Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Předseda PSP Milan Uhde: Uzavírám tentokrát rozpravu, protože se zcela zřetelně nikdo do ní nehlásí, a dávám hlasovat. Ale nejdříve vás všechny odhlásím a požádám o novou registraci.

Odhlásil jsem vás a prosím, zaregistrujte se nově pomocí svých magnetických karet.

Budeme hlasovat. 9. hlasování na této schůzi rozhodne o procedurálním návrhu, jejž podal pan poslanec Oldřich Kužílek a v němž navrhl přerušit projednávání tohoto bodu do příští schůze.

Kdo podporujete návrh poslance Kužílka, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 9. hlasování skončilo.

Ze 179 přítomných bylo 41 pro, 114 proti. Návrh nebyl přijat.

Přistoupíme k hlasování o usnesení. Přečtu vám jeho znění:

Poslanecká sněmovna

1. setrvává na zákonu, kterým se mění zákon ČNR č. 279/1992 Sb., o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí obsazovaných ustanovením nebo jmenováním příslušníků Policie České republiky a příslušníků Sboru nápravné výchovy České republiky, přijatém Poslaneckou sněmovnou dne 27. září 1995 a vráceném prezidentem republiky dne 6. října 1995.

2. stanoví, aby toto její rozhodnutí bylo jako opatření Poslanecké sněmovny vyhlášeno uveřejněním plného znění ve Sbírce zákonů.

10. hlasování.

Kdo podporuje toto usnesení, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 10. hlasování skončilo.

Ze 179 přítomných bylo 127 pro (potlesk), 45 proti. Usnesení bylo přijato.

Přistupujeme k bodu druhému. Jde o

Já se obávám, že sám sebe neslyším, a pokládám za vyloučeno, že byste mě mohli slyšet vy. Změňme, prosím pěkně, tento přístup k tomu, co se projednává.

K tomuto zákonu byl rovněž zaslán dopis pana prezidenta s odůvodněním jeho nesouhlasu a byl rozdán prostřednictvím poslaneckých klubů, případně výborů.

l k tomuto bodu otevírám rozpravu jako k bodu předchozímu.

Písemné přihlášky nemám a nevidím, že by se někdo hlásil. Proto rozpravu uzavírám. Přečtu vám návrh usnesení a dám o něm vzápětí hlasovat.

Poslanecká sněmovna

1. setrvává na zákonu, kterým se mění zákon č. 451/1991 Sb., jímž se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích ČSFR, České republiky a Slovenské republiky, ve znění nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 11. 1992, vyhlášeného dne 15. 12. v částce 115/1992 Sb., přijatém Poslaneckou sněmovnou dne 27. září 1995 a vráceném prezidentem republiky dne 6. října 1995.

2. stanoví, aby toto její rozhodnutí bylo jako opatření Poslanecké sněmovny vyhlášeno uveřejněním plného znění ve Sbírce zákonů.

11. hlasování na této schůzi.

Kdo podporujete předložené usnesení, stiskněte prosím tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 11. hlasování skončilo.

Ze 182 přítomných bylo 128 pro, 45 proti. Návrh usnesení byl přijat. (Potlesk).

Přistupujeme ke 3. bodu. Jde o

Vládní návrh zákona jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1936. Z pověření vlády návrh uvede místopředseda vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník.

Prosím, pane místopředsedo, ujměte se slova.

Paní poslankyně, páni poslanci, ti, kteří odcházejí - chci upozornit, že odcházejí na úvodní slovo. Na výklad k zákonu, který je předložen. Nevím, zda je to svědomité.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, z pověření vlády před vás předstupuji, abych odůvodnil návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 1996, který byl sněmovně předložen ke konci září t. r.

Vedle samotné předlohy zákona jste - jako i v letech předchozích - obdrželi svazek dokumentů, ve kterých je návrh státního rozpočtu na příští rok číselně i textově specifikován a zdůvodněn, ať již z hlediska souhrnných příjmových a výdajových položek a souhrnných titulů, či z hlediska jednotlivých rozpočtových kapitol.

V souladu se zákonem o jednacím řádu Poslanecké sněmovny se chci v dnešním expozé k prvému čtení návrhu zákona o státním rozpočtu zaměřit zejména na tyto oblasti:

především hodnocení ekonomického vývoje v České republice v roce 1995 a predikcí vývoje pro rok příští;

dále potom východiska a cíle rozpočtové politiky a koncepce veřejných rozpočtů na rok 1996;

dále chci odůvodnit celkové navrhované příjmy státního rozpočtu, celkové navrhované výdaje státního rozpočtu

a konečně vztahy státního rozpočtu k rozpočtům územním.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, návrh státního rozpočtu, který bude Poslanecká sněmovna v trojím čtení posuzovat, je základním politicko-hospodářským dokumentem vlády, v němž vláda hodnotí dosavadní ekonomický vývoj a na základě tohoto hodnocení formuluje svůj přístup a hospodářskou a finanční politiku pro rok 1996.

Dovolte mi několik poznámek k charakteristice ekonomického vývoje v letošním roce. Hned v úvodu bych chtěl zdůraznit, že vláda tento vývoj považuje za úspěšný, a to z několika důvodů. Především proto, že ekonomika v pátém roce transformace vykazuje zřetelný ekonomický růst. Dynamika hrubého domácího produktu je a bude letos vyšší, než v minulém roce i než jsme předpokládali při návrhu rozpočtu na rok 1995. Navíc je povzbudivé, že vývoj jak vnější, tak i domácí poptávky zakládá předpoklad hospodářského růstu dlouhodobějšího charakteru. Je nesporné, že tento pozitivní ekonomický růst je výsledkem úspěšné transformace naší ekonomiky, zejména široké privatizace a na jejím základě probíhajících restrukturalizačních procesů. Téměř dvě třetiny hrubého domácího produktu v roce 1995 je vytvářeno v nestátním sektoru. Uvědomíme-li si, že v roce 1990 bylo vytvářeno v nestátním sektoru pouze 12% hrubého domácího produktu, vidíme, k jaké hluboké změně během velmi krátkého období u nás došlo.

Druhým charakteristickým rysem ekonomického vývoje v letošním roce, ale v zásadě i celého průběhu transformačního procesu v České republice, je makroekonomická stabilita, projevující se v cenovém vývoji, míře nezaměstnanosti, směnném kursu a ve vyrovnaných veřejných financích.

Třetím charakteristickým rysem našeho ekonomického vývoje je poměrně rychlý růst reálných peněžních příjmů domácností a příjmů z mezd, který dosáhne v letošním roce zhruba 8% reálně a který je základem dynamického růstu životní úrovně občanů v České republice.

Úspěšnost našeho ekonomického vývoje v letošním roce dokládá i zvyšující se prestiž České republiky v zahraničí, projevující se jak neformálně, tak i formálně, například v našem zvyšujícím se ratingovém hodnocení. Dosavadní výsledky ekonomiky umožnily, aby vláda přistoupila v tomto roce i k dalším zásadním liberalizačním krokům, jako je deregulace mezd a konvertibilita naší měny.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, nyní bych chtěl stručně charakterizovat letošní ekonomické výsledky a návazně potom odhad vývoje základních ukazatelů tohoto roku a roku následujícího. V prvé řadě jde o vývoj hrubého domácího produktu.

Jak jsem se již zmínil, ekonomický růst v České republice se dynamizuje. Za 1. pololetí tohoto roku dosáhl v porovnání se stejným obdobím minulého roku růstu ve výši 4%. Vedoucím faktorem byla domácí poptávka, která se zvýšila meziročně o 15,5%. Přírůstek domácí poptávky se výrazně orientoval na růst dovozu, který se srovnatelně zvýšil o více než 20%. Přitom bych chtěl podotknout, že podle našich odhadů zhruba polovina přírůstku dovozu má charakter investičních dovozů a vytváří tedy i další růstové a konkurenční perspektivy.

Je pozitivní, že nejdynamičtější složkou růstu hrubého domácího produktu je hrubá tvorba kapitálu, která se ve stálých cenách zvýšila o 43,3%. Z hlediska celoročního odhadu hrubého domácího produktu vláda přehodnotila své původní predikce směrem k vyššímu růstu. Předpokládáme dlouhodobější růstové tendence s reálným zvýšením hrubého domácího produktu v letošním roce okolo 4% a okolo 4,8% v roce 1996.

Rovněž cenový vývoj vláda hodnotí pozitivně. Česká republika si zachovává nejnižší míru inflace ze všech transformujících se zemí. Zvyšování hladiny cen se postupně zmírňuje, i když pomaleji než bychom si přáli. V posledních čtyřech měsících pozorujeme zvláště ve spotřebitelských cenách tendenci směrem ke zpomalení růstu cen. Dokladem jsou dva nulové meziměsíční růsty v červenci a v srpnu. Také zvýšení cenové hladiny v září o 0,9% je pod srovnatelným obdobím loňského roku, kdy činil vzestup cen 1,3%.

Z pohledu celoročního odhadu míry inflace, měřené spotřebitelskými cenami, je tedy možno konstatovat, že loňský záměr, aby míra inflace byla do 9%, nebude zřejmě zcela naplněn. Naše poslední predikce vede k číslu mírně pod 9,5%, což není z makroekonomického hlediska odchylka významná. Pro rok 1996 předpokládáme další mírné zpomalení míry inflace.

V oblasti mezd lze v dosavadním průběhu roku 1995 pozorovat rychlejší vývoj než v roce minulém. Intenzitou nákladového tlaku však mzdy vzhledem k vyššímu ekonomickému růstu nepůsobí tak silně. Vláda přistoupila k plné liberalizaci v této oblasti a zrušila mzdovou regulaci, jejíž dodržování již nepovažovala za nutné. Vývoj mezd v období bezprostředně následujícím po zrušení regulace zatím naplňuje naše očekávání, že nedochází k dramatickému nárůstu.

Průměrné mzdy v průmyslu vzrostly za 8 měsíců o 18%, což znamená reálné zvýšení o 7,4% a ve stavebnictví o 5,5% reálně. Pozitivní je, že růst průměrných mezd je provázen zvyšováním reálné produktivity práce. Ta se v průmyslu za leden až srpen zvýšila o 8,7%, ve stavebnictví dokonce o 9%. Vláda odhaduje, že v letošním roce vzrostou mzdy zhruba o 19% a v r. 1996 o cca 18%.

Další oblastí, o které bych se rád zmínil, jsou vnější ekonomické vztahy. V oblasti vnějších vztahů dominují tři fenomény. Především stabilní devizový kurs do prosince 1990. Dále potom deficit běžného účtu platební bilance, který odhadujeme pro letošní rok okolo 2 miliard amerických dolarů. Konečně za třetí přebytek kapitálového účtu spojený s masivním přílivem zahraničního kapitálu. Náš odhad pro letošní rok je, že tento přebytek bude kolem 6 miliard amerických dolarů.

Chci se dotknout alespoň jednoho z těchto fenoménů, který je předmětem diskusí i - musím zdůraznit - předmětem stálé pozornosti vlády. Jde o vývoj na běžném účtu naší platební bilance. Odhadujeme, že deficit v letošním roce bude představovat něco okolo 4% hrubého domácího produktu. Tento deficit je evidentně spojen se zrychlením ekonomického růstu, kdy tento růst zvyšuje - a to je pozitivní, to chci podtrhnout - zejména poptávku po investicích. Za první pololetí letošního roku tvorba fixního kapitálu vzrostla o 11,6% ve stálých cenách. Při v zásadě vyrovnaném rozpočtovém hospodaření poptávka po investicích nenachází dostatečné úspory v domácí ekonomice a ekonomika nasává chybějící úspory v zahraničí. Vláda vycházejíc z analýz dovozů-vývozů je přesvědčena, že tento vývoj zakládá předpoklady pro restrukturalizaci našich firem a pro růst ekonomiky a pro růst vývozu ve středním období.

Aby byl výčet základních makroekonomických charakteristik úplný, považuji za nutné se ještě zmínit o vývoji nezaměstnanosti. V souvislosti s ekonomickým růstem došlo k mírnému nárůstu zaměstnanosti a současně i přes nástup silných populačních ročníků do pracovního procesu se nezvyšuje míra nezaměstnanosti. Ta se již delší dobu udržuje na úrovni okolo 3%. Vláda nepředpokládá, že míra nezaměstnanosti do konce letošního roku by překročila 3,5procentní hranici. Pro rok 1996 očekáváme již jen velmi mírný nárůst nezaměstnanosti. To, že vláda hodnotí dosavadní vývoj české ekonomiky pozitivně, neznamená, že si neuvědomuje úzká místa a související problémy. Nicméně ta hlavní zpráva o bilanci pozitivních a negativních tendencí ve vývoji naší ekonomiky je zřejmá. Vývoj naší ekonomiky je pozitivní. Základní transformační změny byly úspěšně zvládnuty.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych se nyní blíže zaměřil na samotný návrh státního rozpočtu na rok 1996.

Základním východiskem přípravy státního rozpočtu na r. 1996 je střednědobá rozpočtová strategie, která je nosnou páteří rozpočtové politiky i v roce letošním a byla jí i v roce minulém. Tato strategie se opírá o následující základní pilíře. Především o podporu makroekonomické stability jako stěžejní podmínky transformačního procesu. Dále potom o omezování úlohy státu v ekonomice a rozšíření prostoru pro rozvoj tržních vztahů. Dále o stabilizaci státního dluhu a konečně o racionální hospodaření státu s prostředky daňových poplatníků a o nezadlužování dalších generací.

Je zřejmé, že právě odpovědná rozpočtová strategie byla spolu se zdravou měnovou politikou a úspěšně provedenou privatizací rozhodující pro úspěch transformace národního hospodářství. I přesto, že se tato transformace završuje, neztratily však tyto principy nic na své aktuálnosti. Chci zdůraznit, že zdravé veřejné finance byly, jsou a budou naší cennou devízou a výhodou. Vláda proto předkládá návrh státního rozpočtu, který se opírá o následující cíle a principy.

Zaprvé je to podpora ekonomického růstu. Tak jako v předchozích letech i v roce letošním počítá vláda pro příští rok s dalším poklesem daňového zatížení nebo chcete-li s dalším poklesem daňové kvóty, tedy podílu daňových příjmů na vytvořeném hrubém domácím produktu o 0,8 procentního bodu. Tento pokles znamená meziroční reálné posílení zdrojů, se kterými disponují podniky a domácnosti o zhruba 11 miliard korun českých. Ve prospěch zdrojů podniků a domácností v r. 1996 půjde i dalších zhruba 5 miliard korun z titulu snížení sazby pojistného sociálního zabezpečení. Pro vaši informaci uvádím, že během období 1994 až 1996 byly a budou vlivem snižování daňové kvóty posíleny zdroje neveřejných sektorů, to znamená podniků a domácností o více než 40 miliard korun. Prorůstově budou v návrhu rozpočtu na r. 1996 působit i zvýšené investiční výdaje. Na příští rok se počítá s výrazným posílením těchto výdajů, a to o více než 21%. Vláda předpokládá, že tyto výdaje ponesou spolu další multiplikační efekty a budou tak stimulovat hospodářský růst.

Zadruhé cílem vlády je dále snížit podíl veřejných výdajů na hrubém domácím produktu o 0,9% bodu. Tím dále zmenšit úlohu státu v ekonomice a výši prostředků přerozdělovaných přes státní rozpočet.

Třetím charakteristickým rysem státního rozpočtu na r. 1996 je výrazná finanční podpora některým oblastem, které vláda považuje za prioritní na straně jedné a úspory výdajů na straně druhé. Vláda zařadila mezi priority zejména rozvoj dopravní infrastruktury, to znamená investiční programy v silniční a železniční dopravě, dále potom výraznější zvýšení platů učitelů, podporu vysokých škol a investic ve školství, vědu, zejména pak výrazné posílení účelových prostředků na výzkum a vývoj a rozpočet investic pro vědu, dále úsek bezpečnosti, a to jak z hlediska posílení personálního, tak i materiálního zabezpečení. Konečně jako prioritu považuje vláda i podporu politiky bydlení, zejména jejich nových forem. Na druhé straně vláda přijala v souvislosti s přípravou státního rozpočtu i některá racionalizační opatření ve veřejném sektoru. Patří mezi ně zejména úspory počtu pracovníků ve státní správě, opatření ke zhospodárnění autoprovozu a restrukturalizace v systému státních hmotných rezerv.

K problematice výdajů státního rozpočtu a výdajových priorit se ještě vrátím.

Čtvrtým charakteristickým rysem návrhu rozpočtu je jeho vyrovnanost, a to jak státního rozpočtu, tak veřejných rozpočtů jako celku.

Vláda zřetelně deklarovala zásadu odpovědného hospodaření založenou na krytí výdajů vlastními rozpočtovými příjmy bez zadlužování dalších generací. Tuto zásadu dodržuje a hodlá ji naplnit i pro poslední rozpočet svého funkčního období. V této souvislosti musím připomenout, že na rozdíl od roku 1993 - 1995 nenavrhuje vláda pro rok 1996 použití zdrojů Fondu národního majetku k pokrytí nákladů dluhové služby. Kabinet tak dodržel svůj slib, že použiti peněz Fondu národního majetku ke krytí některých veřejných potřeb je pouze přechodným opatřením.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, na téma vyrovnanost rozpočtu jsem v Poslanecké sněmovně hovořil několikrát. Dnes bych se omezil jen na tři poznámky.

1. Poměrně rychlý růst české ekonomiky se dostavil, i bez některými politiky i stranami doporučeného deficitního financování.

2. Potřeba dodržení principu vyrovnaného státního rozpočtu se opírá i o měnové aspekty. Vyrovnané rozpočtové hospodaření je z měnového hlediska stabilizačním prvkem a představuje tak určitou formu asistence v protiinflační a sterilizační politice České národní banky především v období silného přílivu zahraničního kapitálu. Jsem zároveň přesvědčen, že z pozice fiskální politiky je podpora vyrovnaným rozpočtem a nižším podílem rozpočtových výdajů na hrubém domácím produktu podporou významnou a dostatečnou. Nesdílím názory volající po přebytkovém rozpočtu, protože jsem přesvědčen, že měnová stabilizace je v současné situaci realizovatelná měnovými a úvěrovými nástroji centrální banky.

Navíc připomínám, že protiinflačně ve vztahu k domácí peněžní politice bude působit i změna struktury státního dluhu, která se v příštím roce posune jednak ve prospěch domácího zadlužení oproti zahraničnímu a dále směrem od zadlužení u České národní banky k zadlužení u Komerčních peněžních institucí.

Emise dluhopisů, které jsou připraveny pro příští rok v objemu 40 mld. Kč, samozřejmě i příznivě ovlivní situaci na peněžním a kapitálovém trhu, kde je po státních cenných papírech stále velká poptávka.

V této souvislosti chci také připomenout, že od 1. února příštího roku nebude vláda přímo dlužníkem České národní banky, když splatí zbylý dluh v hodně 12,5 mld. Kč.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, musím na tomto místě odmítnout absolutně mylné názory některých politiků a médií, že vláda emisí státních obligací kryje výdaje rozpočtu. Nevím, zda tyto názory pramení z neznalosti věci, či z úmyslu klamat naši veřejnost. Z návrhu státního rozpočtu jednoznačně vyplývá, že rozpočtové výdaje jsou kryty rozpočtovými příjmy a že ani jedna koruna výnosu z emise obligací nebude použita na krytí těchto výdajů. Výnosy z emisí dluhopisů slouží k technické obsluze splátek státního dluhu, který je tak jednak udržován na stejné nominální úrovni a zároveň transformován z formy přímého zadlužení do obchodovatelných cenných papírů.

3. Vláda po roce 1992 převzala státní dluh ve výši 163 mld. Kč. Tento státní dluh představoval tehdy přibližně 16 300 korun na jednoho občana, tedy zhruba 3,5 násobek průměrného měsíčního platu v té době. Díky odpovědné politice vyrovnaného rozpočtového hospodaření bude v roce 1996 státní dluh na úrovni necelých 156 mld. korun, tedy dojde i k jeho mírnému snížení, což bude představovat zhruba 15 500 Kč na jednoho občana, což představuje pouze 1,6 násobek průměrného měsíčního platu.

Po zahrnutí objemu hrubého zadlužení obcí z Fondu národního majetku a dalších veřejných rozpočtů se výše celkového veřejného dluhu pohybuje pod hranicí 20% hrubého domácího produktu, což řadí Českou republiku mezi nejméně zadlužené země na světě. Na tomto chci dokumentovat, vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci, že vyrovnané rozpočtové hospodaření a klesající reálná zadluženost jsou společným bohatstvím občanů České republiky a jsou jednoznačným úspěchem této vlády.

Dámy a pánové, dovolte mi nyní zdůvodnit celkový návrh příjmů státního rozpočtu.

Vláda navrhuje jejich rozpočet v objemu 497,6 mld. Kč, což je o 12% více než se očekávalo v roce 1995. Z hlediska jejich celkové struktury se předpokládal vyšší podíl příjmu z daní a pojistného z 92,5 na 94,1% a naopak odpovídající snížení podílu nedaňových příjmů.

Než začnu hovořit o jednotlivých položkách příjmové strany rozpočtu, dovolte mi krátkou poznámku.

Ministerstvo financí a vláda byly v několika posledních týdnech ze strany některých politiků i medií podezírány ze záměrného podhodnocování příjmů státního rozpočtu a tvorby skrytých rezerv. Musím tato podezření odmítnout jak z pohledu vývoje státního rozpočtu v letošním roce, tak i návrhu na rok 1996. V nejbližších dnech vás budu podrobně informovat o plnění státního rozpočtu za 1. pololetí a při této příležitosti se budu zabývat i diskutovanou kauzou odlišného vývoje některých příjmových položek a úpravou letošního státního rozpočtu. Proto se k roku 1995 nebudu nyní vracet. Je však obecně pochybné, že predikce ukazatelů vývoje hospodářství jako základu odhadu příjmů státního rozpočtu vychází ze znalostí a odhadů v daném čase, v konkrétním případě ze znalosti za necelých tři čtvrtě roku, který předchází roku rozpočtovému. Jsem ochoten a připraven vést diskusi nad predikcemi, musím však na tomto místě zdůraznit, že k analýzám a odhadům přistupuje vláda velmi zodpovědně. Pokud by chtěl někdo tvrdit, že příjmy jsou podhodnoceny, pak musím naopak, jako ministr financí, zdůraznit, že některé příjmové položky, zejména pak daň z přidané hodnoty a daň z příjmu právnických osob, jsou na samé horní hranici odhadů. Výše navržených příjmů není tedy v žádném případě podhodnocena.

Dovolte mi nyní zastavit se u hlavních položek rozpočtu příjmů. Rozpočet daně z přidané hodnoty se navrhuje v objemu 109,1 mld. Kč, což je o 16% více než v roce 1995. Tato položka dominuje v rozpočtu daňových příjmů a po pojistném sociálního zabezpečení je největším zdrojem příjmu státního rozpočtu. Naše predikce vychází z odhadovaného růstu, z potřeby domácností a vlády o 12,8% a z předpokladu mírného posunu ve struktuře spotřeby směrem ke zboží zatíženém vyšší sazbou. Na výši výnosu daně z přidané hodnoty bude zprostředkovaně působit i novela zákona o spotřebních daních, jejíž vliv je v rozpočtu daně z přidané hodnoty odhadován na 1 mld. korun.

Spotřební daně jsou rozpočtovány v objemu 62,7 mld. Kč, což je o 18,3% více než je očekávaná skutečnost roku 1995. Předpokládaný výnos bude především ovlivněn červnovou novelou příslušného zákona, jejíž rozpočtový dopad odhadujeme na částku zhruba 5 mld. Kč.

Rozpočet daně z přijmu právnických osob je podobně jako je tomu u spotřebních daní, výrazně ovlivněn novelou samotného zákona, která znamená snížení výnosů této daně o zhruba 11 mld. korun a dále pak novelou rozpočtových pravidel, která přesunula 20% výnosů této daně ve prospěch obecních rozpočtů. Celostátní výnos této daně je odhadován na 67,8 mld. Kč.

Novela rozpočtových pravidel se promítá i do rozpočtu výnosu daně z příjmu fyzických osob. Vedle tradiční srážkové daně, kterou jsou zatíženy zejména kapitálové výnosy a která by měla do rozpočtu přinést asi 8,5 mld. korun bude od příštího roku stát participovat i na výnosu daně ze závislé činnosti, která je pro státní rozpočet odhadována částkou 20 mld. Kč.

Naše odhady se opíraly především o předpokládaný růst mezd a osobních příjmů z podnikání v rozsahu asi 18% ročního tempa růstu. Opět se na výnosu daně výrazně projeví vliv novely zákona, která znamená celostátní snížení výnosů o 6 mld. korun. Rozpočet výnosů z cla završuje pětici nejvýznamnějších daňových příjmů. Pro příští rok odhadujeme, že bude na clech vybráno zhruba 19 mld. korun. Tento objem vychází z predikovaného objemu dovozů a zachování současného podílu necleného dovozu ze Slovenska a průměrné celní incidence ve výši 3,9%. U ostatních daňových příjmů, do kterých patří silniční daň, dálniční poplatek, daň dědická, daň darovací, daň z převodu nemovitostí, soudní a správní poplatky, nepočítáme, že by došlo k zásadním trendovým změnám.

Nejvyšší příjmovou položkou státního rozpočtu je pojistné sociálního zabezpečení, které je rozpočtováno v částce 178,9 mld. korun, když roste proti očekávané skutečnosti letošního roku o 14,6%. Nižší přírůstek oproti prognózovanému růstu trendu růstu mezd je důsledkem snížení sazby pojistného o jeden bod od 1. ledna 1996, která se odrazí ve sníženém výběru v řádu zhruba 5 mld. korun.

Dovolte mi, abych v závěru k rozpočtu příjmů zopakoval, že jeho objem považuji za reálný. Vzhledem k tomu, že celá řada položek je rozpočtována na horní hranici, nepokládám případné zvýšení tohoto objemu za odpovědný a rozumný krok.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pokud jde o výdajovou stranu rozpočtu, naváži částečně na svůj předchozí výklad, kdy jsem vás seznámil s hlavními výdajovými prioritami státního rozpočtu. Nechci v tuto chvíli probírat návrh výdajů podrobně, protože se s ním budou zabývat detailně jednotlivé výbory během projednávání rozpočtových kapitol a bude i předmětem mého vystoupení k druhému čtení návrhu státního rozpočtu. Dovolte mi proto nejdříve charakterizovat výdajový rozpočet jako celek a poté se krátce vrátit k některým otázkám, které považuji za potřebné odůvodnit již nyní.