Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Stanislavu Grossovi. Slovo má pan poslanec Jiří
Hájek s interpelací na předsedu vlády
a pana ministra Skalického. Připraví se pan
poslanec Tomáš Sojka s dotazem na pana ministra Dlouhého.
Poslanec Jiří Hájek: Vážený
pane předsedo, pane předsedo vlády, pane
ministře, dámy a pánové. Obracím
se na pana předsedu vlády a pana ministra Skalického
s interpelace, týkající se privatizace divize
Mirovice, akciové společnosti Tesla Blatná.
Tento případ je víc než názorným
příkladem toho, jaké mohou být důsledky
neodpovědného postupu státních úředníků,
když navíc jejich rozhodování nerespektuje
zákonnou úpravu privatizace, ale určujícím
motivem jejich postupu je osoba privatizéra, v tomto případě
Karla Schvvarzenberka.
Mnohokrát jsme slyšeli o tom, že jen a pouze
soukromé vlastnictví je zárukou prosperity
a zdroje všeobecného blahobytu. Že jde o pouhou
frázi se již mnozí přesvědčili
na vlastní kůži. Stejně tak zaměstnanci
mirovické Tesly, kteří jsou dva roky bez
práce. bez peněz, bez výpovědí
a bez zápočtových listů. Z čeho
a jak uživí své rodiny, nikoho nezajímá.
Škody vzniklé na zdevastovaném objektu jsou
obrovské a přesahují 23 mil. korun. Kdo je
nahradí a kdo odškodní zaměstnance se
zdá být neřešitelnou otázkou.
Soudím však, že řešení je
možné.
Geneze případu je více než poučná.
Začíná vznesením restitučního
nároku Karla Schvvarzenberka, který však je
mimo jakoukoliv pochybnost neoprávněný, neboť
někdejší rodový majetek přešel
na stát na základě zvláštního
zákona, který žádný z restitučních
zákonů nekvalifikuje jako titul pro navrácení
někdejší cihelny v Mirovicích, respektive
pozemků, na kterých se mirovický závod
nachází. Ostatně to bylo pravomocně
prokázáno v případě paní
von Petzold.
Následuje podání privatizačního
projektu pana Schvvarzenberka, který obsahuje až příliš
mnoho ze záměru Tesly, aby to mohla být pouhá
shoda okolností. Pan majitel začne podnikat a nakonec
se domáhá prohlášení kupní
smlouvy za neplatnou. Senát Vrchního soudu v Praze
tak učinil dne 24. května letošního
roku. Co si o tom myslí bývalí zaměstnanci,
vedení Tesly Blatná a občané Jihočeského
kraje, by vám, pánové, nemělo být
lhostejné.
Vzhledem k tomu, že privatizační komise uložila
Tesle Blatná prodat mirovický objekt panu Schwarzenberkovi,
vznáším na vás, pánové,
následující otázky.
1. Zda bylo před rozhodnutím o prodeji přihlédnuto
i k ostatním privatizačním projektům
a v čem spočívaly přednosti projektu
pana Schvvarzenberka, kterému byla dána přednost
před všemi ostatními?
2. Jak byla stanovena cena 23 mil. korun, za které byla
mirovická Tesla prodána, jaké byly sjednány
platební podmínky včetně jejich zajištění?
3. Z jakého důvodu byly nemovitosti prodány
kupujícímu bez závazků a pohledávek,
ačkoliv podle platného zákona přecházejí
na kupujícího s vlastnickým právem
k privatizovanému majetku i práva a povinnosti s
tímto majetkem související?
4. Zda a v jakém rozsahu byla kupní cena splacena.
V úvodu svého vystoupení jsem řekl,
že řešení náhrady škody vzniklé
jak akciové společnosti, tak zaměstnancům
divize Mirovice, je možné. Opravdu nechápu,
proč by následky postupu zde uvedeného měla
nést samotná Tesla. Jako by se zapomínalo,
že součástí právního řádu
České republiky je zákon č. 58/1969
Sb.. o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím
orgánu státu nebo jeho nesprávným
postupem.
Podle ustanovení § 18 tohoto zákona stát
odpovídá za škodu způsobenou v rámci
plnění úkolů státních
orgánů nesprávným úředním
postupem těch, kteří tyto úkoly plní.
Této odpovědnosti se nelze zprostit.
Táži se vás proto závěrem, pánové,
zda by nebylo vhodné, aby vláda vyvodila sama z
tohoto případu závěry a učinila
vše pro urovnáni této záležitosti,
když z toho, co bylo řečeno, je více
než zřejmé, kdo je viníkem a kde je
skutečná příčina všech
uvedených problémů. Nebýt nemístné
iniciativy ministerských úředníků
a ničím neodůvodněného zvýhodnění
pana Schwarzenberka, daná situace by nenastala.
Vaši odpověď neočekávám
jenom já, ale všichni ti, kdož na "tento
výborný obchod", jak jej pan Schwarzenberk
nazval, doplatili a spolu s nimi mnozí občané
Jihočeského kraje, kterým není lhostejné,
jak se hospodaří s majetkem, na jehož vytváření
se řadu let svou prací podíleli.
Za vaši písemnou odpověď vám předem
děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Slovo má pan poslanec
Tomáš Sojka a vznese dotaz na pana ministra Vladimíra
Dlouhého ve věci privatizace rafinerií. Připraví
se pan poslanec Pavel Seifer.
Poslanec Tomáš Sojka: Vážený
pane předsedo, vážení členové
vlády, dnešní Rudé právo přineslo
informace o podpisu rámcové dohody o přístupu
zahraničních petrolejářských
společností do českých rafinerií.
Je v rozporu s usnesením vlády z října
loňského roku, že nejsou řešeny
dva okruhy problémů údajně v této
rámcové dohodě, a to je rozsah investic do
krakovací jednotky a řešení ekologické
zátěže dříve vzniklé.
Z těchto pochybností, které Rudé právo
dnes předneslo, bych chtěl vyvodit své otázky
vůči vám, pane ministře.
1. Zda je pravda, že v rámcové dohodě
není zajištěn dostatečný objem
investic na výstavbu krakovací jednotky od zahraničních
petrolejářských firem?
2. Jestli je pravdivá informace Rudého práva,
že zátěž, vyplývající
z řešení ekologických škod dříve
vzniklých má v rozporu s podmínkami vlády
z října 1994 přejít plně na
českou stranu. Zajímal by mě speciálně
i váš názor, pane ministře. V případě,
že tomu tak je, jak se budete stavět vy ve vládě
při hlasování o řešeni těchto
problémů. Děkuji vám.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Sojkovi. Dvanáctý vystoupí v rozpravě
pan poslanec Pavel Seifer s interpelací na premiéra
Klause a na místopředsedu vlády Jana Kalvodu.
Připraví se pan poslanec Oldřich Vrcha, bude
interpelovat pana předsedu vlády Václava
Klause.
Poslanec Pavel Seifer: Vážený pane předsedo,
vážená vládo, dámy a pánové,
přednesu dvě interpelace - jednu na pana premiéra,
druhou potom na místopředsedu vlády pana
Kalvodu.
V první interpelaci bych si dovolil obrátit se na
pana premiéra s tím, že nechci zpochybňovat
nezastupitelné právo vlády a ministrů
jednat o jakémkoliv tématu v jakékoliv sestavě.
Jde o intimní věci, interní, pokud ovšem
interní zůstanou. Pokud se ovšem stávají
věcí veřejnou, musí vláda bohužel
počítat se zvídavými otázkami.
Takže si dovolím i já několik zvídavých
otázek předložit.
1. Jaký je to ústavní orgán nebo podle
jakého zákona je svolávána tzv. porada
ekonomických ministrů. A když už ano,
proč není zveřejňováno jednání
třeba porady sociálních ministrů atd.
2. Pokud to není ustavní zákon, jak to, že
výsledky tohoto jednání interpretuje mluvčí
vlády jako mluvčí ústavního
orgánu. Tudíž to povyšuje na jinou rovinu,
než pouhé setkání nějakých
ministrů, které je samozřejmě legitimní.
3. Jakým právem tato porada hodnotí stavbu
některého konkrétního podniku, když
je známo, že v té věci probíhá
řádné správní řízení
vedené ze zákona příslušným
orgánem státní správy, zvláště,
když se jedná o podnik zahraniční. Samozřejmě
připomínám nedávné jednání
ekonomických ministrů s panem ministrem Bendou o
výstavbě nové cementárny Tmáně.
Ptám se, jestli se stává tato porada nějakým
kouzlem účastníkem stavebního řízení.
4. Další otázka - jestli není tato porada,
její výsledek a jeho interpretace mluvčím
vlády nepřípustným nátlakem
na příslušný orgán státní
správy.
5. Otázka, jestli se lze v této souvislosti ubránit
případnému podezření na jiné
zájmy než zcela korektní. Nechci hovořit
o korupci, nebo o ústupku nějaké vlivné
zahraniční lobbistické skupiny.
Nyní bych si dovolil s druhou interpelací se obrátit
na místopředsedu vlády Kalvodu. Jde spíše
možná o mé neznalosti a možná by
to dokázal vysvětlit velice lapidárně.
Pokud vím, náš právní rád
definuje velmi precizně duální systém
v mediální oblasti, resp. v oblasti elektronických
médii. Tento systém sestává v podstatě
ze dvou částí, z veřejnoprávních
a soukromých provozovatelů. Existuje však ještě
jedno rozhlasové vysílání, tzv. vysíláni
do zahraničí, které nesplňuje kritéria
ani veřejnoprávního ani soukromého.
Rozpočet vyčlenil na letošní rok 52
mil. na provozování tohoto vysílání,
které realizuje jako státní zakázku
Český rozhlas. Jde tedy v podstatě o státní
vysílání, což náš právní
řád ale v současné době nezná.
Ani Rada pro rozhlasové vysílání ani
Rada České republiky pro rozhlasové a televizní
vysílání nekontrolují záměr,
kvalitu a úspěšnost tohoto vysílání,
tudíž ani parlament nemá možnost tyto
otázky projednávat a posuzovat. Kontrolu provádí
jakási konzultační rada, což je orgán
vytvořený ministrem Zieleniecem, i když smlouva
s Českým rozhlasem o vysílání
do zahraničí byla podepsána ze strany vlády
panem ministrem Němcem jako představitelem Úřadu
vlády.
Já bych rád dostal odpověď na otázku,
v jaké právní rovině se toto vysílání
provozuje, kdo by ho měl kontrolovat a kdo by měl
skládat účty zřejmě parlamentu,
který na to uvolňuje z rozpočtu prostředky.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Pavlu Seifrovi. Slovo má pan poslanec Oldřich Vrcha
s interpelací na předsedu vlády Václava
Klause, připraví se pan poslanec Josef Ježek
s interpelacemi na předsedu vlády a na ministry
zdravotnictví a vnitra.
Poslanec Oldřich Vrcha: Vážené
dámy a pánové, vážená
vládo, vážený pane předsedo,
vážený pane premiére, obracím
se na vás se žádostí o přešetření
neoprávněné manipulace v pořadu Debata,
vysílaném v neděli 7. srpna 1994 na ČT
1, ve kterém měl vystoupit člen vedení
Sdružení pro republiku - Republikánské
strany Československa pan Josef Krejsa. Na dotaz občana
Jiřího Maštery, proč se tak nestalo,
odpověděla paní dr. Landová dopisem
z 25. srpna 1994 čj. U 1237/94/35245/6, ve kterém
mimo jiné uvádí, že do zmíněného
pořadu Debata byl pozván pan Josef Krejsa, poslanec
bývalého Federálního shromáždění,
který přislíbil účast bez jakékoli
záruky a na natáčení pořadu
se nedostavil. Tuto informaci prý úřad Rady
pro rozhlasové a televizní vysílání
obdržel na přímý dotaz v České
televizi rovněž.
Jak dále vyplyne, úřad Rady byl Českou
televizí informován nepravdivě. To vyplývá
z dopisu pana Maštery ze dne 5. září
1994, do něhož přiložil kopii faxu, kde
redaktor České televize pan Milan Řepka panu
Krejsovi sděluje, že bohužel musí zrušit
jeho pozvání do nedělního poradu Debata.
Z toho vyplývá, že pan Josef Krejsa do pořadu
Debata pozván byl, ale zřejmě někdo
nadřízený panu Řepkovi nařídil,
že musí účast pana Krejsy v tomto pořadu
zrušit.
Pan Maštera, který se celou záležitostí
začal důsledně zabývat, navrhl, aby
toto prokazatelně nepravdivé informování
úřadu Rady Českou televizí bylo řádně
prošetřeno a navrhl pět bodů, na které
by měl někdo kompetentní z ČT 1 dát
vyčerpávající odpověď.
Uspokojující odpověď na těchto
pět bodů z dopisu z 5. září
1994 do dnešního dne nebyla zaslána, a to přesto,
že dr. Landová dopisem z 20. září
1994 čj. U 1358/94/35247/6 sdělila, že prošetřením
celé záležitosti se bude zabývat v součinnosti
s Radou České televize, které dopis z 5.
září 1994 postupuje. Dále dr. Landová
uvedla, že po obdržení výsledků
šetření Radou ČT bude informovat o stanovisku
Rady pro rozhlasové a televizní vysílání
pana Mašteru.
Dne 7. listopadu 1994 paní dr. Landová svým
dopisem čj. U 1696/94/35274/6 sdělila, že k
podnětu, který se týkal neoprávněné
manipulace v pořadu Debata, vysílaném 7.
srpna 1994 na ČT 1, dosud žádnou odpověď
od Rady ČT nedostala.
Lze tedy konstatovat, že nepoctivost v této věci
dosud nikdo neprošetřil a za celou dobu se k této
věci nikdo odpovědný nevyjádřil.
Domnívám se, že nedotažením šetření
v této věci do konce dává úřad
Rady precedens k domněnce, že úřad Rady
ani při event. dalším nepoctivém vyjádření
pracovníků České televize žádné
opatření proti překrucování
pravdy opět neprovede.
Tento postoj úřadu Rady pro rozhlasové a
televizní vysílání pokládám
za zcela nesprávný. Proto žádám,
aby úřad Rady tuto věc odpovědně
a vyčerpávajícím způsobem došetřil
tak, aby se takový případ víckrát
neopakoval.
Chtěl bych vás také upozornit na další
nepoctivou a dosud nepotrestanou manipulaci ze strany televize
NOVA. Jde o vystoupení pana Krejsy v televizi NOVA 1. ledna
1995. V pořadu "7 - čili sedm dní"
bylo vysíláno ze záznamu a trvalo čtyři
minuty a osm sekund. Na můj dotaz, proč pan Josef
Krejsa ve svém vystoupení popletl vaše jméno,
pane premiére, a jméno pana prezidenta Václava
Havla, mi pan Krejsa odpověděl, že při
natáčení skutečně jména
zaměnil, ale hned se opravil a požádal pana
redaktora Vávru, aby chybný záběr
vystřihl. Pan redaktor Vávra slíbil, že
chybnou část samozřejmě nepoužije.
1. ledna 1995 měl celý národ možnost
vidět na svých obrazovkách při vysílání
pořadu "7 - čili sedm dní", že
od čtvrtého záběru, který byl
kameramanem veden z pana Krejsy na pana redaktora Vávru,
tj. od třetí minuty a třicáté
sedmé sekundy od začátku vystoupení
pana Krejsy, byl použit právě chybný
záběr, o kterém byla dohoda mezi panem Krejsou
a panem redaktorem Vávrou, že se nepoužije. Tento
střih je při krokování videozáznamu
zřetelně patrný ve formě množství
drobných teček ve vodorovném směru
uprostřed obrazovky.
Mám zato, že pan redaktor Vávra v tomto konkrétním
případě porušil nejen etiku pravidel
žurnalistiky, ale možná i zákon, když
použil záběr, o kterém byla dohoda,
že použít nebude. Někdy se takové
jednání označuje jako podraz.
Domnívám se, že pokud nebude tato nepoctivá
hra televize NOVA příkladně potrestána
a způsob potrestání zveřejněn,
bude dán precedens k další nepoctivé
redaktorské práci v této televizní
stanici, neboť odvysíláním chybného
záběru byl poškozen i pan prezident Václav
Havel.
Předseda PSP Milan Uhde: Slovo má pan poslanec
Josef Ježek se dvěma interpelacemi. Jedna je určena
předsedovi vlády, druhá ministru zdravotnictví
a vnitra. Oba jsou přítomní. Připraví
se pak poslanec Valach s interpelací na pana ministra Skalického.
Poslanec Josef Ježek: Pane předsedo, dámy
a pánové, chtěl bych se nejdříve
obrátit s interpelací na předsedu vlády
České republiky Václava Klause ve věci
platnosti či neplatnosti koncepčního materiálu
vlády, který se nazývá "Záměry
vlády České republiky v oblasti reformy veřejné
správy", který byl předložen ke
splnění usnesení Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky č. 446 z 9. července
1994. Tento materiál obsahuje ve své závěrečné
části přehled legislativních návrhů,
které by měly být projednány Poslaneckou
sněmovnou.
Jedná se o zákon o obcích, novelu zákona
o hl. m. Praze, novelu zákona o okresních úřadech,
podle usnesení Poslanecké sněmovny nyní
zákona o zemích a krajích, zákon o
přechodu některých věcí z majetku
České republiky do majetku vyšších
územních samosprávných celků,
zákon o pravidlech hospodaření s rozpočtovými
prostředky České republiky, zákon
o pravidlech hospodaření s rozpočtovými
prostředky územní samosprávy, zákon
o státní službě některých
státních zaměstnanců a zákon
o některých zaměstnancích v územní
samosprávě.
Minulý týden - tuším, že to bylo
v úterý - tato sněmovna přijala usnesení,
že tyto legislativní návrhy mají být
místo do 30. srpna 1995 předloženy do 4 měsíců
po schválení ústavního zákona
o vytvoření vyšších územních
samosprávných celků. Tento ústavní
zákon nebyl přijat. Domnívám se, že
většina členů vlády se příliš
nesnažila podpořit schválení tohoto
návrhu. Čili nyní je namístě
otázka, zda tento dokument, který vláda předložila
Poslanecké sněmovně, je možno brát
vážně, anebo je to jakýsi recesistický
výdobytek, abych použil výroku jednoho významného
komentátora z deníku Mladá fronta dnes.
Zároveň bych se chtěl zeptat předsedy
vlády, příp. všech členů
vlády, zda je přijatelná situace, kdy zákonem
zřízenou regionální samosprávu,
kdy zákonem zřízený krajský
nebo zemský úřad nahrazuji rozmanitá
sdružení obcí nebo schůze přednostů
okresních úřadů. Včera jsem
zaslechl zprávu, že Severočeské sdružení
měst a obcí podepsalo dohodu o spolupráci
s provincií Jižní Holandsko. Přednostové
okresních úřadů v Severočeském
kraji se vážně zabývají myšlenkou
založit regionální rozvojovou kancelář,
Sdružení měst a obcí severních
Čech diskutuje na parníku na Labi v Roudnici nad
Labem o přípravě zákona o obcích.
Myslím, že to je situace naprosto absurdní,
naprosto nepřijatelná a domnívám se,
že by vláda měla naprosto zodpovědně
znovu zvážit, zda by přece jen nebylo rozumné,
aby do konce svého funkčního období
tento koncepční materiál byl naplněn.
Dále bych se chtěl obrátit s další
interpelací na ministra zdravotnictví Luďka
Rubáše a ministra vnitra Jana Rumla již po druhé
ve věci činnosti Okresního úřadu
v Děčíně na úseku zdravotnictví.
Já jsem již podobnou interpelaci podal. Pan ministr
zdravotnictví neodpověděl v ústavou
stanovené lhůtě 30 dnů, odpověděl
ve lhůtě asi 40 dnů a odpověděl
takovým způsobem, že to nelze označit
jinak, než že si ze mě dělá legraci.
Myslím, že ministr zdravotnictví by si neměl
dělat legraci z reálné situace ve zdravotnictví
v okrese Děčín.
Chtěl bych se např. zeptat na takovéto věci:
proč nebyla provedena slíbená delimitace
nemocnice ve Varnsdorfu? Pan přednosta okresního
úřadu tuto delimitaci slíbil a dodnes ji
nesplnil a získal si podporu ministerstva zdravotnictví
k tomuto svému stanovisku. Proč v situaci, kdy nemocnice
ve Varnsdorfu přešla do pronájmu města,
zdržovalo se uzavření nájemní
smlouvy až do konce dubna, aby město Varnsdorf už
nemělo šanci navrhovat jakoukoli změnu proto,
že by jinak nedostali peníze od pojišťoven
za celý měsíc duben.
Proč vedení nemocnice s poliklinikou v Rumburku
si může dovolit takové věci, jako bránit
nemocnici ve Varnsdorfu, aby měli sanitní vůz,
komplikovat jim přístup ke službám anesteziologa?
Proč okresní úřad rozděluje
pětimiliónovou dotaci mezi dvě nemocnice
místo 2: 3 v poměru 1,3: 3,7 jen proto, aby mohlo
dokazovat, že jedna nemocnice tzv. propad nemá a druhá
nemocnice tzv. propad má? Proč okresní úřad
nepodnikl nic ve věci opakovaného porušování
zákona o obcích Městskou radou v Rumburku,
která podle zákona nikdy neprojednala výsledek
podpisové akce občanů? Proč byl jmenován
okresním zdravotním radou lékař, který
byl dříve náměstkem nemocnice s poliklinikou
Rumburk? Má dvě odborné praxe, nyní
je členem představenstva společnosti, která
předložila konkurenční privatizační
projekt. Proč je v okrese Děčín situace,
kdy okresní úřad nedělá nic
proti tomu, aby vzájemné spory lékařů
přerostly v situaci, která ohrožuje téměř
každého druhého pacienta? Děkuji vám
za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Slovo má pan poslanec
Vítězslav Valach s interpelací na ministra
Jiřího Skalického. Připraví
se pan poslanec Tomáš Štěrba s interpelacemi
na ministry Holáně, Skalického, Rumla a Rubáše.
Poslanec Vítězslav Valach: Vážený
pane předsedo, páni ministři, dámy
a pánové. rád bych se obrátil s interpelací
na pana Jiřího Skalického, ministra pro správu
národního majetku a jeho privatizaci, ve věci
privatizace hotelu Jestřabí v Černé
v Pošumaví.
Jak si mohl pan ministr - pokud se účastnil nedávného
jednání ústředního orgánu
ODA - sám všimnout, jedná se o poměrně
nový a slušně vybavený objekt v těsné
blízkosti Lipenské přehrady. Tento hotel
má 174 lůžek, kavárnu, vinárnu,
restauraci, patří k němu 16 292 metrů
čtverečních pozemků, pláž,
sauna, půjčovna loděk, tenisový kurt
a další zázemí. Rozhodnutím vlády
České republiky č. 7/1995-320 byla schválena
jeho privatizace a z rozhodnutí Fondu národního
majetku proběhne 30. 6. první kolo dražby,
kterou pro Fond národního majetku realizuje První
českoamerická realitní společnost,
a.s. se sídlem v Praze 3.
Rád bych se pana ministra zeptal v této souvislosti
na jeho názor na skutečnost, že hotel - zatím
ještě státní majetek jehož současná
odhadní cena činí 51 mil. Kč a cena
uvedená v privatizačním projektu schváleném
přibližně před půl rokem jeho
ministerstvem činí 35 mil. Kč, tak tento
objekt je nabízen v prodeji v dražbě za vyvolávací
cenu pouhých 17 mil. 23 tisíc Kč, tedy za
cenu několikanásobně nižší,
než je jeho skutečná tržní hodnota.
Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Vítězslavu Valachovi. Slovo má pan poslanec
Tomáš Štěrba. Opakuji, že jeho interpelace
je adresována také ministru Janu Rumlovi. Prosím,
aby byl pozván do sálu. Před chvílí
tu ještě byl.
Poslanec Tomáš Štěrba: Vážený
pane předsedající, vážení
páni ministři, vážené kolegyně,
vážení kolegové, obracím se na
vás, vážení páni ministři,
s interpelací ve věci podivné privatizace
majetku armády. Protože moje otázka se týká
působnosti ministrů pana Holáně, Rubáše,
Rumla a pana Skalického, žádám o vyjádření
všechna uvedená ministerstva, tzn. o vyjádřeni
na moji interpelaci.
Vím, že restrukturalizace a privatizace v armádě
je velmi obtížná. Vůbec vám,
pane ministře obrany, váš úkol nezávidím,
ale právě proto vás chci upozornit na několik
chyb, kterých se váš resort dopustil. Moje
bydliště a tím i volební obvod je Klatovsko,
kde do počátku t. r. fungovala vojenská nemocnice.
Bylo zde chirurgické a interní oddělení.
Obě byla na velmi vysoké úrovni, jako ostatně
všechna tato vojenská zařízení.
Vynikající tým chirurgů pod vedením
pana dr. Hladíka, cévního odborníka,
odváděl, na rozdíl od jiných podobných
zařízení, kvalitní práci. Nestalo
se, že by po operacích nastaly komplikace typu hnisání,
zapomenutých kleští anebo vat, nebo podobných
dalších věcí.
Podobnou reputaci mělo i oddělení interní.
Já vím, že když poklesl počet vojáků
na okrese, bylo nutné toto zařízení
zredukovat. Proti tornu nemá nikdo námitky. Mám
námitky proti způsobu a formě. Na tuto nemocnici
bylo vypsáno výběrové řízení,
do kterého se přihlásily dva týmy
lékařů, kteří měli přibližně
stejnou úroveň a kteří mohli zachovávat
vysoký standard jak chirurgie, tak interny.
A nyní nastupuje ona podivná věc, kvůli
které jsem tady. Po skončení terminu, kdy
bylo možno podávat přihlášky k
výběrovému řízení, podal
žádost ještě přednosta okresu Klatovy
pan Petrů. Je divné, že po ukončení
termínu byla tato přihláška přijata.
Myslím, že pravidla by měla být pro
všechny stejná. Pokud se tato žádost dostala
před komisi, kterou vedl pan nám. Kalousek, tato
komise musela rozhodnout, tak jak rozhodla, protože pořád
zde platí další starý zákon.
Zkrátka, tato vojenská nemocnice byla předána
bezúplatnou zápůjčkou na okresní
úřad, který argumentoval potřebou
této kapacity pro okresní nemocnici Klatovy.
Vážené paní kolegyně, vážení
páni kolegové, tato nemocnice dnes není plně
využita, chybí sestry, chybí peníze,
natož peníze na opravu vojenské nemocnice.
Vidím, že se zde za cenu ztráty kvality zrušila
konkurence pro okresní chirurgii a internu. Okresní
úřad, resp. okresní nemocnice, dostal tento
objekt již v únoru t. r. do pronájmu a dodnes
je tato nemocnice prázdná. Teprve se přemýšlí,
co zde bude. Jsou i takové úvahy, že se do
lokality, kde jsou školy jak základní, tak
i střední, do těsného sousedství
dívčího internátu přemístí
psychiatrické oddělení Běhařov.
Vážení páni ministři, vážené
kolegyně a kolegové. Toto není první
případ podivného převedení
vojenského majetku na náš okresní úřad.
Další chátrající objekty předané
jsou bývalá kasárna na Plánické
ul., u kterých byla na náklady armády před
předáním generálkovaná střecha.
V těchto objektech jsou již nyní vymlácená
okna.
Nebo si myslíte, že je možno za využití
považovat umístění zhruba 50 členů
vojenské policie v prostorách pro cca 2 tis. vojáků?
Mohli bychom dále mluvit o privatizaci Vojenského
újezdu v Dobré Vodě. Není to jen náhoda,
že o všechny tyto objekty požádal jeden
člověk, jeden okresní úřad
a všechny stojí a chátrají. Děkuji
za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Tomáši Štěrbovi. Sedmnáctý
a poslední písemně přihlášený
do rozpravy je pan poslanec Václav Čundrle. Zvu
ho k řečništi. Zároveň prosím,
aby byl vyvolán a pozván do sálu pan ministr
František Benda, který je zcela jistě v budově,
ale není momentálně přítomen.
Jestli pan poslanec je ochoten svou interpelaci přednést
za nepřítomnosti pana ministra, je to samozřejmě
možné, jinak bychom museli vyhlásit krátkou
přestávku.
Poslanec Václav Čundrle: Pane předsedo,
myslím, že mu to bylo předáno a bude
to ve stenozáznamu.
Vážený pane předsedo, vážená
vládo, vážení kolegové. Mám
jenom jeden dotaz na pana ministra. Jedná se o příspěvek
na změnu topení z pevných paliv na vytápění
plynem a elektřinou, který byl vyhlášen
v programu na ozdravění ovzduší. Byly
stanoveny podmínky, lidé, domácnosti, vesnice
mění topné systémy, je to hlavně
v chráněných oblastech. Začalo se
s úpravami, lidé si dali žádosti a rozjela
se, jak se říká, úřednická
mašinérie. Při této rozběhnuté
akci se opět mění kritéria nebo dokonce
na doporučení Fondu životního prostředí
se nebude tento program vůbec realizovat a drobní
spotřebitelé, kteří si dali žádost,
tento příspěvek nedostanou.
Rád bych se zeptal pana ministra, zdali jeho úřad
bude akceptovat doporučení Fondu životního
prostředí a jak bude vysvětlovat občanům
a obcím vzniklou situaci, která již běží.
Děkuji.