Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu místopředsedovi vlády. Zvu k řečništi pana poslance Karla Macha, jehož určil organizační výbor za zpravodaje pro prvé čtení. Prosím, pane zpravodaji.

Poslanec Karel Mach: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, protože jsem pověřen, či zmocněn organizačním výborem, přednesením zpravodajské zprávy k vládnímu návrhu zákona o lihu a změně a doplnění některých dalších zákonů, tisk 2090. Dovolím si takovou zpravodajskou zprávu přednést.

Jak zmínil už pan ministr, jedná se o normu, která jednoznačně provádí přesnou a zákonnou kontrolu výroby, stáčení a další distribuce lihu, tzn. lihu pro konzumní účely. Přesnou normou, která vychází z kontrolních míst, plomb a stanovišť, které finanční úřady v těchto výrobnách lihu budou provádět a používat, myslím, že to je technická norma vysoce, která nahrazuje i ten problém československých státních norem, bývalých, přesným zákonem, vede přesnou evidenci, protože se jedná o líh a to je komodita, která vždy a v každém státě civilizovaném prostě je nějak speciálně sledována. Jedná se o normu, kterou se pečlivě zabýval zemědělský výbor parlamentu, byla podrobena poměrně značné rozpravě z hlediska těch technikálií a převádí ji do režimu, který je potřebný a standardní v evropských zemích. Proto, abych vás nezdržoval, navrhuji, aby byl vládní návrh zákona o lihu, tisk Poslanecké sněmovny 2090, přikázán v rámci druhého čtení výborům Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky k projednání.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu zpravodaji Karlu Machovi a otevírám obecnou rozpravu. Nikdo se zatím do ní písemně nepřihlásil, a jak vidím, nehlásí se nikdo ani z místa. Proto obecnou rozpravu uzavírám. A jelikož nezazněl návrh na vrácení předlohy navrhovateli, ani na zamítnutí předloženého návrhu, budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Pan zpravodaj v souladu s organizačním výborem navrhl, aby Poslanecká sněmovna přijala toto usnesení:

Poslanecká sněmovna přikazuje předložený návrh k projednání zemědělskému výboru. Má někdo nějaký dodatečný návrh? Nemá.

Budeme hlasovat v hlasování č. 24 o tomto návrhu usnesení.

Kdo jej podporujete, stiskněte prosím tlačítko a zvedněte ruku.

Kdo je proti tomuto návrhu?

24. hlasování skončilo, ze 135 přítomných bylo 111 pro, nikdo proti, návrh byl přijat a byl přikázán zemědělskému výboru.

Ukončili jsme projednávání dalšího bodu, a protože je to poslední bod, který zatím předkládal sněmovně pan místopředseda vlády a ministr zemědělství Josef Lux, děkuji mu a budeme se nyní zabývat

Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 2017 a z pověření vlády jej uvede ministr hospodářství pan Karel Dyba. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

Ministr hospodářství ČR Karel Dyba: Děkuji. Pane předsedo, vážená sněmovno, předkládaná novela zákona o patentových zástupcích patří do souboru předpisů, které upravují vstup do určitého povolání, případně výkonu určité profese. Tato novela se týká relativně malého počtu občanů, nicméně má tato novela mnoho společného s problematikou ostatních profesních komor, které jsou početnější a upřímně řečeno i významnější. To ale není to podstatné. Vláda se domnívá, že pro společnost a pro všechny občany a spotřebitele u nás je důležité, aby pojetí všech těchto profesních sdružení odpovídalo základním myšlenkám liberálního státu, který vstup do určitého povolání nechce nijak administrativně pokud možno omezovat, případně jej chce omezovat jen v nejnutnější míře. To je v zájmu zdokonalování soutěžního prostředí obecně a v dané oblasti, oblasti patentových zástupců, zvláště. A tak je podle názoru vlády nejlépe chráněn i zájem spotřebitele, ať už je jím občan, či firma. Dosavadní zákon o patentových zástupcích z počátku 90. let těmto požadavkům nevyhovuje.

Členství v Komoře patentových zástupců je dosud povinným předpokladem pro výkon činnosti patentového zástupce. O tom, zda někdo smí takovou činnost vykonávat, rozhodují potenciální konkurenti toho, kdo se v profesi patentového zástupce chce uplatnit.

Navrhovaná novela nedostatky odstraňuje. Ruší povinné členství v Komoře patentových zástupců. Umožňuje přístup k odbornému zastupování v patentových a známkových věcech všem osobám, které pro tuto činnost prokáží dostatečnou odbornou způsobilost. Na zápis do rejstříku patentových zástupců vedeného Úřadem průmyslového vlastnictví bude mít každý takový uchazeč právní nárok.

Odbornou způsobilost, vedle předepsaného vzdělání a profese, prokáže uchazeč dokladem o úspěšném vykonání odborné zkoušky před komisí sestávající z pracovníků Úřadu průmyslového vlastnictví a odborníků z teorie i praxe.

Úroveň a rozsah požadovaných znalostí bude záviset na věcném rozsahu činnosti, kterou hodlá dotyčný, jako patentový zástupce, vykonávat. Bude to stanoveno jako minimálně nutný rozsah.

Komora patentových zástupců, která nadále bude fungovat, bude mít charakter stavovské organizace, sdružující patentové zástupce na principu dobrovolnosti, přičemž každý patentový zástupce bude mít právo, ale nikoliv povinnost, být členem této Komory.

Členství v Komoře tak bude jistou dodatečnou visačkou, nepovinným odznakem kvality. Každý zákazník, který chce patentového zástupce najmout, bude mít možnost zvolit si za patentového zástupce buď člena Komory či nečlena Komory.

Doporučuji Poslanecké sněmovně, aby návrh předkládané novely přijala k projednání. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru hospodářství Karlu Dybovi.

Organizační výbor určil zpravodajem pro první čtení pana poslance Pavla Koláře. Prosím ho, aby se ujal slova.

Poslanec Pavel Kolář: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi navrhnout, aby vládní návrh novely zákona byl schválen v prvním čtení a přikázán k projednání výboru hospodářskému. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu zpravodaji poslanci Pavlu Kolářovi. Otevírám obecnou rozpravu. Nemám do ní žádnou písemnou přihlášku. Nevidím, že by se někdo hlásil z místa. Proto obecnou rozpravu uzavírám.

Protože nezazněl návrh na vrácení předlohy k dopracování navrhovateli ani na zamítnutí, jsme před jedinou možností ze zákona, totiž projednat usnesení o přikázání tohoto zákona výboru k projednání.

Zazněl tento návrh usnesení:

"Poslanecká sněmovna přikazuje předložený návrh k projednání hospodářskému výboru."

Nyní vás odhlašuji. Prosím, abyste se nově přihlásili svými registračními kartami.

Budeme hlasovat v 25. hlasování o návrhu usnesení, jež jsem právě přečetl.

Kdo podporujete tento návrh usnesení, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Hlasování skončilo.

Z 85 přítomných bylo 71 pro, 6 proti. Návrh byl přijat.

Děkuji panu zpravodajovi. Pana ministra poprosím, aby ještě zůstal na místě, protože budeme projednávat

Předlohu jsme obdrželi jako sněmovní tisk 2019. Pan ministr hospodářství Karel Dyba ji uvede z pověření vlády. Prosím, pane ministře.

Ministr hospodářství ČR Karel Dyba: Vážený pane předsedo, vážená sněmovno, zjednodušeně řečeno, stavební zákon je předpisem, podle kterého se staví.

Stavební zákon pro řízení o stavbách stanoví procesní pravidla odchylná od obecně platného správního řádu. Zjednodušuje tím povolovací procesy staveb.

Aplikace stávajícího zákona v praxi přinesla řadu poznatků, které jsme zobecnili a po důkladné diskusi a projednání s různými zájmovými organizacemi jsme dospěli k předložené novele stavebního zákona.

Cílem takto předložené novely stavebního zákona je zjednodušení procesu územního plánování a stavebního řádu tak, aby se stavělo rychleji, levněji a s menšími konflikty a náklady pro všechny účastníky v tomto procesu, zejména tedy pro občana, obec i podnikatele.

Dovolte mi velmi stručně charakterizovat, o jaké změny v novele jde.

Novelou navrhovaná zjednodušení stavebního zákona spočívají zejména ve snížení dosavadního počtu devíti druhů územně plánovacích dokumentů na pouhé tři, a to plán územních vazeb, územní plán a regulační plán.

Dále ve stanovení jasných pravidel a termínů projednávání jednotlivých etap územně plánovací dokumentace, čímž se tento nezbytný proces urychlí.

Dále v posílení pravomocí a odpovědnosti obcí při pořizování územních plánů a regulačních plánů.

Dále v rozšíření případů, kdy se nevyžaduje vydání rozhodnutí o umístění stavby. Oproti stávající úpravě se dále nebude vyžadovat územní rozhodnutí pro stavby a opatření řešené regulačním plánem nebo schválenými pozemkovými úpravami.

Dále v úpravě povinných projednání navrhované stavby s orgány státní správy. Jednoduše řečeno, novela stanoví, že orgán státní správy se stavbou, která je předmětem stavebního řízení souhlasí, jestliže ve stanovené lhůtě nesdělí stavebnímu úřadu své stanovisko. Podle stávající úpravy mohou orgány státní správy prakticky kdykoliv v průběhu řízení doplňovat a upravovat svá stanoviska, neboť nejsou striktně vázány lhůtou pro vyjádření.

Je evidentní, že tento proces prodlužuje a zdražuje proces stavění včetně, a to chci zejména zdůraznit, výstavby bytů.

Konečně ještě další tři věci, které navrhovaná novela řeší. Jsou následující:

Zjednodušuje se postup u staveb podléhajících posouzení vlivu na životní prostředí; tj. nebudou se vyžadovat stanoviska předepsaná zvláštními předpisy, jestliže jimi sledované zájmy již byly předmětem posouzení vlivu na životní prostředí a příslušný správní orgán pro další řízení od svého stanoviska upustil.

Dále se liberalizují požadavky na oprávnění projektovat a provádět stavby. Jednoduše řečeno - stávající úprava vyžaduje autorizaci na projektování a provádění každé stavby. Podle předkládané novely se autorizace nebude vyžadovat pro projektování a provádění jasně definovaných jednoduchých staveb a jejich změn.

Poslední poznámka: Provedení reklamních, informačních a propagačních zařízení bude podléhat pouze ohlášení. Stavebnímu úřadu však zůstane pravomoc v konkrétním případě určit, že zařízení vyžaduje povolení. Proces povolování pro tato zařízení se navrhuje po formální stránce zjednodušit, ale současně jsou dopracována a zpřísněna opatření, jestliže stavebník tento jednodušší režim nedodrží. Opět zdůrazňuji, že stávající úprava byla složitější a nepamatovala na případy jejího nedodržení.

Mimo tato racionalizační opatření jsou navrženy úpravy, které si vyžádaly zásadní změny společenských a právních podmínek, ke kterým došlo v posledních letech. Např. jsou tady stanoveny povinnosti projektanta a zhotovitele stavby při navrhování a použití výrobků určených k trvalému zabudování do stavby: tato úprava navazuje na sbližování právních předpisů s technickým obsahem a právem Evropského společenství.

Považuji předloženou novelu stavebního zákona za důležitou především v zájmu urychlení a zlevnění výstavby obecně a bytové výstavby zvláště. Stejně smýšlí i podnikatelské kruhy a úřady činné v oblasti, které pochopitelně při tvorbě novely byly konzultovány. Doporučuji proto, aby sněmovna přijala zákon k dalšímu projednávání. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru hospodářství Karlu Dybovi. Organizační výbor určil zpravodajem pro první čtení pana poslance Josefa Ullmanna. Prosím, pane zpravodaji, ujměte se slova.

Poslanec Josef Ullmann: Vážený pane předsedo, vážení páni ministři, vážené kolegyně a kolegové, nebudu již opakovat to, co přednesl pan ministr. Plně sdílím jeho stanovisko a potvrzuji, že tak jak to sdělil, zamýšlená novela toto obsahuje. Dovolím si však ještě několik poznámek.

Stavební zákon z roku 1976 je již velmi letitou normou a předpokládal jistý stav společnosti a jistý stav výroby, který v té době existoval, na tuto míru byl ušit. Dnes již tomu je zcela jinak. Dnes už prakticky není plně účinný, protože obsahuje i věci, které již není možno splnit. Jsou tam stále ještě uvedeny organizace typu FMTIR, které mají jisté pravomoci, nebo např. federální ministerstvo spojů, které má rovněž jisté pravomoci dané tímto zákonem, a tyto pravomoci již nelze uplatnit. Kromě toho - což jsou takové řekněme drobné, ale podle mne nikoliv nevýznamné věci - je tam ještě jedna dosti zásadní záležitost.

V případě, kdy dojde k ohrožení života či zdraví a je nutno příslušnou stavbu, která takto život či zdraví ohrožuje buď jistými úpravami zajistit, případně asanovat, tak - budu to volně citovat - režim, který předpokládá tento zákon (a o němž tvrdím, že už použitelný není a že bychom se octli v mimoprávním stavu), je tento (volně cituji): Ohrožuje-li stavba svým stavem život nebo zdraví... nařídí národní výbor stavební organizaci jím řízené okamžité provedení neodkladných prací. - V dané chvíli není komu toto nařídit. Může být namítáno, že další odstavec téhož paragrafu poněkud pamatuje i na jiné organizace, avšak tvrdím, že ani toto zcela nelze zajistit. Je to však zároveň nesmírně důležitá a doslova životní záležitost, protože nám není nic tak vzácnějšího, než právě zdraví či život občanů a mohli bychom se dostat do situace, že v ohrožení tohoto vpravdě veřejného zájmu nebudeme moci jednat z moci zákona. Tento institut je potřeba rovněž upravit, abychom se neoctli v neřešitelných situacích. Mimo jiné i z těch důvodů stejně jako z důvodů, které uvedl pan ministr - považuji za zcela zásadní, abychom propustili tento zákon do druhého čtení a prosím vás o to.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu zpravodaji poslanci Josefu Ullmannovi a otevírám obecnou rozpravu. Jako první se do ní písemně přihlásil pan poslanec Radim Špaček. Má slovo.

Poslanec Radim Špaček: Děkuji, pane předsedo.

Dámy a pánové, já nepochybně souhlasím s tím, co řekl pan zpravodaj Ullmann o tom, že celá řada ustanovení zákona 50/1976 je v podstatě bezživotná, protože se nehodí do současných podmínek. Také je pravda, že předkládaná rozsáhlá novela stavebního zákona, která byla avizována vlastně už před několika lety, vzbuzovala mnohé naděje, a to jak ze strany stavebníků, tak i ze strany těch, kteří se zabývají výkonem státní správy v této oblasti. V tom smyslu, že se očekávalo, že zpřesní celou řadu ustanovení tohoto zákona tak, aby stát jednak přestal zbytečně obtěžovat stavebníky nesmyslnými požadavky, jednak aby omezil prostor pro - dovolte mi to slovo - svévolné zatěžování stavebníků ze strany úředníků, ale na druhé straně také, aby těm, kteří vykonávají státní správu v této oblasti, dal do ruky opravdu efektivní nástroje proti těm, kteří stavební zákon zcela jednoznačně porušují.

Obávám se, že přes poměrně dlouhou dobu, po kterou tato novela - rozsáhlá novela - vznikala, tyto naděje v podstatě nebyly splněny. A to z několika důvodů, z nichž některé jsou vážnější a některé méně vážné, některé naprosto zásadní.

Chtěl bych připomenout, že v novele - a to je pro mě naprosto nepochopitelné - přímo v textu novely se vyskytují stále pojmy "národní výbor" apod., tam ani nedošlo k novelizaci směrem k okresním úřadům nebo obecním úřadům. Předkládaný zákon stále operuje s pojmy "veřejný zájem", ale také "zájem společnosti", aniž by rozlišil mezi nimi rozdíl, případně aby je sjednotil do jednoho. Nedošlo k tomu, co se očekávalo od rozsáhlé novely tohoto zákona, totiž že by podal přesnější definici toho, co je veřejný zájem, jakým způsobem je možno ho vyhlásit, kdo bude mít legitimaci k vyhlášení veřejného zájmu a za jaké procedury.

Zároveň navrhovaná novela v podstatě vrací v určitém ohledu stav legislativy zhruba do začátku 60. let, a to zejména ve vztahu k majitelům nemovitostí, specificky k majitelům nájemních domů, kteří jsou podrobeni - nebo by mohli byt podrobeni - navrhovanou novelou poměrně značným zásahům ze strany státní moci, a to vše v prostředí, kdy stát omezuje těmto majitelům jak smluvní volnost, tak ekonomickou volnost z hlediska toho, co nemovitost jimi vlastněná může vynášet. Mohlo by tedy dojít k tomu, k čemu docházelo hromadně v 60. letech, kdy ti vlastníci nájemních domů, kteří ještě si je udrželi přes panství komunistického režimu, byli v podstatě donuceni k tomu, že tyto nemovitosti darovali dobrovolně státu, protože neměli jinou možnost. Chtěl bych připomenout, že tato situace byla uznána i restitučními zákony za situaci nemravnou a tento způsob "darování" se stal titulem pro navrácení majetku z titulu darování v tísni. Obávám se, že předkládaná novela by mohla vést k podobným případům skrytého vyvlastnění, ke kterým docházelo počátkem 60. let, ale samozřejmě i později.

Nejvážnější téma z celé věci je ale vyvlastnění jako takové, nikoliv skryté. Vyvlastnění, které se tak opravdu nazývá, opravdu se tak jmenuje. Nepochybně jde o velmi zásadní téma, které se dotýká jednoho z nejpodstatnějších práv člověka, tak jak je definuje naše vnitrostátní Listina lidských práv, ale i mezinárodní úmluvy na toto téma. Ústava samozřejmě umožňuje vyvlastnění majetku, umožňuje vyvlastnění ve veřejném zájmu na základě zákona a za náhradu, ale dalo by se očekávat, že slušný stát, který ctí soukromé vlastnictví - a já doufám, že takovým státem naše země je nebo aspoň chce být - se v takovémto případě postaví jednoznačně na stranu právě ochrany vlastnických práv.

To znamená, že popíše proceduru vyvlastnění podstatně podrobněji, než jak tomu je doposud, že bude možnost vyvlastnění směrovat především do dohody mezi majitelem nemovitostí a tím, kdo vyvlastnění požaduje, a že náhrady, které bude zákon předepisovat za vyvlastňovaný majetek, budou jiné než náhrady, které zcela zřetelně nedosahují hodnoty vyvlastňovaného majetku.

Chtěl bych připomenout, že současný zákon - a novela v tomto bohužel nic nenapravuje - upravuje vyvlastnění velmi obecně, velmi vágně a odkazuje se na prováděcí předpisy, které jsme naštěstí v tomto případě dostali, kde je ustanovení, že navrhovatel vyvlastnění se musí snažit s vlastníkem domluvit. Prováděcí předpis, který se vztahuje k tomuto tématu, však říká velmi zajímavou věc: Za důkaz o tom, že se vyvlastňovatel snažil domluvit s vlastníkem, je považováno to, pokud vlastníku oznámí doporučeným dopisem, že má být majetek vyvlastněn a pokud vlastník neodpoví do 15 dnů, má se zato, že s dohodou nesouhlasí. Takto pojatý způsob považuji za naprosto nemožný a jsem přesvědčen, že právě toto ustanovení navrhovaného prováděcího předpisu jednoznačně mluví pro to, že celá vyvlastňovací kauza musí být podstatně podrobněji upravena přímo v zákoně a nesmí být svěřena prováděcím předpisům, protože bychom se pak mohli dočkat takových věcí, které jsem právě citoval.

Za normálních okolností to, co by bylo potřeba navrhnout, by bylo vrátit tento návrh vládě k přepracování zhruba v tom duchu, o kterém jsem mluvil. Samozřejmě si uvědomuji, že v současné situaci na začátku února, necelé čtyři měsíce před volbami, znamená vrácení návrhu vládě totéž, co jeho neprojednání do konce volebního období. Přesto ale tento návrh vznáším a tvrdím, že není chybou parlamentu, že mu byla tato novela předložena v takto šibeniční lhůtě.

Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Radimu Špačkovi.

Táži se po dalších hlasech do rozpravy. V případě, že nejsou, rozpravu uzavírám. Pan ministr Dyba se hlásí o slovo na závěr, má je mít.

Ministr hospodářství ČR Karel Dyba: Děkuji, pane předsedo.

Vážená sněmovno, vážený pane poslanče, vy jste vznesl několik velmi závažných připomínek a já jsem si samozřejmě pečlivě poznamenal, co vás trápí. Jak jste říkal, resp. jak jsem pochopil, vaše pečlivé prostudování, které za nimi má být, spočívá v tom, že v zákoně jsou zachovány pojmy jako je národní výbor atd., to tak není. V tom, co vám bylo předloženo, se pečlivě mění všechny tyto pojmy. Na straně 35 je uvedeno cituji: V tomto zákoně se nahrazuje - a teď všechny pojmy, o kterých jste hovořil. A pod bodem 3e) je uvedeno pojem okresní národní výbor pojmem okresní úřad, pojem místní národní výbor a městský národní výbor pojmem obec atd. Takže takovéto chyby určitě jsme se nedopustili a tím více jsme dávali pozor, abychom se nedopustili věcí koncepčně mnohem závažnějších, o kterých jste hovořil a které mě trápily stejně jako vás. Jsem přesvědčen, že v této normě nesmí být žádné skryté vyvlastnění, resp. možnost skrytého vyvlastnění, a tím spíš nesmí být i v prováděcích předpisech nic takového, co by mohlo vést k nějakému neoprávněnému vyvlastňování. Stejně jako vám, a věřím, že i všem poslancům tady, mi tato otázka leží na srdci.

Myslím, že teď není čas ani chvíle jít do detailů, které v tomto zákoně jsou uvedeny, kterých je samozřejmě celá řada, nicméně stále si myslím a jsem naopak přesvědčen, že diskuse nad tímto návrhem zákona v Parlamentě v klíčových bodech, o kterých jste hovořil, ukáže, že máme společný zájem na tom, aby tato úprava byla skutečně dobrá a odpovídala novým právním poměrům, nové ekonomické situaci v tomto státě.

Znovu apeluji na sněmovnu, aby při hlasování vycházela především z toho, co jsem říkal. Navrhované změny v této novele, tato novela povede opravdu k tomu, aby celý proces výstavby se urychlil a zjednodušil a tím zlevnil jak pro stavitele průmyslových staveb, ale zejména pro stavitele bytů, bytových domů. Tato novela je naprosto klíčová pro to, abychom se v této oblasti pohnuli kupředu a dosáhli relativního snížení cen bytové výstavby.

Prosím tedy, aby při svém hlasování sněmovna toto velmi dobře zvažovala. Děkuji pěkně.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru Karlu Dybovi. Obecná rozprava byla skončena.

Konstatuji, že zazněl návrh na to, aby byl návrh zákona vrácen navrhovateli k přepracování. Je tomu tak, nebo se mýlím? Je tomu tak. Proto jsem povinen na základě zákona dát o tomto návrhu hlasovat.

Odhlašuji vás a prosím, abyste se nově přihlásili. Budeme hlasovat o návrhu usnesení:

Poslanecká sněmovna vrací předložený návrh navrhovateli k dopracování.

Jde o 26. hlasování na této schůzi.

Kdo tento návrh podporujete, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 26. hlasování skončilo.

Ze 119 přítomných bylo 34 pro, 77 proti. Návrh nebyl přijat.

Protože tedy byl tento návrh zamítnut, mám právo předložit sněmovně spolu se zpravodajem tento návrh usnesení:

Poslanecká sněmovna přikazuje předložený návrh k projednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí.

Jde o 27. hlasování na této schůzi.

Kdo tento návrh podporujete, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 27. hlasování skončilo.

Ze 125 přítomných bylo 105 pro, 12 proti. Návrh byl přijat.

Děkuji panu zpravodaji Josefu Ullmannovi. Prosím pana ministra Dybu, aby setrval na místě předkladatele, neboť se bude projednávat

Z pověření vlády uvede tento vládní návrh pan ministr hospodářství Karel Dyba. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr hospodářství ČR Karel Dyba: Pane předsedo, vážená sněmovno, uvádění výrobků na trh je dnes spojeno s administrativními povinnostmi výrobců a dovozců. Vymezení těchto povinností je dosud obsaženo v právních předpisech převážně s původem v centrálně řízené ekonomice. Tehdy tyto předpisy spolu se závaznými technickými normami a působením státního zkušebnictví tvořily součást centralizovaného systému, kterým se stát snažil určovat i jakost výrobků. Všichni víme dobře, že marně.

Přes výrazný pokrok, kterého bylo dosaženo v posledních letech při liberalizaci a odstraňování zbytečných předpisů, beze změny celého pojetí systému již dále nelze pokročit. Přitom další liberalizace v této oblasti je nezbytná jak z hlediska vytvoření náležitého klimatu pro podnikání, z hlediska zlepšení postavení spotřebitelů, tak i z hlediska usnadnění zahraničního obchodu.

Proto vláda předkládá návrh zákona o technických požadavcích na výrobky, který má zejména nahradit dosavadní zákony o českých technických normách a o státním zkušebnictví. Návrh vychází ze zásady, že stát musí především určovat podstatné, rámcově definované technické požadavky na výrobky, omezené na ochranu veřejného zájmu na zdraví a bezpečnosti osob a ochranu majetku.

Bude to činit formou nařízení vlády, jimiž bude regulace vlastností výrobků provedena způsobem, který odpovídá praxi evropských států, Evropské unie, a zabezpečovat potřebné prostředky pro jejich prosazování.

Návrhem se rovněž zavádí pojetí, že především ten, kdo chce vyrábět nebo dovážet čili uvádět výrobky na trh, musí znát stav soudobých technických poznatků vyjádřených zejména v českých technických normách, nadále nepovinných, a znát i rizika spojená s užíváním výrobků a principy ochrany před těmito riziky. Proto je v návrhu (a to zdůrazňuji) jednoznačně stanovena povinnost výrobců a dovozců uvádět na trh jen bezpečné výrobky s vymezením kritéria bezpečnosti výrobků. Na to navazuje povinnost distributorů prodávat jen takové výrobky, o kterých mají prokazatelné ujištění o shodě vlastností výrobků s technickými předpisy.

Návrh tedy stanoví přehledné a obecně srozumitelné povinnosti všem článkům dodavatelského řetězce a stanoví i velmi citelné sankce při porušení těchto povinností. Je tady navržen velmi účinný způsob ochrany občanů - spotřebitelů před nebezpečnými výrobky. Dozor nad plněním těchto povinností se navrhuje svěřit již existujícímu orgánu, České obchodní inspekci, kterou návrh vybavuje potřebnými pravomocemi. Důslednější dozor nad trhem, a tím i důslednější ochrana občanů, bude zabezpečen bez dalších nároků na posílení státní správy. To zdůrazňuji - bez jakýchkoliv dalších nároků na posílení státní správy.

Realizací návrhu se také dosáhne výchozího stavu, který je plně srovnatelný s obecně uznávanými podmínkami liberální ekonomiky a budou vytvořeny nezbytné právní podmínky pro plnění Evropské dohody, a tím pro zapojení České republiky do jednotného trhu Evropské unie. V tomto smyslu jde o výrazné proexportní opatření.

Na závěr chci říci, že navržený zákon má jednoznačně deregulační charakter, snižuje náklady spojené se zaváděním výrobků na trh pro podnikatele, zejména tedy je výhodný pro menší podnikatele, a zlepšuje i situaci pro spotřebitele, včetně ochrany spotřebitele. Jde i o výrazné proexportní a tím i prorůstové opatření.

Doporučuji proto poslanecké sněmovně přijmout předložený návrh zákona o technických požadavcích na výrobky k dalšímu projednávání.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru hospodářství Karlu Dybovi. Organizační výbor určil zpravodajem pro první čtení pana poslance Vlastimila Vlčka. Prosím, pane zpravodaji, ujměte se slova.

Poslanec Vlastimil Vlček: Vážený pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové, návrh zákona o technických požadavcích na výrobky je mimořádně významnou legislativní iniciativou, vytvářející mechanismus pro rychlé odstranění výše uvedeného a naprosto neuspokojivého současného stavu. Cílem zákona, který byl připravován mimo jiné ve spolupráci s experty Evropské unie i domácí podnikatelské sféry, je odbourat dosavadní nadměrnou, zdlouhavou a neefektivní regulaci schvalovacího procesu a zavést moderní pojetí přímé a prokazatelné odpovědnosti výrobce za každý jeden výrobek.

V praxi přinese tento zákon následující nejdůležitější pozitivní výsledky. Jak řekl pan ministr, posílí příznivé klima pro podnikání v České republice, zvýší praktické možnosti ochrany spotřebitele a eliminuje netarifní překážky vzájemného obchodu mezi Českou republikou a Evropskou unií a Evropským sdružením volného obchodu.

Na základě výše uvedeného jednoznačně podporuji přijetí návrhu zákona o technických požadavcích na výrobky a jsem přesvědčen, že ve znění, jak je předkládán poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k závěrečnému projednání, znamená tento zákon mimořádně důležitou a nutnou právní úpravu, která potvrzuje příslušnost České republiky k vyspělým světovým ekonomikám.

Na závěr mého vystoupení jako zpravodaje pro první čtení doporučuji sněmovně přijmout usnesení, kterým bude vládní návrh zákona, tisk 2081, přikázán k projednání výboru hospodářskému. Dámy a pánové. děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu zpravodaji poslanci Vlastimilu Vlčkovi a otevírám obecnou rozpravu. Nemám před sebou žádnou písemnou přihlášku a nevidím, že by se někdo hlásil ze svého místa. Proto obecnou rozpravu uzavírám. Konstatuji, že nebyl podán ani návrh na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování ani návrh na zamítnutí, a proto předkládám Poslanecké sněmovně tento návrh usnesení:

Poslanecká sněmovna přikazuje předložený návrh k projednání hospodářskému výboru.

Je to v souladu s návrhem organizačního výboru i s návrhem zpravodaje.

Já vás nejdříve odhlásím, aby byla jistota, že jde o regulérní hlasování. Prosím, abyste se nově zaregistrovali. Jsem přesvědčen, že to bude dnešní den naposled, protože se po projednání tohoto bodu chystám schůzi přerušit. 28. hlasování, budeme hlasovat o předloženém návrhu usnesení.

Kdo jej podporujete, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 28. hlasování skončilo.

Ze 101 přítomných bylo 87 pro, 4 proti. Návrh byl přijat.

Děkuji panu ministru Karlu Dybovi i panu zpravodaji poslanci Vlastimilu Vlčkovi.

Přerušuji 39. schůzi do zítřka. Začneme jednat v 9.00 hodin a prosím o dochvilnost. Začneme podle schváleného pořadu bodem 11, tj. vládní návrh zákona o zpřístupnění svazků vzniklých činností Státní bezpečnosti (tisk 2027), dále bod 12., 13., 14., 15. - v normálním pořadí, jak jste je dostali v upraveném schváleném návrhu pořadu.

Přeji vám všem dobrý večer.

(Schůze přerušena v 18.12 hodin.)