafy,
které překračují tento rámec.
Domnívám se, že o tom by měla být
jasná debata a normální debata. Novelizujme
"229", ale v normálním čase, pobavme
se o tom.
Vládní návrh musím považovat
opět za krok za prvé paralyzovat výrok Ústavního
soudu, za druhé vnést do procesu již dávno
stanoveného další pravidla, která tam
nikdy před tím nebyla. To považuji za nedůstojné
tohoto parlamentu, aby to udělal za pouhých 24 hodin.
Projednejme to seriózně a v normálním
čase. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Dobalovi. S faktickou poznámkou se přihlásil
pan poslanec Stodůlka.
Poslanec Zbyšek Stodůlka: Rozhodné období
podle zákona 229 je rozdílné od rozhodného
období zákona o protikomunistickém odporu.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Slovo má
pan ministr a místopředseda vlády Josef Lux.
Místopředseda vlády a ministr zemědělství
ČR Josef Lux: Vážený pane předsedo,
vážený pane předsedající,
dámy a pánové, patřil jsem ve Federálním
shromáždění mezi ty poslance, kteří
usilovali o navracení veškerého majetku všem
bez rozdílu. Všem fyzickým a všem právnickým
osobám a také emigrantům. Politická
vůle rozhodla tak, jak rozhodla. Nemůžeme mluvit
o spravedlnosti, byl to výraz politické vůle.
Zákony nejsou spravedlivé, zákony vyjadřují
- a to o nic méně a o nic více - rozložení
politických sil v parlamentu. Ve federálním
parlamentu bylo rozložení sil, které schválilo
zákony tak, jak byly schváleny.
K poznámce pana Dobala bych chtěl říci,
že česká vláda v této novele
respektuje rozhodnutí Ústavního soudu v tom
smyslu, že emigrantům chce navrátit majetek.
Toto rozhodnutí je zde zcela jasně vyjádřeno,
pouze se novela snaží specifikovat lhůty. Chce
zabránit novému otevření lhůt
a chce ochránit ty vlastníky - právě
proto, že chceme chránit vlastnictví - kteří
nabyli majetek v dobré víře podle stávajících
zákonů v procesu privatizace. Jinými slovy
- jestliže přijde člověk, který
žije v zahraničí, majetek je mu přiznán,
ale v případě, že mezitím ho
někdo privatizoval, dostane majetek náhradní.
Myslím, že je zodpovědností této
vlády a tohoto parlamentu respektovat majetkové
vztahy a také je chránit. Každý podnikatel
v této zemi si musí být jist, že majetek
je nedotknutelný.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu ministru Josefu Luxovi. O slovo se přihlásil
pan místopředseda vlády Jan Kalvoda a viděl
jsem zdviženou ruku pana poslance Štěrby.
Místopředseda vlády ČR Jan Kalvoda:
Pane místopředsedo, dámy a pánové,
zdržím vás jen 30 sekund. Pro pořádek
- byla-li zde řeč o tom, že je jakési
opoždění, pak vám chci říci,
že 13. 12. loňského roku byl usnesen tento
nález Ústavního soudu. Dne 9. 1. tohoto roku
byl tento nález s odůvodněním, které
do té doby - troufám si říci - kromě
jeho tvůrců nikdo neznal, doručen Sbírce
zákonů. Dne 10. ledna vláda usnesla tento
návrh zákona.
Bez komentáře. Ponechávám to vaší
zralé úvaze, zda vláda váhala déle
než jeden den. Myslím, že nikoliv.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu místopředsedovi vlády Kalvodovi a prosím,
aby se slova ujal pan poslanec Tomáš Štěrba.
O slovo se dále přihlásil pan poslanec Viktor
Dobal.
Poslanec Tomáš Štěrba: Vážený
pane předsedo, vážená vládo,
chci vyjádřit postoje klubu SD LSNS. Poslanecký
klub SD LSNS chápe nutnost vyhlášení
stavu legislativní nouze, a proto bude s tímto -
bohužel - souhlasit. Bohužel proto, že si velice
dobře uvědomujeme a měla by si to uvědomit
i celá sněmovna, jak opozice, tak koalice, že
jsme se dostali do závislosti na vládě a
že vláda nás vlastně tlačí
a řídí a ne naopak.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Tomášovi Štěrbovi a prosím,
aby se slova ujal opět poslanec Viktor Dobal. Vidím
zdviženou ruku poslance Vladimíra Koronthályho.
Poslanec Viktor Dobal: Vážený pane předsedající,
vážené dámy a pánové,
není mým zvykem vystupovat ve sněmovně
víckrát, ale nemohu některé věci,
které zde zazněly, nechat jen tak být.
Pan ministr Lux tvrdí, že tento vládní
návrh novely 229 a 243 nejde nad rámec nálezu
Ústavního soudu. Myslím, že když
to zkonzultujete např. s čl. II bod 2, lehce nahlédnete,
že jde nad rámec a že de facto určité
emigranty vylučuje z tohoto procesu, protože tam dává
podmínku, kteří neztratili občanství
do 1. ledna 1990, a to jsou všichni, kteří
emigrovali a občanství v této době
ztratili. Je tady celá řada věcí,
na kterých se dá poukázat také, že
zákon se opět staví na stranu privatizátorů,
ale nechrání restituenty, protože např.
v nově vkládaném § 14 a) nedělá
nic jiného jenom umožňuje, aby majetek, který
byl zrestituován před 1. září
1993, byl znovu předmětem destabilizace takto získaných
vlastnických vztahů, protože ten není
zde vyčleněn z blokace. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Dobalovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec
Koronthály.
Poslanec Vladimír Koronthály: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, vážení členové
vlády, dámy a pánové, obávám
se, že v této chvíli jíme kaši,
kterou jsme nevařili. Jsme si vědomi, jak poslouchám
názory pro i proti, že obě možná
řešení, tedy stav legislativní nouze
ano nebo ne, zákon přijmout nebo nepřijmout,
jsou svým způsobem problematická. Ať
už se rozhodneme tak nebo onak, mělo by to být
memento pro tuto sněmovnu i pro ty, kteří
přijdou po nás, že každá pragmatická
nedůslednost, každé rozhodování
typu tomu ano, tomu ne, protože na toho se můžeme
vykašlat, se nám nakonec tímto způsobem
vrátí a vymstí.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Koronthálymu, prosím, aby se slova
ujal pan poslanec Řezáč.