Úterý 27. června 1995

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Stanislavu Grossovi. Slovo má pan poslanec Jiří Hájek s interpelací na předsedu vlády a pana ministra Skalického. Připraví se pan poslanec Tomáš Sojka s dotazem na pana ministra Dlouhého.

Poslanec Jiří Hájek: Vážený pane předsedo, pane předsedo vlády, pane ministře, dámy a pánové. Obracím se na pana předsedu vlády a pana ministra Skalického s interpelace, týkající se privatizace divize Mirovice, akciové společnosti Tesla Blatná. Tento případ je víc než názorným příkladem toho, jaké mohou být důsledky neodpovědného postupu státních úředníků, když navíc jejich rozhodování nerespektuje zákonnou úpravu privatizace, ale určujícím motivem jejich postupu je osoba privatizéra, v tomto případě Karla Schvvarzenberka.

Mnohokrát jsme slyšeli o tom, že jen a pouze soukromé vlastnictví je zárukou prosperity a zdroje všeobecného blahobytu. Že jde o pouhou frázi se již mnozí přesvědčili na vlastní kůži. Stejně tak zaměstnanci mirovické Tesly, kteří jsou dva roky bez práce. bez peněz, bez výpovědí a bez zápočtových listů. Z čeho a jak uživí své rodiny, nikoho nezajímá. Škody vzniklé na zdevastovaném objektu jsou obrovské a přesahují 23 mil. korun. Kdo je nahradí a kdo odškodní zaměstnance se zdá být neřešitelnou otázkou. Soudím však, že řešení je možné.

Geneze případu je více než poučná. Začíná vznesením restitučního nároku Karla Schvvarzenberka, který však je mimo jakoukoliv pochybnost neoprávněný, neboť někdejší rodový majetek přešel na stát na základě zvláštního zákona, který žádný z restitučních zákonů nekvalifikuje jako titul pro navrácení někdejší cihelny v Mirovicích, respektive pozemků, na kterých se mirovický závod nachází. Ostatně to bylo pravomocně prokázáno v případě paní von Petzold.

Následuje podání privatizačního projektu pana Schvvarzenberka, který obsahuje až příliš mnoho ze záměru Tesly, aby to mohla být pouhá shoda okolností. Pan majitel začne podnikat a nakonec se domáhá prohlášení kupní smlouvy za neplatnou. Senát Vrchního soudu v Praze tak učinil dne 24. května letošního roku. Co si o tom myslí bývalí zaměstnanci, vedení Tesly Blatná a občané Jihočeského kraje, by vám, pánové, nemělo být lhostejné.

Vzhledem k tomu, že privatizační komise uložila Tesle Blatná prodat mirovický objekt panu Schwarzenberkovi, vznáším na vás, pánové, následující otázky.

1. Zda bylo před rozhodnutím o prodeji přihlédnuto i k ostatním privatizačním projektům a v čem spočívaly přednosti projektu pana Schvvarzenberka, kterému byla dána přednost před všemi ostatními?

2. Jak byla stanovena cena 23 mil. korun, za které byla mirovická Tesla prodána, jaké byly sjednány platební podmínky včetně jejich zajištění?

3. Z jakého důvodu byly nemovitosti prodány kupujícímu bez závazků a pohledávek, ačkoliv podle platného zákona přecházejí na kupujícího s vlastnickým právem k privatizovanému majetku i práva a povinnosti s tímto majetkem související?

4. Zda a v jakém rozsahu byla kupní cena splacena.

V úvodu svého vystoupení jsem řekl, že řešení náhrady škody vzniklé jak akciové společnosti, tak zaměstnancům divize Mirovice, je možné. Opravdu nechápu, proč by následky postupu zde uvedeného měla nést samotná Tesla. Jako by se zapomínalo, že součástí právního řádu České republiky je zákon č. 58/1969 Sb.. o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným postupem.

Podle ustanovení § 18 tohoto zákona stát odpovídá za škodu způsobenou v rámci plnění úkolů státních orgánů nesprávným úředním postupem těch, kteří tyto úkoly plní. Této odpovědnosti se nelze zprostit.

Táži se vás proto závěrem, pánové, zda by nebylo vhodné, aby vláda vyvodila sama z tohoto případu závěry a učinila vše pro urovnáni této záležitosti, když z toho, co bylo řečeno, je více než zřejmé, kdo je viníkem a kde je skutečná příčina všech uvedených problémů. Nebýt nemístné iniciativy ministerských úředníků a ničím neodůvodněného zvýhodnění pana Schwarzenberka, daná situace by nenastala.

Vaši odpověď neočekávám jenom já, ale všichni ti, kdož na "tento výborný obchod", jak jej pan Schwarzenberk nazval, doplatili a spolu s nimi mnozí občané Jihočeského kraje, kterým není lhostejné, jak se hospodaří s majetkem, na jehož vytváření se řadu let svou prací podíleli.

Za vaši písemnou odpověď vám předem děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Slovo má pan poslanec Tomáš Sojka a vznese dotaz na pana ministra Vladimíra Dlouhého ve věci privatizace rafinerií. Připraví se pan poslanec Pavel Seifer.

Poslanec Tomáš Sojka: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dnešní Rudé právo přineslo informace o podpisu rámcové dohody o přístupu zahraničních petrolejářských společností do českých rafinerií. Je v rozporu s usnesením vlády z října loňského roku, že nejsou řešeny dva okruhy problémů údajně v této rámcové dohodě, a to je rozsah investic do krakovací jednotky a řešení ekologické zátěže dříve vzniklé. Z těchto pochybností, které Rudé právo dnes předneslo, bych chtěl vyvodit své otázky vůči vám, pane ministře.

1. Zda je pravda, že v rámcové dohodě není zajištěn dostatečný objem investic na výstavbu krakovací jednotky od zahraničních petrolejářských firem?

2. Jestli je pravdivá informace Rudého práva, že zátěž, vyplývající z řešení ekologických škod dříve vzniklých má v rozporu s podmínkami vlády z října 1994 přejít plně na českou stranu. Zajímal by mě speciálně i váš názor, pane ministře. V případě, že tomu tak je, jak se budete stavět vy ve vládě při hlasování o řešeni těchto problémů. Děkuji vám.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Sojkovi. Dvanáctý vystoupí v rozpravě pan poslanec Pavel Seifer s interpelací na premiéra Klause a na místopředsedu vlády Jana Kalvodu. Připraví se pan poslanec Oldřich Vrcha, bude interpelovat pana předsedu vlády Václava Klause.

Poslanec Pavel Seifer: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, přednesu dvě interpelace - jednu na pana premiéra, druhou potom na místopředsedu vlády pana Kalvodu.

V první interpelaci bych si dovolil obrátit se na pana premiéra s tím, že nechci zpochybňovat nezastupitelné právo vlády a ministrů jednat o jakémkoliv tématu v jakékoliv sestavě. Jde o intimní věci, interní, pokud ovšem interní zůstanou. Pokud se ovšem stávají věcí veřejnou, musí vláda bohužel počítat se zvídavými otázkami. Takže si dovolím i já několik zvídavých otázek předložit.

1. Jaký je to ústavní orgán nebo podle jakého zákona je svolávána tzv. porada ekonomických ministrů. A když už ano, proč není zveřejňováno jednání třeba porady sociálních ministrů atd.

2. Pokud to není ustavní zákon, jak to, že výsledky tohoto jednání interpretuje mluvčí vlády jako mluvčí ústavního orgánu. Tudíž to povyšuje na jinou rovinu, než pouhé setkání nějakých ministrů, které je samozřejmě legitimní.

3. Jakým právem tato porada hodnotí stavbu některého konkrétního podniku, když je známo, že v té věci probíhá řádné správní řízení vedené ze zákona příslušným orgánem státní správy, zvláště, když se jedná o podnik zahraniční. Samozřejmě připomínám nedávné jednání ekonomických ministrů s panem ministrem Bendou o výstavbě nové cementárny Tmáně. Ptám se, jestli se stává tato porada nějakým kouzlem účastníkem stavebního řízení.

4. Další otázka - jestli není tato porada, její výsledek a jeho interpretace mluvčím vlády nepřípustným nátlakem na příslušný orgán státní správy.

5. Otázka, jestli se lze v této souvislosti ubránit případnému podezření na jiné zájmy než zcela korektní. Nechci hovořit o korupci, nebo o ústupku nějaké vlivné zahraniční lobbistické skupiny.

Nyní bych si dovolil s druhou interpelací se obrátit na místopředsedu vlády Kalvodu. Jde spíše možná o mé neznalosti a možná by to dokázal vysvětlit velice lapidárně.

Pokud vím, náš právní rád definuje velmi precizně duální systém v mediální oblasti, resp. v oblasti elektronických médii. Tento systém sestává v podstatě ze dvou částí, z veřejnoprávních a soukromých provozovatelů. Existuje však ještě jedno rozhlasové vysílání, tzv. vysíláni do zahraničí, které nesplňuje kritéria ani veřejnoprávního ani soukromého. Rozpočet vyčlenil na letošní rok 52 mil. na provozování tohoto vysílání, které realizuje jako státní zakázku Český rozhlas. Jde tedy v podstatě o státní vysílání, což náš právní řád ale v současné době nezná.

Ani Rada pro rozhlasové vysílání ani Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání nekontrolují záměr, kvalitu a úspěšnost tohoto vysílání, tudíž ani parlament nemá možnost tyto otázky projednávat a posuzovat. Kontrolu provádí jakási konzultační rada, což je orgán vytvořený ministrem Zieleniecem, i když smlouva s Českým rozhlasem o vysílání do zahraničí byla podepsána ze strany vlády panem ministrem Němcem jako představitelem Úřadu vlády.

Já bych rád dostal odpověď na otázku, v jaké právní rovině se toto vysílání provozuje, kdo by ho měl kontrolovat a kdo by měl skládat účty zřejmě parlamentu, který na to uvolňuje z rozpočtu prostředky.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Pavlu Seifrovi. Slovo má pan poslanec Oldřich Vrcha s interpelací na předsedu vlády Václava Klause, připraví se pan poslanec Josef Ježek s interpelacemi na předsedu vlády a na ministry zdravotnictví a vnitra.

Poslanec Oldřich Vrcha: Vážené dámy a pánové, vážená vládo, vážený pane předsedo, vážený pane premiére, obracím se na vás se žádostí o přešetření neoprávněné manipulace v pořadu Debata, vysílaném v neděli 7. srpna 1994 na ČT 1, ve kterém měl vystoupit člen vedení Sdružení pro republiku - Republikánské strany Československa pan Josef Krejsa. Na dotaz občana Jiřího Maštery, proč se tak nestalo, odpověděla paní dr. Landová dopisem z 25. srpna 1994 čj. U 1237/94/35245/6, ve kterém mimo jiné uvádí, že do zmíněného pořadu Debata byl pozván pan Josef Krejsa, poslanec bývalého Federálního shromáždění, který přislíbil účast bez jakékoli záruky a na natáčení pořadu se nedostavil. Tuto informaci prý úřad Rady pro rozhlasové a televizní vysílání obdržel na přímý dotaz v České televizi rovněž.

Jak dále vyplyne, úřad Rady byl Českou televizí informován nepravdivě. To vyplývá z dopisu pana Maštery ze dne 5. září 1994, do něhož přiložil kopii faxu, kde redaktor České televize pan Milan Řepka panu Krejsovi sděluje, že bohužel musí zrušit jeho pozvání do nedělního poradu Debata. Z toho vyplývá, že pan Josef Krejsa do pořadu Debata pozván byl, ale zřejmě někdo nadřízený panu Řepkovi nařídil, že musí účast pana Krejsy v tomto pořadu zrušit.

Pan Maštera, který se celou záležitostí začal důsledně zabývat, navrhl, aby toto prokazatelně nepravdivé informování úřadu Rady Českou televizí bylo řádně prošetřeno a navrhl pět bodů, na které by měl někdo kompetentní z ČT 1 dát vyčerpávající odpověď.

Uspokojující odpověď na těchto pět bodů z dopisu z 5. září 1994 do dnešního dne nebyla zaslána, a to přesto, že dr. Landová dopisem z 20. září 1994 čj. U 1358/94/35247/6 sdělila, že prošetřením celé záležitosti se bude zabývat v součinnosti s Radou České televize, které dopis z 5. září 1994 postupuje. Dále dr. Landová uvedla, že po obdržení výsledků šetření Radou ČT bude informovat o stanovisku Rady pro rozhlasové a televizní vysílání pana Mašteru.

Dne 7. listopadu 1994 paní dr. Landová svým dopisem čj. U 1696/94/35274/6 sdělila, že k podnětu, který se týkal neoprávněné manipulace v pořadu Debata, vysílaném 7. srpna 1994 na ČT 1, dosud žádnou odpověď od Rady ČT nedostala.

Lze tedy konstatovat, že nepoctivost v této věci dosud nikdo neprošetřil a za celou dobu se k této věci nikdo odpovědný nevyjádřil. Domnívám se, že nedotažením šetření v této věci do konce dává úřad Rady precedens k domněnce, že úřad Rady ani při event. dalším nepoctivém vyjádření pracovníků České televize žádné opatření proti překrucování pravdy opět neprovede.

Tento postoj úřadu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání pokládám za zcela nesprávný. Proto žádám, aby úřad Rady tuto věc odpovědně a vyčerpávajícím způsobem došetřil tak, aby se takový případ víckrát neopakoval.

Chtěl bych vás také upozornit na další nepoctivou a dosud nepotrestanou manipulaci ze strany televize NOVA. Jde o vystoupení pana Krejsy v televizi NOVA 1. ledna 1995. V pořadu "7 - čili sedm dní" bylo vysíláno ze záznamu a trvalo čtyři minuty a osm sekund. Na můj dotaz, proč pan Josef Krejsa ve svém vystoupení popletl vaše jméno, pane premiére, a jméno pana prezidenta Václava Havla, mi pan Krejsa odpověděl, že při natáčení skutečně jména zaměnil, ale hned se opravil a požádal pana redaktora Vávru, aby chybný záběr vystřihl. Pan redaktor Vávra slíbil, že chybnou část samozřejmě nepoužije.

1. ledna 1995 měl celý národ možnost vidět na svých obrazovkách při vysílání pořadu "7 - čili sedm dní", že od čtvrtého záběru, který byl kameramanem veden z pana Krejsy na pana redaktora Vávru, tj. od třetí minuty a třicáté sedmé sekundy od začátku vystoupení pana Krejsy, byl použit právě chybný záběr, o kterém byla dohoda mezi panem Krejsou a panem redaktorem Vávrou, že se nepoužije. Tento střih je při krokování videozáznamu zřetelně patrný ve formě množství drobných teček ve vodorovném směru uprostřed obrazovky.

Mám zato, že pan redaktor Vávra v tomto konkrétním případě porušil nejen etiku pravidel žurnalistiky, ale možná i zákon, když použil záběr, o kterém byla dohoda, že použít nebude. Někdy se takové jednání označuje jako podraz.

Domnívám se, že pokud nebude tato nepoctivá hra televize NOVA příkladně potrestána a způsob potrestání zveřejněn, bude dán precedens k další nepoctivé redaktorské práci v této televizní stanici, neboť odvysíláním chybného záběru byl poškozen i pan prezident Václav Havel.

Předseda PSP Milan Uhde: Slovo má pan poslanec Josef Ježek se dvěma interpelacemi. Jedna je určena předsedovi vlády, druhá ministru zdravotnictví a vnitra. Oba jsou přítomní. Připraví se pak poslanec Valach s interpelací na pana ministra Skalického.

Poslanec Josef Ježek: Pane předsedo, dámy a pánové, chtěl bych se nejdříve obrátit s interpelací na předsedu vlády České republiky Václava Klause ve věci platnosti či neplatnosti koncepčního materiálu vlády, který se nazývá "Záměry vlády České republiky v oblasti reformy veřejné správy", který byl předložen ke splnění usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 446 z 9. července 1994. Tento materiál obsahuje ve své závěrečné části přehled legislativních návrhů, které by měly být projednány Poslaneckou sněmovnou.

Jedná se o zákon o obcích, novelu zákona o hl. m. Praze, novelu zákona o okresních úřadech, podle usnesení Poslanecké sněmovny nyní zákona o zemích a krajích, zákon o přechodu některých věcí z majetku České republiky do majetku vyšších územních samosprávných celků, zákon o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky, zákon o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky územní samosprávy, zákon o státní službě některých státních zaměstnanců a zákon o některých zaměstnancích v územní samosprávě.

Minulý týden - tuším, že to bylo v úterý - tato sněmovna přijala usnesení, že tyto legislativní návrhy mají být místo do 30. srpna 1995 předloženy do 4 měsíců po schválení ústavního zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků. Tento ústavní zákon nebyl přijat. Domnívám se, že většina členů vlády se příliš nesnažila podpořit schválení tohoto návrhu. Čili nyní je namístě otázka, zda tento dokument, který vláda předložila Poslanecké sněmovně, je možno brát vážně, anebo je to jakýsi recesistický výdobytek, abych použil výroku jednoho významného komentátora z deníku Mladá fronta dnes.

Zároveň bych se chtěl zeptat předsedy vlády, příp. všech členů vlády, zda je přijatelná situace, kdy zákonem zřízenou regionální samosprávu, kdy zákonem zřízený krajský nebo zemský úřad nahrazuji rozmanitá sdružení obcí nebo schůze přednostů okresních úřadů. Včera jsem zaslechl zprávu, že Severočeské sdružení měst a obcí podepsalo dohodu o spolupráci s provincií Jižní Holandsko. Přednostové okresních úřadů v Severočeském kraji se vážně zabývají myšlenkou založit regionální rozvojovou kancelář, Sdružení měst a obcí severních Čech diskutuje na parníku na Labi v Roudnici nad Labem o přípravě zákona o obcích. Myslím, že to je situace naprosto absurdní, naprosto nepřijatelná a domnívám se, že by vláda měla naprosto zodpovědně znovu zvážit, zda by přece jen nebylo rozumné, aby do konce svého funkčního období tento koncepční materiál byl naplněn.

Dále bych se chtěl obrátit s další interpelací na ministra zdravotnictví Luďka Rubáše a ministra vnitra Jana Rumla již po druhé ve věci činnosti Okresního úřadu v Děčíně na úseku zdravotnictví. Já jsem již podobnou interpelaci podal. Pan ministr zdravotnictví neodpověděl v ústavou stanovené lhůtě 30 dnů, odpověděl ve lhůtě asi 40 dnů a odpověděl takovým způsobem, že to nelze označit jinak, než že si ze mě dělá legraci. Myslím, že ministr zdravotnictví by si neměl dělat legraci z reálné situace ve zdravotnictví v okrese Děčín.

Chtěl bych se např. zeptat na takovéto věci: proč nebyla provedena slíbená delimitace nemocnice ve Varnsdorfu? Pan přednosta okresního úřadu tuto delimitaci slíbil a dodnes ji nesplnil a získal si podporu ministerstva zdravotnictví k tomuto svému stanovisku. Proč v situaci, kdy nemocnice ve Varnsdorfu přešla do pronájmu města, zdržovalo se uzavření nájemní smlouvy až do konce dubna, aby město Varnsdorf už nemělo šanci navrhovat jakoukoli změnu proto, že by jinak nedostali peníze od pojišťoven za celý měsíc duben.

Proč vedení nemocnice s poliklinikou v Rumburku si může dovolit takové věci, jako bránit nemocnici ve Varnsdorfu, aby měli sanitní vůz, komplikovat jim přístup ke službám anesteziologa? Proč okresní úřad rozděluje pětimiliónovou dotaci mezi dvě nemocnice místo 2: 3 v poměru 1,3: 3,7 jen proto, aby mohlo dokazovat, že jedna nemocnice tzv. propad nemá a druhá nemocnice tzv. propad má? Proč okresní úřad nepodnikl nic ve věci opakovaného porušování zákona o obcích Městskou radou v Rumburku, která podle zákona nikdy neprojednala výsledek podpisové akce občanů? Proč byl jmenován okresním zdravotním radou lékař, který byl dříve náměstkem nemocnice s poliklinikou Rumburk? Má dvě odborné praxe, nyní je členem představenstva společnosti, která předložila konkurenční privatizační projekt. Proč je v okrese Děčín situace, kdy okresní úřad nedělá nic proti tomu, aby vzájemné spory lékařů přerostly v situaci, která ohrožuje téměř každého druhého pacienta? Děkuji vám za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Slovo má pan poslanec Vítězslav Valach s interpelací na ministra Jiřího Skalického. Připraví se pan poslanec Tomáš Štěrba s interpelacemi na ministry Holáně, Skalického, Rumla a Rubáše.

Poslanec Vítězslav Valach: Vážený pane předsedo, páni ministři, dámy a pánové. rád bych se obrátil s interpelací na pana Jiřího Skalického, ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci, ve věci privatizace hotelu Jestřabí v Černé v Pošumaví.

Jak si mohl pan ministr - pokud se účastnil nedávného jednání ústředního orgánu ODA - sám všimnout, jedná se o poměrně nový a slušně vybavený objekt v těsné blízkosti Lipenské přehrady. Tento hotel má 174 lůžek, kavárnu, vinárnu, restauraci, patří k němu 16 292 metrů čtverečních pozemků, pláž, sauna, půjčovna loděk, tenisový kurt a další zázemí. Rozhodnutím vlády České republiky č. 7/1995-320 byla schválena jeho privatizace a z rozhodnutí Fondu národního majetku proběhne 30. 6. první kolo dražby, kterou pro Fond národního majetku realizuje První českoamerická realitní společnost, a.s. se sídlem v Praze 3.

Rád bych se pana ministra zeptal v této souvislosti na jeho názor na skutečnost, že hotel - zatím ještě státní majetek jehož současná odhadní cena činí 51 mil. Kč a cena uvedená v privatizačním projektu schváleném přibližně před půl rokem jeho ministerstvem činí 35 mil. Kč, tak tento objekt je nabízen v prodeji v dražbě za vyvolávací cenu pouhých 17 mil. 23 tisíc Kč, tedy za cenu několikanásobně nižší, než je jeho skutečná tržní hodnota. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Vítězslavu Valachovi. Slovo má pan poslanec Tomáš Štěrba. Opakuji, že jeho interpelace je adresována také ministru Janu Rumlovi. Prosím, aby byl pozván do sálu. Před chvílí tu ještě byl.

Poslanec Tomáš Štěrba: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové, obracím se na vás, vážení páni ministři, s interpelací ve věci podivné privatizace majetku armády. Protože moje otázka se týká působnosti ministrů pana Holáně, Rubáše, Rumla a pana Skalického, žádám o vyjádření všechna uvedená ministerstva, tzn. o vyjádřeni na moji interpelaci.

Vím, že restrukturalizace a privatizace v armádě je velmi obtížná. Vůbec vám, pane ministře obrany, váš úkol nezávidím, ale právě proto vás chci upozornit na několik chyb, kterých se váš resort dopustil. Moje bydliště a tím i volební obvod je Klatovsko, kde do počátku t. r. fungovala vojenská nemocnice.

Bylo zde chirurgické a interní oddělení. Obě byla na velmi vysoké úrovni, jako ostatně všechna tato vojenská zařízení. Vynikající tým chirurgů pod vedením pana dr. Hladíka, cévního odborníka, odváděl, na rozdíl od jiných podobných zařízení, kvalitní práci. Nestalo se, že by po operacích nastaly komplikace typu hnisání, zapomenutých kleští anebo vat, nebo podobných dalších věcí.

Podobnou reputaci mělo i oddělení interní. Já vím, že když poklesl počet vojáků na okrese, bylo nutné toto zařízení zredukovat. Proti tornu nemá nikdo námitky. Mám námitky proti způsobu a formě. Na tuto nemocnici bylo vypsáno výběrové řízení, do kterého se přihlásily dva týmy lékařů, kteří měli přibližně stejnou úroveň a kteří mohli zachovávat vysoký standard jak chirurgie, tak interny.

A nyní nastupuje ona podivná věc, kvůli které jsem tady. Po skončení terminu, kdy bylo možno podávat přihlášky k výběrovému řízení, podal žádost ještě přednosta okresu Klatovy pan Petrů. Je divné, že po ukončení termínu byla tato přihláška přijata. Myslím, že pravidla by měla být pro všechny stejná. Pokud se tato žádost dostala před komisi, kterou vedl pan nám. Kalousek, tato komise musela rozhodnout, tak jak rozhodla, protože pořád zde platí další starý zákon. Zkrátka, tato vojenská nemocnice byla předána bezúplatnou zápůjčkou na okresní úřad, který argumentoval potřebou této kapacity pro okresní nemocnici Klatovy.

Vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, tato nemocnice dnes není plně využita, chybí sestry, chybí peníze, natož peníze na opravu vojenské nemocnice. Vidím, že se zde za cenu ztráty kvality zrušila konkurence pro okresní chirurgii a internu. Okresní úřad, resp. okresní nemocnice, dostal tento objekt již v únoru t. r. do pronájmu a dodnes je tato nemocnice prázdná. Teprve se přemýšlí, co zde bude. Jsou i takové úvahy, že se do lokality, kde jsou školy jak základní, tak i střední, do těsného sousedství dívčího internátu přemístí psychiatrické oddělení Běhařov.

Vážení páni ministři, vážené kolegyně a kolegové. Toto není první případ podivného převedení vojenského majetku na náš okresní úřad. Další chátrající objekty předané jsou bývalá kasárna na Plánické ul., u kterých byla na náklady armády před předáním generálkovaná střecha. V těchto objektech jsou již nyní vymlácená okna.

Nebo si myslíte, že je možno za využití považovat umístění zhruba 50 členů vojenské policie v prostorách pro cca 2 tis. vojáků? Mohli bychom dále mluvit o privatizaci Vojenského újezdu v Dobré Vodě. Není to jen náhoda, že o všechny tyto objekty požádal jeden člověk, jeden okresní úřad a všechny stojí a chátrají. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Tomáši Štěrbovi. Sedmnáctý a poslední písemně přihlášený do rozpravy je pan poslanec Václav Čundrle. Zvu ho k řečništi. Zároveň prosím, aby byl vyvolán a pozván do sálu pan ministr František Benda, který je zcela jistě v budově, ale není momentálně přítomen. Jestli pan poslanec je ochoten svou interpelaci přednést za nepřítomnosti pana ministra, je to samozřejmě možné, jinak bychom museli vyhlásit krátkou přestávku.

Poslanec Václav Čundrle: Pane předsedo, myslím, že mu to bylo předáno a bude to ve stenozáznamu.

Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážení kolegové. Mám jenom jeden dotaz na pana ministra. Jedná se o příspěvek na změnu topení z pevných paliv na vytápění plynem a elektřinou, který byl vyhlášen v programu na ozdravění ovzduší. Byly stanoveny podmínky, lidé, domácnosti, vesnice mění topné systémy, je to hlavně v chráněných oblastech. Začalo se s úpravami, lidé si dali žádosti a rozjela se, jak se říká, úřednická mašinérie. Při této rozběhnuté akci se opět mění kritéria nebo dokonce na doporučení Fondu životního prostředí se nebude tento program vůbec realizovat a drobní spotřebitelé, kteří si dali žádost, tento příspěvek nedostanou.

Rád bych se zeptal pana ministra, zdali jeho úřad bude akceptovat doporučení Fondu životního prostředí a jak bude vysvětlovat občanům a obcím vzniklou situaci, která již běží. Děkuji.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP