Středa 21. června 1995

Místopředseda PSP Jan Kasal: Dámy a pánové, dalším bodem našeho programu je

XII.

Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje

zákon ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě

ve školství, ve znění zákona č. 190/1993 Sb.

Návrh zákona jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1431 a společnou zprávu výborů k němu jako sněmovní tisk 1633. V tuto chvíli mi ukládá prezidiální zpráva, abych pozval k řečništi za navrhovatele zákona pana ministra Ivana Pilipa, kterého se zkrze mikrofon snažím zastihnout, bohužel jsem nebyl dosud úspěšný. Takže se ptám, zdali má někdo povědomost o tom, kde by bylo možno pana ministra Pilipa zastihnout. (Pan poslanec Kozel sdělil, že je na vládě.)

Myslím, že jsme se loučili v situaci, kdy kolega Vlach řekl, že pokračování schůze bude v 15:30 hodin. Zřejmě se vyskytly nějaké nepředvídané okolnosti, které panu ministru Pilipovi v tuto chvíli brání zúčastnit se jednání sněmovny. Už je zde. Omlouvám se za to, že pan ministr za chodu bude pozván k řečništi, a to z důvodů, aby odůvodnil vládní návrh zákona o státní správě a samosprávě ve školství. Slovo má pan ministr Ivan Pilip.

Dámy a pánové, žádám vás o klid.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Ivan Pilip: Děkuji pane předsedající. Paní poslankyně, páni poslanci, důvodem mého zdržení bylo, že jsem předpokládal, že cesta z vlády do Parlamentu bude kratší, takže se omlouvám za zdržení.

Rád bych ve svém úvodním slově navázal i na odůvodnění zákona č. 29., protože předkládaná novela zákona č. 564 ve znění pozdějších zákonů má, jak bylo řečeno, značnou souvislost s prvním, dnes dopoledne projednávaným zákonem.

Pokud bych měl příčiny těchto změn souhrnně odůvodnit, pak jde o to, aby byla vyjasněna tvorba sítě škol, tzn. pravidla pro to, aby školy dostaly státem uznanou licenci, tzn. byly zařazeny do sítě škol, aby se zvýšil a vyjasnil podíl obcí a rodičů na práci škol, aby se posílila jakási zpětná vazba mezi školami a jejich okolím, dále, aby se vyjasnily informace o jednotlivých školách a aby tím pádem jakási svobodná volba škol, ke které směřuje současná školská politika, aby byla doplněna o jednoznačnější kriteria jejich vyhodnocování, kontroly a o jasnější zpětnou vazbu směrem k uživatelům těchto služeb.

Dalším bodem je vyjasnění státní správy ve školství a vyjasnění postavení školní inspekce, jejíž práce byla v současné době ztěžována nepřesně definovanými pravomocemi v současném znění zákona o státní správě a samosprávě ve školství. Z konkrétních změn nebo z nejvýznamnějších změn tohoto tisku bych proto charakterizoval zejména tyto:

Za prvé je to zpřísnění pravidel pro zařazení jednotlivých škol do sítě. Současná situace znamená velmi benevolentní nároky na zařazení nové školy do sítě škol a tedy z ní vyplývající možnosti udělovat vysvědčení se státním znakem a čerpání ze státních dotací. Nyní je tedy nutné podat přesněji definovaný plán výuky, potvrdit srovnatelnost výkonů této školy, potvrdit vykonání a zajištění všech potřebných podmínek v práci školy a to alespoň na dobu vzdělávacího cyklu, který má tato škola poskytovat.

Stejně tak v souvislosti s tímto bodem je zde také definován mechanismus vyřazování škol ze sítě, který byl nyní velmi nejasně popsán a vedl i k některým komplikacím ve chvíli, kdy nějaká ze škol vlastně selhala ve své činnosti a objevují se přitom právní zábrany tomu, aby této škole byla odebrána tato licence.

Další velmi významná změna obsažená v tomto návrhu novely zákona o státní správě a samosprávě ve školství je vytváření tzv. rad škol jako orgánů, které by měly mít jakousi kontrolně-konzultační funkci v práci školy a které by měly být, tak jak je v zákoně definováno, složeny z jedné třetiny ze zástupců zřizovatelů, z jedné třetiny ze zástupců rodičovské veřejnosti nebo plnoletých žáků a z jedné třetiny z pracovníků škol. Navrhovaná novela také přesně definuje pravomoci a povinnosti těchto rad škol, stejně tak jako mechanismus jejich vzniku a přesné podmínky pro to, aby bylo vyhověno žádosti o vznik takovéto rady škol.

Posledním významným okruhem řešeným v této novele je přesnější úprava již zmiňované možnosti kontroly ze strany české školní inspekce.

Vážený pane předsedající, považuji tyto změny a jejich odůvodnění za nejpodstatnější a proto považuji tuto informaci za postačující k tomu, aby bylo možno projednávat tuto vládní předlohu novely zákona 564.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, pane ministře, a nyní rád udělím slovo panu poslanci Františku Kozlovi, který bude vystupovat jako společný zpravodaj výborů Poslanecké sněmovny a odůvodní to, co odůvodnit má.

Poslanec František Kozel: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, paní a pánové, nezařadím se mezi ty kolegy, kteří své vystoupení začínají slovy, že budou struční a posléze čtvrt hodiny hovoří. Budu skutečně stručný.

Tisk vládního návrhu 1431 projednal výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí a výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Poté vznikla společná zprávu k tomuto tisku, která má číslo 1633 a kterou jste dostali na své lavice.

Tato společná zpráva je, tak jak to bylo v předchozím bodu, vlastně vládní návrh ve znění přijatých pozměňovacích návrhů na jednání obou zmíněných výborů. Doporučuji tedy projednávat tisk 1431 ve znění této společné zprávy.

Zároveň bych zopakoval proceduru, kterou jsem navrhoval již před polední přestávkou: Bylo by asi účelné, kdyby nyní proběhla rozprava a byly vzneseny pozměňovací návrhy. Po ukončení rozpravy by bylo účelné přerušit projednávání tohoto bodu a pokračovat případně, budou-li rozdány pozměňovací návrhy k tisku předchozímu, v projednávání bodu 8, a před závěrečným hlasováním přikročit k hlasování o tomto tisku. Teprve po ukončení hlasování o pozměňovacích návrzích k oběma tiskům hlasovat o znění obou zákonů. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Kozlovi a otevírám rozpravu. Prozatím se přihlásili tito poslanci: poslanec Koronthály, Přibáň, Kozel a Mandík. Jako první se tedy slova ujme pan poslanec Vladimír Koronthály.

Poslanec Vladimír Koronthály: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, tady si dovolím rovněž předložit několik pozměňovacích návrhů. Budu se snažit být stručný při pohledu na hodinky, nicméně si neodpustím poznámku, že celkově s odhlédnutím od drobností, které hodlám svými pozměňovacími návrhy vylepšit, se mi předloha jeví přímo velmi dobrá a velmi doporučuji, abychom tento zákon včetně mých připomínek schválili.

První pozměňovací návrh je k bodu 30. V bodu 30 si dovolím navrhnout, aby v § 14 v odst. 1 se druhá věta prodloužila o doplnění, které přečtu: "... s přihlédnutím k případným alternativním vzdělávacím programům". Vloží se hned za to další věta: "Je-li v obci více než jedna základní škola, stanoví se spádové obvody pouze pro základní školy zřizované obcí." pak pokračuje dále původní text.

Důvod je velmi jednoduchý. Je velmi rozumné vytvářet spádové obvody, aby každé dítě mělo jistotu, že je někam zařazené. Má ovšem smysl vytvářet tyto spádové obvody pouze pro ty školy, které poskytují víceméně standardní nebo běžný obecně přijímaný vzdělávací program, nikoliv mít jistotu, že mé dítě může být vždy zařazeno třeba do walldorfské školy, když já třeba nechci, aby mé dítě bylo zařazeno do vvalldorfské školy. Je celkem jedno, do jaké. Jde o to, aby spádové obvody byly pouze pro školy standardního typu. Rovněž nevidím důvod, proč bychom měli nutit soukromé provozovatele škol k tomu, aby povinně přijímali některé děti. Povinnost zajistit vzdělání je povinností obce, nikoliv soukromníka.

Další pozměňovací návrh je návrh na vypuštění bodu 35, 36 a 37. Jsou to body týkající se Okresní školské rady. Místo toho se vloží nový bod 35. Další se přečíslují. § 16 a § 17 se vypouštějí.

Logika tohoto návrhu spočívá v tom, že jediná povinnost, která je rozumná od Okresní školské rady, která měla jenom suplovat rady školy, které se tímto zákonem zavádějí, je v tom, že má jakýmsi způsobem vyjadřovat se k jakýmsi zprávám školského úřadu o tom, jak hospodaří atd., a to podle tohoto zákona stejně přechází do kompetence okresního shromáždění. Okresní školská rada je tudíž podle toho nadbytečná a zcela formální a bude znamenat pouze to, že několik lidí bude povinno chodit ještě na jednu schůzi navíc.

Třetí pozměňovací návrh je k bodu 38, a sice k § 17 e), kde se na konci odstavce 4 podle mého pozměňovacího návrhu doplní věta, která tam je uvedena, tímto pokračováním: "S výjimkou ustanovení dle bodu 1 písm. b) a vyúčtováním výdajů, které jsou kryty z tohoto příjmu."

Domnívám se, že můj návrh má opět logiku. Samozřejmě, že škola, která nehospodaří s prostředky ze státního rozpočtu, by neměla být povinna dávat zprávu o hospodaření, ale měla by být radě školy povinna předložit zprávu o příjmech, které pocházejí přímo od rodičů, potažmo žáků, protože v radě školy jsou rodiče účastni a současně vyúčtovat, co se stalo s těmito příjmy, protože jsou to příjmy, které pocházejí skutečně od žáků, nikoliv z příjmů, které si škola nahospodaří jinde nebo sežene od sponzorů. To je věcí soukromníka. Tady ale hospodaří svým způsobem s veřejnými prostředky a měla by tudíž uvést, jakým způsobem s nimi naložila, aby rada školy měla možnost posoudit, jestli škola je i po této stránce pro ně ta odpovídající.

Další pozměňovací návrh je opět k bodu 38, tentokrát k § 17 f), kde v odstavci třetím druhá věta zatím zní: "Ředitel umožní radě školy přístup k informacím o škole."

Domnívám se, že tuto větu je potřeba vypustit a nahradit jinou: "Ředitel je povinen umožnit radě školy přístup k informacím o škole, zejména k povinné dokumentaci školy."

Je to upřesnění, aby ředitel neposkytl jenom některé informace a neříkal, že tím splnil zákonnou povinnost a rada školy bude bez šance rozumně se rozhodovat.

Další pozměňovací návrh je opět k bodu 38. Je to návrh velmi formální. Domnívám se, že v § 17 písm. f) v odstavci 3, věta druhá a třetí, nesouvisí obsahově s první větou a že by tudíž měly být samostatným odstavcem a logické by bylo, aby to byl samostatný čili nový odstavec 5 § 17 písmeno e). To je samozřejmě ale formalita.

Poslední pozměňovací návrh je komplexní a je opět k bodu 38, a sice k § 17 písm. b) k odst. 2 a 3. Dovolím si vysvětlit, proč o něm uvažuji.

Podle stávajícího znění předloženého textu platí poměrně nedemokraticky, že 10 je víc než 18. Vysvětlím. Podle stávajícího znění se rada např. zřizuje na základě písemné žádosti jedné desetiny zákonných zástupců nezletilých žáků nebo jedné desetiny zletilých žáků. To znamená, když zvolím konkrétní vymyšlená čísla, desetina může být třeba 10 žáků nebo 10 zástupců nezletilých žáků, to znamená, že 9 zástupců nezletilých žáků a 9 žáků, celkem tedy 18, nestačí na zřízení rady školy, zatímco 10 zástupců nezletilých žáků stačí na zřízení rady školy. Ergo kladívko, 10 je v demokratickém systému víc než 18, což se mi zdá velmi nepravděpodobné. Totéž platí o několika dalších bodech a já navrhuji znění, které tento nedostatek odstraňuje.

§ 17 písm. b) odstavec 2 zní: "Písemné žádosti nejméně jedné desetiny zletilých žáků a zákonných zástupců nezletilých žáků školy v případě..." Potom už zůstává původní text, to znamená "vyšší školy a konzervatoře, pokud má škola více než 300 žáků."

Tady je logika celkem jasná. Slučujeme obě možnosti zletilých i nezletilých žáků do jedné kategorie.

Odst. 2 téhož paragrafu písm. b) zní: "Písemné žádosti nejméně jedné pětiny zletilých žáků a zákonných zástupců nezletilých žáků školy v případě..." Dále pokračuje původní text.

§ 17 b) odst. 3 první část písm. a) až ke středníku zní: "Na základě písemné žádosti nadpoloviční většiny zletilých žáků a zákonných zástupců nezletilých žáků;" Dále pokračuje původní zněni.

To jsou všechny mé pozměňovací návrhy.

Domnívám se, že jejich přijetím se tento zákon stane tak dobrým, že nebude možné ani rozumné ho nepřijmout. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Vladimíru Koronthálymu a prosím, aby se ujal slova pan poslanec Přibáň. Připraví se pan poslanec Kozel.

Poslanec Martin Přibáň: Vážený pane předsedající, pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové, přednesu několik pozměňovacích návrhů, které zřejmě k vaší velké lítosti poněkud šířeji odůvodním.

Zaprvé. Vývoj po listopadu 1989, při němž došlo k neregulovanému a nekontrolovanému nárůstu soukromých škol, byl logický především proto, aby došlo ke zvýšení nabídky vzdělávacích cest a rovněž proto, že stát uznal, že nemusí být jediným a nutně nejlepším poskytovatelem vzdělávání v této zemi.

Soukromé, nebo přesněji, nestátní školy vznikaly jako houby po dešti a stát je platil, aniž by se příliš mohl starat, co se s jeho penězi děje, jaká kvalita je za ně nabízena.

Docházelo k poměrně absurdním situacím, kdy škola musela být zařazena do sítě škol, a tím otevřená státním financím, po splnění formálních a nic neříkajících úkonů. Byla nekontrolovatelná jak z hlediska výchovně vzdělávacího, tak i ekonomického. Nakonec poté, co se jednoznačně prokázalo, že ze tříd vycházeli různí, jen ne vzdělaní lidé, nemohla být vyřazena ze sítě, opět z legislativních důvodů, a tím zbavena státních dotací.

Narůstaly výkony a systém čerpal stále více peněz, přičemž kvalita nebyla kritériem jednoho ani druhého.

Předkládaná novela představuje zásadní řešení, které ovšem v současné podobě nenastaví zcela objektivní mantinely pro pohyb různých zřizovatelů škol v systému. Co se změní? Škola nebude muset být zařazena do sítě. Stát bude rozhodovat o tom, při značné míře subjektivity úředníků, která škola bude a která nebude do sítě zařazena. Škola bude kontrolovatelná po všech stránkách, stejně jako škola státní. Pokud stát nazná, že neplní to, co se splnit zavázala, ze sítě ji vyřadí a o pozůstalé studenty se postará. To je v pořádku. Při tomto poměrně přísném systému se však nevyřešila podstatná věc. A sice, kolik škola, která bude uspokojovat státní zakázku na vzdělávání, obdrží peněz, kdy a za jakých podmínek. Efekt by mohl být i ten, že po první fázi zvýšení školného během studia, což samo o sobě není příliš solidní, by mohla zkrachovat třeba právě škola, která tuto úctyhodnou činnost provozuje ne jako doplněk hlavního podnikání, ale zcela seriózně jako jediný druh podnikání. Takové školy, jak známo, patří k těm nejkvalitnějším v soukromém sektoru.

Jelikož jsem přesvědčen, že sněmovna si přeje regulaci a státní dohled nad státními prostředky a nad kvalitou nestátního školství, ale současně si uvědomuje význam kvalitního nestátního školství pro vzdělávání v této zemi, předložím následující pozměňovací návrh.

Jedná se o nový bod 18 k tisku 1633, který zní: § 10 odst. 1 - Školský úřad poskytuje dotace na údržbu a opravy, materiální výdaje, služby a výdaje nevýrobní povahy, cestovné, mzdové prostředky, ostatní výplaty fyzickým osobám (dále jen "neinvestiční výdaje") předškolním zařízením, školám a školským zařízením zřizovaným církvemi nebo náboženskými společnostmi a zařazeným do sítě předškolních zařízení, škol a školských zařízení. Kontroluje efektivnost hospodaření s dotacemi a provádí jejich finanční vypořádání. Zúčtování poskytnuté dotace za kalendářní rok předloží předškolní zařízení, škola nebo školské zařízení školskému úřadu do 28. února následujícího kalendářního roku.

Odst. 2. Školský úřad přiděluje soukromým předškolským zařízením, základním školám, speciálním školám a základním uměleckým školám, zařazeným do sítě, na základě žádosti zřizovatele, předložené do 28. 2. běžného roku na následující školní rok finanční prostředky na neinvestiční náklady podle počtu žáků a normativů mzdových prostředků základní školy, speciální školy a základní umělecké školy podle § 12 odst. 4 písm. e) a tomu odpovídající náklady na zvláštním způsobem stanovené odvody do sociálních a zdravotních fondů a příspěvek na učební pomůcky a příspěvek na učebnice a školní potřeby, pokud se žákům poskytují bezplatně, odvozený od normativů neinvestičních výdajů.

Odst. 3. Školský úřad přiděluje soukromým středním a vyšším odborným školám zařazeným do sítě na základě žádosti zřizovatele předložené do 28. 2. běžného roku na následující školní rok finanční prostředky na neinvestiční náklady podle počtu žáků a normativu mzdových prostředků gymnázia podle § 12 odst. 4 písm. f) a tomu odpovídající náklady na zvláštním způsobem stanovené odvody do sociálních a zdravotních fondů.

Odst. 4. Na žáka soukromé školy, který plní povinnou školní docházku, se přidělují finanční prostředky podle odst. 2.

Odst. 5. Školský úřad přiděluje soukromým školám finanční prostředky na jednotlivá čtvrtletí rozpočtového roku, nejpozději poslední den prvního měsíce čtvrtletí. Zúčtování poskytnutých prostředků za kalendářní rok předloží zřizovatel školskému úřadu do 28. 2. následujícího roku.

Odst. 6. Školský úřad zvýší dotaci uvedenou v odst. 2 a 3 až do plné výše normativů podle § 12 odst. 4 písm. f), jestliže škola splňuje podmínky, které stanoví vláda svým nařízením.

Tolik tedy první pozměňovací návrh.

Chci se rovněž zmínit o mnoho let mlčky akceptovaném a poněkud absurdním postavení obcí, které jsou zřizovateli základních škol, mateřských škol, mnoha uměleckých škol a školských zařízení. Dnešní systém funguje tak, že obec jako zřizovatel školy financuje z vlastních zdrojů provoz těchto zařízení včetně údržby prostor, ve kterých vyučování probíhá. Zodpovídá tedy za to, aby se ve škole svítilo, topilo, aby uklízečka měla vždy čerstvý saponát, aby škola zvenku pěkně vypadala, aby byla vizitkou obce, jak jsme mnozí s oblibou říkali na předvolebních mítincích.

Jejich vztah jako zřizovatele k úrovni vlastní školy, k pověsti vlastní školy byl jediný, pokud se rodič např. rozhodl, třebaže oprávněně, že škola v obci není to pravé, měla obec předat s tímto žáčkem i peníze odpovídající nákladům na provoz oné lepší školy, v přepočtu na jedno dítě; právě obci zřizující onu lepší školu. Platy, pracovně právní vztahy, jmenování ředitele školy, mimochodem jedině zodpovědného za kvalitu školy, jsou věci školských úřadů, které mají k jednotlivým obcím většinou naprosto nulový vztah.

Školské úřady pak, aby to bylo veselejší, za úroveň vzdělání neodpovídají vůbec. Je zřejmé, že zodpovědnost v tomto případě neznamená pravomoc, a naopak. Obec se může divit, jak to, že topič základní školy protopí množství uhlí, že uklízečka spotřebuje množství saponátu, že ze školy se odhlašuje množství dětí. Topice a uklízečku zaměstnává školský úřad. Ředitele jmenuje rovněž školský úřad. Vím, že dnes není reálné významné omezení pravomocí školských úřadů. O jejich zrušení ani nehovořím. Vím, že není reálný převod škol zřizovaných obcemi pod obecní pravomoc i v oblasti financování a pracovně právních vztahů. Vím ovšem také, že se v budoucnu bez takového řešení neobejdeme, budeme-li mít, a hlavně chtít, dostatečně silnou kompetentní školní inspekci.

Pokud ovšem i nadále chceme hovořit o důvěře k demokracii a ke svobodně zvoleným zástupcům občanů, ať už tady ve sněmovně, nebo v obecních zastupitelstvech, domnívám se, že k tomuto trendu budeme muset směřovat. Mimochodem, tento stav, o kterém zde hovořím, je v evropských zemích zcela běžný.

Domnívám se ovšem, že i v této situaci, za stávajících podmínek, lze učinit alespoň symbolický krok směrem k větší důvěře obcí, kteří ze zákona za základní vzdělání odpovídají.

Dovolím si proto navrhnout následující pozměňovací návrhy do bodu 12. společní zprávy. Navrhnu doplnit do § 6 nový odst. 6 tohoto znění: Školský úřad jmenuje a odvolává ředitele předškolních zařízení, škol a školských zařízení, které zřizuje a se souhlasem zřizovatele jmenuje a odvolává ředitele předškolních zařízení, škol a školských a zřízení, které jsou zřízeny podle § 14 odst. 2. Při jmenování vychází zejména z výsledků konkurzního řízení a stanoviska rady školy, pokud je zřízena. Při opakované nedohodě zřizovatele se školským úřadem rozhodne o jmenování nebo odvolání ředitele ministerstvo.

S tímto pozměňovacím návrhem souvisí i úprava bodu 31 společné zprávy tak, že nový odst. 6 § 14 bude znít: Obec sděluje školskému úřadu souhlas se jmenováním a odvoláním ředitele předškolního zařízení, školy a školského zařízení, zřizovaných obcí.

Pokud nebude přijat tento pozměňovací návrh, dovoluji si navrhnout změnu do bodu 30 společné zprávy, kde se hovoří o tom, co udělá škola v případě, že se dítě, které dosud do této školy chodí, rozhodne navštěvovat školu jinou.

Navrhnu vypustit druhou větu odst. 2 § 14, která hovoří o tom, že škola musí poslat s odcházejícím dítětem i odpovídající množství finančních prostředků na provoz té nově zvolené školy.

To je pozměňovací návrh, který navrhnu v případě, že neprojde v této věci můj pozměňovací návrh č. 1.

Předposlední oblastí, které bych se rád věnoval, je problematika zřizování a vedení sítě škol a školských zařízení.

Z předloženého návrhu, především § 13 a následujících, vyplývá, že ministerstvo vede síť předškolních zařízení, škol a školských zařízení všech zřizovatelů, kterou každoročně zveřejňuje.

Je nutno tomu rozumět tak, že ministerstvo bude každoročně zveřejňovat základní podstatné údaje o všech školách, které mají státní atest. Úroveň těchto údajů, jak je patrno z dalšího textu návrhu, na ministerstvu v některých případech příliš nezáleží. Zařazování do sítě na základě údajů poskytnutých zřizovatelem provádí kromě školského úřadu, který je přece jen ministerstvu školství přivázán, Ministerstvo hospodářství, Ministerstvo zemědělství, vnitra, zdravotnictví atd. přitom úroveň veřejné informace je neodmyslitelným předpokladem pro to, aby školství bylo věcí veřejnou. Za úroveň toho, jak bude síť vypadat nebo k jakému zveřejnění ministerstvo dospěje, zodpovídá právě a jedině ministerstvo školství.

Dovoluji si proto navrhnout pozměňovací návrh, který tuto věc řeší. Upozorňuji, že je obsáhlý pouze textem díky tomu, že změna, o které hovořím, se musí promítnout do mnoha odstavců dvou paragrafů, které o síti předškolních zařízení, škol a školských zařízení hovoří. Jedná se opět o poměrně dlouhý text, který předložím v písemné podobě.

Změny do bodu 29: K § 13 a) odst. 2 navrhuji toto znění: "Školy, předškolní zařízení a školská zařízení všech zřizovatelů zařazuje na základě žádosti předložené zřizovatelem nebo orgány státní správy uvedenými v odst. 4 a 5 do sítě ministerstvo, s výjimkou

a) škol, předškolních zařízení a školských zařízení, která zřizuje obec podle ustanovení § 14 odst. 2, které do sítě zařazuje školský úřad,

b) škol, předškolních zařízení a školských zařízení, která zřizuje obec podle ustanovení § 14 odst. 5, pokud se jedná o školu nebo školské zařízení jinak zřizované školským úřadem, které do sítě zařazuje školský úřad,

c) středisek praktického vyučování a pracovišť praktického vyučování, které do sítě zařazuje Ministerstvo hospodářství."

Účastníky řízení o zařazení do sítě je škola, předškolní zařízení nebo školské zařízení a jejich zřizovatel. Odst. 5 § 13 a) by zněl: "Žádost o zařazení do sítě u:

a) středních odborných učilišť, pokud se na ně nevztahuje ustanovení odst. 4, včetně soukromých středních odborných učilišť a soukromých učilišť, předkládá zřizovatel ministerstvu prostřednictví Ministerstva hospodářství,

b) středních a vyšších zdravotních škol a školských zařízení jim sloužících předkládá zřizovatel ministerstvu prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví,

c) středisek praktického vyučování a pracovišť praktického vyučování předkládá zřizovatel Ministerstvu hospodářství."

Ministerstvo hospodářství a Ministerstvo zdravotnictví posoudí, zda žádost splňuje požadavky tohoto zákona a dalších předpisů, popř. nechá žádost žadatelem potvrdit a do 31. 12. doručí k zařazení do sítě ministerstvu s výjimkou žádosti o zařazení do sítě středisek praktického vyučování a pracovišť praktického vyučováni.

Odst. 6 téhož paragrafu si dovoluji pozměnit takto: Text "ministerstvo nebo jiný orgán státní správy" navrhuji nahradit textem "orgán státní správy, který zařazuje do sítě podle odst. 2 "

K § 13 b) odst. 2 si dovoluji nahradit text "ministerstvem nebo jiným příslušným orgánem státní správy" textem "orgánem státní správy, který zařazuje do sítě podle § 13 a) odst. 2".

Odst. 3 téhož paragrafu si dovoluji změnit takto: Text "ministerstvo nebo jiný příslušný orgán státní správy" nahradit textem "orgán státní správy, který zařazuje do sítě podle § 13 a) odst. 2 ".

Odst. 4 potom obdobně změnit takto: vyjmout bez náhrady text "nebo jiný příslušný orgán státní správy" a za bod c) doplnit bod d) tohoto znění: "d) příslušnému orgánu státní správy podle § 13 a) odst. 5".

Do odst. 5 doplnit za slovo "úřad" text "nebo Ministerstvo hospodářství".

Odst. 9 - nahradit text "ministerstvu nebo příslušnému orgánu státní správy" textem "orgánu státní správy, který zařazuje do sítě podle § 13 a) odst. 2".

Konečně k § 13 c) odst. 1 - dovoluji si navrhnout nahradit text "ministerstvo nebo jiný příslušný orgán státní správy" textem "orgán státní správy, který zařazuje do sítě podle § 13 a) odst. 2" a doplnit za bod d) nový bod e) následujícího znění: "e) na základě písemné žádosti příslušných orgánů státní správy podle § 13 a) odst. 4 a 5".

Dovoluji si znovu upozornit, že všechny mé pozměňovací návrhy, které jsem přednesl, budou rozdány písemně. Doufejme, že v co nejkratší době.

Poslední oblastí, kterou bych se poměrně v porovnání s předcházejícími jenom stručně rád věnoval, je institut tzv. okresních školských rad. To znamená, že se budu zabývat bodem 35 společné zprávy. Zde se objevila změna proti stávajícímu stavu ve složení tzv. okresní školské rady. Do tohoto - po pravdě řečeno veskrze formálního a pseudosamosprávného - orgánu mohla zastupitelstva obcí v rámci okresu volit své zástupce nejen z vlastních řad, to znamená z řad zastupitelů, ale i z řad důvěryhodných osobností se vztahem k problému. Společná zpráva navrhuje, aby to od příště mohli být pouze členové zastupitelstva. Obávám se, že tomuto celkem bezzubému orgánu upadne poslední zub, neboť mnohdy značně vyt žení zastupitelé obcí právě u vědomi formálnosti okresních školských rad kvalitativně nenahradí několik čestných případů, kdy rada alespoň relativně funguje.

Navrhuji proto v bodě 35 § 16 do odst. 1 za slova "členové zastupitelstev obcí" doplnit slova "nebo jimi zvolení zástupci". Děkuji za pozornost.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP