Poslanec Jiří Šoler: Vážený
pane předsedo, vážení páni ministři,
vážené kolegyně, vážení
kolegové, je to již asi před třemi schůzemi,
kdy jsem z této tribuny odpovídal, že s odpovědí
nesouhlasím, protože se mi nezdá, že tato
společnost je morálně zralá na to,
aby mohla zodpovědně přistupovat k materiálům
vhodným k výrobě jaderných zbraní.
Bohužel, o mojí odpovědi nebylo možno
hlasovat, protože se ukázalo, že sněmovna
není usnášení schopná. Proto
opakuji svou odpověď, že s odpovědí
nesouhlasím.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Jiřímu Šolerovi. S odpovědí nesouhlasí.
Otevírám rozpravu k tomuto bodu, do rozpravy se
však nikdo nehlásí, proto rozpravu uzavírám
a předkládám tento návrh usnesení:
Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí
ministra zahraničních věcí Josefa
Zielence na interpelaci poslance Jiřího Šolera
ve věci nebezpečí neoprávněného
převodu jaderné energie z mírového
využití na jaderné zbraně a ve věci
dodržování závazků ČR
vyplývajících ze smlouvy o nešíření
jaderných zbraní, sněmovní tisk 1501
A.
273. hlasování - ale než proběhne, odhlásil
jsem vás a prosím, abyste se nově zaregistrovali.
(Proběhla registrace.)
Budeme hlasovat o předloženém návrhu
usnesení. Je to negativní stanovisko pana poslance
Šolera k odpovědi na interpelaci, odpověď
mu dal pan ministr Zieleniec. Začínáme hlasovat.
273. hlasování: Kdo podporujete návrh, stiskněte
tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti návrhu?
Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování skončilo: ze 77 přítomných
27 pro, 30 proti, 11 se zdrželo, 9 nehlasovalo.
Předkládám opačné usnesení:
Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědi
ministra zahraničních věcí Josefa
Zielence na interpelaci poslance Jiřího Šolera
ve věci nebezpečí neoprávněného
převodu jaderné energie z mírového
využití na jaderné zbraně a ve věci
dodržování závazků ČR
vyplývajících ze smlouvy o nešíření
jaderných zbraní, sněmovní tisk 1501
A.
274. hlasování na této schůzi. Kdo
podporujete toto usnesení, stiskněte tlačítko
a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo
se zdržel hlasování?
Hlasování skončilo: ze 77 přítomných
36 pro, 17 proti, 16 se zdrželo, 8 nehlasovalo. Ani tento
návrh nebyl přijat. Nerozřešili jsme
tedy hlasováním stanovisko k této odpovědi.
Pan ministr odpověděl dále na interpelaci
pana poslance Jaroslava Štraita, ale pana poslance tu nevidím.
Nevidím tu ani pana poslance Vratislava Votavu, jemuž
byla adresována další odpověď,
a nevidím tu ani poslance Františka Trnku, adresáta
další odpovědi, nevidím tu poslance
Jozefa Wagnera. Další odpověď je adresována
opět panu poslanci Vratislavu Votavovi. Tím jsou
odpovědi pana ministra Zielence probrány.
A teď prosím, abyste rozhodli o dvou posledních
útlých balíčcích. Jeden z nich
přísluší odpovědím pana
ministra Igora Němce. Pan ministr tu není a odpověděl
přitom panu poslanci Jaroslavu Broulíkovi. Pan poslanec
Broulík souhlasí, aby se ta odpověď
projednávala, a sdělí nám své
stanovisko k odpovědi. Jde o interpelaci ve věci
způsobu jednání pracovníků
Úřadu vlády ČR se skupinou amerických
filmařů, sněmovní tisk 1669, odpověď
ve sněmovním tisku 1669 A. Projednávání
bylo přerušeno na 31. schůzi na žádost
pana poslance Broulíka. Prosím, pane poslanče,
máte slovo.
Poslanec Jaroslav Broulík: Vážený
pane předsedo, dámy a pánové, dovoluji
si svoje vyjádření k odpovědi váženého
pana ministra Němce rozdělit na čtyři
části, které se budou stručně
zabývat odpovědí z ohledu ekonomického,
kulturního, mezinárodního a morálního.
Jako člen hospodářského výboru
si dovolím začít oblasti ekonomickou.
Dle dosud získaných informací veškeré
platby amerického filmařského týmu
činily přibližně 80 miliónů
Kč v devizách, z toho za natáčení
70 miliónů. Při současném velice
nepříznivém vývoji platební
bilance ČR je postup ministra vlády, která
na jednu stranu vyhlašuje svoji maximální angažovanost
k podpoře exportu, naprosto neodůvodněný
a nepochopitelný. V tomto případě
- asi v jednom z mála - se mohl stát Úřad
vlády jít příkladem k praktické
ukázce tržního přístupu v legální
podnikatelské aktivitě pro ostatní obdobné
úřady, a to dokonce se zahraničním
partnerem. Bohužel se tak nestalo. Nenašel jsem jediného
člověka, vyjma pana ministra Němce, který
by stanovení ceny pronájmu Lichtenštejnského
paláce pro potřeby filmování za půl
milionu korun za jediný den považoval za solidní,
bez ohledu na politickou příslušnost osob,
se kterými jsem o problému diskutoval, a to hovoří
jednoznačně za vše. Nemluvím zde o legitimitě
stanovení ceny, zde k pochybení nedošlo. Jeden
soukromník dokonce přirovnal toto jednání
k způsobu, které by u soukromé firmy vedlo
ke krachu, protože by měla tak špatnou pověst,
že by neměla zákazníky. Bohužel,
asi státní úřad nemůže
zkrachovat, a proto se tak postupovalo.
Chtěl bych uvést jen úvahu, že daně,
které zaplatily jednotlivé firmy, které spolupracovaly
na zakázce, byly větší, než kolik
získal stát za pronájem paláce. Dochází
zde na základě pokažení pověsti
k zániku případných zakázek,
což se potvrzuje z vyjádření producenta
Jana Balcera, že Praha ztratila skoro zadanou zakázku
na film Tri mušketýři, protože Rakouská
vláda a město Vídeň přiřkla
producentu filmu dotaci 2 miliony dolarů. Vím, že
na dotace nemáme, ale asi vyspělé státy
nemají strach, že by se jejich země stala sluhy
pro cizince, jak to má náš ministr Němec.
Z kulturního pohledu by měl stát mít
zájem na udržení filmové tvorby. Na
jednu stranu se stanovují poplatky pro diváky a
hledají se různí sponzoři a dotace
ze strany státu. Na druhou stranu není zde zájem,
aby firmy, které tuto oblast obhospodařují,
měly co nejvíce zakázek, které by
minimalizovaly jejich režii. To jsou právě
zakázky pro zahraničí. Nejenom naši
mladí herci se přiučí způsobům
filmování, které se realizuje ve vyspělých
státech, ale mohou získat i případné
angažmá, pokud svým projevem přesvědčí.
Krokem Úřadu vlády je jednoznačně
poškozena naše filmová tvorba. Výši
dopadu bude možné vyhodnotit až s určitým
časovým odstupem. proto by se postupem při
sjednávání podmínek pro filmování
mělo též zabývat Ministerstvo kultury.
Z mezinárodního pohledu získala naše
republika další ostudu, a to ve významných
kruzích. To mohu dokladovat některými citáty
ze zahraničního tisku, kde je uvedeno, že se
Češi zachovali vůči Tomu Cruisovi chamtivě,
jako nekompetentní a žádostiví peněz.
Tolik např. rakouský Der Standard. V obchodních
kruzích je republika vnímána jako nesolidní
v obchodních vztazích. Je nutné si uvědomit,
že lidé od filmu mají mnoho kontaktů.
Zde jejich vyjádření má značnou
váhu.
Problém z pohledu morálního: Jaké
pocity měl asi Tom Cruise při předávání
šeku na čtvrt milionu korun primáři
dětské onkologie Josefu Kouteckému a jaké
pocity měl po jednání na Úřadu
vlády? Je nepochybné, že částečným
důvodem špatného pocitu byly nejasnosti a nepřesnosti
ve smlouvách. Ve vyspělých státech
se mnoho obchodů provádí na základě
dobrých osobních vztahů a nejenom dokonalosti
právních smluv. Svým darem demonstroval Tom
Cruise vztah k dětem, svůj dar nedával nějakému
jedinci, ale české nemocnici. Někteří
čeští úředníci ukázali,
jak se dokážeme za dobrotu odvděčit.
Např. filmařský tým, nemohl počítat
s tím, že se budou muset některé záběry
opakovat pro technickou vadu materiálu a potřeboval
proto pružně reagovat na vzniklou situaci opakováním
některých scén. Bohužel ani v této
problematice se mu nedostalo u nás podpory. Bohužel
u Američanů bylo k jejich rozladění
více důvodů. Mně ale vadí přístup
Úřadu naší vlády. Proto s odpovědí
pana ministra nemohu souhlasit, protože není vyloučené,
že se obdobná situace nebude v budoucnu znovu opakovat.
Dále bych chtěl zdůraznit, že jsem pana
ministra požádal o doplnění některých
údajů, které mi pan ministr přislíbil.
Samozřejmě, tak, jak je asi zvykem u něj,
podklady, přestože se jednalo o jednoduché
věci, mi do dnešní doby nedodal. Proto s odpovědí
pana ministra nesouhlasím.
Předseda PSP Milan Uhde: Stanovisko pana poslance
Jaroslava Broulíka je nesouhlasné. Otevírám
rozpravu. Protože se do ní nikdo nehlásí,
uzavírám ji a předkládám tento
návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna
nesouhlasí s odpovědí ministra vlády
Igora Němce na interpelaci poslance Jaroslava Broulíka
ve věci způsobu jednání pracovníků
Úřadu vlády České republiky
se skupinou amerických filmařů - sněmovní
tisk 1669 A."
Budeme hlasovat. Je to 275. hlasování na této
schůzi. Kdo podporujete návrh usnesení, stiskněte
tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto
návrhu? Kdo se zdrzel hlasování?
Hlasováni skončilo. Z 75 přítomných
bylo 26 pro, 21 proti, 11 se zdrželo, 17 nehlasovalo. Návrh
nebyl přijat.
Předkládám návrh opačný:
"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
ministra vlády Igora Němce na interpelaci poslance
Jaroslava Broulíka ve věci způsobu jednání
pracovníků Úřadu vlády České
republiky se skupinou amerických filmařů
- sněmovní tisk 1669 A."
276. hlasování. Kdo podporujete předložený
návrh usnesení, stiskněte tlačítko
a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo
se zdržel hlasování?
276. hlasování skončilo. Ze 77 přítomných
bylo 25 pro, 23 proti, 14 se zdrzelo, 15 nehlasovalo. Ani tento
návrh usnesení nebyl přijat.
Určité temné podezření mi diktuje
povinnost odhlásit vás a požádat vás
o novou registraci. Zdá se mi, že je nás opět
málo. Jestli jsou všichni zaregistrováni, je
nás 62, 5 poslanců nebo poslankyň nám
chybí. Prosím, zaregistrujte se všichni. Jde
asi o poslední tři odpovědi na interpelace.
Toto nás jenom zdržuje.
Pan ministr hospodářství Karel Dyba odpověděl
na interpelaci poslance Miroslava Čapka ve věci
účtováni telekomunikačních
poplatků SPT Telecom, a. s. - tisk 1728. Odpověď
- sněmovní tesk 1728 A.
Táži se pana poslance Čapka, zda považuje
odpověď za uspokojivou.
Poslanec Miroslav Čapek: Pane předsedo, já
trvám na přítomnosti pana ministra.
Předseda PSP Milan Uhde: Trváte na přítomnosti
pana ministra Dyby. Pan poslanec Broulík rovněž
dostal od ministra hospodářství Karla Dyby
odpověď na interpelaci ve věci telekomunikací
v České republice - sněmovní tisk
1732, odpověď - sněmovní tisk 1732 A.
Ptám se, zda odpověď je považována
za uspokojivou, ale především na to, zda pan
poslanec souhlasí nebo nesouhlasí s tím,
aby se projednávala bez přítomnosti pana
ministra Dyby. A pak tady mám ještě dvě
odpovědi na interpelace, které jsme přešli.
Ministr zdravotnictví Luděk Rubáš odpověděl
na interpelaci poslance Josefa Ježka ve věci nepořádku
v rozhodování a řízení státního
zdravotnického zařízení Nemocnice
s poliklinikou Rumburk - tisk 1606. Odpověď sněmovní
tisk 1606 P. Projednáváni bylo přeloženo
z předchozí schůze na dnešní.
Táži se pana poslance, zda souhlasí s projednáváním
bez přítomnosti pana ministra Rubáše.
Nesouhlasí. Tím je věc jasná. Poslední
odpověď se týká interpelace pana poslance
Pavla Seifera. Ministr zdravotnictví Luděk Rubáš
mu odpověděl na interpelaci ve věci péče
o nevidomé, resp. podmínek činnosti společnosti
nevidomých a slabozrakých - sněmovní
tisk 1644. Odpověď - sněmovní tisk 1644
A. Projednávání bylo přeloženo
z předchozí schůze na dnešní.
Táži se pana poslance Seifera, zda souhlasí
s projednáním bez přítomnosti pana
ministra Rubáše. Podotýkám, že
nepřítomnost nezavinil pan ministr, ale já,
jelikož jsem nevěděl, že jsou dva balíčky
oddělených odpovědí na interpelace,
podepsané panem ministrem Rubášem.
Pan poslanec Seifer má slovo.
Poslanec Pavel Seifer: Váženy pane předsedo,
dámy a pánové, omlouvám se, že
vás v tak pozdní odpolední hodinu obtěžuji,
ale dovolím si vám přednést zdůvodněni
negativního stanoviska k odpovědi pana ministra,
protože si myslím, že jde o závažnou
věc, která by neměla projit jakousi procedurou
schvalovací bez hlubší stopy v myšlení
lidí. Pochopte, že se jedná o lidi velice citelně
zdravotně postižené a že by asi zasloužili
větší pozornost nejen celé společnosti,
ale i této sněmovny.
Činnost, kterou zajišťuje Společnost nevidomých
a slabozrakých z finanční dotace Ministerstva
zdravotnictví, není dobrovolnou činností
spolkového charakteru, nýbrž činností,
kterou ze zákona č. 100/88 Sb., v platném
znění, a prováděcí vyhlášky
má zajišťovat stát. V tomto konkrétním
případě stát prostřednictvím
příslušného resortu pověřil
určité občanské sdružení
plněním úkolů v oblasti sociální
rehabilitace a ze státního rozpočtu vyčlenil
k tomuto účelu finanční prostředky.
Kvalita zajišťování dohodnutých
činností je přímo úměrná
množství uvolněných finančních
prostředků a podmínkám, za kterých
je činnost zajišťována.
Jestliže je u některých projektů striktně
vyžadována 30% spoluúčast na finančním
krytí od občanského sdružení,
může se stát, že občanské
sdružení prostě požadované finanční
prostředky od sponzorů nesežene a nemůže
tak na činnost uvedenou v projektu získat žádnou
státní dotaci. Přitom je obecně známo,
že získáváni dotací je v současné
době velice složité. Tím jsou některé
důležité formy činnosti, jako např.
vydávání časopisu Zora, který
vychází již několik desítek let,
poprvé vážně ohroženy. Zdůrazňuji,
poprvé vážně ohroženy. Jde o vážnou
věc.
Většinu činností v oblasti sociální
rehabilitace zajišťují v regionech dobrovolní
pracovnici. Požadované finanční prostředky
na jednotlivé projekty vycházejí z jejich
požadavků, které vsak musejí být
předkládány s více než ročním
předstihem, v případě, když se
v okrese v průběhu roku změní podmínky,
nelze od dobrovolných funkcionářů
realizaci plánované akce žádným
způsobem vymáhat. Velmi omezený počet
placených pracovníků neumožňuje
v žádném případě bez aktivního
zapojení těchto dobrovolníků všechny
akce zajistit. Proto se zákonitě stává,
že některé, a bojím se že četné
plánované a přísně účelově
vázané finanční prostředky,
se po vyúčtování celého roku
vrací do státního rozpočtu jako nevyčerpané.
Čerpání finančních prostředků
za každou cenu, což by byla svým způsobem
logika v tržním mechanismu, by však mělo
za následek zcela negativní dopad na kvalitu akcí
organizovaných v okresech, protože funkcionáři
tohoto sdruženi by získali dojem, že nezáleží
na kvalitě akce, ale na tom, aby se za každou cenu
uskutečnila a tudíž se finance proinvestovaly.
Nyní k otázce číslo 1. Společnosti
nevidomých a slabozrakých nikdy nešlo o to,
aby ve vládním výboru pro zdravotně
postižené občany byl zástupce zrakově
postižených občanů, a to ještě
určitého občanského sdružení,
nýbrž o to, aby v tomto výboru byli zastoupeni
občané s jednotlivými typy postižení
a mohli při projednávání vládního
výboru odborně vysvětlovat a obhajovat zájmy
své skupiny postižení. V současné
době jsou z 19 členů vládního
výboru pouze dva členové zdravotně
postižení, protože, jak z názvu vyplývá,
se má jednat o vládní výbor zdravotně
postižených občanů. Tento počet
lze považovat za zcela nedostatečný.
K otázce číslo 2. Spoluúčast
občanského sdružení na finančním
zajištěni jednotlivých projektů je třeba
posuzovat individuálně dle jednotlivých typů
projektů. Je samozřejmé, že u pohybových
akcí si účastník může
doplácet určitou částku na osobu a
den, protože se jedná o náklady, které
by musel hradit i doma. Na druhé straně tvrdé
vyžadování spoluúčasti např.
při vydávání už zmíněného
časopisu Zora může mít za následek
likvidaci tohoto časopisu, protože jeho náklady
na realizaci ve třech mutacích - černotisk,
bodové písmo a nahrávky na kazety - jsou
vysoké a cenu za výtisk nelze již zvyšovat,
protože by se tak časopis stal nedostupným
hlavně pro ty nevidomé občany, kteří
dnes žijí pouze z důchodů.
K otázce 2 b). Při jednání svolaném
vládním výborem v prosinci 1993 bylo mimo
jiné konstatováno, že okresní úřady
by neměly přispívat na akce členských
organizací sdružení zdravotně postižených
v České republice s odůvodněním,
že tyto organizace jsou plně dotovány jednotlivými
resorty. Na základě tohoto jednání
vydalo Ministerstvo financí výklad alternativ finančních
výpomocí občanským sdružením
zdravotně postižených s regionální
působností. Zde bylo konstatováno, že
okresní úřady nesmí dotovat regionální
složky občanských sdružení, mohou
pouze přispívat na jednotlivé akce podle
zákona o sociálním zabezpečení
v platném znění a prováděcích
vyhlášek. Okresní úřad v Nymburce
se dokonce rozhodl, že občanským sdružením
zdravotně postižených občanů
nebude např. na rekondice, kulturní a společenské
akce přispívat vůbec a toto své rozhodnutí
rozeslal prostřednictvím svazu měst a obcí
do všech okresů České republiky. Na
druhou stranu na jednotlivých resortech představitelé
svazů už několikrát přesvědčovali,
že celostátně by měly být dotovány
pouze akce a iniciativy celostátního charakteru,
takže na závěr s odpovědí pana
ministra nemohu souhlasit, protože odpovědi k jednotlivým
bodům jsou účelové a zavádějící.
Neřeší konkrétní problémy,
o kterých jsem hovořil, naopak se snaží
zamlžovat a bagatelizovat.
Ještě několik slov na závěr.
Podával jsem v tomto smyslu celkem tři interpelace.
Kromě ministra zdravotnictví ještě na
ministra práce a sociálních věcí
a na ministra financí. U otázky ministra financí
jsem dal souhlas ke kladné odpovědi, protože
odpověděl makroekonomicky, nicméně
jsem v tomto smyslu podal novou interpelaci, kde jsem žádal
vysvětlení dalších otázek, protože
ministr financí mně ze svého hlediska odpověděl
správně. Nicméně ministr zdravotnictví
pan Rubáš mi neodpověděl správně
podle mého názoru a podle názoru sdružení
nevidomých a slabozrakých, a proto vás prosím
o negativní stanovisko. Děkuji vám moc.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Otevírám rozpravu. Do rozpravy se jako první
přihlásil pan kolega Syka. Prosím, aby se
ujal slova.
Poslanec Martin Syka: Pane předsedající,
dámy a pánové, nebudu vás zdržovat
příliš obsáhlým vystoupením.
Chci jenom reagovat na slova pana poslance Seifera. Vysvětlím
sněmovně, proč si myslím, že
pan poslanec Seifer zdržel tuto sněmovnu čtvrt
hodiny, i když věc je vážná.
Podle mého mínění jsme byli právě
svědkem toho, jak nesprávně poslanci pracují
s institutem interpelací. Při výboru pro
sociální politiku a zdravotnictví pracuje
již tři roky komise pro otázky zdravotně
postižených, kde jsou zastoupeni jak poslanci opoziční
a koaliční. Toto téma, které jste
zde pronášel, kterým jste strávil čas
při psaní interpelace, při seznamování
se s problémem, je zcela právě v duchu práce
komise pro otázky zdravotně postižených,
která tuto věc mohla ke spokojenosti hlavně
občanů zdravotně postižených
řešit.
Chtěl bych všechny upozornit na to, abychom se vzájemně
neokrádali o čas, protože jsem sledoval, jak
poslanci vnímají vaše vystoupení, pane
poslanče, a právě to, že komise pro
otázky zdravotně postižených zde pracuje,
tak hledám otázku, zda-li je vytížena
nebo nevytížena nebo zda-li o ni nevíte, ale
patrně asi o její práci nevíte. Chtěl
bych vás na to upozornit a myslím, že tyto
problémy by se právě měly řešit
na půdě této komise. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Ještě se hlásí pan kolega Seifer.
Poslanec Pavel Seifer: Vážený pane předsedající,
budu jen krátce reagovat. Jsem rád, že existuje
komise, která se tímto problémem zabývá
velice vážně a odpovědně. Samozřejmě
příště i nyní budu lidi, kteří
se na mě obrátí jako na poslance, směrovat
na tuto komisi. Tento problém byl pro ně asi tak
živý, že se obrátili na mě a svědčí
to o tom, že komise nemá s těmito lidmi kontakt.
Samozřejmě ho zprostředkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Do rozpravy
se nikdo nehlásí, takže rozpravu končím
a navrhuji přijmout následující usnesení.
Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí
ministra zdravotnictví Luďka Rubáše na
interpelaci poslance Pavla Seifera ve věci péče
o nevidomé, resp. podmínek činnosti společnosti
nevidomých a slabozrakých, uvedenou v tisku 1644
A.
Ptám se, kdo tento návrh podporuje? Kdo je proti?
(Šum v sále.)
Ještě jednou. Kdo návrh podporuje? Kdo je proti?
Kdo se zdržel hlasování?
Návrh nebyl přijat poměrem hlasů pro
24, proti 25, zdrželo se 17 poslanců a poslankyň.
Proto mi dovolte, abych vám navrhl přijmout následující
usnesení.
Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
ministra zdravotnictví Luďka Rubáše na
interpelaci poslance Pavla Seifera ve věci péče
o nevidomé, resp. podmínek činnosti společnosti
nevidomých a slabozrakých, uvedenou v tisku 1644
A. Jedná se o 278. hlasování.
Kdo návrh podporuje? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Ani tento návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 31,
proti 21, zdrželo se 14 poslanců.
Dámy a pánové, než ukončíme
tento bod, chci vám ještě sdělit, že
jste obdrželi písemné odpovědi na otázky
přednesené poslanci na předchozích
schůzích. Jde o odpovědi na otázky
uvedené ve sněmovních tiscích 1614
A, 1660 A, 1694 D, 1694 E, 1694 F, 1694 L, 1695 A, 1730 A, 1769
A, 1772 A, 1774 B, 1781 A.
Tím se vyhovuje ustanovení našeho jednacího
řádu, aby s odpověďmi byli seznámeni
poslanci na schůzi Poslanecké sněmovny.
Na rozdíl od interpelací se však tyto odpovědi
nezařazují na pořad jednání
schůze Poslanecké sněmovny. Děkuji
za pozornost.
Tím jsme ukončili projednávání
odpovědí na interpelace.
Dámy a pánové, dovolte mi, abych vám
popřál pěkný večer.
Přerušuji projednávání 32. schůze
do zítřka, do 9.00 hodin.
Předpokládám, že bychom zahájili
schůzi prvními dvěma body. První je
bod "Nabývání a pozbývání
občanství" - návrh kolegy Pavely. Druhý
je "Novela zákona o Městské policii"
návrh kolegy Zeminy.
Prosím všechny ty, kteří mají
náhradní karty, aby je vrátili. Děkuji.
Na shledanou.