Úterý 27. června 1995

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Jaroslavu Novákovi. Nesouhlasí s odpovědi pana ministra. Je otevřena rozprava. Kdo se do ní hlásí? Nehlásí se nikdo, rozpravu uzavírám a předkládám tento návrh usnesení:

Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí ministra práce a sociálních věcí Jindřicha Vodičky na interpelaci poslance Jaroslava Nováka ve věci českých důchodců žijících ve Švýcarsku, sněmovní tisk 1658 A.

Než dám hlasovat, odhlašuji vás a prosím, abyste se nově zaregistrovali. Mám obavu, že se náš počet natolik snížil, že nebudeme schopni usnášení. Je to poslední odpověď, kterou se budeme před obědem zabývat. V tuto chvíli chybí 12 poslaneckých hlasů. Prosím, aby nás posílil někdo ze sálu, abychom se čestně mohli vyrovnat s poslední odpovědí, kterou se budeme zabývat. Jsme už před samotným závěrem.

Negativní stanovisko k odpovědi pana ministra Vodičky. kterou dal na interpelaci pana poslance Jaroslava Nováka. 206. hlasování.

Kdo podporujete toto stanovisko, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování? 206. hlasování skončilo.

Ze 73 přítomných 21 pro, 29 proti, 19 se zdrželo, 4 nehlasovali. Návrh nebyl přijat.

Předkládám usnesení opačného smyslu.

Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí ministra práce a sociálních věcí Jindřicha Vodičky na interpelaci poslance Jaroslava Nováka ve věci českých důchodců žijících ve Švýcarsku, sněmovní tisk 1658 A.

207. hlasování na této schůzi. Kdo podporujete tento návrh usnesení, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování skončilo.

Ze 73 přítomných 41 pro, 9 proti, 17 se zdrželo, 6 nehlasovalo. Tento návrh usnesení byl přijat.

A konečně poslední odpověď, kterou se budeme zabývat, dal pan ministr Jindřich Vodička na interpelaci poslance Miloše Skočovského ve věci budoucnosti ústavů sociální péče pro tělesně a duševně postižené, tisk 1670. Odpověď byla předložena jako tisk 1670 A. Projednávání z předchozí schůze bylo přeloženo na tuto schůzi.

Považuje pan poslanec Skočovský odpověď za uspokojivou? Ano. Otevírám rozpravu. Nikdo se do ní nehlásí, proto rozpravu uzavírám a navrhuji přijmout toto usnesení:

Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí ministra práce a sociálních věcí Jindřicha Vodičky na interpelaci poslance Miloše Skočovského ve věci budoucnosti ústavů sociální péče pro tělesně a duševně postižené, uvedenou v tisku 1670 A.

208. hlasování na této schůzi. Kdo podporujete tento návrh usnesení, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování skončilo.

Ze 73 přítomných 70 pro, nikdo proti, 1 se zdržel hlasování, 2 nehlasovali. Návrh byl přijat.

Oznamuji polední přestávku a sděluji, že na popud některých klubů, které chtějí zasedat, budeme pokračovat za půldruhé hodiny, to jest nikoli ve 14.00 ale ve 14.30 hodin projednáváním dalších odpovědí. Prosím o věcnost a dochvilnost, musíme se s tímto úkolem dnes vyrovnat a je reálné, že se s ním vyrovnáme. Děkuji a přeji dobrou chuť.

(Schůze přerušena ve 13.06 hodin.)

(Schůze opět zahájena ve 14.44 hodin.)

Předseda PSP Milan Uhde: Už jsme schopni usnášení, prosím, zaujměte svá místa. Dva výbory, které skončí své jednání, nás posílí. Musíme prostě absolvovat to, co nám ukládá program.

Ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý odpověděl na interpelaci poslance Michala Krause, ale pan poslanec Michal Kraus není přítomen. Konstatuji tedy, že se tato odpověď nebude projednávat, a děkuji panu ministru Vladimíru Dlouhému.

Pan ministr dopravy Jan Stráský odpověděl na interpelaci poslance Jiřího Macháčka ve věci koncepce ministra dopravy pro zajištění dopravní obslužnosti území. Je to tisk 1576. Odpověď k tisku 1576 A. Projednávání bylo z předchozí schůze přeloženo na tuto. Považuje pan poslanec Macháček odpověď za uspokojivou? Nepovažuje a chce se vyjádřit. Máte příležitost, pane poslanče.

Poslanec Jiří Macháček: Děkuji pane předsedo. Dámy a pánové, vážený pane ministře, děkuji za odpověď, kterou považuji za obsažnou a na první pohled za věcnou a logickou, bohužel, mám takový pocit, že realita je jiná.

Ve své odpovědi se odvoláváte na zákon 111/1994 o silniční dopravě, který sice vymezuje základní rámec položených otázek, které v interpelaci jsou, ale bohužel, tento zákon není samospasitelný. Zákon 111/1994 je z pohledu zajištění dopravní obslužnosti totiž v rozporu se zákonem 199/1994 v některých pasážích. Tím vznikali okresním úřadům značné komplikace z hlediska vyhlašování veřejných soutěží a podobně. Proto na spoustě okresů veřejné soutěže ani nemohly být vyhlášeny, nebo byly vyhlášeny, ale nebyly uskutečněny. Zákon 111 lze aplikovat obvykle jen tam, kde funguje jeden dominantní dopravce a se vstupem dalších dopravců je prakticky jakákoliv regulace nemožná. To není jen mé přesvědčení, ale je to názor pracovníků okresních úřadů, kteří odpovídají za danou oblast.

Stávající řešení dopravní obslužnosti linkovou dopravou lze tudíž pokládat v současně době za nekoncepční a nesystémové. Domnívám se, že by bylo účelné svolat poradu řídících pracovníků okresních úřadů, odborů dopravy a zástupců Svazu měst a obcí, jejímž výsledkem by mohlo být řešení a zesouladění zákona 111/1994 zákonem 199/1994.

V další otázce, tj. poskytování dotací, si myslím, že opět vzniká problém, poněvadž jedna věc jsou dotace na krytí ztrát a druhá věc jsou prostředky na obnovu vozového parku. Přenášet zodpovědnost na obce je nejjednodušší řešení, ale bohužel, myslím si, že není domyšlené. Tento systém totiž nejvíce postihne koncové obce s nízkou frekvencí cestujících a tyto obce obvykle mají nejméně finančních prostředků, poněvadž ani podnikatelská činnost, jako jeden z hlavních zdrojů příjmů obcí, zde není nijak rozvinuta. Obce jsou povinny totiž uhradit dopravci podle zákona prokazatelnou ztrátu, ale dodneška nebyl z hlediska ministerstva tento pojem definován, co je to prokazatelná ztráta. Možná se tak stalo během posledního týdne, ale ještě před týdnem jsem se informoval a okresní úřady neví, jak nahlížet na prokazatelnou ztrátu. Navíc kontrolovatelnost u takovéto ztráty je víceméně než pochybná, poněvadž obce ani okresní úřady nemají právo nahlížet do ekonomických podkladů dopravních firem. To může ze zákona pouze ministerstvo. Nevím, jestli má možnost přenést tuto pravomoc na okresní úřady, ale na okresních úřadech o tom nikdo nic neví.

Velkým problémem je to, že okresní zastupitelstva, jako pseudoorgán samosprávy, pokud neschválí dotace na úhradu ztráty linkové osobní dopravy, vznikne leckde neřešitelná situace, kterou potom musí okresní úřad řešit provizorně na základě zákona 111, ale víceméně je to krátkodobé řešení, které nemůže být reálné. Vím, že vláda se tímto problémem zabývala, mám dojem, že minulý měsíc bylo schváleno 400 mil. Kč pro okresní úřady na zabezpečení dopravní obslužnosti, ale na základě vlastní zkušenosti z několika okresů vím, že prokazované ztráty dopravními společnostmi jsou 20 - 25 mil. Kč na jeden okres, takže nevím, co vyřeší 400 mil. Kč. Možná by stálo za úvahu spíše definovat podíl obcí na úhradě této prokazatelné ztráty, nevím, v jakém rozsahu, podle mě od 20 do 40% maximálně, a zbývající částka by měla být v souladu se zákonem hrazena z rozpočtu okresních úřadů. Ovšem musí být na to vytvořeny samozřejmě finanční podmínky.

Myslím si, že stát by měl vytvářet podmínky pro dostatečnou dopravní obslužnost území, a to jak ekonomické, tak i legislativní. Z těchto důvodů proto nemohu souhlasit, vážený pane ministře, s touto odpovědí. Toto je mé stanovisko.

Na závěr bych chtěl ještě říci, že pokud dojde k přenesení dotace na slevu žákovského jízdného apod., jedná se tam, pokud se nemýlím, o 1,1 mld. Kč, dá se předpokládat, že část z nich nebude využívat služeb osobní dopravy a tím pádem naroste ještě více ztráta těchto dopravních podniků a opět budeme ještě ve větších problémech než jsme letos. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Macháčkovi. Otevírám k tomuto bodu rozpravu. Hlásí se pan poslanec Kryčer, má slovo.

Poslanec Jan Kryčer: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já v této souvislosti si neodpustím několik velmi závažných poznámek, neboť s tímto problémem se setkáváme jako s problémem neobyčejně aktuálním a tíživým. Situace je dnes taková, že v mnohých menších obcích na mnoha okresech po zavedení nového jízdního řádu se velice často stává, že lidé vracející se z odpoledních směn ze spádových měst mají jedinou možnost za celé odpoledne a večer, aby se dostali do své mateřské obce. Faktem také je, že náklady na jízdném tvoří dnes poměrně závažný zásah do rodinných rozpočtů lidí žijících na venkově. Já si dokonce dovoluji tvrdit, že je to jedno z kritérii, ze kterých vyplývá i jistý propad venkova vůči městu, protože není výjimkou a dá se to statisticky podchytit, že v podstatě na vzdálenost dojíždění 20 km do města je reálná ztráta na měsíčním výdělku cca 700-800 Kč, což není málo. A občan bydlící na venkově je takto postihován vůči občanu, který bydlí ve městě.

Navíc se stalo - a teď mluvím konkrétně o okresu Znojmo že když byla privatizována ČSAD, tak se lukrativní část podniků, která dělá zahraniční zájezdy, oddělila a v podstatě dosahuje vysokých zisků, zatímco část, která provozuje dopravu mezi obcemi, vykazuje hluboké ztráty. V čele obou společností jsou jedni a titíž lidé a dokonce tam existuje reálné osobní spojení na přednostku okresního úřadu, která původně dělala právničku na CSAD.

Domnívám se, že záležitost dosahu a obslužnosti, tak jak o tom mluvil kolega Macháček, je záležitostí nanejvýše závažnou a já bych apeloval na pana ministra, aby částka, která bude poskytnuta z jeho resortu, byla skutečně poskytnuta obcím, které jsou nejvíce postiženy tím, že jejich obslužnost se výrazným způsobem snížila.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Kryčerovi. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Nehlásí se nikdo, rozpravu uzavírám a předložím vám usnesení ve smyslu reakce pana poslance Jiřího Macháčka na odpověď ministra Stráského.

Usnesení zní: Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí ministra dopravy Jana Stráského na interpelaci poslance Jiřího Macháčka ve věci koncepce Ministerstva dopravy pro zajištění dopravní obslužnosti území, sněmovní tisk č. 1576 A.

209. hlasování na této schůzi. Kdo podporujete návrh usnesení, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování?

Hlasování skončilo: z 88 přítomných 41 pro, 10 proti, 15 se zdrželo, 22 nehlasovalo. Návrh nebyl přijat.

Pokusím se předložit opačný návrh usnesení. Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí ministra dopravy Jana Stráského na interpelaci poslance Jiřího Macháčka ve věci koncepce Ministerstva dopravy pro zajištění dopravní obslužnosti území, sněmovní tisk 1576 A.

210. hlasování na této schůzi: Kdo podporujete tento návrh usnesení, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování?

Hlasování skončilo: z 86 přítomných 23 pro, 32 proti, 9 se zdrželo, 22 nehlasovalo. Ani tento návrh nebyl přijat. Odkládáme tuto odpověď jako nevyřešenou.

Pan ministr dopravy Jan Stráský odpověděl na interpelaci poslankyně Hany Orgoníkové ve věci uskutečňování zákona o drahách, tisk 1597, odpověď ve sněmovním tisku 1597 A. Projednávání bylo z 31. schůze Poslanecké sněmovny přesunuto, bylo přerušeno na žádost poslankyně. Paní poslankyně Orgoníková písemně se svým podpisem sdělila, že zmocňuje pana poslance Václava Grulicha, aby jejím jménem vyjádřil nesouhlas s odpovědí pana ministra Stráského na její interpelaci. Pane poslance, je tomu tak?

Poslanec Václav Grulich: Ano, nesouhlasí.

Předseda PSP Milan Uhde: Nesouhlasí. Já otvírám k tomuto bodu rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám a dávám hlasovat o tomto návrhu usnesení: Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí ministra dopravy Jana Stráského na interpelaci poslankyně Hany Orgoníkové ve věci uskutečňování zákona o drahách, sněmovní tisk 1597 A.

211. hlasování na této schůzi. Kdo podporujete tento návrh usnesení, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování?

211. hlasování skončilo: z 86 přítomných 35 pro, 14 proti, 16 se zdrzelo, 21 nehlasovalo. Tento návrh usnesení nebyl přijat.

Opačný návrh: Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí ministra Jana Stráského na interpelaci poslankyně Hany Orgoníkové ve věci uskutečňování zákona o drahách, sněmovní tisk 1597 A.

212. hlasování na této schůzi. Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování?

Hlasování skončilo: z 87 přítomných 19 pro, 34 proti, 8 se zdrželo, 26 nehlasovalo. Návrh nebyl přijat. Odkládáme tuto odpověď jako nevyřešenou.

Pan ministr Stráský odpověděl na interpelaci pana poslance Františka Kačenky ve věci postupu Ministerstva dopravy České republiky při privatizaci a restrukturalizaci Českých drah. Sněmovní tisk 1748. Odpověď ve sněmovním tisku 1748 A.

Táži se pana poslance Kačenky, zda považuje odpověď za uspokojivou. Nepovazuje. Otevírám k tomuto bodu rozpravu. Kdo se do ní hlásí? Pan poslanec Kačenka má slovo.

Poslanec František Kačenka: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, ještě před týdnem by mé vystoupení mělo jiný obsah, ale zdá se, že dohoda uzavřená mezi vládou a železničáři mnohé z toho, co jste chtěl podrobit kritice, vyřešila. Dohoda má význam nejen politický, ale také hospodářský, protože vrací privatizaci a restrukturalizaci drah do výchozího bodu. Rovněž dopravní nehoda, ke které došlo na Chrudimsku koncem minulého týdne, dokládá, že železniční doprava má jiné zákonitosti a vyžaduje jiné přístupy než doprava silniční. Podle programu privatizace vypracovaného Českými drahami má být privatizováno 127 tratí o celkové délce 3320 km, což představuje 35% současné délky sítě drah.

Prvním krokem k privatizaci má být řešení problémů regionálních drah a vytvoření dotačního systému. Podle slov pana ministra privatizace je považováno za alternativu vládnímu rozhodnuti o redukci silniční sítě, z čehož vyplývá: Buď se budou regionální tratě privatizovat nebo rušit. Ani jedno z řešení není z mnoha důvodů pro náš stát vhodné a přijatelné.

Uvedu jen dva z celé řady možných případů. Síť železnic na území dnešní České republiky byla zestátňována již koncem minulého století, když se ukázalo, že soukromé dráhy nejsou schopné plnit úkoly spolehlivého dopravce jak pro veřejnost, tak i stát. Řada společnosti provozujících železniční dopravu byla ztrátová a bez dotací nebyla schopna zachovat provoz. Bylo tomu tak i za první republiky a je tomu tak i nyní.

Zkušenosti z obdobných programů privatizace drah v jiných státech ukazují, že privátní společnosti nejsou schopné překonat hromadící se nedostatky a ve velmi krátké době krachují. Na tratích je pak zastavován provoz. Týká se to všech států bez rozdílu společenského zřízení. Pro příklad uvedu Velkou Británii, Švédsko nebo Polsko. Privatizace drah u nás nemůže dopadnout jinak. Není tedy ničím jiným než skrytým rušením železničních tratí.

Zákon o drahách Českým dráhám neukládá povinnost, aby převzaly závazky zkrachovalých dopravních společností a dopravu dále provozovaly. Jsem zastáncem toho, aby zůstala zachována unitární síť Českých drah a celá železniční síť zůstala ve státních rukách. Nemám nic proti tomu, aby jednotlivé trati nebo činnosti byly pronajímány. Na podporu tohoto požadavku uvedu následující důvody:

Je třeba zachovat jednotný dopravní systém, který by splňoval strategii dopravy jak pro potřeby státu, tak zejména veřejnosti.

Důvody strategicko-hospodářské, protože i přes poskytování dotací nebudou náklady na železniční dopravu nikdy vyšší než na síť silniční.

Důvody ekologické: Železnice zabírá daleko menší výměru pozemků než síť silniční při stejné přepravní kapacitě. Navíc je možné celou síť postupně elektrifikovat a automatizovat, což není možné u jiných druhů dopravy.

A poslední důvod se týká bezpečnosti přepravovaných osob - železniční doprava je v porovnání např. s automobilovou dopravou mnohokrát bezpečnější.

Věřím, že restrukturalizace i privatizace Českých drah v konečné podobě dozná výrazných změn. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Kačenkovi. Rozprava pokračuje v případě, že se do ní někdo přihlásí. Nevidím však žádnou přihlášku. Rozpravu proto uzavírám.

Dám hlasovat o tomto návrhu usnesení: "Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí ministra dopravy Jana Stráského na interpelaci poslance Františka Kačenky ve věci postupu Ministerstva dopravy České republiky při privatizaci a restrukturalizaci Českých drah, sněmovní tisk 1748 A."

Budeme hlasovat. 213. hlasování. Kdo podporujete tento návrh usnesení, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování?

Hlasování skončilo. Z 91 přítomných bylo 37 pro, 18 proti, 11 se zdrželo, 25 nehlasovalo. Návrh nebyl přijat.

Opačný návrh zní: "Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí pana ministra dopravy Jana Stráského na interpelaci poslance Františka Kačenky ve věci postupu Ministerstva dopravy České republiky při privatizaci a restrukturalizaci Českých drah, sněmovní tisk 1748 A."

214. hlasování na této schůzi. Kdo souhlasíte s tímto návrhem, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování?

Hlasování skončilo. Z 94 přítomných bylo 27 pro, 30 proti, 7 se zdrželo, 30 nehlasovalo. Ani tento návrh nebyl přijat. Odkládáme odpověď jako nevyřešenou.

Přistupujeme k odpovědím, které dal na interpelace poslanců pan ministr kultury Pavel Tigrid. Ještě před tím vás všechny odhlásím a požádám o novou přihlášku za pomoci magnetické karty.

Pan ministr Pavel Tigrid odpověděl na interpelaci poslance Jiřího Drápely ve věci ukončení činnosti stálé komise Ministerstva kultury pro národní kulturní památku Rotunda svaté Kateřiny ve Znojmě, sněmovní tisk 1645. Odpověď ve sněmovním tisku 1645 A.

Projednávání z předchozí schůze bylo přeloženo na dnešní. Považuje pan poslanec Drápela odpověď za uspokojivou? Nepovažuje. Otevírám k tomuto bodu rozpravu. Kdo se do ní hlásí? Pan poslanec Drápela. Dostává příležitost.

Poslanec Jiří Drápela: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené dámy a kolegové. Vážený pane ministře, vaše odpověď na mou interpelaci v záležitosti zrušení stálé komise Ministerstva kultury pro národní kulturní památku znojemská Rotunda svaté Kateřiny je všeobecná a nic neříkající. Na mé konkrétní otázky jste neodpověděl a svou laxní a vyhýbavou odpovědí kryjete svévolné jednání svých podřízených, konkrétně paní ing. arch. Kamily Matouškové. A to by ministr kultury dělat neměl. Proto s vaší odpovědí nemohu souhlasit.

Členové rozpuštěné komise kritizovali totiž práci pana Nejedlého a pana Martana a výsledky jejich působení a požadovali revizi poslední restaurace maleb v rotundě. A právě tato kritika byla důvodem, že členové komise, kteří nesouhlasili s revizí, iniciovali za přispění vaší podřízené paní Matouškové rozpuštění komise, aby nevyšla najevo jejich vina na stávajícím havarijním stavu maleb v národní kulturní památce znojemská Rotunda svaté Kateřiny.

Dalším důvodem rozpuštění komise bylo, že většina členů komise žádala provedení kontroly restaurace maleb a zjištění jejich skutečného stavu pomocí vynikající techniky francouzských státních laboratoří, např. pomocí infračervené reflektoskopie. I toto bylo členy komise, kteří rezignovali na účast v ni, odmítnuto. Ostatní o svém odmítavém stanovisku ke zrušení komise, vás též, písemně informoval předseda komise dr. Lubomír Konečný z Brna.

Jelikož se jedná o jedinečnou evropskou památku a po obnažení skaliska, na kterém rotunda stojí, hrozí i možnost její destrukce, žádám vás, vážený pane ministře, aby dřívější komise doplněná o nové členy mohla pokračovat ve své práci dále, neboť nejlépe zná celou problematiku, protože pracovala nepřetržitě déle jak rok a má nejlepší předpoklady, aby za pomoci Ministerstva kultury mohly být problémy záchrany rotundy po všech stránkách úspěšně řešeny a zajištěny.

Obávám se, aby to s rotundou nedopadlo stejně tak, jako se čtyřicetimetrovou věží, která spadla tři dny po návštěvě ministerské komise z Vidně roku 1892. I když tato komise tvrdila, že bude věž ještě bez nutných oprav stát nejméně sto let. Důsledkem tehdejšího nesvědomitého přístupu byla devastace vzácné památky a smrt tří lidí, kteří žili v domku u věže.

Žádám proto, aby Ministerstvo kultury celé záležitosti věnovalo maximální pozornost a po dobu několika let ročně vyčleňovalo patřičné finanční částky na zajištění rotundy a nástěnných maleb, které se v ní nacházejí. Zároveň žádám, aby byl dokončen podrobný archeologický průzkum v okolí rotundy a též chodeb v jejím okolí. Mělo by být rovněž vyřešeno zpevnění skaliska, na kterém rotunda stojí, a úprava jeho okolí.

Národní kulturní památka č. 7 si tuto vaši péči jistě zaslouží. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Drápelovi. Rozprava je otevřena. Kdo se do ní hlásí? Pan poslanec Jiří Bílý má slovo, poté pan poslanec Štambera.

Poslanec Jiří Bílý: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, rozpuštění komise, která se zabývala národní památkou Kaple na nebevzetí panny Marie, jak bylo původně jejím patroncinium ve Znojmě, považuji za velmi - řekl bych - nedomyšlený čin, neboť se jedná o památku prvního významu a bohužel právě díky tomuto památkovému chránění sama dost utrpěla. Jak jsem se dozvěděl od restaurátorů právě tím, že byla národní památkou, byly na ni vyčleňovány peníze a byla stabilně restaurována. Ovšem neexistují protokoly o restauraci těchto vzácných maleb a v podstatě i dnes restaurace, proces, který byl zahájen, může ohrozit tuto památku, protože dnes nikdo neví, čím tyto malby byly napuštěny. Je potřeba, aby existovala komise, která bude jak z věcného hlediska, tzn. z historického, tak z restaurátorského se touto památkou zabývat.

Rád bych jako historik upozornil, že se jedná o jedinečnou památku, která nemá v Evropě obdoby. Kdo by mně chtěl oponovat, ať mě najde sakrální stavbu s profálním obsahem, tzn. významnou i z hlediska státoprávního, neboť zde je posloupnost moravských panovníků. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Jiřímu Bílému. Slovo má pan poslanec Dalibor Štambera.

Poslanec Dalibor Štambera: Pane předsedo, pane ministře, jsem Znojmák, a proto otázka Rotundy sv. Kateřiny ve Znojmě je věcí, která mě eminentně zajímá. Tato památka, která, ať už odhlédneme od toho, že je to památka, která je na Moravě, a památka, kolem které byly v jisté době různé dohady, je rozhodně památkou velice významnou a já jsem zažil, jelikož jsem v klubu přátel znojemské rotundy, již mnoho různých komisí a mnoho různých průzkumů, které v této rotundě probíhají. Jako lékař, jako laik mohu říci, že kdykoliv do rotundy přicházím, tak vidím, že vzácné malby, které tam jsou, ať už jejich původ a výklad je jakýkoliv, opravdu mizí.

Měl jsem pocit, že komise, která pracovala v poslední době, byla první, která začala opravdu přinášet do této věci nějaké praktické poznatky a měla zájem něco s tímto stavem udělat.

Proto bych se opravdu přimlouval bez emocí, aby ministerstvo k této věci přihlédlo a aby opravdu se nestalo to, že jednou budeme jenom vzpomínat a jenom z fotografií budeme znát památky znojemské rotundy. Děkuji.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP