Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Jaroslavu Novákovi. Nesouhlasí s odpovědi
pana ministra. Je otevřena rozprava. Kdo se do ní
hlásí? Nehlásí se nikdo, rozpravu
uzavírám a předkládám tento
návrh usnesení:
Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí
ministra práce a sociálních věcí
Jindřicha Vodičky na interpelaci poslance Jaroslava
Nováka ve věci českých důchodců
žijících ve Švýcarsku, sněmovní
tisk 1658 A.
Než dám hlasovat, odhlašuji vás a prosím,
abyste se nově zaregistrovali. Mám obavu, že
se náš počet natolik snížil, že
nebudeme schopni usnášení. Je to poslední
odpověď, kterou se budeme před obědem
zabývat. V tuto chvíli chybí 12 poslaneckých
hlasů. Prosím, aby nás posílil někdo
ze sálu, abychom se čestně mohli vyrovnat
s poslední odpovědí, kterou se budeme zabývat.
Jsme už před samotným závěrem.
Negativní stanovisko k odpovědi pana ministra Vodičky.
kterou dal na interpelaci pana poslance Jaroslava Nováka.
206. hlasování.
Kdo podporujete toto stanovisko, stiskněte tlačítko
a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo
se zdržel hlasování? 206. hlasování
skončilo.
Ze 73 přítomných 21 pro, 29 proti, 19 se
zdrželo, 4 nehlasovali. Návrh nebyl přijat.
Předkládám usnesení opačného
smyslu.
Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
ministra práce a sociálních věcí
Jindřicha Vodičky na interpelaci poslance Jaroslava
Nováka ve věci českých důchodců
žijících ve Švýcarsku, sněmovní
tisk 1658 A.
207. hlasování na této schůzi. Kdo
podporujete tento návrh usnesení, stiskněte
tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto
návrhu? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování
skončilo.
Ze 73 přítomných 41 pro, 9 proti, 17 se zdrželo,
6 nehlasovalo. Tento návrh usnesení byl přijat.
A konečně poslední odpověď, kterou
se budeme zabývat, dal pan ministr Jindřich Vodička
na interpelaci poslance Miloše Skočovského
ve věci budoucnosti ústavů sociální
péče pro tělesně a duševně
postižené, tisk 1670. Odpověď byla předložena
jako tisk 1670 A. Projednávání z předchozí
schůze bylo přeloženo na tuto schůzi.
Považuje pan poslanec Skočovský odpověď
za uspokojivou? Ano. Otevírám rozpravu. Nikdo se
do ní nehlásí, proto rozpravu uzavírám
a navrhuji přijmout toto usnesení:
Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
ministra práce a sociálních věcí
Jindřicha Vodičky na interpelaci poslance Miloše
Skočovského ve věci budoucnosti ústavů
sociální péče pro tělesně
a duševně postižené, uvedenou v tisku
1670 A.
208. hlasování na této schůzi. Kdo
podporujete tento návrh usnesení, stiskněte
tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto
návrhu? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování
skončilo.
Ze 73 přítomných 70 pro, nikdo proti, 1 se
zdržel hlasování, 2 nehlasovali. Návrh
byl přijat.
Oznamuji polední přestávku a sděluji,
že na popud některých klubů, které
chtějí zasedat, budeme pokračovat za půldruhé
hodiny, to jest nikoli ve 14.00 ale ve 14.30 hodin projednáváním
dalších odpovědí. Prosím o věcnost
a dochvilnost, musíme se s tímto úkolem dnes
vyrovnat a je reálné, že se s ním vyrovnáme.
Děkuji a přeji dobrou chuť.
(Schůze přerušena ve 13.06 hodin.)
(Schůze opět zahájena ve 14.44 hodin.)
Předseda PSP Milan Uhde: Už jsme schopni usnášení,
prosím, zaujměte svá místa. Dva výbory,
které skončí své jednání,
nás posílí. Musíme prostě absolvovat
to, co nám ukládá program.
Ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý
odpověděl na interpelaci poslance Michala Krause,
ale pan poslanec Michal Kraus není přítomen.
Konstatuji tedy, že se tato odpověď nebude projednávat,
a děkuji panu ministru Vladimíru Dlouhému.
Pan ministr dopravy Jan Stráský odpověděl
na interpelaci poslance Jiřího Macháčka
ve věci koncepce ministra dopravy pro zajištění
dopravní obslužnosti území. Je to tisk
1576. Odpověď k tisku 1576 A. Projednávání
bylo z předchozí schůze přeloženo
na tuto. Považuje pan poslanec Macháček odpověď
za uspokojivou? Nepovažuje a chce se vyjádřit.
Máte příležitost, pane poslanče.
Poslanec Jiří Macháček: Děkuji
pane předsedo. Dámy a pánové, vážený
pane ministře, děkuji za odpověď, kterou
považuji za obsažnou a na první pohled za věcnou
a logickou, bohužel, mám takový pocit, že
realita je jiná.
Ve své odpovědi se odvoláváte na zákon
111/1994 o silniční dopravě, který
sice vymezuje základní rámec položených
otázek, které v interpelaci jsou, ale bohužel,
tento zákon není samospasitelný. Zákon
111/1994 je z pohledu zajištění dopravní
obslužnosti totiž v rozporu se zákonem 199/1994
v některých pasážích. Tím
vznikali okresním úřadům značné
komplikace z hlediska vyhlašování veřejných
soutěží a podobně. Proto na spoustě
okresů veřejné soutěže ani nemohly
být vyhlášeny, nebo byly vyhlášeny,
ale nebyly uskutečněny. Zákon 111 lze aplikovat
obvykle jen tam, kde funguje jeden dominantní dopravce
a se vstupem dalších dopravců je prakticky
jakákoliv regulace nemožná. To není
jen mé přesvědčení, ale je
to názor pracovníků okresních úřadů,
kteří odpovídají za danou oblast.
Stávající řešení dopravní
obslužnosti linkovou dopravou lze tudíž pokládat
v současně době za nekoncepční
a nesystémové. Domnívám se, že
by bylo účelné svolat poradu řídících
pracovníků okresních úřadů,
odborů dopravy a zástupců Svazu měst
a obcí, jejímž výsledkem by mohlo být
řešení a zesouladění zákona
111/1994 zákonem 199/1994.
V další otázce, tj. poskytování
dotací, si myslím, že opět vzniká
problém, poněvadž jedna věc jsou dotace
na krytí ztrát a druhá věc jsou prostředky
na obnovu vozového parku. Přenášet zodpovědnost
na obce je nejjednodušší řešení,
ale bohužel, myslím si, že není domyšlené.
Tento systém totiž nejvíce postihne koncové
obce s nízkou frekvencí cestujících
a tyto obce obvykle mají nejméně finančních
prostředků, poněvadž ani podnikatelská
činnost, jako jeden z hlavních zdrojů příjmů
obcí, zde není nijak rozvinuta. Obce jsou povinny
totiž uhradit dopravci podle zákona prokazatelnou
ztrátu, ale dodneška nebyl z hlediska ministerstva
tento pojem definován, co je to prokazatelná ztráta.
Možná se tak stalo během posledního
týdne, ale ještě před týdnem
jsem se informoval a okresní úřady neví,
jak nahlížet na prokazatelnou ztrátu. Navíc
kontrolovatelnost u takovéto ztráty je víceméně
než pochybná, poněvadž obce ani okresní
úřady nemají právo nahlížet
do ekonomických podkladů dopravních firem.
To může ze zákona pouze ministerstvo. Nevím,
jestli má možnost přenést tuto pravomoc
na okresní úřady, ale na okresních
úřadech o tom nikdo nic neví.
Velkým problémem je to, že okresní zastupitelstva,
jako pseudoorgán samosprávy, pokud neschválí
dotace na úhradu ztráty linkové osobní
dopravy, vznikne leckde neřešitelná situace,
kterou potom musí okresní úřad řešit
provizorně na základě zákona 111,
ale víceméně je to krátkodobé
řešení, které nemůže být
reálné. Vím, že vláda se tímto
problémem zabývala, mám dojem, že minulý
měsíc bylo schváleno 400 mil. Kč pro
okresní úřady na zabezpečení
dopravní obslužnosti, ale na základě
vlastní zkušenosti z několika okresů
vím, že prokazované ztráty dopravními
společnostmi jsou 20 - 25 mil. Kč na jeden okres,
takže nevím, co vyřeší 400 mil.
Kč. Možná by stálo za úvahu spíše
definovat podíl obcí na úhradě této
prokazatelné ztráty, nevím, v jakém
rozsahu, podle mě od 20 do 40% maximálně,
a zbývající částka by měla
být v souladu se zákonem hrazena z rozpočtu
okresních úřadů. Ovšem musí
být na to vytvořeny samozřejmě finanční
podmínky.
Myslím si, že stát by měl vytvářet
podmínky pro dostatečnou dopravní obslužnost
území, a to jak ekonomické, tak i legislativní.
Z těchto důvodů proto nemohu souhlasit, vážený
pane ministře, s touto odpovědí. Toto je
mé stanovisko.
Na závěr bych chtěl ještě říci,
že pokud dojde k přenesení dotace na slevu
žákovského jízdného apod., jedná
se tam, pokud se nemýlím, o 1,1 mld. Kč,
dá se předpokládat, že část
z nich nebude využívat služeb osobní dopravy
a tím pádem naroste ještě více
ztráta těchto dopravních podniků a
opět budeme ještě ve větších
problémech než jsme letos. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Macháčkovi. Otevírám k tomuto bodu
rozpravu. Hlásí se pan poslanec Kryčer, má
slovo.
Poslanec Jan Kryčer: Vážený pane
předsedo, dámy a pánové, já
v této souvislosti si neodpustím několik
velmi závažných poznámek, neboť
s tímto problémem se setkáváme jako
s problémem neobyčejně aktuálním
a tíživým. Situace je dnes taková, že
v mnohých menších obcích na mnoha okresech
po zavedení nového jízdního řádu
se velice často stává, že lidé
vracející se z odpoledních směn ze
spádových měst mají jedinou možnost
za celé odpoledne a večer, aby se dostali do své
mateřské obce. Faktem také je, že náklady
na jízdném tvoří dnes poměrně
závažný zásah do rodinných rozpočtů
lidí žijících na venkově. Já
si dokonce dovoluji tvrdit, že je to jedno z kritérii,
ze kterých vyplývá i jistý propad
venkova vůči městu, protože není
výjimkou a dá se to statisticky podchytit, že
v podstatě na vzdálenost dojíždění
20 km do města je reálná ztráta na
měsíčním výdělku cca
700-800 Kč, což není málo. A občan
bydlící na venkově je takto postihován
vůči občanu, který bydlí ve
městě.
Navíc se stalo - a teď mluvím konkrétně
o okresu Znojmo že když byla privatizována ČSAD,
tak se lukrativní část podniků, která
dělá zahraniční zájezdy, oddělila
a v podstatě dosahuje vysokých zisků, zatímco
část, která provozuje dopravu mezi obcemi,
vykazuje hluboké ztráty. V čele obou společností
jsou jedni a titíž lidé a dokonce tam existuje
reálné osobní spojení na přednostku
okresního úřadu, která původně
dělala právničku na CSAD.
Domnívám se, že záležitost dosahu
a obslužnosti, tak jak o tom mluvil kolega Macháček,
je záležitostí nanejvýše závažnou
a já bych apeloval na pana ministra, aby částka,
která bude poskytnuta z jeho resortu, byla skutečně
poskytnuta obcím, které jsou nejvíce postiženy
tím, že jejich obslužnost se výrazným
způsobem snížila.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Kryčerovi. Kdo se dále hlásí do rozpravy?
Nehlásí se nikdo, rozpravu uzavírám
a předložím vám usnesení ve smyslu
reakce pana poslance Jiřího Macháčka
na odpověď ministra Stráského.
Usnesení zní: Poslanecká sněmovna
nesouhlasí s odpovědí ministra dopravy Jana
Stráského na interpelaci poslance Jiřího
Macháčka ve věci koncepce Ministerstva dopravy
pro zajištění dopravní obslužnosti
území, sněmovní tisk č. 1576
A.
209. hlasování na této schůzi. Kdo
podporujete návrh usnesení, stiskněte tlačítko
a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo
se zdržel hlasování?
Hlasování skončilo: z 88 přítomných
41 pro, 10 proti, 15 se zdrželo, 22 nehlasovalo. Návrh
nebyl přijat.
Pokusím se předložit opačný návrh
usnesení. Poslanecká sněmovna souhlasí
s odpovědí ministra dopravy Jana Stráského
na interpelaci poslance Jiřího Macháčka
ve věci koncepce Ministerstva dopravy pro zajištění
dopravní obslužnosti území, sněmovní
tisk 1576 A.
210. hlasování na této schůzi: Kdo
podporujete tento návrh usnesení, stiskněte
tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto
návrhu? Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování skončilo: z 86 přítomných
23 pro, 32 proti, 9 se zdrželo, 22 nehlasovalo. Ani tento
návrh nebyl přijat. Odkládáme tuto
odpověď jako nevyřešenou.
Pan ministr dopravy Jan Stráský odpověděl
na interpelaci poslankyně Hany Orgoníkové
ve věci uskutečňování zákona
o drahách, tisk 1597, odpověď ve sněmovním
tisku 1597 A. Projednávání bylo z 31. schůze
Poslanecké sněmovny přesunuto, bylo přerušeno
na žádost poslankyně. Paní poslankyně
Orgoníková písemně se svým
podpisem sdělila, že zmocňuje pana poslance
Václava Grulicha, aby jejím jménem vyjádřil
nesouhlas s odpovědí pana ministra Stráského
na její interpelaci. Pane poslance, je tomu tak?
Poslanec Václav Grulich: Ano, nesouhlasí.
Předseda PSP Milan Uhde: Nesouhlasí. Já
otvírám k tomuto bodu rozpravu. Do rozpravy se nikdo
nehlásí, rozpravu uzavírám a dávám
hlasovat o tomto návrhu usnesení: Poslanecká
sněmovna nesouhlasí s odpovědí ministra
dopravy Jana Stráského na interpelaci poslankyně
Hany Orgoníkové ve věci uskutečňování
zákona o drahách, sněmovní tisk 1597
A.
211. hlasování na této schůzi. Kdo
podporujete tento návrh usnesení, stiskněte
tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto
návrhu? Kdo se zdržel hlasování?
211. hlasování skončilo: z 86 přítomných
35 pro, 14 proti, 16 se zdrzelo, 21 nehlasovalo. Tento návrh
usnesení nebyl přijat.
Opačný návrh: Poslanecká sněmovna
souhlasí s odpovědí ministra Jana Stráského
na interpelaci poslankyně Hany Orgoníkové
ve věci uskutečňování zákona
o drahách, sněmovní tisk 1597 A.
212. hlasování na této schůzi. Kdo
souhlasí s tímto návrhem, ať stiskne
tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování skončilo: z 87 přítomných
19 pro, 34 proti, 8 se zdrželo, 26 nehlasovalo. Návrh
nebyl přijat. Odkládáme tuto odpověď
jako nevyřešenou.
Pan ministr Stráský odpověděl na interpelaci
pana poslance Františka Kačenky ve věci postupu
Ministerstva dopravy České republiky při
privatizaci a restrukturalizaci Českých drah. Sněmovní
tisk 1748. Odpověď ve sněmovním tisku
1748 A.
Táži se pana poslance Kačenky, zda považuje
odpověď za uspokojivou. Nepovazuje. Otevírám
k tomuto bodu rozpravu. Kdo se do ní hlásí?
Pan poslanec Kačenka má slovo.
Poslanec František Kačenka: Vážený
pane předsedo, vážený pane ministře,
kolegyně, kolegové, ještě před
týdnem by mé vystoupení mělo jiný
obsah, ale zdá se, že dohoda uzavřená
mezi vládou a železničáři mnohé
z toho, co jste chtěl podrobit kritice, vyřešila.
Dohoda má význam nejen politický, ale také
hospodářský, protože vrací privatizaci
a restrukturalizaci drah do výchozího bodu. Rovněž
dopravní nehoda, ke které došlo na Chrudimsku
koncem minulého týdne, dokládá, že
železniční doprava má jiné zákonitosti
a vyžaduje jiné přístupy než doprava
silniční. Podle programu privatizace vypracovaného
Českými drahami má být privatizováno
127 tratí o celkové délce 3320 km, což
představuje 35% současné délky sítě
drah.
Prvním krokem k privatizaci má být řešení
problémů regionálních drah a vytvoření
dotačního systému. Podle slov pana ministra
privatizace je považováno za alternativu vládnímu
rozhodnuti o redukci silniční sítě,
z čehož vyplývá: Buď se budou regionální
tratě privatizovat nebo rušit. Ani jedno z řešení
není z mnoha důvodů pro náš stát
vhodné a přijatelné.
Uvedu jen dva z celé řady možných případů.
Síť železnic na území dnešní
České republiky byla zestátňována
již koncem minulého století, když se ukázalo,
že soukromé dráhy nejsou schopné plnit
úkoly spolehlivého dopravce jak pro veřejnost,
tak i stát. Řada společnosti provozujících
železniční dopravu byla ztrátová
a bez dotací nebyla schopna zachovat provoz. Bylo tomu
tak i za první republiky a je tomu tak i nyní.
Zkušenosti z obdobných programů privatizace
drah v jiných státech ukazují, že privátní
společnosti nejsou schopné překonat hromadící
se nedostatky a ve velmi krátké době krachují.
Na tratích je pak zastavován provoz. Týká
se to všech států bez rozdílu společenského
zřízení. Pro příklad uvedu
Velkou Británii, Švédsko nebo Polsko. Privatizace
drah u nás nemůže dopadnout jinak. Není
tedy ničím jiným než skrytým
rušením železničních tratí.
Zákon o drahách Českým dráhám
neukládá povinnost, aby převzaly závazky
zkrachovalých dopravních společností
a dopravu dále provozovaly. Jsem zastáncem toho,
aby zůstala zachována unitární síť
Českých drah a celá železniční
síť zůstala ve státních rukách.
Nemám nic proti tomu, aby jednotlivé trati nebo
činnosti byly pronajímány. Na podporu tohoto
požadavku uvedu následující důvody:
Je třeba zachovat jednotný dopravní systém,
který by splňoval strategii dopravy jak pro potřeby
státu, tak zejména veřejnosti.
Důvody strategicko-hospodářské, protože
i přes poskytování dotací nebudou
náklady na železniční dopravu nikdy
vyšší než na síť silniční.
Důvody ekologické: Železnice zabírá
daleko menší výměru pozemků než
síť silniční při stejné
přepravní kapacitě. Navíc je možné
celou síť postupně elektrifikovat a automatizovat,
což není možné u jiných druhů
dopravy.
A poslední důvod se týká bezpečnosti
přepravovaných osob - železniční
doprava je v porovnání např. s automobilovou
dopravou mnohokrát bezpečnější.
Věřím, že restrukturalizace i privatizace
Českých drah v konečné podobě
dozná výrazných změn. Děkuji
za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Kačenkovi. Rozprava pokračuje v případě,
že se do ní někdo přihlásí.
Nevidím však žádnou přihlášku.
Rozpravu proto uzavírám.
Dám hlasovat o tomto návrhu usnesení: "Poslanecká
sněmovna nesouhlasí s odpovědí ministra
dopravy Jana Stráského na interpelaci poslance Františka
Kačenky ve věci postupu Ministerstva dopravy České
republiky při privatizaci a restrukturalizaci Českých
drah, sněmovní tisk 1748 A."
Budeme hlasovat. 213. hlasování. Kdo podporujete
tento návrh usnesení, stiskněte tlačítko
a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo
se zdržel hlasování?
Hlasování skončilo. Z 91 přítomných
bylo 37 pro, 18 proti, 11 se zdrželo, 25 nehlasovalo. Návrh
nebyl přijat.
Opačný návrh zní: "Poslanecká
sněmovna souhlasí s odpovědí pana
ministra dopravy Jana Stráského na interpelaci poslance
Františka Kačenky ve věci postupu Ministerstva
dopravy České republiky při privatizaci a
restrukturalizaci Českých drah, sněmovní
tisk 1748 A."
214. hlasování na této schůzi. Kdo
souhlasíte s tímto návrhem, stiskněte
tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto
návrhu? Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování skončilo. Z 94 přítomných
bylo 27 pro, 30 proti, 7 se zdrželo, 30 nehlasovalo. Ani
tento návrh nebyl přijat. Odkládáme
odpověď jako nevyřešenou.
Přistupujeme k odpovědím, které dal
na interpelace poslanců pan ministr kultury Pavel Tigrid.
Ještě před tím vás všechny
odhlásím a požádám o novou přihlášku
za pomoci magnetické karty.
Pan ministr Pavel Tigrid odpověděl na interpelaci
poslance Jiřího Drápely ve věci ukončení
činnosti stálé komise Ministerstva kultury
pro národní kulturní památku Rotunda
svaté Kateřiny ve Znojmě, sněmovní
tisk 1645. Odpověď ve sněmovním tisku
1645 A.
Projednávání z předchozí schůze
bylo přeloženo na dnešní. Považuje
pan poslanec Drápela odpověď za uspokojivou?
Nepovažuje. Otevírám k tomuto bodu rozpravu.
Kdo se do ní hlásí? Pan poslanec Drápela.
Dostává příležitost.
Poslanec Jiří Drápela: Vážený
pane předsedo, vážený pane ministře,
vážené dámy a kolegové. Vážený
pane ministře, vaše odpověď na mou interpelaci
v záležitosti zrušení stálé
komise Ministerstva kultury pro národní kulturní
památku znojemská Rotunda svaté Kateřiny
je všeobecná a nic neříkající.
Na mé konkrétní otázky jste neodpověděl
a svou laxní a vyhýbavou odpovědí
kryjete svévolné jednání svých
podřízených, konkrétně paní
ing. arch. Kamily Matouškové. A to by ministr kultury
dělat neměl. Proto s vaší odpovědí
nemohu souhlasit.
Členové rozpuštěné komise kritizovali
totiž práci pana Nejedlého a pana Martana a
výsledky jejich působení a požadovali
revizi poslední restaurace maleb v rotundě. A právě
tato kritika byla důvodem, že členové
komise, kteří nesouhlasili s revizí, iniciovali
za přispění vaší podřízené
paní Matouškové rozpuštění
komise, aby nevyšla najevo jejich vina na stávajícím
havarijním stavu maleb v národní kulturní
památce znojemská Rotunda svaté Kateřiny.
Dalším důvodem rozpuštění
komise bylo, že většina členů komise
žádala provedení kontroly restaurace maleb
a zjištění jejich skutečného
stavu pomocí vynikající techniky francouzských
státních laboratoří, např.
pomocí infračervené reflektoskopie. I toto
bylo členy komise, kteří rezignovali na účast
v ni, odmítnuto. Ostatní o svém odmítavém
stanovisku ke zrušení komise, vás též,
písemně informoval předseda komise dr. Lubomír
Konečný z Brna.
Jelikož se jedná o jedinečnou evropskou památku
a po obnažení skaliska, na kterém rotunda stojí,
hrozí i možnost její destrukce, žádám
vás, vážený pane ministře, aby
dřívější komise doplněná
o nové členy mohla pokračovat ve své
práci dále, neboť nejlépe zná
celou problematiku, protože pracovala nepřetržitě
déle jak rok a má nejlepší předpoklady,
aby za pomoci Ministerstva kultury mohly být problémy
záchrany rotundy po všech stránkách
úspěšně řešeny a zajištěny.
Obávám se, aby to s rotundou nedopadlo stejně
tak, jako se čtyřicetimetrovou věží,
která spadla tři dny po návštěvě
ministerské komise z Vidně roku 1892. I když
tato komise tvrdila, že bude věž ještě
bez nutných oprav stát nejméně sto
let. Důsledkem tehdejšího nesvědomitého
přístupu byla devastace vzácné památky
a smrt tří lidí, kteří žili
v domku u věže.
Žádám proto, aby Ministerstvo kultury celé
záležitosti věnovalo maximální
pozornost a po dobu několika let ročně vyčleňovalo
patřičné finanční částky
na zajištění rotundy a nástěnných
maleb, které se v ní nacházejí. Zároveň
žádám, aby byl dokončen podrobný
archeologický průzkum v okolí rotundy a též
chodeb v jejím okolí. Mělo by být
rovněž vyřešeno zpevnění
skaliska, na kterém rotunda stojí, a úprava
jeho okolí.
Národní kulturní památka č.
7 si tuto vaši péči jistě zaslouží.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Drápelovi. Rozprava je otevřena. Kdo se do ní
hlásí? Pan poslanec Jiří Bílý
má slovo, poté pan poslanec Štambera.
Poslanec Jiří Bílý: Vážený
pane předsedo, vážený pane ministře,
kolegyně a kolegové, rozpuštění
komise, která se zabývala národní
památkou Kaple na nebevzetí panny Marie, jak bylo
původně jejím patroncinium ve Znojmě,
považuji za velmi - řekl bych - nedomyšlený
čin, neboť se jedná o památku prvního
významu a bohužel právě díky
tomuto památkovému chránění
sama dost utrpěla. Jak jsem se dozvěděl od
restaurátorů právě tím, že
byla národní památkou, byly na ni vyčleňovány
peníze a byla stabilně restaurována. Ovšem
neexistují protokoly o restauraci těchto vzácných
maleb a v podstatě i dnes restaurace, proces, který
byl zahájen, může ohrozit tuto památku,
protože dnes nikdo neví, čím tyto malby
byly napuštěny. Je potřeba, aby existovala
komise, která bude jak z věcného hlediska,
tzn. z historického, tak z restaurátorského
se touto památkou zabývat.
Rád bych jako historik upozornil, že se jedná
o jedinečnou památku, která nemá v
Evropě obdoby. Kdo by mně chtěl oponovat,
ať mě najde sakrální stavbu s profálním
obsahem, tzn. významnou i z hlediska státoprávního,
neboť zde je posloupnost moravských panovníků.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Jiřímu Bílému. Slovo má pan
poslanec Dalibor Štambera.
Poslanec Dalibor Štambera: Pane předsedo, pane
ministře, jsem Znojmák, a proto otázka Rotundy
sv. Kateřiny ve Znojmě je věcí, která
mě eminentně zajímá. Tato památka,
která, ať už odhlédneme od toho, že
je to památka, která je na Moravě, a památka,
kolem které byly v jisté době různé
dohady, je rozhodně památkou velice významnou
a já jsem zažil, jelikož jsem v klubu přátel
znojemské rotundy, již mnoho různých
komisí a mnoho různých průzkumů,
které v této rotundě probíhají.
Jako lékař, jako laik mohu říci, že
kdykoliv do rotundy přicházím, tak vidím,
že vzácné malby, které tam jsou, ať
už jejich původ a výklad je jakýkoliv,
opravdu mizí.
Měl jsem pocit, že komise, která pracovala
v poslední době, byla první, která
začala opravdu přinášet do této
věci nějaké praktické poznatky a měla
zájem něco s tímto stavem udělat.
Proto bych se opravdu přimlouval bez emocí, aby
ministerstvo k této věci přihlédlo
a aby opravdu se nestalo to, že jednou budeme jenom vzpomínat
a jenom z fotografií budeme znát památky
znojemské rotundy. Děkuji.