Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu zpravodaji poslanci Pavlu Peškovi a otevírám obecnou rozpravu. Oznamuji, že do ní nemám žádnou písemnou přihlášku. Ptám se, kdo se do rozpravy hlásí z místa. Nevidím, že by tak někdo chtěl učinit, proto rozpravu uzavírám.

Protože v rozpravě nezazněl návrh na vrácení nebo zamítnutí předlohy, budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

Slyšeli jsme návrh tohoto znění: "Poslanecká sněmovna přikazuje předložený návrh k projednání zemědělskému výboru." Dám o něm hlasovat ve 22. hlasování.

Kdo podporuje tento návrh, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 22. hlasování skončilo.

Ze 113 přítomných bylo 95 pro, nikdo proti. Návrh usnesení byl přijat.

Děkuji panu společnému zpravodaji, a protože jsem tady zahlédl pana poslance Vlastimila Tlustého, doufám, že neopustí jednací sál, než dočtu název tohoto zákona. Byl přečten už jednou, ale abych se nedopustil nějaké procedurální chyby, přečtu ho znovu:

Sněmovní tisk 2048 jsme obdrželi a z pověření vlády jej uvede místopředseda vlády a ministr zemědělství pan Josef Lux. Pane místopředsedo, prosím ujměte se slova.

Místopředseda vlády a ministr zemědělství ČR Josef Lux: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, předkládám vládní návrh uvedeného zákona a změn zákonů tak, jak jste je citoval, s jediným cílem, a to umožnit prodej státní půdy. Vláda velmi diskutovala o této věci a shodla se, že chce započít onen dlouhodobý proces prodeje státní půdy, kdy si uvědomujeme, že je to proces skutečně na mnoho let, nicméně proces restitucí, vypořádání majetku už dnes umožňuje, abychom začali prodávat státní půdu.

Vláda diskutovala, jakou formu zvolit, jakou zákonnou formu, jaký legislativní rámec a shodla se, že chce uskutečnit tento záměr standardním řešením, to znamená tzv. výjimek, kdy skrze zmocnění § 45 zákona 92/91 je možné standardním způsobem, to znamená souhlasem vlády, tento státní majetek prodávat.

Ostatní technické podrobnosti způsobu prodeje, ceny atd. předpokládám, že budou předmětem diskusí jednotlivých parlamentních orgánů. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru zemědělství Josefu Luxovi. Protože organizační výbor určil za zpravodaje pro první čtení poslance Vlastimila Tlustého, žádám ho, aby se ujal slova.

Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane předsedo, vážený pane místopředsedo vlády, dámy a pánové, tímto tématem se začal již zemědělský výbor zabývat jakoby v předstihu, ještě než příslušný text návrhu novely zákona č. 92 byl předložen sněmovně. Zemědělský výbor proto již přijal usnesení, ve kterém zaujal stanovisko k záměru zahájit privatizaci státní půdy a tímto svým stanoviskem tento záměr vlády podpořil.

Nicméně v tomtéž usnesení zemědělského výboru je výslovně uvedeno, že zemědělský výbor si většinou hlasů svých členů uvědomuje závažnost privatizace státní půdy a vyzval místopředsedu vlády a ministra zemědělství, aby proces a principy privatizace státní půdy, tj. akce, do které vstoupí dle očekávání několik set tisíc hektarů státní půdy, byl vzhledem k závažnosti této transakce upraven zákonem, to znamená aby nebyl zvolen postup, který zde právě pan ministr zemědělství naznačil.

Domnívám se, že jako člen zemědělského výboru jsem nucen respektovat toto stanovisko zemědělského výboru a požádat pana ministra zemědělství o vyjádření, zda předložením novely zákona č. 92 je zcela uzavřena cesta k přijetí takovéhoto speciálního zákona, neboť souhlasím s tím, že samotná novela zákona č. 92 nemůže být na škodu a procesu privatizace státní půdy může pomoci a může jej ulehčit, nicméně chtěl bych vědět, jestli toto řešení znamená ukončení snahy o přípravu speciálního zákona upravujícího tento proces.

Tento nezvyklý postup volím proto, že pokud by předložení novely tohoto zákona mělo vyloučit další jednání o zákoně upravujícím privatizaci státní půdy, nemohl bych vzhledem k usnesení zemědělského výboru podpořit projednávání této novely zákona. V opačném případě by samozřejmě stanovisko bylo opačné, to znamená doporučující.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu zpravodaji poslanci Vlastimilu Tlustému. Prosím ho, aby zaujal místo zpravodaje, a otvírám obecnou rozpravu. Nemám do ní žádné přihlášky, ale hlásí se pan místopředseda vlády a ministr zemědělství Josef Lux. Udílím mu slovo.

Místopředseda vlády a ministr zemědělství ČR Josef Lux: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, byl jsem dotázán. Ministerstvo zemědělství předložilo vládě variantu postupu buď formou speciálního zákona, anebo formou novely zákona 92/91 § 45. Vláda po diskusi zvolila variantu druhou, tzn. variantu, kterou předkládám. Argumentem je standardní postup při prodeji státního majetku, který již dnes je používán z pohledu vlády a samozřejmě k tomu musím dodat, že předpokládám, že jednotlivá pravidla, tzn. způsob prodeje, ocenění atd., budou diskutována na parlamentní půdě.

Abych odpověděl jasně, domnívám se, že přijetí této novely nezablokuje nebo nevetuje možnost přijetí speciálního zákona o prodeji půdy, bude-li k tomu politická vůle.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru zemědělství Josefu Luxovi. Rozprava je stále otevřena, hlásí se do ní pan poslanec Jan Černý. Má slovo.

Poslanec Jan Černý: Pane předsedo, dámy a pánové, je zjevné, že novela zákona 92/91, která se teď projednává, vytváří pouze určité předmostí k prodeji pozemků zemědělského půdního fondu a dostává tyto pozemky do standardního režimu privatizačních projektů podle tohoto zákona. Je potřeba možná zmínit v této fázi, že mimo privatizace státní půdy touto metodou, tzn. prodejem, probíhá i nadále proces restituce a náhrada pozemků podle zákona 229. Je potřeba též upozornit, že nelze připustit, aby proces prodeje státního majetku předběhl restituční nároky, aby ti, kteří mají nárok ze zákona 229, se necítili poškozeni tím, že se prodává státní majetek.

Je potřeba také říci, že část možností prodeje zemědělského půdního fondu upravuje část textu zákona 229/91, a to zejména § 17 odst. 3, který specifikuje, v jakých případech bude možno prodávat půdu, tzn. bude to i nadále proces výjimek, proces výjimečných převodů státního majetku. Je otázka, jestli prodej 500 000 ha státní půdy má v budoucnu probíhat pouze formou výjimek a neměl by skutečně probíhat formou zvláštního zákona s podmínkami, které diskutoval a ve svém usnesení přijal zemědělský výbor. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Janu Černému. Jsou další hlasy do rozpravy? Nejsou, proto rozpravu uzavírám.

Sledoval jsem rozpravu, ale pro jistotu se táži pana zpravodaje, zda zazněl v rozpravě návrh, který by nás nutil hlasovat o tom, zda předlohu vrátit k dopracování, nebo ji zamítnout. Podle mého názoru takový návrh nezazněl, ale rád bych měl tuto skutečnost potvrzenu.

Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane předsedo, já jsem ve svém vystoupení vlastně zcela zvláštní formou navrhl variantně dvě možnosti dalšího postupu v závislosti na stanovisku místopředsedy vlády. Pokud jsem jeho diplomatickému stanovisku rozuměl správně, znamená, že sice novela tohoto zákona teoretický prostor pro přípravu jiného speciálního zákona upravujícího postup privatizace státní půdy neuzavírá, nicméně taková norma ze strany vlády a ministerstva zemědělství připravována není.

Z toho odvozuji, že z těch dvou variant, které jsem navrhl, je spíše situaci bližší ta první, to znamená ta, ve které usnesení zemědělského výboru žádá podrobnější úpravu, než jakou je postup podle § 45 zákona 92, to znamená udělování výjimek z privatizace - záměrně používám tento přesný termín. Domnívám se, že privatizace 500 tis. ha státní půdy nelze svým rozsahem a charakterem v žádném případě zařadit do kategorie výjimky z privatizace. Proto se domnívám, že nezbývá nic jiného než zdůraznit z těch dvou stanovisek to prvé, to znamená zamítavé.

Předseda PSP Milan Uhde: Zamítnout, nebo vrátit k přepracování?

Poslanec Vlastimil Tlustý: Zákon 92 kromě postupu podle § 45 vytváří prostor pro standardní metody privatizace, to znamená pro využití klasického postupu známého z ostatního majetku. Domnívám se tedy, že zákon 92 lze novelizovat tak, aby se vztahoval i na zemědělskou půdu, nicméně jiným postupem, než je postup podle § 45. Čili opravil bych své stanovisko a doporučil vrátit k přepracování.

Předseda PSP Milan Uhde: Vrátit k přepracování. Takový návrh byl podán. Hlásí se pan poslanec Mach, ale protože je rozprava uzavřena, dávám vám slovo k faktické poznámce.

Poslanec Karel Mach: Pane předsedo, jelikož jste uzavřel rozpravu, tak je mou chybou, že jsem se nepřihlásil včas a nemohu vystoupit. Nevím, co bych sdělil ve faktické poznámce.

Předseda PSP Milan Uhde: Pan místopředseda vlády a ministr zemědělství má samozřejmě právo vystoupit kdykoli.

Místopředseda vlády a ministr zemědělství ČR Josef Lux: Vážený pane předsedo, jsem trochu překvapen vystoupením pana poslance Tlustého. My jsme původně preferovali zákonnou normu, nicméně po diskusi ve vládě jsme přijali většinový názor vlády, který říkal, abychom použili standardních postupů. Proto bych ještě dal ke zvážení pánům poslancům, aby své názory sjednotili.

Chtěl bych jasně říci, že konkrétní věcný postup řešení samozřejmě bude ještě předmětem řízení, předmětem jednání parlamentních klubů či parlamentních výborů. Zde se pouze otevírá prostor pro to, aby se tak mohlo stát.

Ještě chci říci, co by znamenalo zamítnutí tohoto zákona. Znamenalo by to, že tento parlament by již o prodeji státní půdy nerozhodl. Znamená to výrazné zpoždění tohoto - jak jsem přesvědčen - pozitivního kroku.

Předseda PSP Milan Uhde: Slovo má pan poslanec Jaroslav Sýkora. Rozprava byla otevřena.

Poslanec Jaroslav Sýkora: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych jako předseda poslaneckého klubu si vyžádal 15 minut přestávku na poradu klubu.

Předseda PSP Milan Uhde: Je tradičním obyčejem, který dodržujeme, že se takové žádosti vyhovuje.

V této chvíli je 16.36 hodin. Budeme pokračovat v 16.55 hodin.

(Schůze přerušena v 16.36 hodin.)

(Schůze opět zahájena v 17.01 hodin.)

Předseda PSP Milan Uhde: Vážené paní poslankyně, vážení poslanci, porada klubů skončila, jak jsem byl informován, budeme pokračovat. Kluby se poradily. Pan poslanec Tlustý vznesl návrh na to, aby byla předloha vrácena k přepracování, a pan místopředseda vlády a ministr zemědělství Josef Lux vystoupil a otevřel rozpravu. Jestli o tom někdo pochybuje, prosím, podívejte se na § 66, který to vysloveně říká:

Po závěrečném slově vystoupení člena vlády znamená otevření rozpravy.

Nemohu popřít, že rozprava je otevřena, a prosím, aby se do ní přihlásil, kdo chce ještě vystoupit, jinak ji uzavřu. Pan poslanec Mach.

Poslanec Karel Mach: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, nyní mohu vyslovit to, co jsem chtěl vyslovit a pro svou liknavost jsem se k tomu nedostal v původně otevřené rozpravě. Myslím, že lze souhlasit s názorem kolegy pana poslance Tlustého, který uváděl situaci, která vznikla usnesením zemědělského výboru k této otázce. Skutečně výbor se tím zabýval poměrně detailně a navrhoval vládě řešení, které je ve smyslu tohoto usnesení, tj. nějaký speciální zákon, který by se jmenoval o prodeji státní půdy nebo nějak podobně a řešil by věc v rámci jakýchsi priorit či postupů, které výbor naznačil na svém jednání. K tomuto tématu bylo vedeno dokonce několik jednání, na kterých byl přítomen i kolega Tlustý na ministerstvu zemědělství. Byla skutečné věcná a vedla k jakémusi cíli. Protože jsem předsedou výkonného výboru Pozemkového fondu České republiky nebo v této funkci působím, měl jsem jakousi účast na přípravě obou předloh nebo obou variant, které zmínil pan ministr a které šly do české vlády, kdy varianta A byla zvláštní zákon, jak jsem o něm hovořil a hovořil o něm i kolega Tlustý v návaznosti na usnesení zemědělského výboru a druhá varianta byla jednodušší, standardní, která využívala krátké novely u § 45 zákona 92, čili o velké privatizaci, kdy tímto postupem na výjimku vlády je možno převést majetek bez mechanismů privatizačního projektu a postupů, které zná zákon 92.

K tomuto tématu proběhla diskuse i na poradě ekonomických ministrů, kde se věcně věci projednávaly a měly nějaké vyústění. Ze dvou variant vláda vybrala variantu tuto, která je předložena a připouštím, že neodpovídá zcela přesně usnesení nebo žádosti, kterou usnesení zemědělského výboru obsahuje směrem k vládě. Nicméně v tuto chvíli, kdy se jedná o to, zda zákon vrátit k přepracování nebo postoupit mechanismu projednávání nového jednacího řádu k druhému čtení, si myslím, ....

Předseda PSP Milan Uhde: Paní poslankyně a páni poslanci, prosím uklidněte se. Já tady dobře pana poslance Macha neslyším. Musím poslouchat tady z toho bídného přenášecího zařízení. Prosím, usnadněte lepší průběh. Pane poslanče, prosím pokračujte.

Poslanec Karel Mach: Děkuji vám, pane předsedo i všem, kteří mne chtějí poslouchat. Chtěl jsem říci, že z variant byla vybrána tato. Výhodu toho, aby tato předloha postoupila do druhého čtení spatřuji v jedné věci, která se mi zdá zásadní tak, jak zákon 92 právě v sobě vtěloval § 45, čili výjimku, která v procesu privatizace byla občas potřeba. To znamená byl nějaký majetek nebo nějaká situace, kdy z různých důvodů bylo potřebné nebo důležité ji převést nějak jinak než standardním mechanismem privatizačních projektů a postupů privatizačních. Přimlouval bych se za to, aby zákon postoupil do druhého čtení, a to z jednoho důvodu. Myslím, že klidně může být nový speciální zákon tak, jak požadoval výbor na prodej gro z půl miliónu hektaru zhruba, tj. číslo, které odhadujeme, to nikdo přesně nezná. Pod tím je skryt prodej zemědělské půdy, polí, luk k hospodaření. Je však řada majetkových problémů, které mají jak obce, tak fyzické i právnické osoby v České republice, které se vinou z bývalých předpisů, které neumožňovaly převést půdu nebo pozemky na nějaký nestátní subjekt kromě dědického řízení a zřízení práva osobního užívání. Ze své praxe mohu potvrdit snad tisíce žádostí a apelací na Pozemkový fond ČR v tom smyslu, že někdo vlastní nějakou nemovitost, stavbu a pod ní pozemky jsou státu patřící.

To, jak zmínil pan předseda Černý, jedině § 17 písm. c) umožňuje prodat státní půdu pozemkového fondu, ale to pouze za účelem stavebníka, jenž má uskutečnit výstavbu, což přeloženo v praxi znamená podle stavebního zákona a dalších předpisů, že ten, kdo získá územní rozhodnutí, to vždy neplatí. Kdo v této sféře pracuje, může potvrdit, že bude potřeba i v tomto čase tuto výjimku použít. Zdá se mi to vhodné proto, a to nepléduji proti usnesení výboru, pro které jsem hlasoval, ale proto, že pokud dnes zákon bude vrácen, tak díky jednacímu řádu a mechanismu parlamentnímu tento parlament už nemá šanci o tomto prodeji státní půdy či nějaké výjimce na převod pozemků z majetku státu vůbec promluvit.

Ještě jednu věc považuji za klíčovou. Podařilo se dohodnout koncenzus, a to i s opozičními stranami o tom, že prodej se bude uskutečňovat výhradně českým subjektům, tj. fyzickým českým či právnickým osobám atd.

Ještě bych chtěl připomenout to, že tato věc je v režii Prezídia pozemkového fondu, což je orgán volený parlamentem, to není nějaká bianco smlouva nebo bianco důvod pro vládu, aby prodávala nějaké pozemky bez nějakých přesných mechanismů, což chápu jako námitku třeba z opozičních stran. Chtěl jsem toto jen připomenout, že to v podstatě nebrání ještě přijetí speciálního zákona a i to umožňuje některé modifikace v druhém čtení i nějaké podmínky vtělení atd.

To je můj důvod a tím se snažím podpořit to, aby zákon byl propuštěn do druhého čtení.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Machovi. Vidím zdviženou ruku pana poslance Vlastimila Tlustého, zpravodaje. Udílím mu slovo.

Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, pan kolega Mach z velké části podrobněji zdůvodnil to, proč jsem ve zprávě zpravodaje v úvodu předložil sněmovně k uvážení dvě možné varianty možného postupu a výslovně jsem se zeptal pana místopředsedy vlády a ministra zemědělství, zda projednávání a případné přijetí zákona č. 92 a postup podle § 45, tj. udělování výjimek neuzavírá cestu k dalšímu následnému projednání jiného zákona, který by pro to, co pan kolega Mach nazval gro zemědělské půdy, přesněji upravil postup.

§ 45 zákona 92 totiž postup upravuje jen velmi vágně a všichni si jistě pamatujete naše dramatická jednání na téma privatizace nemocnice Homolka, která nakonec dopadla tak, jak dopadla právě proto, že byl zvolen postup podle § 45 zákona 92, tj. cesta výjimkou, která není koncipována na větší privatizační kauzy a myslím, že nemůže být pochyb o tom, že 500 tisíc ha státní půdy je nejen větší, ale přímo jednou z největších privatizačních kauz.

Z toho, co tady řekl pan ministr zemědělství, by mohl vzniknout dojem, že já svým návrhem na vrácení této předlohy k přepracování vlastně oddaluji možnost zahájení nebo navrhuji oddálit možnost zahájení privatizace.

Chci zcela důrazně říci, že to není pravda a že zemědělský výbor a poslanci tohoto parlamentu udělali maximum pro to, aby privatizace státní půdy začala dříve, a jen mimochodem cituji z onoho usnesení, že ministr zemědělství byl žádán zemědělským výborem, aby do konce minulého roku přinesl návrh takového textu, který by se mohl stát základem novely zákona upravujícího privatizaci půdy. Nic takového se nestalo a pokud se tak nestalo, nejsme to my, kdo cokoliv zpomalujeme.

Nyní jsou nám předkládány k rozhodnutí vlastně dvě varianty: buď otevřít zadní vrátka paragrafu 45 pro prodej státní půdy a pak, bohužel, není mechanismus, který by oddělil méně významnou zemědělskou půdu od té více významné nebo od toho gró zemědělské půdy, anebo vyčkáme na přepracování zákona 92 nebo jiného zákona, který to upraví podrobněji, s tím ovšem, že samozřejmě proces zahájení privatizace podle takovéto normy se nutně oddálí, ale to je naprosto logické.

Z toho důvodu opakuji svůj návrh na vrácení této normy k přepracování, protože si neumím představit, jakým způsobem se budeme ve výborech snažit přepracovávat paragraf, který je v principu určen k úplně něčemu jinému než k privatizaci takovéhoto majetku. A vydá-li se parlament cestou novely jiných ustanovení zákona 92, což mu samozřejmě není ničím omezováno, musí si uvědomit, že bude zasahovat do obecné procedury, podle které probíhala privatizace veškerého majetku v této zemi, a že v tuto chvíli k tomu nemáme žádný podkladový materiál, mimochodem proto, že místopředseda vlády a ministr zemědělství bohužel nenaplnil usnesení zemědělského výboru z podzimu, a to zdůrazňuji, z podzimu minulého roku.

Předseda PSP Milan Uhde: Oznamuji, že pan poslanec Tomáš Svoboda má náhradní kartu č. 9. Hlásí se paní poslankyně Eva Fischerová s faktickou poznámkou.

Poslankyně Eva Fischerová: Pane předsedo, dámy a pánové, jen několik slov k panu poslanci Tlustému.

Ono se říká, že každé přirovnání může někdy kulhat a některé chodí dokonce po pahýlech. A já si myslím, že toto je ten případ. Skutečně jen v mezích faktické poznámky.

Homolka nedopadla tak, jak dopadla, kvůli výjimce podle § 45. Homolka dopadla tak proto, že šlo o privatizaci neprůhlednou, která byla jednoznačně demaskovaná šetřením Nejvyššího kontrolního úřadu a bude mít ještě soudní dohru. Dopadla tak, jak dopadla proto, že nešlo o prospěch společnosti, ale především o prospěch jednotlivců. A já si myslím, že ten problém, který projednáváme právě teď, že je nesmírně závažný a že staré přísloví říká: "Spěchej pomalu, dvakrát měř a jednou řež a buď opatrný". Já bych nerada, a myslím si, že každý poctivý poslanec, abychom přišli skutečně o gró českého majetku. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Další hlasy do rozpravy nejsou. Ano, vidím pana poslance Čestmíra Hofhanzla. Má slovo.

Poslanec Čestmír Hofhanzl: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, chci jen potvrdit to, co zde řekl poslanec Tlustý. Jde o velice závažnou věc. Rozhodujeme o 500.000 hektarech. Zemědělský výbor důsledně žádal, že to bude zákon a že to bude proces, který by měl trvat třeba 10 nebo 15 let se zpětnými vazbami. Dělali jsme zákony na daleko větší maličkosti. Tato věc musí být zvláštním zákonem.

Předseda PSP Milan Uhde: Další hlasy do rozpravy? Pan poslanec Výborný. Přes stojící kolegy jsem neviděl vaši ruku. Prosím.

Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedo, dámy a pánové, myslím, že je velmi parlamentní, když jednotliví poslanci útočí na přítomného ministra a vyčítají mu, že se choval tak nebo nechoval tak a že se měl chovat jinak než se choval. Ale buďme trochu spravedliví. Byl to tento parlament, který schválil ústavu, a v této ústavě nedal možnost jednotlivým ministrům předkládat parlamentu ke schválení zákony. Tuto možnost dal vládě. Já jsem vyslechl v předcházející debatě, že Ministerstvo zemědělství připravilo do vlády variantní návrh. A je zbytečné vyčítat ministrovi zemědělství, že ve vládě s tou variantou, kterou vy si přejete, neuspěl a předkládal návrh jiný. Je zbytečné mu vyčítat, že nesplnil usnesení zemědělského výboru, které splnit nesměl, protože by se choval protiústavně.

Předseda PSP Milan Uhde: Je ještě někdo, kdo si přeje vystoupit v rozpravě? Já bych ji nerad uzavíral nadvakrát, proto se důkladně ptám, ale skutečně nevidím žádnou přihlášku, a proto rozpravu uzavírám.

Byl vznesen návrh na to, aby tento zákon, tato předloha byla vrácena předkladateli k dopracování. Nemohu tedy dát hlasovat o jiném návrhu než o tomto, a podle toho, jak dopadne, potom rozhodneme o dalším postupu, bude-li to možné. Samozřejmě, že vás všechny odhlásím, poprosím vás, abyste se nově zaregistrovali.

Budeme hlasovat o návrhu pana poslance Vlastimila Tlustého, aby byl vládní návrh novely zákona č. 92 z roku 1991 Sb., vrácen navrhovateli k dopracování.

Jde o 23. hlasování na této schůzi.

Kdo tento návrh podporujete, stiskněte prosím tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 23. hlasování skončilo.

Ze 130 přítomných bylo 91 pro, 30 proti. Návrh byl přijat.

Pan místopředseda vlády a ministr zemědělství Josef Lux požádal o slovo. Já mu je udílím.

Místopředseda vlády a ministr zemědělství ČR Josef Lux: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, vláda rozhodla o tom, že chce prodávat státní půdu, jako o důležitém proreformním kroku. Vláda je rozhodnuta, že stát je špatný hospodář a že je důležité, aby za každým hektarem byl konkrétní vlastník.

Vláda dostala ode mne dva návrhy: návrh speciálního zákona a návrh novely, kterou jsem předložil. Vláda svou většinou rozhodla pro návrh, který jsem předložil a který tady obhajuji.

Já rozumím opozici, že nechce prodávat státní půdu, rozumím opozici, že chce odložit její odklad, nerozumím poslancům ODS. Děkuji vám.

Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Černý se hlásil. Trvá na své přihlášce? Ne. Pan poslanec Tlustý ale se hlásil, já mu dám příležitost.

Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane předsedo, vážený pane místopředsedo vlády, já chci zásadně odmítnout za poslance ODS a zejména za sebe to, co jste tady teď naznačil. My nechceme zpomalovat proces privatizace, a proto jsme iniciovali v zemědělském výboru již na podzim minulého roku, v době, kdy pojem privatizace státní půdy ještě neměl žádný obsah, řadu jednání zemědělského výboru, která vyústila v usnesení, které jsem tu citoval. Já doufám, že z tohoto samotného faktu vyplývá, že náš vztah k privatizaci státní půdy...

Předseda PSP Milan Uhde: Pane poslanče, je to faktická poznámka, rozprava není, takže ukončete ji laskavě. Rozumíme vám.

Já doporučuji, abychom přistoupili k dalšímu bodu. Pan poslanec Trnka se hlásí? Prosím vás, ale mohu připustit jen krátkou faktickou poznámku, rozprava není k tomuto bodu, bod byl ukončen.

Poslanec František Trnka: Já jsem chtěl jenom poznamenat jménem svým, možná i jménem některých opozičních poslanců, že pan ministr Lux se hluboce mýlí. Já osobně jsem pro to, aby půda státní byla co nejdříve prodána, protože chátrá a devastuje. Věřím, že většina opozičních poslanců ale bohužel musí souhlasit s panem poslancem Tlustým, aby to bylo provedeno řádně. Prvá pozemková reforma se dělala 20 let.

Předseda PSP Milan Uhde: Pánové, prosím, abyste od dalších faktických poznámek upustili, bod byl projednán, a pokud nechce něco prohlásit předseda klubu, přikročíme k dalšímu bodu, není-li námitka.

Dalším bodem je

Návrh uvede místopředseda vlády a ministr zemědělství pan Josef Lux. Prosím pane místopředsedo, ujměte se slova.

Místopředseda vlády a ministr zemědělství ČR Josef Lux: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolím si předložit vládní návrh zákona o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb. Tento zákon je zcela novou legislativní normou, protože povinnosti, které byly a jsou zakotveny ve vztahu k této komoditě, jsou zakotveny ve vyhláškách a nemají tedy oporu v Ústavě ani v zákonné normě.

Tento zákon řeší dva okruhy problémů. Za prvé se snaží zpřesnit a zpřísnit daňový pořádek do hospodaření s lihem a za druhé se snaží víc ochránit spotřebitele. Pro informaci poslanců z pohledu spotřební daně lihu hovoříme o kategorii asi 8 - 10 mld. Kč ročně a tento zákon ukládá každému podnikateli, výrobci, aby musel ze zákona používat jeden ze dvou povolených způsobů měření lihu a veškeré plomby v lihovaru musí být pouze v režii ministerstva financí, čili státní. Doposud některé plomby v rámci výrobního cyklu mohou mít - bych řekl - podnikatelský dozor. Tento zákon nově chce, aby veškeré uvádění lihu do oběhu bylo pod kontrolou ministerstva financí. Doposud tomu tak není, protože z pohledu syntetického lihu je to ministerstvo průmyslu a obchodu a z pohledu kvasného lihu ministerstvo zemědělství. A nově se také zavádí sankce 100 mil. Kč, sankce doposud nebyly žádné, pouze se vztahovaly normy trestního zákona.

Druhý okruh problémů, které řeší tento zákon, je zdravotní nezávadnost. Tento zákon jasně říká, že pro konzumní a lékařské účely může být použit pouze kvasný líh, ostatní musí být denaturován, znehodnocen. A myslím, že je to velmi důležité a touto normou je vedena snaha zamezit používání průmyslového lihu pro konzumní účely. Jenom pro pořádek říkám, že tento zákon respektuje tzv. pěstitelské pálení, které říká 30 (litrů) stoprocentního lihu na jednu domácnost, vyrobeného z vlastního ovoce za podmínek, že se nesmí dále prodávat.

Děkuji a doporučuji poslancům tuto vládní předlohu k projednání.